Vyhledávání
22.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Kerdžam predal tumende the o reporty. Sa čačutnes, bio chochavibena. Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Prahate, kaj o Roma džanas le foroha u bašanas the khelenas.

Nejdříve se společně vydáme do centra Prahy, na tradiční pochod účastníků šestého ročníku romského festivalu Khamoro.

Pal oda, sar o terne Roma dikhen peskero dživipen the peskeri kultura, oda amenca vakerelas e Jana Hejkrlíkovo. Andro o Roma vakeren šunena tiž nevipena, andale romengero dživipen.

Romská kultura, tradice a současnost je další téma, o kterém jsme hovořili s Janou Hejkrlíkovou z občanského sdružení Slovo 21.

Tiž amenca vakerelas e socioložka Jiřina Šiklovo u džana amenca pro romano slavikos ko Benátky nad Jizerou.

Ve druhé polovině o Roma vakeren se dozvíte, jaká je nastupující romská generace. Socioložka Jiřina Šiklová nám řekne, jak vnímá postavení Romů v naší společnosti a také se ohlédneme se za romským slavíkem, který se uskutečnil v Benátkách nad Jizerou. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Účastníci festivalu Khamoro vyrazili do pražských ulic
Praha je tento týden dějištěm už šestého ročníku Světového romského festivalu Khamoro. Podle organizátorů není smyslem seznámit veřejnost s romskou hudbou, ale s celou kulturou. Také proto vyrazili účastníci Khamora včera do pražských ulic. V čele stočlenného pestrobarevného průvodu muzikantů a tanečníků jel kočár tažený koňmi a v něm romská kapela z Norska. Defilé, které se vydalo na cestu ve 13 hodin z Můstku přes Příkopy směrem na Staroměstské náměstí, vzbudilo u kolemjdoucích velký zájem.

Muž: "Moc se mi to líbí, je to strašně moc krásné, jsme velice poctěn, že to můžu vidět."

Žena: "Mně se to líbí. Myslím, že je důležitý, aby lidi viděli, že nejsme všichni stejný, ale že to není méněcenná kultura, ale že je to moc hezký. Myslím si, že je to moc důležitý."

Muž: "Já mám cikánskou, nebo romskou, hudbu strašně rád. Nádherný, krásný."

Žena: "Zbožňuju romskou hudbu, je to součást i mé kultury. Já jsem cizinka a romská hudba je opravdu součástí mne, a tak když to vidím v zlaté Praze, mám z toho velikou radost, patří to k městu."

Žena: "Je to překrásné. Je to jednou v roce, což je málo. Takových akcí by mělo být víc."

Žena: "Já tím žiju. Celý týden nejsem schopna nic dělat - vařit, učit, nic... Jsem tady prostě celý týden."

Muž: "Je dobře, že to tu je."

Žena: "Radost ze života, vnímám to jako součást celkové kultury této země."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Program letošního festivalu Khamoro byl nesmírně pestrý
V předchozím příspěvku jsme vám přiblížili atmosféru průvodu romských umělců centrem Prahy. Toto defilé už neodmyslitelně patří k Světovému romskému festivalu Khamoro, tak jako další program, který byl i tentokrát opravdu pestrý. Pro milovníky jazzu byl připraven Jazz Club Reduta, kde vystoupili hudebníci z Francie, Nizozemí, Srbska a Černé hory. Galerie Josefa Sudka hostila Vernisáž výstavy fotografií Khamoro a Klementinum vernisáž výstavy Polští Romové. Obchůdek Romen prezentoval sborník Romská hudba na přelomu tisíciletí. Koncert tradiční romské hudby se přesunul do klubu Roxy a galavečer se chystá zítra a to od 20.00 hodin ve velkém sále Lucerny. Součástí programu byly semináře v Městské knihovně zaměřené zejména na mladé Romy. Jana Hejkrlíková - předsedkyně sdružení slovo 21 se podílela na jejich přípravě, a tak se jí Anna Poláková zeptala.

Jak vnímá současná romská mládež tradice a současnost. Nemají nějaké problémy s tím být v tradičním romském životě, a přitom studovat, rozvíjet se a vnímat současnost?

"Včera byl velice zajímavý seminář na toto téma a musím říct, že se mi moc a moc líbil, protože tam byli lidi různých názorů, ale i různých postavení Někteří vyrostli v české společnosti, někteří vyrostli v tradici, jako např. Karolínka Stankiewicz, a někteří přecházeli z tradice k asimilaci nebo dneska k integraci. A vlastně si chtěli nejdřív pojmenovat, co je to ta tradice. Vyšli z toho různé názory a nepřišel žádný závěr. Ale myslím si, že bohužel, nebo bohudík, že v tomto není žádný závěr, každý musí sám přemýšlet o tom, co je vlastně romská tradice mezi mladými lidmi."

Jak žije mladý člověk, který vyrostl v tradičně romském prostředí, studuje a rozvíjí se s požadavky současné doby?

Vernisáž výstavy fotografií Polští Romové "Krásně o tom mluvila třeba Karolínka Stankiewicz. Dokázala svoji tradici i tím, že celý příspěvek i veškerou reakci měla v romštině, takže velice dobře ovládala jazyk i na té vzdělanostní úrovni diskuse - to bylo skvělé. Je vidět, že romským jazykem se dá domluvit skvěle i na této úrovni. Ona sama studuje už druhou školu. Mám pocit, že teď nějaké herectví, a dělá moderátorku v televizi. Krásný od ní je, že přišla ne úplně tradičně oblečena, samozřejmě nepřišla v kroji - to ne, ale dodržuje, že nenosí krátké sukně, nechodí vyzývavě oblečená, a můžu říct, že říkala, že pro ni tradiční rodina - její rodina - skýtá bezpečí a nějaký pevný řád. Krásně se to shodovalo s tím, k čemuž já jsem dospěla ve své práci "Tradiční rodina". Přesně tak mi to vyšlo: tradice udržovaná v rodině, ať už je česká nebo romská, jakákoli, představuje nějaký řád, není to dezorientace. A to že se Roma postupně asimilovali, jestli nátlakem nebo ne - dnes je ona dezorientace patrná, opuštění toho řádu. Pak tu je problém drog a různých patologických sociálních věcí, kdy lidi jsou dezorientovaní, nevědí, co je dobře, co je špatně, berou jen takový ten materialismus dnešní doby. To krásně ukázala Karolínka. Pak tam byl Marián ze Slovenska. Ten na otázku jestli tradice ano, nebo ne - jaký každý z nich má k tomu postoj, on říkal: já se ptám, jestli umět dobře romský jazyk, nebo být právníkem. Což bylo velice kontroverzní. Dokreslil to Martin Giňa, když řekl, že nejlepší je být právníkem, a umět svůj jazyk a dodržovat tradice. Myslím si, že budoucí romská inteligence hledá své kořeny, a to je dobře."

Jak tento posun vnímali samotní rodiče? Ten začátek je určitě těžký, protože přesměrovat své děti, začít klást větší důraz na vzdělání jakožto investici do budoucnosti. Jak to vnímají mladí lidé a jak jejich rodiče?

Vernisáž výstavy fotografií Polští Romové "Tady bylo zajímavé rozlišit vzdělání u chlapců a u děvčat, protože u děvčat je tu tradičně kontroverze, a právě Karolínka byla tím modelem, že i v tradiční rodině v Polsku může být děvče vzdělané. Toto byl první problém, který tam řešili. Bylo řečeno, že děvče má dvě možnosti: buď poslechne rodiče, vdá se a bude z ní dobrá matka a manželka, což většinou u romských, tradičně vychovaných žen tak je, a nebo si zvolí jinou cestu. Pak ale musí dodržet druhou tradici, že do té doby než dostuduje, nebude mít žádného muže."

Letošní semináře na Khamoru jste věnovali mladým lidem.

"Myslím, že je to hodně důležité. Oni si to ti mladí sami organizovali. Musím říct, klobouk dolů, měli to dobře zorganizované. Myslím, že už je tu doba, kdy musí nastoupit další generace. Krásným obrázkem je jakési ustanovení parlamentu, kde údajně nebyli názory mladých vzaty v potaz. Myslím si, že to je špatně. Diktatura a pocit, že já jsem ten starší a nejchytřejší, to už není pravda. Mladí musí sami, je to už jejich život a oni to budou zase budovat pro své děti."

Těchto seminářů se účastnili Romové z různých zemí. Byli nějaké odlišnosti v chápání dnešního světa?

"Mně se velmi líbilo, jak naopak si Romové jsou blízcí, i když jsou vzdělaní, protože většina z nich byli vysokoškoláci. To romipen, o čemž s dneska bavili a včera o tom byli panely, tak ačkoli si to nevyjasnili, bylo to cítit. Oni mají stejné cíle, asi prošli stejně těžkým období a dnes to berou jako dar, protože jsou díky tomu silnější. Na mne působí velmi sebevědomě, a přesto se vrací zpátky ke kořenům, hledají znovu kořeny, což se mi zdá, že je dobře. Inteligence může vrátit zpátky to, že býti Romem nemusí být znevýhodňující faktor. Tu sílu můžou předat dalším generacím."

U mikrofonu s námi byla předsedkyně sdružení Slovo 21 - Jana Hejkrlíková, která si s Annou Polákovou povídala o tradicích a současnosti nastupující romské generace.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Česká republika si opět vysloužila kritiku za špatné zacházení s Romy. Ve své výroční zprávě o stavu lidských práv za ně Česko pokárala mezinárodní organizace Amnesty International. Upozornila na to, že k Romům se u nás chovají násilně i policisté. Případy ale nejsou dostatečně vyšetřeny a potrestány. Romové také trpí vysokou nezaměstnaností a romské děti tvoří nepoměrnou většinu žáků zvláštních škol.

Petr Bakalář: Psychologie Romů Romský parlament zvažuje podání žaloby na autora publikace Psychologie Romů Petra Bakaláře. Chystá se také vyzvat jeho zaměstnavatele, aby k případu zaujal stanovisko. Bakalář ve své knize mimo jiné tvrdí, že Romové mají nižší IQ než neromská populace. Důvodem podle něj může být to, že mají menší mozky. Mezinárodní romská unie o žalobě na Bakaláře neuvažuje. Její prezident Emil Ščuka ale vyzval odborníky, aby k Bakalářovým takzvaně vědeckým závěrům rovněž zaujali svá stanoviska.

Některé romské rodiny z Chomutova chtěly po vstupu Česka do Evropské unie najít práci ve Velké Británii. Po zkušenostech jejich příbuzných a známých, kteří na britské ostrovy odcestovali už začátkem května, však Romové svůj úmysl přehodnocují. Jejich cílovými zeměmi budou nyní Irsko a Belgie, kde - jak doufají - budou podmínky mírnější a oni se uplatní.

Slovenský parlament konečně zrušil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který pocházel z roku 1958 z dob Československa. Zákon ukládal bývalým národním výborům za povinnost vybízet kočující Romy, aby změnili svůj způsob života a místo putování po zemi si našli trvalé bydliště. V Česku byl tento zákon zrušen v březnu 1998.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
13.12.2014Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany, nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školáchO Roma Vakeren
21.11.2013Romští starousedlíci v Sheffieldu mají obavy. Kvůli novým imigrantůmZprávy ze života Romů
15.11.2013Ke kritice romských přistěhovalců v Británii se přidal i vicepremiér CleggZprávy ze života Romů
12.11.2013Britský exministr varuje před možnými rasovými nepokoji, kvůli romským imigrantůmZprávy ze života Romů
12.11.2012Na Univerzitě Karlově se koná Romský týdenZprávy ze života Romů
13.05.2011AI: Lidská práva v Česku se dostala na okraj politického zájmuZprávy ze života Romů
10.11.2010Amnesty International vydá zprávu o sérii útoků na Romy v MaďarskuZprávy ze života Romů
10.11.2010Podle Amnesty International Maďarsko neumí dokázat rasismusZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Nastupující generace a její vize
Jedním z témat seminářů letošního Khamora bylo Nastupující generace a její vize. Své zkušenosti si v Městské knihovně v Praze vyměnili mladí Romové z Bulharska, Polska, Maďarska, Srbska a Černé Hory a také ze sousedního Slovenska. Marie Vrábelová si pozvala k mikrofonu nejdříve Mariána Baloga.

"Moje generace získala nějaké zkušenosti v práci neziskovek a ty se snaží aplikovat v jiné podobě. To znamená, že má i politické ambice, a ambice měnit celý ten systém."

Myslíte si, že mladí Romové na Slovensku jsou vzdělanější, víc jezdí po světě, víc se o dění zajímají?

"Podle neoficiálních statistik je na Slovensku největší počet mladých, vysokoškolsky vzdělaných Romů. Otvírají se další možnosti a oni je určitě zužitkují pro blaho národa."

Myslíte si tedy, že mladí Romové jsou včleněni do společnosti, nebo jsou stále na jejím okraji?

"Každý mladý Rom, který dostane příležitost včlenit se, tak ji využije. Na různých institucích, myslím i v samosprávě, už pracují. Když mladý Rom dostane šanci, tak ji využije."

Měl by mladý Rom vstoupit dokonce i do politiky?

"Každopádně souhlasím, ale je to určitý proces, musí nejprve vykrystalizovat - musíme nejdříve nasát politickou gramotnost, abychom nevstupovali do politiky homogenně. To znamená, že je třeba tam vstoupit v souvislosti s nějakou politickou majoritní stranou, a v jejím politickém programu se nalézt."

Jak je to s mladou generací Romů v romských osadách?

"Díky jednotlivým programům zaměřeným na práci s romskou komunitou se i v těchto osadách nalézají intelektuálové schopni rychle pochopit celou myšlenku toho, co se tu děje, uvědomují si celý ten historický kontext. Začínáme s nimi ještě úžeji spolupracovat, aby se zapojili do našich aktivit. V tomto není problém, je to o vyrovnávání šancí. Připomeňme třeba antidiskriminační zákon, který je teď na Slovensku velmi aktuální, a tento je právě nejvíc potřeba pro děti a mládež v romských osadách. Oni musí dostat šanci."

Jak vnímají své postavení mladí Romové v České republice, na to nám odpověděl další z účasníků Ondřej Horvát.

V tuto chvíli mají mladí Romové takové věci jako internet, mezinárodní konexe, mezinárodní přátelství, znalost cizích jazyků - mnohdy dvou i tří - což u příslušníků starší romské generace objektivně nebylo nebo nemohlo být."

Ale v menších obcích, na vesnicích je situace Romů stále takřka stejná jako bývala. Co s tím?

"To je taková mantra nebo otázka, která se bude neustále omílat. To, že existují romští lídři, nebo jakákoli romská elita, ještě neznamená, že má dosah nebo že dosáhne na lidi na lokální úrovni. To mimochodem svým způsobem nedosáhla ani ta předcházející generace a myslím, že je to velký úkol pro mladou nastupující generaci."

Myslíte si, že ta s tím něco udělá a že se něco změní?

"Já doufám, že ano. Bude jí v tom pomáhat všeobecný vývoj. Zatímco dřív šly informace velice pomalu, dneska je to mnohem jednodušší. Někdo namítne, že v romských osadách nejsou počítače - je to pravda - před chvílí jsme diskutovali situaci v Indii, odkud pocházejí. Před pěti lety tam nebyl jediný počítač nebo jediná internetová kavárna, dneska tam v podstatě každý může na webu být nebo už je. Nevidím důvod, proč by se to nemělo stát v horizontu x let i tady."

Jak by měl být mladý Rom ctižádostivý?

"To je těžká otázka... V první řadě je potřeba, aby své romství nebral jako problém, jako překážku. To se snadno říká, ale hůř dělá ve chvíli, kdy se člověk dostane do nějaké krizové situace. Jestli by měl být ctižádostivý víc či méně než příslušník majority, to je otázka na něj. Někteří lidé jsou ctižádostivý a pracují každý den 20 hodin, někteří jsou šťastni, když budou pracovat šest hodin denně. Nevidím důvod, proč by Romové měli být víc na té či oné straně. Jsou to lidi jako všichni ostatní."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Rozhovor se socioložkou Jiřinou Šiklovou
Tradičního pochodu romských umělců centrem Prahy u příležitosti festivalu Khamoro se zúčastnila také socioložka Jiřina Šiklová, kterou oslovila Marie Vrábelová.

Jiřina Šiklová Paní Šiklová, jak Vy byste hodnotila ten průvod Prahou? Zastavovali se lidé, někteří byli rozpačití...?

"Já ho hodnotím jako vynikající prostě pro to, že se tu seznamujeme s dalšími kulturami, které žijí na tomto světě. Že se lidi zastavovali, to je v pořádku. Zastavuji se vždy nad něčím, co mě zaujme, nevšimla jsem si jediného negativního projevu. Což svědčí o tom, že ti naši lidi asi nebudou žádní rasisti."

Jak myslíte, že je v naší společnosti přijímána právě romská kultura?

Jiřina Šiklová (vpravo) na pochodu romských umělců "Obávám se, že s mnoha předsudky, protože lidé nevědí, co to de facto je. Proto takovýto festival přispěje k tomu, že se lidé dozvědí, co to je, ta muzika se jim bude líbit. Já jsem ráda, že na to chodí tolik lidí, že se to stalo tradicí, a přestože nejsem žádná vlastenka, když tak snad vlastenka z Prahy, tak jsem ráda, že si Praha něco takového zasloužila svým vstřícným chováním vůči Romům a vlastně vůči Romům po celém světě."

Myslíte si, že sebevědomí u Romů trochu roste? Že se už něco změnilo?

"Nepochybně. Vím, že roste, protože se podílím na přípravě Romů na vysokou školu, vím, jak tito mladí lidé suverénně vystupují, jak jednají, jak se učí, a že pro ně je naprosto samozřejmé užívání počítačů a že je možné, že se časem my jako majorita od nich budeme učit, alespoň od jejich elity."

Ponechávají si svoji historii a tradice?

"Určitě si ji ponechávají, ale to není, myslím si, v žádném rozporu. My se také učíme nové věci, tím myslím my - majorita v tomto kousku země, a přesto vzpomínáme na svoje tradice, připomínáme si svoji vlastní historii. Myslím, že to není v rozporu. Nesmí se ale nikdy stát ani historie, ani tradice klackem proti tomu druhému."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
21.03.2015Jak se postavit předsudkům ve společnostiO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Zpěváci již po třetí soutěžili o titul romského slavíka
Na závěr se společně vydáme do Benátek nad Jizerou, kde se o víkendu už po třetí soutěžilo o romského slavíka. S mikrofonem se do areálu letního kina Vojnarka vydala s mikrofonem Helena Poláková, která nejdříve oslovila organizátora pěvecké soutěže Štefana Danča.

Jaké aktivity teď provozujete?

"Teď se zaměřujeme hlavně na romského slavíka. Potom bychom chtěli dělat taneční kroužky."

Každoročně pořádáte romského slavíka?

"Toto je třetí ročník."

Kolik účastníků se přihlásilo?

"Mělo by tu být deset kapel a deset zpěváků."

Co plánujete do budoucna?

"Samozřejmě že bude čtvrtý ročník slavíka a do toho bychom chtěli ty taneční kroužky a zapojit do toho hlavně děti."

Jaká cena čeká na vítěze?

"Jsou tam nějaké balíčky, nějaké sponzorské dary a je tam i diplom prvního, druhého a třetího místa."

Vítězem soutěže Romský slavík 2004 v Benátkách nad Jizerou se stali domácí Davidovci, druhé místo si vyzpívali Gipsy Stars z Mladé Boleslavi, třetí skupina Bertík ze Slaného. A ta se nám také sama představila.

"Moje kapela se skládá z členů: Karel Gryga, to je můj bratr, já Bertík, je tam Mirek Čure na saxofon a Jára Ferenc na saxofon."

Jak dlouho fungujete?

"Naše kapela funguje asi necelý rok."

Co všechno máte za sebou?

"Za sebou toho mám hodně. Cédéček mám asi šest. Ta normálně vyšla a jsou v prodeji v obchodech a mají úspěch. Příští týden připravuji nové cédéčko, které se bude jmenovat ´Bertíkovci Šest´, a budu to dělat s nynější kapelou. Nic nepřebíráme takže tam bude: disco, čardáš, pavlovské písničky, romské styly."

Kde všude jste už vystupovali?

"V zahraničí i v České republice, také na Slovensku. Všude, kam si nás zvou. Začátkem července odjíždíme hrát na měsíc na Mallorku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2003Romové soutěžili o titul Romský slavíkO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete opět za týden v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, dozvíte se, jak žijí Romové v Maďarsku a na Slovensku a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Účastníci festivalu Khamoro vyrazili do pražských ulic
Reportáž:  Program letošního festivalu Khamoro byl nesmírně pestrý
Zprávy: 
Reportáž:  Nastupující generace a její vize
Reportáž:  Rozhovor se socioložkou Jiřinou Šiklovou
Reportáž:  Zpěváci již po třetí soutěžili o titul romského slavíka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz