Vyhledávání
6.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Logo Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Pořad "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, kterou vede Anna Poláková. Na těchto stránkách přinášíme textovou a zvukovou verzi pořadu, který se vysílá na okruhu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu každý pátek od 20 do 21 hodin. Další informace o pořadu najdete na stránkách www.rozhlas.cz.



Další páteční vysílání pořadu "O Roma vakeren" uslyšíte až 7. května (z důvodu přenosu koncertu pro Bulovku v pátek 23. 4. a hokeje 30. 4.).



Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit ze života Romů a samozřejmě také romské hudby.

Kamen te šunen, nevimata, abo sar o Roma dživen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Oka kurko giľavelas Prahate e Věra Bílá the o Kale. Amen samas tiž pre lakero koncertos u vakerahas laha. So amenge phendža, oda adaďives šunena andro o Roma vakeren.

Nejdříve se společně vydáme do Národního domu na Smíchově, kde jsme vyzpovídali zpěvačku Věru Bílou.

Pre aver čon ela Prahate pale temutno festivaľis Khamoro. Ko bašavela u save akcii ena pre ada šouto temutno festivalis amenge phenela o Jelena Silajdžić savi amenca akana bešel andro studio. Palis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

V květnu bude Praha dějištěm světového festivalu Khamoro. Už po šesté se na tomto festivalu představí kapely od nás i ze zahraničí. Součástí programu jsou besedy a výstavy. Jaký to bude tento rok nám řekne organizátorka Světového festivalu Khamoro Jelena Silajdžić. A samozřejmě jsme pro vás připravili také aktuality ze života Romů.

Palis amenca džana Prachaticente, kaj o Roma chudle buči. Džana amenca andro romano muzeum Brnate u amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pro akcii.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do Prachatic, kde Romy zaměstnala radnice v rámci veřejně prospěšných pracích. Navštívíme Muzeum romské kultury, v jehož sbírkách jsou mj. i romské klenoty a šperky. Představíme vám Danielu Cincibusovou, která vychovala patnáct romských dětí a v závěru vysílání jsme pro vás připravili pozvánky. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Věra Bílá se skupinou Kale roztančila všechny přítomné v Národním domě na Smíchově
V následujících minutách se společně vydáme do Národního domu na pražský Smíchov. Právě tam před týdnem měla svůj koncert Věra Bílá se skupinou Kale. V rámci večera národnostních menšin se tam sešli zástupci národnostních menšin a široká veřejnost. Nejdříve jsme si pozvali k mikrofonu starostu Městské části Prahy 5 Milana Jančíka, který nám řekl.

Věra Bílá se skupinou Kale v Národním domě na pražském Smíchově "My děláme pravidelné odpoledne pro děti, to už je historická záležitost. Všichni Romové a národnostní menšiny rádi tančí, mají rádi hudbu. I my chceme přispět k tomu, aby se setkávali a potkávali při podobných výjimečných příležitostech."

"Tento večer byl uspořádaný i k Mezinárodnímu dni Romů."

"Ano, 8. dubna, jak jsem byl informován, se slavil Mezinárodní den Romů. Myslím, že vystoupení Věry Bílé a skupiny Kale bylo náležitým dárkem Městské části všem obyvatelům naší krásné Prahy 5."

Tolik starosta Městské části Prahy 5 Milan Jančík a teď dejme slovo zpěvačce Věře Bílé, která společně se skupinou Kale roztančila všechny přítomné v Národním domě ne Smíchově. Jak nám Věra Bílá prozradila, romské tradice jsou pro ni to nejdůležitější a to se odráží i v její tvorbě.

"Já pocházím z muzikantské rodiny, hrála máma i táta. Vždycky mi říkali: Z tebe nic nebude, Já jsem poslouchala ráda Beatles, Rolling Stones. Táta kvůli tomu rozbil rádio. Po tom jsem pocítila, když zemřel někdo z rodiny, třeba můj dědeček- a víte, jak je to u Romů, že Romové, když jsou Vánoce, tak sedí za stolem všichni - pak jsem začala pociťovat, jaké jsou romské písničky. Nevěřila jsem tomu, ale pociťovala jsem to. Když mi zemřela maminka, tak jsem pociťovala, jak mi teče ze srdce krev."

"Co pro vás znamená romská muzika?"

"Zpívám staré, romské tradiční písničky. Něco jsme si sami s klukama složili - o životě, o smrti, o lásce, to, co prožíváme každý den, protože já bych asi možná nic jiného zpívat neuměla. Nepřebírám písničky a věřte mi nebo ne, když jsme třeba v cizině - Anglii, v Americe, v Hollywoodu, tam jsou úplně jiní lidé. Přestože nevědí, co zpívám, tak to cítí a pláčí a vstanou a tleskají. Je to úplně něco jiného, než tady v Čechách. Když zpívám romské táhlé písně, tak brečím a nikdo to nevidí. Já jsem něco prožila, babička i děda také něco....to by mi nikdo nevěřil. Věřte mi nebo ne, chtěla bych vydat knihu o svém životě, o mamince, jak trpěla tady v Čechách, když sem po válce přijela, jak jí drželi, to byste brečela. Já jsem z chudé rodiny a věřte mi, nestydím se za to, nestydím. Já jsem obyčejná ženská od plotny, jako každá druhá, nemám žádnou služku, žádnou chůvu, misím vařit, prát jako každá jiná ženská. U Romů nikdy v životě nebyla služka na vaření, nebo uklízení, nebo chůva, to si musíme dělat samy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
17.03.2019Věra Bílá plánovala velký návratZprávy ze života Romů
22.02.2014Věra Bílá a skupina Kale ohlásily publiku svůj oficiální comeback na hudební scénuO Roma Vakeren
05.02.2014Comeback světoznámé romské kapely Kale s Věrou Bílou na scénuZprávy ze života Romů
10.09.2011Věra Bílá zpívá se skupinou New KaleO Roma Vakeren
11.06.2011Věra Bílá hovoří o svém plánovaném hudebním návratuO Roma Vakeren
20.11.2009Věra Bílá po deseti letech natáčí nové albumO Roma Vakeren
05.08.2005Věra Bílá a kapela Kale představily na festivalu Gipsy Celebration skladby ze svého nového albaO Roma Vakeren
15.07.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
20.06.2005Na křtu nového alba kapely Kale vystoupily i děti muzikantůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Blíží se festival Khamoro
A je tu čas, kdy si do našeho studia zveme hosty. Dnes si budeme povídat s Jelenou Silajdžić, která se svým manželem stála u zrodu myšlenky festivalu Khamoro. Dobrý večer.

Skupina Gelem z Ruska na festivalu Khamoro 2003 "Dobrý večer"

"Paní Silajdžičová, dřív než si budeme povídat o programu festivalu, protože ten už se po šesté uskuteční v Praze od 24.-29. května..."

"Ano"

"Nespletl jsem to?"

"Správně."

"Tak dřív než si budeme povídat o programu festivalu Khamoro, řekněte nám, co bylo na úplném začátku, co bylo u zrodu myšlenky na tento festival?"

Jelena Silajdžić "Myšlenka na festival vznikla náhodou, nebo spíš vznikla jako reakce na jednu událost, u které jsme byli. Pořádali jsme jednu kulturní akci na opravdu vysoké úrovni, které se zúčastnili významní čeští umělci a hudebníci. Já pocházím z nešťastného státu-bývalé Jugoslávie, kterou samozřejmě miluju - kde je nejenom zvykem, ale je samozřejmostí, že kde se hraje a zpívá, tak že tam musí být i romská hudba, tak jsme oslovili jednu romskou skupinu, která se jmenovala Khamoro a byla z Neratovic. Bohužel členové této kapely už nejsou v České republice, ale jsou všude po světě. A tato kapela se té akce zúčastnila. Všechno probíhalo v pořádku až do chvíle, dokud se neobjevila na jevišti. Pak začaly problémy se zvukem. Zjistili jsme, že zvukař sabotuje (smích) a že tyto věci dělá, aby poškodil jejich vystoupení. Tak jsme se pěkně rozčílili, tak jak to my Balkánci umíme. Skupina na to hned zareagovala a šla mezi publikum. Byli nejlepší. Večer jsme přišli domů a manžel řekl, že by stálo za to ukázat ještě něco dalšího a přivést do České republiky významné světové romské hudebníky. Ale nejenom ty, protože romská kultura není jenom o hudbě, není jen o tanci, je mnohem širší, je pestrá, bohatá, různorodá, jako žádná jiná kultura na této planetě. Vůbec jsme nevěděli, jak na to, jak to uděláme, s kým. Byla to, musím říct, balkánská reakce- spíš srdcem, než hlavou - ale tak to začalo a už to pořádáme po šesté."

"Narodila jste se v Sarajevu, tam jste vystudovala na Fakultě politických věd žurnalistiku, pracovala jste také u filmu jako producentka, natočila několik filmů a jako nejprestižnější považujete spolupráci s režisérem Emirem Kusturicou. V jeho filmech se odráží život Romů, nesete si tento vztah k Romům a romské kultuře z vaší rodné země?"

"Absolutně. I když jsou u nás strašně velké problémy, co se týče Romů, s nimi problémy nikdy nebyly a vůbec jsme Romy nebrali jako někoho jiného. Kamarádili jsme se, ženili mezi sebou, normálně žili. Je to asi tím, že mentalita se strašně moc podobá. Temperament je také podobný, máme stejný vztah k rodině. U nás jsou děti to nejdůležitější, jsou v rodině "bohy" a často i rozhodují, i když by neměly. Potom je rozmazlíme a ony dělají strašné věci. Ale nemáme zkrátka žádné problémy s Romy. Ani komunikační, ani žádné jiné jsme nikdy neměli. Doufám, že to tak zůstane i nadále, a proto jsme se také rozhodli- po tom všem, co se stalo v Sarajevu, v Bosně a v bývalé Jugoslávii- a vadí nám, když se lidé dělí podle jiného kritéria než podle toho, jestli jsou dobří či ne."

"Před týdnem jste dostala od doktora Emila Ščuky, prezidenta Mezinárodní romské unie ocenění za osobní zaujetí v rámci ojedinělých projektů a propagaci romské kultury - to jsem ocitoval-jak vy vnímáte situaci Romů v České republice?"

"Jak to může vnímat člověk, kterému vadí všechno? Všechna kritéria, o kterých jsem mluvila před chvilkou, která nejsou založena na tom, jestli je člověk kvalitní nebo ne... Když říkám kvalitní člověk, tak tím míním, jestli je to člověk slušný, nebo čestný, nebo jestli je hloupý, chytrý, vzdělaný, či nevzdělaný. Dělení na Čechy a Romy, bílé a černé mi strašně vadí. Dokud budu žít, tak budu pomáhat tomu, aby toho bylo co nejméně. Všude, nejenom v České republice, samozřejmě. Někde je toho více, někde méně. Já myslím, že tady to není nejhorší, ale myslím si, že by to mohlo být mnohem, mnohem lepší. Já jsem tady cizinka, žiju tady 12 let, mám tady děti, které zde chodí do školy, my žijeme a pracujeme jako každý člověk. A já musím říct, že často naše děti měly mnohem větší šance a lepší postavení ve společnosti, než romské děti, které se tady narodily, či jejich rodiny zde už desetiletí žijí. A mně to vadí. Jsem, myslím, objektivní člověk, snažím se být objektivní. Nemyslím tím, že by cizinci neměli být vnímaní, tak jak jsou. (smích) Myslím si, že společnost by měla Romy vnímat jako svou součást, a ne jako někoho jiného, cizího. Prostě žijeme spolu, tak dělejme všechno spolu. Každodenní radosti atd. Když to bude na této úrovni, tak to bude v pořádku. Všichni Romové nejdou dobří, stejně jako ne všichni Češi, Číňané nebo Jugoslávci ale podle mě- jsem v tomto asi docela radikální- vždycky za to může majorita. Myslím, že majorita musí vyřešit problémy. Samozřejmě i Romové se musí snažit, jako všichni ostatní, ale vždycky je to na majoritě."

"Na přípravě světového festivalu Khamoro se podílí také občanské sdružení Slovo 21, jak úzce spolupracujete s tímto sdružením a jakým jiným aktivitám se ve sdružení věnujete. Vím o vás třeba, že připravujete Romy na vysoké školy?"

"Já jsem odpovědnou zástupkyní sdružení, založili jsme jej se spoustou českých občanů a i cizinců, kteří zde trvale žijí. Máme dvě oblasti, kterým se ve sdružení věnujeme: romská otázka a integrace cizinců do české společnosti. Co se týče romských aktivit, tak právě teď pomáháme romským středoškolákům dostat se na vysoké školy. Probíhá to ve všech krajích. V tomto prvním kole máme 86 přihlášených studentů. Uvidíme, jaké budou výsledky, ale jsme strašně rádi, že jsme oslovili a pozvali spoustu studentů, vysokoškolských profesorů, lektorů, asistentů a doufáme, že to bude mít pozitivní výsledky. Kromě toho děláme spoustu dalších věcí, teď na to asi není čas, tak někdy příště."

"Paní Silajdžičová, vraťme se ke světovému festivalu Khamoro, na něm se představí romští umělci od nás, i ze zahraničí, na koho se můžeme v letošním roce těšit?"

"Co se týče hudby - ale nejde jen o ni. Máme i výstavy, filmy, máme spoustu dalších doprovodných akcí-ale hudba je vždy asi nejatraktivnější., tak já to zredukuju jen na ni. My máme dvě základní části. Jedna je věnována gypsy jazzu a gypsy swingu. V této části, která bude probíhat v jazz klubu Reduta, vystoupí Yorgui Loeffler z Francie, Louis Band ze Srbska a Černé hory a potom ještě Paulus Schäfer Gipsy Band z Nizozemí. Budeme mít další tři koncerty, dva se budou konat v Roxy. Poslední den Khamora (29. května) proběhne Galakoncert ve velkém sále Lucerny a tam bude účinkovat deset skupin z deseti evropských států. Nevím, jestli mám čas, abych řekla, o které skupiny se jedná, anebo zmínit jen několik českých. Z České republiky to bude Terne čhave. Máme též skupinu ze Slovenska, která není tak známá, ale myslím, že je skvělá. Nevím, jestli to teď přečtu správně, jmenuje se Kokavakere lavutára. Největší hvězdou Khamora určitě bude Viktor Buzyljov. Je z Ruska a je neuvěřitelný. Je to energie, s kterou se člověk nesetkává každý den. Těšíme se moc na jeho vystoupení a myslíme, že to bude něco výjimečného. Potom budeme mít skupinu ze Španělska, Itálie, Rumunska, Francie, Maďarska, Norska a Makedonie. Všechno to jsou výjimeční, špičkoví, profesionální umělci a doufáme, že se publikum bude těšit."

CD Khamoro "Já ještě dodám, že pokud by si někdo chtěl poslechnout hudbu z předchozích ročníků Khamora, tak je v obchůdku Romen v pražské Nerudově ulici k dostání cédéčko Khamoro, na jehož vydání se podílel i Český rozhlas."

"Ano, já velmi děkuji za tuto příležitost, bez Českého rozhlasu bychom to nedokázali udělat."

"Paní Silajdžičová, děkujeme vám, že jste si na nás udělala alespoň chvilku času."

Hostem dnešního O Roma vakeren byla Jelena Silajdžić, která nám přiblížila Světový festival Khamoro, který začne v květnu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.05.2019Khamoro se letos zařadilo mezi deset nejlepších evropských festivalůZprávy ze života Romů
30.05.2015Jan Bendig zpíval při zahájení i zakončení festivalu KhamoroO Roma Vakeren
30.05.2015Letošní festival Khamoro uctil památku zesnulého hudebníka Jožky FečaO Roma Vakeren
25.05.2015Festival Khamoro letos míří nejen do Prahy, ale i do PlzněZprávy ze života Romů
23.05.2015Festival Khamoro nabídne romskou hudbu, vyprávění pamětníků, výstavy i odborné seminářeO Roma Vakeren
14.06.2014Festival Khamoro se koncem června představí i v PlzniO Roma Vakeren
10.06.2014Festival Khamoro se letos představí i v PlzniO Roma Vakeren
31.05.2014V rámci festivalu Khamoro se představilo i Divadlo utlačovanýchO Roma Vakeren
26.05.2014Khamoro pokračuje druhým dnem – těšit se můžete na divadlo utlačovaných i první koncert gypsy jazzu!Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

K přijímacím zkouškám na vysoké školy se v současné době připravuje ve speciálním kurzu na 150 Romů a Romek. Sdružení Slovo 21, které intenzivní víkendovou výuku v různých městech České republiky pořádá, tak chce zvýšit jejich šance dostat se na studia. Velký zájem o účast v kurzu pořadatele překvapil, všechny uchazeče ale přijali. Nejsou však mezi nimi jen letošní maturanti. Vysokoškolské vzdělání by rádi získali i lidé středního věku, kteří už působí například v neziskových organizacích, či jako asistenti ve školách a na úřadech.

Trojici mladíků podezírají náchodští policisté z trestných činů s rasovým podtextem. Mladíci napadli u domu v Broumově na Náchodsku skupinu Romů, kterým hrozili zabitím a házeli po nich kameny. Obyvatelé domu zavolali policii a poté se mladíci snažili z místa utéct, ale Romové je dostihli. V krátkém střetu nebyl nikdo zraněn.

Festival dokumentárních filmů s tématikou lidských práv Jeden svět představí v Plzni více než tři desítky děl z celého světa. Festival začíná v pondělí a končí příští pátek. Projekce se uskuteční v Měšťanské besedě, v Západočeském muzeu a v kulturní kavárně Jabloň. Doprovází ho výstava fotografií Jana Šibíka z Indie a Libérie v Měšťanské besedě. Druhou doprovodnou expozicí je na Jižním nádraží výstava fotografií Karla Cudlína, Marie Kracíkové a Víta Šimánkana na téma Romové v České republice.

Brněnské muzeum Romské kultury v Bratislavské ulici zve na přednášku socioložky Jiřiny Šiklové. Pod názvem "Me romňi - já žena" pojednává o genderové problematice v oblasti minorit - o roli a postavení ženy v romské komunitě. Přednáška se uskuteční v úterý 20. dubna od 16.30 hodin.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
09.04.2016Díky projektu Jileha se romské ženy dozvídají o svých právech a možnostechO Roma Vakeren
20.02.2016Projekt Barvalipe: Roma Leadership Program se zaměřil na to, jak být vůdčí osobnostíO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
21.11.2015Neziskové organizace Slovo 21 a Romea letos pomohly najít práci 25 nezaměstnaným Romům z PrahyO Roma Vakeren
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Daniela Cincibusová vychovala v náhradní rodinné péči patnáct romských dětí
Daniela Cincibusová vychovala v náhradní rodinné péči patnáct romských dětí. Jak prozradila Marii Vrábelové, aby byla úspěšná při výchově romských dětí, musela nejdříve prostudovat literaturu o Romech, aby se tak přiblížila kulturním odlišnostem romských dětí.

"Když jsem dostala romské děti, tak jsem se snažila vychovávat je tak, abych zachovala jejich romipen, aby měly dobré sebehodnocení, aby si nemyslely, že jsou něčím méněcenné. Celé ty roky se mi věnovala doktorka Milena Hübschmannová, která za mnou jezdila, zásobovala mě literaturou. Co je to romipen, jsem poznala, až jsem jednak začala učit romské děti na zvláštní škole a začala jsem navštěvovat romské rodiny, tak pak jsem pochopila opravdu do hloubky, co to romipen je, ačkoliv si nejsem jistá, jestli bych to dokázala definovat."

"Podle toho, co tady vyprávíte, tak to vypadá, že už jste spíš Romka?" (úsměv)

"V podstatě ty příběhy mě vedly k tomu, jako bych na sebe převzala romskou identitu."

"Opustili vás vaši přátele, které jste měla před tím, než jste se začala věnovat Romům a romským dětem?"

"Já mám pocit, že během let teď dochází k posunu ve vnímání Romů, ale spíš ve špatném slova smyslu. Nevím, co to způsobilo, většinou lidé argumentují tím, že musí na Romy vydělávat, že platí daně a potom z těch daní musíme živit Romy, kteří jsou líní a nechtějí pracovat. Takže k posunu tady došlo a mohu říct, že opravdu vnímám názorový rozkol, který mě osobně moc bolí a už ani tyto "přátele" nevyhledávám, protože vím, že se vždycky střetneme a že mě svými názory zraní. Přiznám se, že už mám teď daleko více přátel mezi Romy. Romové jsou velice srdeční a citově vřelí a to tady u většinové společnosti, zvláště zde v Čechách, pociťuji jako velikou absenci."

"Uměla byste něco povědět romsky?"

"Strašně málo. Já se přiznám, že když slyším někoho mluvit romsky, tak docela rozumím, ale stydím se mluvit, protože gramatiku vůbec neovládám. Základní pozdravy: - lačho džives, kaj džas? - to snad ano, ale musím se ještě hodně učit."

"Vaše děti umí romsky?"

"Třeba Patrik s Tomášem, kteří studovali Romskou střední školu v Kolíně, romsky umí. Ostatní děti jen tak pár slovíček. Vzhledem k tomu, že já sama pořádně romsky neumím, tak jsem je to nemohla naučit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.12.2015Držitelkou Ceny Roma Spirit se stala pěstounka, která vychovala 22 dětíO Roma Vakeren
14.11.2015V kojeneckých ústavech přibývá romských dětíO Roma Vakeren
16.08.2014Cesta Eriky Fečové k rozhodnutí stát se pěstounskou matkouO Roma Vakeren
06.08.2011Projekt Romské dítě v neromské rodině pomáhá dětem s přijetím vlastní identityO Roma Vakeren
01.06.2011Úřady nevyužívají institut přechodné pěstounské péče, tvrdí asociace náhradních rodinZprávy ze života Romů
26.02.2010Adoptivní rodiče a pěstouni romských dětí se setkali v Jedličkově ústavuO Roma Vakeren
08.05.2009Výstava současného umění Rodinná pohodaO Roma Vakeren
28.12.2008Manželé Striovi a romské děti v náhradní rodinné péčiZprávy ze života Romů
05.10.2008Romské děti v náhradní rodinné péčiZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Prachatická radnice zaměstnala Romy v rámci veřejně prospěšných prací
Pětici mladých Romů z Prachatic, v rámci veřejně prospěšných prací na zkoušku po dobu tří měsíců zaměstnala prachatická radnice. Další informace pro nás připravil kolega Václav Malina, který si nejdříve pozval k mikrofonu místostarostku Hanu Rabenhauptovou.

Pět prachatických Romů nastoupilo k veřejně prospěšným pracím (Foto: ČTK) "Bude jim zadávána konkrétní, jasná práce. Po třech měsících základní mzdy, kterou vyplácí Úřad práce, my jim potom, pokud bychom byli spokojeni s jejich prací, tak jim potom vypíšeme nějakou prémii města. To znamená, že kdyby splnili podmínky, tak jak měli, tak by dostali odměnu navíc."

Nejstarší z romské čety, Václav Bihári, po několika měnách popsal konkrétní úkoly:

"Uklízeli jsme tady sportovní areál, odhazovali jsem sníh, rovnali jsme, hrabali nepořádek a čistili silnici. Všechno možné."

"Jakou máte partu?"

"Parta je docela dobrá. Jsme s dalšími mladými lidmi, spokojenými, kteří mají chuť do práce."

Montérky a pracovní obuv Romové fasovali. Václav Bihári zdůvodnil, proč si vybrali tzv. lacláče:

"Jelikož jsou mladí, tak chtějí mít do práce trošku slušivější úbor."

Romy dostal na starost jednatel sportovního zařízení Jaroslav Černý. Setkal se také s názorem, že jim práci vymýšlí, jen aby splnil záměr radnice:

"Jsou tady pořád na očích, těžko by město obstálo, kdybychom něco vytvářeli uměle. To je jak doma na zahrádce, pořád je nějaké uklízení, hrabání. Velmi nám to tady pomůže, protože teď zrovna jeden správce je po infarktu. Jsou to práce, které se pro ty lidi hodí, jsou na ně šikovní. Oni mají rádi fotbal a já jim vštěpuju do hlavy, že úspěchy, které prachatický Tatran tady slaví, má i díky jim, protože musí být uklizeno. Delegát kouká na to, jak je uklizený sníh a je to jejich zásluha. Tady ve sportovním areálu to s nimi funguje dobře."

Jednatel Černý přidělování práce zvládá v pohodě, protože Romy osobně zná. Přiznává, že občas je to i taktický tah:

"Já většinu těch kluků znám osobně, takže spolu vycházíme dobře a není v tom žádný problém. Je to trošku taktika, samozřejmě. Řeknu jim: Hoši takhle, takhle, bude to dobré, protože se to bude líbit všem, zmíním se o vás třeba i v nějakých médiích. Oni to mají rádi. Určitě s nimi vycházím."

Romové dokonce posílili pořadatelskou službu na fotbalových utkáních prachatického Tatranu ve 2. lize. Jednatel sportovního zařízení má k takovému angažování Romů logické vysvětlení:

"Oni mají fotbal rádi, dostanou pořadatelské vesty, dostanou zase svůj specifický úkol, nic složitého, příslušnou mzdu, kterou jim musejí pořadatelé utkání-oddíl kopané- vyplatit, protože na dvě až tři hodiny se jedná o oficiálně zaměstnané lidi. Určitě s nimi počítáme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
29.09.2011Varnsdorf: v romské ubytovně provozuje město i nízkoprahový klub pro dětiZprávy ze života Romů
20.09.2011Šluknovsko dostalo stovku míst veřejně prospěšných pracíZprávy ze života Romů
19.09.2011Veřejně prospěšné práce problém nevyřeší, říká terénní pracovníkZprávy ze života Romů
17.08.2007V Prachaticích působí romská úklidová firmaO Roma Vakeren
21.05.2004V obci nedaleko Loun zaměstnali Romy ve veřejně prospěšných pracíchO Roma Vakeren
12.11.2002Projekt kanadské jízdní policie v Ústí nad LabemFotoaktuality

=[ Reportáž ]=
Pražská zvláštní škola Záběhlice bude připravovat děti s jazykovou bariérou ke vstupu do základní školy
Pražská zvláštní škola Záběhlice připravuje ojedinělý projekt, který má za cíl připravit děti s jazykovou bariérou na vstup do základní školy. Jak řekla ředitelka školy Jaroslava Růžičková - kromě aktivit pro děti ve volném čase připravují na školu i ty nejmenší.

"My se snažíme, aby pro ně byl snazší vstup do první třídy. Většina dětí odchází do základních škol, nezůstává u nás. Je to mimoškolní docházka, jsou tam přijímány děti předškolního, a pak hlavně děti s odkladem školní docházky."

"Vy se věnujete žákům - teď mluvím o žácích základní školy - nejenom v hodinách vyučovacích, ale i v mimoškolní činnosti."

"Ano, máme tady zájmové útvary, máme tady sportovní kroužek, práce na počítačích, sborový zpěv, hru na hudební nástroje, individuální logopedickou péči, vaření, takže si děti mohou vybrat z velké škály. Neplatí nic, a ještě pomocí grantů získáváme materiál třeba na výjezdy na hory apod."

"Mohou se děti během roku zařadit z vaší školy do základní školy?"

"Je to možné, pokud splní podmínky základní školy a udělají rozdílové zkoušky, ale je to spíše výjimečné."

"Jakou mají šanci děti po ukončení základní školní docházky? Jak mohou dále pokračovat?"

"Mají svoje učební obory, které navazují na naše osnovy. Podle našich zpráv se většina dětí vyučí a pak se uplatní v životě. Navštěvují nás i vyšlí žáci, takže máme zpětnou vazbu."

"Chodí k vám i děti, které se sem přistěhovaly ze zahraničí a je pro ně jazyk handicapem?"

"Zatím k nám nechodí. Když se nám ozvala jedna ukrajinská maminka, která má problémy s dcerou, takže už uvažovala, že by ji raději dala do zvláštní školy, byl to pro nás podnět. Napadlo nás, že bychom zřídili třídy pro tyto děti, které by se tady připravovaly na vstup do základní školy, takže by měla probíhat postupná integrace těchto dětí."

"Takovýto projekt u nás asi ještě není?"

"Zatím jsem o tom neslyšela, je pravda, že jsou pilotní školy- to jsou ale základní školy, kde je více zahraničních dětí. To, co jsme do toho projektu ale dali my, myslím, ještě neexistuje."

"Myslíte v projektu i na děti předškolního věku?"

"Ano, s tím bychom chtěli začít. Přípravnou třídu už máme. Je to projekt pro děti znevýhodněného socio-kulturního prostředí a to odpovídá i dětem, které sem přijdou z odlišného kulturního prostředí a mají velkou jazykovou bariéru. Už v příštím roce bychom chtěli zkusit je zařadit do přípravné třídy."

"Jak dlouho může trvat zavedení nového projektu do reality?"

"Vzhledem k tomu, že jsme zvláštní škola, tak můžeme zařazovat mentálně handicapované děti a potřebovali bychom to prosadit jako experiment, abychom mohli zřídit alespoň dvě třídy pro děti s jazykovou bariérou. Musí to všechno projít jednáním Magistrátu a musí to schválit Ministerstvo školství."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.09.2012V Osečné se otevírá nová školka. I díky rozšířené předškolní výchově bude méně dětí přerazeno do speciální nebo praktické školyO Roma Vakeren
21.04.2012V největší sociálně vyloučené lokalitě v Pardubickém kraji vznikla přípravná třída pro předškolákyO Roma Vakeren
03.12.2011Sdružení Romodrom v Karlíně otevřelo Centrum předškolní výchovyO Roma Vakeren
19.10.2011Děčínské centrum Vilík pomáhá Romům se začleňováním do běžného životaZprávy ze života Romů
02.04.2010Liberecká přípravná třída pro děti ze sociálně slabých rodinO Roma Vakeren
18.11.2006Vsetínská Charita se snaží připravit romské děti do školy po stránce dovedností a návykůZprávy ze života Romů
04.10.2006Kvalitní a systematické vzdělávání je klíčem k integraci RomůZprávy ze života Romů
24.03.2006Světový den boje proti tuberkulózeO Roma Vakeren
13.04.2004Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Klenoty byly pro Romy vždy velmi důležité
Muzeum romské kultury chce otevřít stálou expozici, ve které by představilo své sbírky veřejnosti. Zbývá doufat, že i přes finanční problémy se tento záměr podaří realizovat. Ve stálé expozici by mimo jiné byly vystaveny i romské klenoty. Na to, co klenoty pro Romy znamenají a jaký šperk by Muzeum romské kultury rádo získalo do svých sbírek, se Jana Šustová zeptala ředitelky muzea Jany Horváthové.

Muzeum romské kultury "My zatím ještě nemáme vybudovanou stálou expozici, my na ní stále ještě pracujeme, protože nemáme finance na dobudování celé expozice. Teď zrovna máme projekt od holandské vlády, která nám financuje výstavbu dvou sálů, celkově ze šesti sálů expozice. Zatím pořádáme výstavy krátkodobé."

"Co se týče potenciálních přírůstků do sbírek, máte teď něco vyhlédnutého, co byste rádi získali nebo co je zajímavé?"

Jana Horváthová "Ano, máme. Těch věcí je víc. Teď uvedu jednu zajímavost. Romové byli vždy charakterističtí tím, že měli rádi šperky, a to zejména z drahých kovů - zlaté, stříbrné. A protože hodně komunikujeme s romskými pamětníky - s českými a slovenskými Romy, kteří přežili 2. světovou válku, tak se nám teď poštěstilo, že jsme dostali nabídku na odkoupení unikátního prstenu, který je z rodiny koňských handlířů a jsou na něm i jejich symboly koňských handlířů - koňské hlavy. Je to prsten, která jedna rodina měla minimálně od začátku 20. století a po dobu 2. světové války, kdy její členové byli v koncentračním táboře, byl tento prsten uschovaný u části rodiny, které se podařilo se do koncentračního tábora nedostat. Po válce, když se někteří členové vrátili, tak ho zase dostali zpátky. Je to tedy prsten s příběhem. Stačilo, když koňský handlíř nosil prsten na ruce a potkal-li nějakého neznámého handlíře, tak hned věděl, že jsou ze stejného oboru a mohli se spolu začít bavit, takže sbližoval lidi z tohoto oboru. My teď sháníme finance zakoupení tohoto prstenu. Rádi bychom ve stále expozici ukázali i to, co je pro Romy typické, čili i klenoty, kterých si vážili nejenom z důvodů materiálních, že byl ve šperku uložen vlastně majetek, ale Romové přičítali zlatým a stříbrným šperkům i magickou moc. Zejména je takovéto prsteny pojily s předky, od kterých je většinou dostávali - dědily se z otce na syna. A potom měly také moc ochrannou. Zlatému šperku je přičítána moc léčivá, že dokáže ochránit před nečistými silami. My bychom rádi v naší stále expozici měli věci, kterým Romové přičítají veliký význam. A i Romové sami by se jistě rádi podívali na tzv. romský poklad."

"Jak vypadá takový prsten koňského handlíře? Určitě je něčím specifický?"

"Je velmi masivní. Váží 62 gramů, po stranách je velmi zdobený až takovými barokními ornamenty. Jako hlavní motiv jsou dvě koňské hlavy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
01.12.2015Muzeum romské kultury zve na folklorní hudební večer s cimbálovou muzikou KubíciZprávy ze života Romů
12.10.2015Ples desetiletí Muzea romské kultury se uskuteční 28. listopaduZprávy ze života Romů
02.10.2015Muzeum romské kultury představí během literární akce Mikroměsto hned čtyři romské autorkyZprávy ze života Romů
03.08.2015Muzeum romské kultury oslaví 10. výročí slavnostním plesemZprávy ze života Romů
30.05.2015Muzeum romské kultury připravilo pro Brněnskou muzejní noc program plný hudby, tance, tvůrčích dílen i romského jídlaO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete v pátek ve 20.05 na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu. V úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií. Naše vysílání O Roma vakeren čili Romové hovoří najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme aktuality ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebude chybět ani romská muzika.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vakeren. Ada šuniben predal tumende.

Romale but bacht te sasťipen. Ačhen Devleha.

Obsah článku:
Reportáž:  Věra Bílá se skupinou Kale roztančila všechny přítomné v Národním domě na Smíchově
Horké téma:  Blíží se festival Khamoro
Zprávy: 
Reportáž:  Daniela Cincibusová vychovala v náhradní rodinné péči patnáct romských dětí
Reportáž:  Prachatická radnice zaměstnala Romy v rámci veřejně prospěšných prací
Reportáž:  Pražská zvláštní škola Záběhlice bude připravovat děti s jazykovou bariérou ke vstupu do základní školy
Reportáž:  Klenoty byly pro Romy vždy velmi důležité

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz