Vyhledávání
25.5.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Vojtěch Fabián

Vojta Fabián Hudebník Vojtěch Fabián se narodil v roce 1949 ve Vlčanech u Nových Zámků jako nejstarší syn romské spisovatelky a básnířky Tery Fabiánové. Nyní žije se svou rodinou v Praze. Hraje na několik hudebních nástrojů a vystupoval s hudební skupinou Trival. Verše píše v romštině i v češtině a mnohé z nich původně složil jako texty ke svým písním. Jeho verše vyšly ve sborníku romské poezie Romské písně / Romane giľa (1979). Kromě hudebního a literárního nadání má i výtvarný talent. Koncem šedesátých let byl nejpopulárnějším zpěvákem a kytaristou mezi romskou mládeží. V jeho jazyce se se lze setkat s prvky "maďarského" romského dialektu, které zdědil po své matce.

Vojta Fabián Vojta Fabián i jeho texty nepostrádají smysl pro humor. Podělíme se s Vámi o jednu veselou historku z jednoho jeho vystoupení, i když v ní zazní vulgární slovo. V květnu 2003 Vojta Fabián hrál své písně na prezentaci nové grafické podoby sborníku Romano džaniben. Byla tam také doc. Milena Hübschmannová se studenty romistiky. V příjemné atmosféře večera vysvětlovala studentům některé zajímavosti romštiny, které zazněly ve Fabiánových písních. Po jedné z písní odcitovala jakousi větu, která v písni zazněla, a ptala se studentů, zda tomu rozuměli. Zavládlo hrobové mlčení. Docentka Hübschmannová váhavě řekla: "My jsme se to vlastně ještě neučili. Ale nevím, jestli vám to tady můžu říct..." A vypadala poněkud rozpačitě. Do toho se s úsměvem vmísil Vojta Fabián: "A já jim to klidně řeknu. Zpívalo se tam 'Nežer tolik, aby ses neposral!'".

Suchá pláňka

Zelený pláňátka
na suchý pláňce visely,
kdo jde kolem, uplivne si,
že jsou kyselý.

Kdo jde kolem, utrhne si,
žízeň cestou zahání,
ale pro tu suchou pláňku
nemá slova uznání.

Jeden hodí kamenem,
druhý větev ulomí,
pláňátka si rostou dál
na tý suchý jabloni.

Šuki phabaľin

Čino delas phaba
e šuki phabaľin,
sako pre la čhugarlas
bo šutle hin.

Ko džal le dromeha
o cikno, o baro,
chal peske phabori
te n'avel trušalo.

Sako la koškerlas,
o aga phagerlas,
thľavka e pahbaľin
o phabora delas.

Použitá literatura:
Hübschmannová, Milena - Jurková, Zuzana: Romane giľa / Zpěvník romských písní. Praha, Fortuna 1999.
Manuš, Erika: Jdeme dlouhou cestou. Praha, Arbor vitae 1998.

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Hudba"
24.05.04  Praha již po šesté hostila Světový romský festival Khamoro
23.04.04  Gipsy Kings (Francie)
08.04.03  Rumunská skupina Taraf de Haidouks vystoupila v Praze
04.09.02  Festivaly, kde lze romskou hudbu slyšet, a jejich stručná historie
06.08.02  Legendární primáš Jožko Piťo
06.08.02  Cinka Panna
06.08.02  Legendární osobnosti romské hudby
06.08.02  Bronislawa Wajs - Papusza
19.02.02  Romští hudebníci v historii
19.02.02  Literární prameny
Archiv rubriky

Nejčtenější články
744824   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
260985   11.09.98 Romske aktuality
220712   14.03.00 Romský jazyk
158772    Historie a původ Romů
134543   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118200    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102080    Fotografie
88758   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
78569   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
76909    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz