Vyhledávání
22.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Kurko pregejľa sar pani, u tumen pale, sar sako parašťovin, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět ani romská hudba.

Kamen te šunen nevimata andale romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo vakeraha pal e buči savi kerel o Ondřej Giňa andre Čechiko televizia. Dodžanena tumen hoj o Roma kamen te dochuden romani čhib pro školi.

Nejdříve se dozvíte, že někdejší moderátor hlavních zpravodajských relací Ondřej Giňa posílil zpravodajský štáb České televize v Plzeňském kraji a že romské organizace chtějí prosadit romský jazyk na základní školy.

Paľis tumenge phenaha nevimata, andal e romengero dživipen.

Poté se dozvíte aktuality ze života Romů.

Džana amenca te ko fiškaľis - adaďives tumenca vakerela e Klara Samkovo. Sar dikhel oka berš o Miroslav Zima Brnostar? Ada sa tumen dodžanena adaďives andro O Roma vakeren. Tiž tumen dodžanena, sar pes tavel mačanka.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vyzpovídáme Miroslava Zimu z brněnského střediska Drom. V O Roma vakeren nebudou chybět ani rady v naší právní poradně a na závěr nahlédneme také do tajů romské kuchyně.


=[ Reportáž ]=
Ondřej Giňa: je důležité, že jsem Rom
Možná jste si v minulém roce všimli jedné zajímavé změny na obrazovce naší sesterské - české - televize. Někdejší romský moderátor hlavních zpravodajských relací Ondřej Giňa posílil zpravodajský štáb v Plzeňském kraji a vrátil se tak v podstatě do svých domovských Rokycan. Martin Sobotka se tedy za pozoruhodným kolegou vypravil, aby zjistil, jaké to je vykonávat povolání, které podle zažitých předsudků k Romům rozhodně nepatří. Nejprve se Ondřeje Giňy zeptal, jaký byl návrat z Prahy do Rokycan.

Ondřej Giňa "Po několika letech, když se člověk vrátí zpátky do terénu, tak je to trošku změna. Člověk si musí zvyknout na určitý rytmus, ale myslím si, že zpravodajství není jenom o moderování zpráv. Někdy mi při moderování chyběl ten pocit, že se člověk podílí na přípravě a zpracování reportáže. Lidé byli tady v Plzni a okolí ze začátku překvapeni a říkali: jak to, vždyť vy jste v Praze a děláte tam a jak to, že jste tady? Objevili se i názory lidí, kteří chtěli vědět, co se děje. Myslím, že můj návrat na obrazovku docela přivítali."

"U Romů se často poukazuje na to, že chybějí vzory, že chybí úspěšní, kteří by mohli být příkladem ostatním. Cítíte už, že byste pro některé děti či mladé lidi byl vzorem?"

"Tato otázka je velmi zajímavá, a pro mnoho mladých lidí- praxe mi to potvrdila- tím vzorem opravdu jsem. Velmi mě překvapilo, že mnoho mladých lidí, absolventů středních škol, má o žurnalistiku zájem a sami se dotazovali, jakým způsobem lze v této práci pokračovat, jak zajistit profesní růst a jak se dostat do mediálního prostředí. Myslím si, že je důležité, že jsem Rom. Lidé si toho všímají a věří, že není vše nedostupné, jak se zdá. Když člověk projeví zájem, ochotu a snahu, dokáže jít za svým cílem, tak si myslím, že je možné to dokázat."

"Obracejí se třeba na vás více Romové, než na vaše kolegy z majoritní populace?"

"Nedávno jsme točili situaci kolem jaderného uložiště v Pačejově. Byli jsme na radnici, kde jsme mluvili s panem místostarostou. Když jsem šel ven, tak proti mně šla skupinka Romů, kteří zpočátku nevěděli, jestli to jsem já či ne. Nakonec se ujistili, že ano, že to je "ten člověk z tý televize", tak ke mně přiběhli a začali se mě ptát, jak mají postupovat ve svém problému, na koho se mají obrátit, že už vyzkoušeli všechny lidičky na místní úrovni a že by se chtěli obrátit do Prahy atd. Komunikace, kdy se na mě lidi obrací, zkrátka funguje. Snažím se jim nějakým způsobem pomoct. Jsou lidé, kteří se na mě obrací a nejsou to jen Romové."

"Měl jste nějakou špatnou zkušenost s lidmi, které jste přišel natáčet? Setkal jste se s otevřeným projevem rasismu, kdy vám řekli: Ne, ne, vám nic neřekneme?"

"Stalo se mi to. Ale nemyslím si, že by to bylo jenom pro to, že jsem Rom, naopak to vždy bylo - to je můj subjektivní pocit - v  situacích, kdy bylo zcela evidentní, že ta osoba neudělala něco dobře, a tudíž se nechtěla k danému tématu vyjadřovat a nechtěla se ukazovat v médiích."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
Ondřej Giňa ml. - moderátor České televizeOsobnosti
FotografieFotografie

=[ Reportáž ]=
Na základních školách by se měla vyučovat i romština
Tuzemské romské organizace chtějí prosadit na základní školy jako nepovinný předmět romštinu. Její výuku usilují zavést alespoň na školách s převahou romských dětí. Řada z nich už totiž svoji mateřštinu neovládá. Na úpadek romského jazyka si postěžoval Sabině Vrbkové předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek.

"To je třeba překonávat dosti podobným buditelským procesem, jaký prodělávala česká společnost před 250 lety."

"Říkáte tedy: romský jazyk, byť jen nepovinný, předmět na základních školách. Jakým způsobem budete chtít prosadit tuto ideu?"

"Musíme dostat na vysoké školy lidi, kteří romštinu znají a kteří by vystudovali pedagogickou větev. Postupně až vyškolíme dostatek těchto učitelů na vysokých školách, na což musí samozřejmě Ministerstvo školství připravit příhodné podmínky."

"Jednali jste už s Ministerstvem?"

"Samozřejmě, že ano, je to v programu Integrace. Toto je jeden z nejdůležitějších bodů programu Integrace v oblasti udržováni identity Romů."

"Myslíte si, že Romové budou mít o tento předmět zájem?"

"Samozřejmě. Dnešní mladá generace, která jde na vysokou školu, buď si romštinu ještě uchovala anebo se k ní chce vracet."

"Já bych se ještě vrátila k udržování romského jazyka, který, podle vás, už upadá v zapomnění i mezi Romy. Nemají sami Romové jisté zábrany jej používat?"

"Možná, že to ani nejsou zábrany, ale spíše jistá nedokonalost. Romové třeba ovládají romský jazyk třeba jen na polovinu nebo jej mají dosti promíchán, vesměs, se slovenskými výrazy, protože většina zde žijících Romů je původem ze Slovenska, nebo s českými výrazy. Mnohdy tento jazyk přechází i do takového slangu. Když si to člověk uvědomuje, tak pak má zábrany jej používat. Na mezinárodní scéně se ale romština používá a je lepší než esperanto. Mimochodem, romština bude taky jedním z jazyků EU."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ze Slovenska se v blízké budoucnosti chystají odejít stovky Romů. Nejvíce jich zamíří do České republiky, ale také do Belgie, Nizozemska, Finska, Švédska nebo do Velké Británie. Podle listu Pravda na to upozornil jeden z romských předáků Ladislav Fízik. Slovenské úřady ale tyto informace popírají. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že v květnu se Slovensko stane členem Evropské unie a nebude tam možné získat azyl. Země unie navíc chystají další opatření, která zamezí zneužívání jejich sociálního systému.

Terénní sociální práce a potírání lichvy patří mezi priority společné česko-slovenské komise, která se má zabývat zvýšenou migrací slovenských Romů do České republiky. Oba sousední státy by také měly spolupracovat při mapování lokalit na Slovensku, odkud příslušníci této menšiny nejvíce odcházejí do Čech. Dalším cílem je vytvořit takzvaný systém včasného varování pro situace, kdyby se náhle a výrazně zvýšil počet slovenských občanů, žádajících v České republice o azyl.

Agentura podporované zaměstnanosti Spolu, která chce obstarávat práci Romům, uspěla se svým projektem u Nadace rozvoje občanské společnosti. Nadace jej totiž zařadila do evropského programu Phare. Agentura na projektu spolupracuje s romskou Občanskou poradnou - Sdružením romských podnikatelů České republiky.

Odškodné maďarským Romům, kteří byli v době druhé světové války odvlečeni na nucené práce do nacistického Německa, chce do konce letošního roku vyplatit švýcarská mezinárodní organizace pro migraci. Informoval o tom státní tajemník maďarské vlády pro romské otázky László Teleki. Nárok na odškodnění prý uplatnilo 3 a půl tisíce lidí, ale mnozí nedokáží důvěryhodně prokázat, že byli do Německa skutečně zavlečeni. Proto není ještě jasné, kolik osob bude odškodněno a jaká bude výše náhrady.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
03.01.2015Rubikon Centrum pomáhá s hledáním práceO Roma Vakeren
20.12.2014Dlouhodobě nezaměstnaní se v Jablonci nad Nisou mohli zapojit do veřejně prospěšných pracíO Roma Vakeren
16.08.2014Nezaměstnaní Romové mohou vyvěsit své životopisy na web IQ Roma servisuO Roma Vakeren
26.07.2014Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničíO Roma Vakeren
14.06.2014Žižkovská radnice, občanské sdružení Buči a úřad práce společně bojují s nezaměstnanostíO Roma Vakeren
09.12.2013Rekvalifikace pomohou dlouhodobě nezaměstnaným získat práciZprávy ze života Romů
30.11.2013Na maďarskou politickou scénu vstupuje nová romská stranaZprávy ze života Romů
02.12.2012V lentilkové vesnici panuje mezi Romy a ne-Romy idylaZprávy ze života Romů
09.10.2012Kanada připravuje program návratu Maďarských RomůZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Jak nepřijít o střechu nad hlavou
Na naši právní poradnu se obrací stále více vás - posluchačů - s nejrůznějšími problémy. Ale nejčastěji vás trápí nesnáze s bydlením. Marie Vrábelová tedy navštívila advokátní kancelář Kláry Veselé - Samkové a ptala se jí, jaká je v bydlení Romů současná situace.

"Já musím říct, že otázka bydlení je naprosto zásadní, nejzásadnější, nejzákladnější lidskou potřebou a zároveň je to také otázka, ve které jsou Romové jednoznačně nejvíce ohroženi."

"V čem mohou být konkrétně ohroženi? Nejasnou smlouvou, nebo v tom, že se nechají nachytat na neznalostech?"

"Všeobecně lze vidět tlak majitelů nemovitostí Romy vystěhovávat. S politováním musím konstatovat, že je v podstatě jedno, jestli to jsou soukromí majitelé nebo jestli to jsou obce, možná že i u obcí je tlak ještě větší. Protože vystěhování Romů z obecného majetku je velmi populistický krok, kterým se každá radnice může velmi dobře prokázat voličům a ukázat, jak je neobyčejně úspěšná."

"Romové si často myslí, že stát je ještě chrání, že je na ulici prostě nepošle. Často to řeší ubytovnou, což samozřejmě řešení není."

"Tady já musím apelovat. Stát, bohužel, Romy nechrání. Já to vidím sama i ze své vlastní praxe, že se Romové obrací na obce se žádostmi a prosbami o pomoc. Mají úplně špatné představy o tom, co obec může udělat. Hlavně netuší, že obec je něco jiného než stát a stát nemůže nařídit obci, jak se má obec chovat. Obce spoléhají na to, že Romové nemají přístup k právu, nemají přístup k právníkům, zneužívají této situace a volí velmi často, řekněme diplomaticky, nadstandardní nebo spíše nestandardní metody užití práva, a to buď úplně při mantinelech možného zákonného výkladu, nebo i lehce za mantinely. Vzniká tu vrstva lidí, kteří vůbec nemají bydliště, bydlí po ubytovnách, což nesplňuje podmínky pro trvalé bydlení a hlavně je to jedna z úplně nejdražších forem bydlení, která existuje."

"Jak z této situace ven? Myslíte si, že existuje nějaké řešení?"

"Řešení, dle mého názoru, existuje, i když je nesmírně obtížné a vyžaduje obrovskou dávku sebekázně a obrovskou dávku sebeobětování se, zejména v první fázi. Já se domnívám, že dnes by měli, v podstatě všichni Romové, včetně těch, kteří jsou na sociální podpoře a kteří nemají vůbec žádné peníze, udělat všechno pro to, naprosto cokoliv, aby se dostali k jakékoliv nemovitosti, která by byla jejich a kde by mohli hlavu složit."

Tolik advokátka Klára Veselá Samková, ale tím její rady zdaleka nekončí. V dalších vysíláních se tomuto problému budeme věnovat opět, příště se konkrétně dozvíte, jak vůbec lze byt získat. Vaše dotazy nám můžete napsat na adresu Český rozhlas 1 - Radiožurnál, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 - romská redakce.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
27.08.2011Co dělat, když zkrachuje firma, která Vám rekonstruuje byt?O Roma Vakeren
23.04.2011Prodlení při placení nájmuO Roma Vakeren
12.02.2011Konference o zlepšování přístupu Romů k bydleníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Co se děje v brněnském romském středisku Drom?
V následujících minutách se společně vydáme do brněnského romského sřediska Drom, které najdete v Bratislavské ulici č.41. Centrum nabízí služby zejména Romům. Pro děti doučování, malování a práci v keramické dílně. Dospělí mohou plést košíky, skládat muziku ve studiu a ti nejstarší tam mají svůj seniorský klub. Předsedou sdružení a ředitelem centra je Miroslav Zima, kterého jsme v závěru uplynulého roku roku pozvali k mikrofonu.

Romské sředisko Drom "Uplynulý rok byl pro mě asi nejtěžší ze všech. Pro naše středisko to byl rok, kdy jsme se potýkali s řadou finančních problémů, kdy došlo k dokončení rekonstrukce domu. Vrátily se nám všechny nebytové prostory, to znamenalo obnovit naši činnost v plném rozsahu, to bylo velmi náročné. Přitom se nám velmi rozrostl projekt JOM, to je humanitární pomoc seniorům. Dokončili jsme klubovnu pro seniory, projekt školení terénních sociálních pracovníků, který je celorepublikový, takže jsme měli docela hodně práce."

"Do střediska Drom dochází mnoho Romů, určitě jim pomáháte, věnujete se i sociální práci. Myslíte si, že se jejich sociální situace lepší?"

"Já se domnívám, že z hlediska obecného nastavení došlo k řadě změn. V této republice se podařilo udělat spoustu věcí, které vytvářejí předpoklady k tomu, aby se případ řešil. Chceme připravovat zástupce "neziskovek" na přípravu a realizaci projektu v rámci EU. Sociální situace Romů je čím dál horší. Změnami v zákonech, na které tito lidé nejsou připraveni a jež probíhají v oblasti bydlení, se propadají ve společnosti stále hlouběji. Vznikla tady skupina mladých úspěšných Romů, kteří jsou vystudovaní."

"Myslíte si, že je společnost připravena zabránit nebo zastavit vylučování romských komunit, jako vystěhovávání.. atd."

"Já se obávám, že momentálně je situace krizová a politická vůle k tomu není nastavena. Dnes naopak vidíme spíše snahu o řešení bytových problémů úplným vytlačením těchto problémových komunit z měst apod. Je potřeba se připravit na vstup do EU tak, abychom uměli v rámci "neziskovek" spolupracovat, získávat projekty na podporu sociální inkluze, aby se tito lidé dále nepropadali."

"Je možné, aby situaci ovlivnili samotní Romové?"

"Samozřejmě, ano. Jedná se jednak o jejich aktivní vstup do terénní sociální práce. Po mé zkušenosti, nelze řešit jednu skupinu jako celek, musíme pomáhat individuálně. Každý problém je jiný, každý má svá specifika. Dnes už není situace taková, že stát zabezpečí bydlení. Romové si musí uvědomit, že jsme v jiných podmínkách, v jiné situaci, že každý si musí bydlení chránit. Záleží to hlavně na něm a je to rozhodující pro jejich další život."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
30.06.2012Radnice v Novém Boru vystěhovala Romy z bytůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Mačanka
V následujícím příspěvku se dozvíte, jak se vaří tradiční romské jídlo Mačanka. Tento recept, pochází z východního Slovenska. Eva Fečová z Benátek nad Jizerou vaří mačanku už od svých 11ti let. Iveta Durdoňová se za paní Fečovou vydala a ta jí prozradila, jak se mačanka připravuje.

"Mléko, mouka, špek, sádlo, červená paprika, ocet, sůl. Uvaříme z mouky a mléka řidší kaši, vedle na pánvičce si osmahneme špek. Když už je rozpálený tuk a špek, všechno smícháme dohromady, přidáme malinko červené papriky. Když je vše uvařené, odstavíme, osolíme, přidáme lžičku octa, rozdělíme na talíře. A touto směsí, co vznikne, to polejeme každému na talíři. Jí se to tím způsobem, že se rohlík nebo chleba namáčí do kaše. Proto se tomu říká mačanka."

"Jak to připravovala vaše maminka?"

"Moje maminka to připravovala tím způsobem, že, protože mléko bylo k dispozici málokdy, tak to vařila z vody a kolikrát i bez špeku, jen s osmahnutou červenou papričkou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
11.05.2013K romské kulinářské chloubě patří goja, holubki nebo bandurkiO Roma Vakeren
01.01.2011Romská jídla jako cesta ke sblíženíO Roma Vakeren
14.06.2002Návštěva v "Cikánské jizbě"O Roma Vakeren
05.04.2002ZprávyO Roma Vakeren
27.04.2001Romská kuchařka Ludmily OlahovéO Roma Vakeren
03.03.2001Romka z Olomouce vydává první romskou kuchařku v zemiZprávy ze života Romů
28.02.2000Mostečtí Romové si stěžují na restauratéryZprávy ze života Romů
26.02.2000PišotTradice
16.10.1998BrnoZprávy ze života Romů

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, poradíme vám, jak získat levné bydlení a nebudou chybět ani romské písně.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Andre redakcia amenge irinďa o Tibor Čonka Pardubicendar. Paľikeras leske vaš o ľil u mangas leske But Bacht te sasťipen andro Nevo berš. Andro Jablonec nad Nisou kerel buči predalo Roma e Anna Cinovo. Tiž lake mangas but bacht te saťipen the lakera fameľijake. ....Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Obsah článku:
Reportáž:  Ondřej Giňa: je důležité, že jsem Rom
Reportáž:  Na základních školách by se měla vyučovat i romština
Zprávy: 
Právní poradna:  Jak nepřijít o střechu nad hlavou
Reportáž:  Co se děje v brněnském romském středisku Drom?
Historie, tradice, zvyky:  Mačanka

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746937   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263578   11.09.98 Romske aktuality
233573   14.03.00 Romský jazyk
162407    Historie a původ Romů
136406   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119228    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80523   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz