Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a těšit se můžete i na romskou hudbu.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana ostaravate, kaj adaďives chudľa vaš peskeri buči paľikeriben o Kumar Wišwanathan. Paľis tumen dodžanena, so pradalo amare nipi keren o Teen Challenge.

Nejdříve se společně vydáme do Ostravy za Kumarem Višvanatem, který byl dnes oceněn ministrem vnitra. Také se dozvíte, jak pomáhá potřebným lidem křesťanská mezinárodní organizace Tee Challenge.

Andro amaro O Roma vekeren tumenge adaďives pheneha, savoro palo virtuozis Roby Lakatoš, so bašavelas Prahate. Palis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Představíme vám hudebního virtuóza Roby Lakatoše, který vystupoval na festivalu Struny podzimu a nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.

Tiž amenca džana Brnate, kaj sas konferencia palo Roma. Dodžanena tumen kaj giľavela e Ida Kelarovo te o Apsora. O phureder Roma peske šaj džan andro centros, so predal lende kerde Brnakere Roma.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme do Brna na konferenci Strategie sociální inkluze romských komunit. Představíme vám klub pro seniory a pozveme vás na koncert Idy Kelarové. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Kumar Wishwanathan dostal čestnou medaili od ministra vnitra
S předvoláním v ruce a ve svátečním obleku dnes přišel na ředitelství policie v Ostravě indický sociální pracovník a ředitel sdružení Vzájemné soužití Kumar Wishwanathan. Teprve na místě se dozvěděl, že získal medaili ministra vnitra. Na místě byla i Gabriela Všolková.

Kumar Wishwanathan Kumar Wishwanathan žije v České republice už osm let. Do Ostravy přijel pomáhat Romům, kteří po povodních v roce 1997 přišli o střechu nad hlavou. Ocenění dostal Kumar za svou práci s Romy a také za to, že inicioval vznik projektu romských policejních asistentek. Ten vedení severomoravské policie zhodnotilo a rozhodlo se na něj navázat, řekl zástupce krajského ředitele Jiří Pšolka:

"Nám přispěl pro to, že když jsme si mysleli, že děláme pro romskou komunitu hodně, tak jsme zjistili, že nám chybí vzájemná komunikace. V tom jsme hodnotili tento projekt jako výborný. Na základě tohoto projektu jsme rozpracovali další projekt, který má širší záběr, jmenuje se Společný svět. Je zaměřen na všechny komunity, u kterých předpokládáme rizikový faktor spočívající zejména v odlišné barvě pleti, ke komunikaci policie s těmito komunitami."

Ostravští policisté připustili, že městská správa už zaměstnává tři romské kolegy, další tři na přijetí čekají. Romským žadatelům někdy chybí dostatečné vzdělání, to si ale mohou doplnit v kurzu. Kumar říká, že je to díky důvěře, která se mezi policisty a Romy pomalu rodí:

"Bylo by dobré, aby instituce jako policie byly k Romům otevřené a aby Romové měli možnost se setkat s policií v jiných situacích, aby policie byla vítána v komunitních centrech, aby se Romové nebáli navázat kontakt se vstřícnými policisty."

Medaili v ní má nejen jako ocenění za svou práci a práci sdružení, ale také poděkování policii. Přiblížil, jak projekt romských asistentek vznikal:

"Během dvou let se zrodil projekt. Upozornili jsme na to, že zde existuje problém lichvy, najednou se to začalo vnímat, začaly chodit do policejního oddělení dvě Romky jako terénní policejní asistentky. Chodí po ghettech, po lokalitách, kde jsou jen Romové. Zlom vidím v tom, že ti policisté, kteří jsou zapojení do projektu, je jich asi šest, mají jiné vědomosti o Romech."

Ivo Hlaváč z odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra řekl, že práce asistentek pomohla ukázat na problém lichvy:

"Problém lichvy nebyl vnímán ze strany policie ani Ministerstva vnitra jako palčivý problém, který by komunitu devastoval. Opak je pravdou, ukázalo se to v rámci různých terénních šetření, která probíhala minulý rok, když Romové hromadně odcházeli do Velké Británie. Ukázalo se, že lichva je jeden z relevantních důvodů, kvůli kterým Romové opouštějí Českou republiku."

Zkušenosti ostravských policistů by, podle Hlaváče, mohli využít i jejich kolegové v jiných krajích:

Je více než pravděpodobné, že od příštího ledna od roku 2004 začnou na Chebsku také pracovat asistenti policie, zaměření zejména na tamní problémy, z nichž nejcitlivější v současnosti je dětské prostituce, prostituce obecně a všechny patologické jevy, které jsou spojené s česko-německým příhraničím."

Sdružení Vzájemné soužití provozuje v Ostravě komunitní centra pro Romy. Za svou práci již získalo ocenění Ministerstva zahraničích věcí a cenu Charty 77.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.10.2014Před dvanácti lety vznikla Vesnička soužitíO Roma Vakeren
03.05.2014Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997 pomáhá Romům v OstravěO Roma Vakeren
22.02.2014Jaké cesty přivedly Kumara Vishwanathana do ČeskaO Roma Vakeren
01.11.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží v Ostravě nabídne i bohatý doprovodný programZprávy ze života Romů
25.06.2010Kumar Vishwanathan o diskriminaci romských žákůO Roma Vakeren
04.01.2008V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení O Roma Vakeren
06.01.2006"Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit", říká Kumar VishwanathanO Roma Vakeren
12.12.2005Cenu velvyslanectví USA získal Kumar VishwanathanZprávy ze života Romů
12.08.2005Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Trojském zámečku v Praze se setkali absolventi programu Teen Challenge a jejich rodiny s hosty
Trojský zámeček v Praze byl dějištěm setkání absolventů programu Teen Challenge, pod názvem Večer pro ty, kteří dostali druhou šanci. Teen Challenge pracuje v České republice už devět let a je součástí mezinárodní křesťanské organizace, rozšířené do 77 zemí světa. Marie Vrábelová pozvala na setkání k mikrofonu zástupce ředitele této organizace Ivana Vlachinského.

Setkání v Trojském zámečku "Teen Challenge je mezinárodní křesťanská organizace, která vznikla v roce 1994. Nejprve jsme se orientovali jen na drogově závislé. Nyní se ale naše organizace také zabývá pomocí lidem, kteří mají problémy, jež ovládají jejich život, jako: anorexie, bulimie, gamblerství a podobné problémy."

"Máte konkrétní výsledky?"

"My děláme statistiku u těch, kteří dokončili program, aby to mělo výpovědní hodnotu, tak chceme, aby to bylo aspoň pět let. Po pěti letech se dá říct, že úspěšnost se pohybuje kolem 80-ti procent."

"Vy jste nastoupil do programu a jste tam jak dlouho?"

"Jsem tam 4 měsíce, nastoupil jsem pro to, že jsem měl problémy s drogama."

"Jak dlouho jste měl problémy s drogama?"

"Od svých čtrnácti let, je mi 33, tak si to spočítejte."

"Proč jste se rozhodlo tam jít?"

"Rozhodl jsem se pro to, že jsme si uvědomoval, že to nikam nevede, že mám spoustu problémů,s policií, doma, že chodím venku špinavý, že moje rodiče se za mě stydí."

"Jste 4 měsíce bez drog?"

"No, 4 měsíce."

"Jak to zvládáte?"

"Dobře."

"Co je pro vás motivací?"

"Motivací je pro mě to, že jsem uvěřil v Ježíše Krista, dává mi sílu a naději, to je to, co mě drží."

"Až program ukončíte, co chcete dělat?"

"To, co jsem všechno zmeškal, za tu dobu, co jsme fetoval. Budu se snažit to nahnat. Už v dnešní době něco dělám, snažím se učit, co je vůbec život."

"Vy jste tady druhý, ale vy už jste takzvaně za vodou, prošel jste programem před dvěma lety."

"Nastoupil jsem kvůli drogám, na kterých jsem strávil deset let. Ke konci doby, co jsem byl na drogách, jsem skončil pak už na ulici. Přemýšlel jsem o sebevraždě, protože jsem byl z toho způsobu života vyčerpaný. Nebyl jsem ale schopný a neměl jsme sílu tyto věci ve svém životě změnit. Pořád jsem ale toužil po tom mít normální vztahy, přátele, normálně žít."

"Program vám pomohl?"

"Samozřejmě mi pomohl. Měl jsem prostor pracovat na svém životě, byli tam lidé, kteří do mě investovali mnoho lásky a času. Ale to hlavní, co, si myslím, proměnilo můj život, je víra v Ježíše Krista a to, že přišel s odpuštěním ke mně, přišel do mého života s milostí. To mi dalo naději."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Roby Lakatos měl na pražském festivalu Struny podzimu obrovský úspěch
Na závěrečném happeningu Struny podzimu, který se uskutečnil 4. prosince v Jízdárně Pražského hradu, vystoupili umělci zvučných jmen - například Dan Bárta, violoncellista Jiří Bárta, Alan Vitouš, Iveta Kováčová se skupinou Triny a další. Největší úspěch však sklidil romský hudební virtuóz Roby Lakatoš se svým ansámblem. Roby Lakatos se narodil v roce 1995 ve slavné rodině romských hudců. Je v sedmé generaci přímým potomkem legendárního "uherského Orfea" a "Krále romských houslistů" Jánoše Biháriho, který působil na habsburském dvoře v první polovině 18. století a jehož dynastie ovlivnila vývoj houslové hry na celém Balkáně. Po koncertu Roby Lakatose navštívila s mikrofonem Jana Šustová.

Roby Lakatos na festivalu Struny podzimu 2003 (Foto: Struny podzimu, Petra Hajska) "Kolikrát už jste hrál v České republice?"

"Jsem tady už potřetí a jsem velmi spokojen. Poprvé jsem tady byl před rokem a měl jsem koncert v Praze, pak jsem přijel podruhé a nyní jsem tu potřetí. Teď tady zůstávám na jeden týden, protože máme čtyři koncerty. Myslím, že to je velmi dobré vrátit se potřetí kvůli čtyřem koncertům. Máme dokonce tři koncerty v Praze. Je to zajímavé. První koncert byl včera večer, sál byl úplně plný a pokud budou i ty další koncerty tak hojně navštívené, bude to úžasné. Včera jsme hráli na festivalu Struny podzimu v Praze a bylo to nádherné, protože tam byli i jiní umělci, kteří hráli. Na konci koncertu jsme všichni hráli společně jednu skladbu a to bylo velmi dobré a zábavné."

"Myslím, že je dobré, že na festivalu Struny podzimu včera vystoupily dvě romské skupiny. Co Vy na to říkáte?"

"Ano, samozřejmě. My jsme byli na festivalu na programu jako poslední a měli jsme obrovský úspěch. Dělá mi radost, že i na takovém dlouhém programu lidé zůstali v sále až do konce, aby nás slyšeli. Když jsme skončili, museli jsme ještě několikrát přidávat, takže to bylo radostné."

"Co si myslíte o hudbě Romů, kteří žijí v České republice?"

Triny na festivalu Struny podzimu 2003 (Foto: Struny podzimu, Petra Hajska) "Znám ji jen velmi málo, ale měli jsme například tu čest hrát včera společně s triem zpěvaček, které se jmenuje Triny. O těch dívkách si myslím, že jsou ohromující. Na koncertech, které teď máme před sebou v Praze a v Plzni, budou také vystupovat s námi jako zvláštní hosté. Myslím, že jsou velmi dobré a že by to možná byl velmi dobrý nápad pozvat je ke spolupráci při natáčení mého příštího cédéčka jako zvláštní hosty."

"Mezi Vašimi předky lze najít i známého romského muzikanta Jánose Biháriho. Jak se ve Vaší rodině předávala hudební tradice? Můžete vyprávět něco o Vaší rodině?"

Roby Lakatos (Foto: Jana Šustová) "To je velmi stará dynastie. Já a můj bratr jsme sedmá generace od Jánose Biháriho, který byl velmi velkým houslistou a skladatelem té doby. Hrál na habsburském dvoře. A od té doby byli všichni členové naší rodiny houslisté. Už je to u nás tradice, že hrajeme na housle. Pro mě bylo také automatické, že jsem začal hrát na housle už jako malé dítě. Mohl bych dělat také jiné věci. Mám velmi rád bicí nástroje a chtěl jsem být bubeníkem, když jsem byl malý. Ale nebylo to možné, měli jsme kvůli tomu doma v rodině vojnu: "Ne, ty budeš hrát na housle! Bez diskuze! A proto jsem houslistou".

"Kdo byl Vaším prvním učitelem na housle?"

"Hrát na housle jsem začal, když jsem byl ještě úplně malý - byly mi asi 3 nebo 4 roky. Když mi bylo pět let, šel jsem poprvé do hudební školy a tam jsem opravdu začal hrát na housle a získávat klasickou průpravu ve hře na housle. Učil jsem se na ně hrát až do svých 19 let a pak jsem šel na konzervatoř. Můj první profesor byl pan Badar Béla, který byl nejvýznamnějším učitelem houslí pro začátečníky, pro malé děti. U něj jsem byl až do svých dvanácti let a naučil jsem se základům hry na housle, což bylo velmi důležité."

"Teď hrajete různé hudební žánry. Jaké to jsou?"

"Od svých devíti let jsem hrál v orchestru mého otce a to bylo také velmi důležité. Byla to velká zkušenost, protože už jako devíti- a desetileté dítě jsem každý večer hrál v orchestru. Měl jsem vždy krátký dvacetiminutový program, který jsem hrál s orchestrem. To byla zkušenost, díky níž jsem poznal mnoho skladeb a slyšel hodně hudby již v mládí. Poznal jsem hodně věcí. Dokonce i to, co jsem nikdy v životě nehrál, mám v uších, a jestli je to potřeba zahrát, tak to mohu zahrát okamžitě. Takže to pomáhá hodně, když člověk už v mládí hraje v orchestru. Je hodně věcí v romské hudbě, které jsem se naučil od mého táty a také v rodině Szándora Lakatose [Šándora Lakatoše], který byl mým strýcem a velkým houslistou. V romské hudbě jsem vytvořil nový styl, který se skládá ze tří elementů: z romské hudby - ale ne pouze z romské hudby z Maďarska, je tam také romská hudba rumunská, balkánská, ruská, francouzská jako třeba Django Reinhard [Džango Reinhard], a dokonce trochu flamengo - takže všechna romská hudba. Pak je tam jazz - to je ta druhá kategorie. A samozřejmě základem je klasická hudba. Jelikož spolupracuji s Deutsche Grammophon jako se svým vydavatelem, což je vydavatel klasické hudby, tak musím dávat pozor, aby má hudba byla hodně klasická, aby to byla romská hodně klasická hudba. Kvůli těmto třem elementům se tato hudba nazývá neortodoxní romská fúze."

"Píšete také Vy sám hudbu?"

"Ano, samozřejmě. Napsal jsem vícero skladeb a ty jsou na mém cédéčku, ale aranžmá dělám vždy společně s mým klavíristou Kálmánem Cséki [Kalmánem Čéky]. Takže to děláme my dva. V naší hudbě je nejdůležitější aranžmá, protože to je aranžmá vždy velmi odlišné od originálu a od podání jiných hudebníků."

"Kolik jste už vydali cédéček?"

Roby Lakatos na festivalu Struny podzimu 2003 (Foto: Struny podzimu, Petra Hajska) "Hodně. Své první cédéčko jsem vydal, když mi bylo 19 let. Další jsem vydal např. v roce 1996, kdy jsem nahrál cédéčko se Stéphanem Grapellim, což byla jeho poslední nahrávka, pak zemřel. Pak bylo ještě cédéčko Roby Lakatoš and friends, ale naneštěstí vyšlo jenom v Japonsku u Universal. Doufám, že brzy vyjde i v Evropě, protože je velmi zajímavé - hrál jsem tam s Vadimem Repinen, se Stéphanem Grapellim, Randy Breckerem [Rendy Brekerem], se svým bratrem, který je saxofonista a je velmi známý v Praze, protože už tady také vícekrát hrál. To bylo v této době velmi důležité cédéčko. A pak jsem nahrál doposud tři disky s Deutsche Grammophon, ale také vyšlo hodně cédéček v Asii - třeba Best of Lakatos, The golden CD, těch cédéček je hodně. A samozřejmě je také hodně cédéček, které byly vydány pirátsky. (smích)"

"Jak vypadá Váš život: kolik času například věnujete zkouškám, jak často koncertujete v zahraničí?"

"Hodně cestujeme, máme spoustu koncertů všude možně. Když chceme nahrát nové cédéčko, tak je velký problém, abychom si na to dokázali najít čas. Teď plánujeme nahrávání nového disku na měsíc únor. Hrajeme všude. Momentálně jsme v Praze, pak pojedeme do Belgie, po Vánocích do Nizozemska, potom do Španělska, takže těch cest je hodně."

"Pozorujete nějaké rozdíly mezi romským a neromským publikem v přijetí Vaší hudby?"

"Teď už ne. Řekl bych, že to byl problém na začátku, protože na hudbu, kterou hraji, je potřeba si zvyknout. Na začátku to byl pro lidi trochu problém a dokonce to byl problém i pro mou rodinu. Když jsem poprvé dal poslechnout svému tátovi hudbu, kterou jsem hrál, např. když jsem nahrál druhé album Live from Budapest, první skladba byla romská symfonie The Bird In The Dust. To byla v každém případě neobvyklá hudba. Mému otci to připadalo podivné a říkal: "Ty ses zbláznil! Co to je za hudbu? To není dobré! To je šílenství!" Pozítří mi pak řekl, že by si to chtěl poslechnout ještě jednou. A pak přišel druhý den a řekl: "To není špatné, je v tom něco, co není zlé." A třetí den řekl: "Jo, to je dobrý!" Je to otázka zvyku. Ale momentálně jsem spokojen, protože Romové i všichni ostatní dokonce i v Maďarsku jsou už zvyklí, že když hraji nějaké skladby a když nahrávám alba, tak to musí být odlišné."

"Brzy budou Vánoce. Co byste k nim popřál Romům v České republice?"

"Chtěl bych popřát velmi radostné Vánoce pro všechny, nejen pro Romy, ale pro celou Českou republiku! Hodně štěstí a všechno nejlepší všem!"

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.11.2013Ďábelský houslista Roby Lakatos koncertoval v OstravěO Roma Vakeren
05.10.2013Ďábelský houslista Roby Lakatos vystoupí v půlce října v OstravěO Roma Vakeren
04.12.2003Roby Lakatos se svým ansámblem a Iveta Kováčová se skupinou Triny na pražském festivalu Struny podzimuFotoaktuality
18.06.2003Romský houslista Roby Lakatos v PrazeFotoaktuality

=[ Zprávy ]=

Jakmile se Slovensko stane členem EU, slovenští Romové jsou odhodláni opustit svou zemi a hledat práci a lepší životní podmínky v zahraničí. "Mezi lidmi se o tom hovoří. Nikdo se netají tím, že chce odejít" - řekl ČTK starosta košické městské části Luník 9 Ladislav Šaňa. Zároveň ale popřel, že by toto rozhodnutí Romů nějak souviselo s uvolněním vízové povinnosti ze strany Velké Británie.

O změnu postoje Romů od 15ti do 25ti let a jejich rodin ke studiu bude usilovat mezinárodní projekt, do kterého se zapojily organizace ze šesti států. Cílem tříletého projektu je připravit vzdělávací program pro romskou mládež a návod, jak ji i rodiče motivovat k získání co nejvyššího vzdělání. Na projektu spolupracují kromě českých i organizace ze Slovenska, Německa, Španělska, Francie a Itálie. Vyžádá si 270 tisíc eur a podporuje ho Evropská unie z programu Leonardo.

Romské kulturně vzdělávací centrum ve slovenské Jelšavě pomáhá svým svěřencům při hledání zaměstnání. Pořádá rekvalifikační kurzy a po jejich absolvování se snaží rekvalifikanty kontaktovat se společností, která by je zaměstnala. Po zednickém kurzu se všichni absolventi mohli zaměstnat v České republice na trvalý pracovní poměr.

V pondělí 15. prosince bude opavské centrum Elim dějištěm vystoupení romského dětského souboru bicích nástrojů Amare Čhave z Bruntálu. Bude součástí celoročního turné bubeníka a muzikoterapeuta Ivo Bartouška. Koncert je spojen s přednáškou na téma historie Romů a romská kultura. Přednášet bude předseda Ligy za lidská práva, práva dětí a mládeže Jozef Baláž.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.07.2014Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničíO Roma Vakeren
02.12.2012V lentilkové vesnici panuje mezi Romy a ne-Romy idylaZprávy ze života Romů
14.01.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.01.2005Z osady v Bystranech odjelo do Británie za prací už 300 RomůZprávy ze zahraničí
24.09.2004ZprávyO Roma Vakeren
22.09.2004Sdružení Elim Vsetín chce pomoci Romům najít práciZprávy ze života Romů
04.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
23.04.2004Mareš nevidí důvod k obavám z exodu Romů do ČR po rozšíření unieZprávy ze života Romů
02.04.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Brně proběhla konference mezinárodního programu RrAJE
V brněnském hotelu Bohéma se konala konference mezinárodního programu RrAJE - Strategie sociální inkluze v romských komunitách. K mikrofonu jsem si pozvala Miroslava Zimu. Ten stojí v čele občanského sdružení Drom, které se podílelo na realizaci programu v České republice.

"Projekt začal před třemi lety díky inspiraci, kterou jsme získali ve velké Británii. Nositelem projektu byl Evropský dialog - britská nezisková nevládní organizace, která teto projekt realizovala v několika evropských zemích v bývalém východním bloku. V České republice se realizoval v Brně a v Pardubicích."

"Projekt se začal realizovat před třemi lety, jsme u jeho konce. Jak byste ho zhodnotil?"

"Velmi přínosná byla inspirace z Velké Británie. To jsou zkušenosti, které získali pracovníci. Zpočátku jsme se snažili aplikovat problémy tak, jak jsme je viděli ve Velké Británii, postupně jsme je korigovali na naše podmínky, protože jsme zjistili, že není možné použít přesně to, co bylo použito ve Velké Británii a že to musíme podstatně přizpůsobit. Korektura se týkala hlavně případu Brna. My jsme měli připraveno vytvoření fóra komunitních terénních pracovníků, rozvojových pracovníků, což byla struktura, která neodpovídala. Byla to struktura, kde se mělo pracovat s komunitou. Po zkušenostech jsme ale zjistili, že je lepší individuální řešení situace každého Roma s individuálním úředníkem nebo s individuálním problémem, nikoli řešit celou komunitu zvlášť. Nastartovala se terénní sociální práce tak, jak je v našich podmínkách reálná."

Tříletý program RrAJE absovovalo také občanské sdružení Darjav z Pardubic. Podrobnosti Marii Vrábelové řekla předsedkyně sdružení Věra Horváthová.

"Naše činnost se soustředila na lokalitu Husova v Pardubicích, kde převážně žije romská komunita s určitými problémy. Díky monitoringu jsme zjistili, co tam lidé potřebují. Snažíme se převážně o doučování. Máme tam předškoláky, kteří psali zrcadlově, že měli písmenka obráceně, teď se nám podařilo, že ty děti něco umí, že se umí samy o sebe postarat, třeba jde i o základní hygienické návyky. Když přijdou do klubovny, tak aby například pozdravily a nelítaly venku a opravdu něco dělaly. Můj kolega je městský policista a je členem ubytovací komise, poskytuje poradenství v rámci sociální, zdravotní a především bytové oblasti. Protože největší problémy jsou dluhy na nájemném, snažíme se domluvit splátkový kalendář s majitelem města, kolega se snaží vyřešit i soudní výpovědi. Už se mu podařilo dva nebo tři případy vyřešit."

"Takže vaše činnost spočívá i v komunikaci s úřady a s policií?"

"Ano, ano. My se snažíme fungovat jako komunikátor mezi romským obyvatelstvem a majoritní společností, přímo s magistrátem města."

V Brně se programu RrAJE zúčastnilo sdružení IQ Roma servis. K mikrofonu jsme pozvali zástupce sdružení Marka Pechu.

"Opravdu největším problémem u nás v Brně je bydlení. Jde většinou o dluhy na nájemném a službách. Snažíme se klientům pomáháme sepisovat žádosti na splátkové kalendáře."

"Pomáhá jim to, už to přineslo své ovoce?"

"Určitě. Žádostem, které byly podány, bylo vyhověno."

"Máte případy, kdy už toto nepomohlo a z lidí se stali bezdomovci, máte s nimi dál kontakt?"

"Nadále udržujeme kontakt a snažíme se pomáhat, jak to jde, v rámci možností. Vím, že to není jednoduché a u některých jednotlivců, se to děje jen ve výjimečných případech, že se jim podaří navrátit do běžného života a zařadit se zpátky do společnosti. Jsme s nimi v kontaktu."

"Povedlo se hodně věcí, zlepšila se situace Romů?"

"V konkrétních případech ano. Myslím si, že jsme přínosem, jakousi cestou či klíčem. Snažíme se, dle našich schopností a znalostí, pomáhat lidem, kteří pomoc opravdu potřebují."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Ida Kelarová se skupinou Romano Rat a sborem Apsora pořádá benefiční koncerty
Adventní benefiční koncert Idy Kelarové, skupiny Romano Rat a sboru Apsora se uskuteční tuto neděli 14. prosince v pražském chrámu Svatého Antonína na Štrossmayerově náměstí. Vstupenky si mohou zájemci zakoupit v informačním centru v Celetné 14 v Praze 1. Další podrobnosti řekl Heleně Polákové sborista Karel Fišer.

Ida Kelarová "Kromě Idy Kelarové, která všechny moc a moc pozdravuje a všechny srdečně na tento koncert zve, vystoupí také její doprovodná skupina a také sbor Apsora, který bude tentokrát doplněný o jediné studenty lidského hlasu, kteří přijedou z celé Evropy."

"Proč jste se rozhodli benefiční koncert uspořádat?"

"Rozhodli jsme se pro to, že je doba adventní. Připadá nám, že by měla být více sváteční, než se v současné době ve společnosti děje. Tak vznikl nápad udělat benefiční koncert, který bude tentokrát pro občanské sdružení Sluneční zahrada. Celý výtěžek půjde na pomocnou školu pro žáky s více vadami a integrační centrum v Praze 3. Konkrétně se za to bude nakupovat zdvižné zařízení pro děti, které se nemohou hýbat."

"Jaké hosty jste pozvali?"

"Hosty budou studenti, kteří se účastnili v minulosti nějakých workshopů v Hartmanicích nebo i jinde po světě, které dělala Ida Kelarová."

"Bude vystupovat i v čase vánočních svátků?"

"Co se týče koncertováni Apsory s Idou Kelarovou, tak v čase vánočních svátků je tento koncert jediný. Pakliže by někdo chtěl vědět o Idě Kelarové a jejích koncertech, tak nejlepší informace budou na jejích webových stránkách."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Klub brněnského střediska Drom bude sloužit seniorům
Brněnské středisko Drom má klub, který bude sloužit seniorům z celé republiky. Je to záležitost ojedinělá a proto jsme klub navštívili. Marie Vrábelové si povídala s manažerkou Svatavou Vaculovou.

Drom v Brně "Klub je zrekonstruovaný v rámci humanitárně-sociálního programu organizace IOM (Mezinárodní organizace pro migraci). V rámci tohoto projektu, který je zaměřen na oběti nacismu, naši cílovou skupinou jsou lidé romské národnosti narození před rokem 1945, protože ti byli perzekuováni v době druhé světové války. V sociální části projektu máme nově zrekonstruovaný klub."

"Komu bude sloužit, navštívil ho již někdo?"

"Primárně by měl klub sloužit seniorům, budou se tu pro ně pořádat akce, které jsou spojené s kulturní sférouto znamená, že se tady sejdou, mají tady hudbu, taneční představení, občerstvení. Při otevření této kavárny se organizovalo jedno z těchto setkání. Dále je tato kavárna otevřená dvakrát týdně: v úterý a v pátek pod vedením jednoho z našich pracovníků. Lidé sem mohou přijít a jen si posedět bez cíleného kulturního programu."

"Už vám přišli?"

"Ano, oni chodí. Již jsou nějakým způsobem informováni, takže vědí, že mohou přijít a chodí."

"Pro romské seniory tady nebude sloužit jen klub, máte tady ještě nějaký program?"

"Ano, jak už říká název, je to humanitárně-sociální program, takže máme kromě složky sociální také složku humanitární. Senioři dostávají i humanitární pomoc, která má několik forem. Jsou to potraviny, ošacení, poté nouzová pomoc, co se týká pomoci s nedoplatky služeb, nebo nájmu, pokud hrozí třeba odpojení plynu nebo elektřiny, nebo vystěhování z bytu. Když někdo topí uhlím, tak příspěvky na otop, nebo pomoc se zařízením topného tělesa apod. K doplnění sociální pomoci slouží seniorům i právní poradna. Zde se vyskytují případy týkající se hlavně bydlení, důchodu, sociálních dávek apod. Spousta klientů přichází s tématem odškodnění, protože existuje hodně programů na odškodnění a pro ně je těžké se v nich orientovat a komunikovat například z Ministerstvem obrany, takže v tom jim třeba také trošinku pomáháme."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
24.02.2012Projekt „Šanci dětem!“ v cílové rovince!Zprávy ze života Romů
01.04.2010Děti ze sociálně vyloučených lokalit v Brně dostanou šanci!Zprávy ze života Romů
11.01.2008Brněnské sdružení Drom uskutečňuje projekt komunitního bydlení O Roma Vakeren
15.06.2007Organizace Drom usiluje o prevenci zdraví v sociálně slabých a vyloučených rodináchO Roma Vakeren
12.10.2006Brněnské středisko Drom rozšířilo služby pro Romy hledající práciZprávy ze života Romů
23.12.2005Středisko DROM hledá pedagogického pracovníka s mládežíCo se chystá
03.06.2005Romské středisko Drom uspořádalo oslavu Mezinárodního dne dětíFotoaktuality
22.04.2005Sdružení Drom chce pro romské řemeslníky vytvořit distribuční síťZprávy ze života Romů
18.02.2004Absolventi prvního kombinovaného studia pro romské občany dostali osvědčení o rekvalifikaciFotoaktuality
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Pozvánka na maškarní ples
Na závěr tu pro vás máme pozvánku na maškarní ples. Pobavit se můžete už zítra 13. prosince v sále záložny Benátky nad Jizerou. Jak nám prozradili pořadatelé bude se i soutěžit a to o tři nejlepší masky. Vítězi si odnesou barevný televizor, mobilní telefon anebo láhev dobrého pití.



Související články
DatumNadpisRubrika
06.09.2002V Benátkách nad Jizerou byli napadeni RomovéO Roma Vakeren

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příští pořad bude sváteční. Hlavní téma O Roma vakeren budou Vánoce, tradiční i ty současné. Nebude chybět bohoslužba a vánoční koledy a pozveme vás také na vánoční akce.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Amaro šuniben šunel te o Ondrej Cina. Ondy muken tut te pozdravinen tyre pheňa e Hanka te e Maruška, the tiri daj. Pharo amenge hoj nasal amenca. Ľiker tut. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Kumar Wishwanathan dostal čestnou medaili od ministra vnitra
Reportáž:  V Trojském zámečku v Praze se setkali absolventi programu Teen Challenge a jejich rodiny s hosty
Horké téma:  Roby Lakatos měl na pražském festivalu Struny podzimu obrovský úspěch
Zprávy: 
Reportáž:  V Brně proběhla konference mezinárodního programu RrAJE
Reportáž:  Ida Kelarová se skupinou Romano Rat a sborem Apsora pořádá benefiční koncerty
Reportáž:  Klub brněnského střediska Drom bude sloužit seniorům
Reportáž:  Pozvánka na maškarní ples

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz