Vyhledávání
16.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana andro kolinsko škola, kaj sikľon amare čhave. Tiž tumenge phenaha, hoj terne Roma kamen, kaj pes lenge ka mende te dživel mištes u sar pomožinel jekhetaniben Klíček. Paľis tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Nejdříve se společně vydáme mezi studenty do kolínské Romské střední školy. Dozvíte se také, že Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti a jakou pomoc nabízí nadační fond Klíček. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Te chuden ľil palo urados, kampel tumenge te pregenen, so tumenge irinen. Soske oda amenge phenela e pravnička Klára Veselo-Samkovo. Pheneha tumenge, so kerel predalo romane džuvľia jekhetaniben La strada u dodžanena tumen, sar pes tavel pišot.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám představíme projekt Dom Job, který nabízí přechodné zaměstnání mladým lidem. V právní poradně se dozvíte, že ignorování úřední pošty určitě přinese komplikace. Obecně prospěšná společnost nabízí pomoc ženám - to je další téma a na závěr navštívíme romskou kuchyni. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Mezi vyučovacími předměty kolínské Romské střední školy bude i tzv. osobnostní výchova
Studenti kolínské Romské střední školy mají od letošního školního roku na rozvrhu nový předmět. Jedná se o takzvanou osobnostní výchovu. Ta si klade za cíl dostatečně připravit mladé lidi na budoucí povolání sociálních pracovníků. Více informací prozradil kolegovi Michalu Trnkovi vyučující osobnostní výchovy Zdeněk Guži.

Studenti kolínské Romské střední školy "Osobnostní výchova, to je předmět, který byl započat v tomto roce. Jeho cílem je formou dramatických her, formou modelových situací ukázat jednání a komunikaci člověka a připravit tak studenty na situace, které nastanou po absolvování školy, a to jak v rodině, tak ve společnosti, na úřadech, při žádání o zaměstnání apod. Důležitá je vždy osobnost člověka, který dokáže komunikovat s jiným a sociální pracovník toto musí znát, protože jeho klienti jsou z různých sociálních skupin."

"Na školách jsou předměty a oblíbené a méně oblíbené, já bych se zeptal, patří tento předmět mezi oblíbené nebo právě naopak?"

"Já si myslím, že přesto že je tento předmět nový, tak že je oblíben. V modelových situacích se totiž žáci vidí, vidí sami sebe. Jde také o sebeovládání, o některé záležitosti společenského chování. Jsou to vlastně ještě děti a díky tomuto se sami učí a lépe se pak orientují i ve školním kolektivu."

"Učí se tento předmět už od prvního ročníku?"

"Ano, je to předmět, který se prozatím učí v prvním a druhém ročníku. Já jej učím a myslím si, že i v druhém ročníku mají děti o něj zájem. Rádi bychom, aby, si byly děti vědomy etického kodexu sociálního pracovníka. Toho z nich chceme udělat."

"Vy jste mi nastínil, že jste začal na této škole učit letos v září. Jak na vás Romská střední škola v Kolíně zapůsobila?"

"Musím říct, že velice příznivě a dobře. Díky úzké spolupráci dokážeme lépe zvládat učební průběh, který potřebujeme pro naše děti, pro naši komunitu, pro naši, koneckonců, budoucnost. Je to dobrá devíza pro to, abychom naše děti do budoucna naučili řádnému a slušnému chování. A je to vlastně generace, která potom přebere, doufám, dílo, které my dneska stavíme. Je to moje krédo, aby se romská komunita dostala na úroveň a mohla se uplatnit. Jedná se především o vzdělanost. Když budeme mít vzdělanější lidi, tak, si myslím, se nám povede lépe. Je vidět, že vzdělání nám chybí a je to vidět v sociálně slabých rodinách. Vzdělanost je priorita a tomu dávám já také jedničku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.04.2007Střední škola sociálně právní připravuje přijímací zkouškyZprávy ze života Romů
30.03.2007Soukromá střední škola sociálně právní v Brně měla svůj první plesO Roma Vakeren
11.03.2005Romská střední škola sociální se přestěhovala do ČáslaviO Roma Vakeren
Organizace zabývající se romskou menšinouKontakty

=[ Reportáž ]=
Podle průzkumu Socioklubu Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti
Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti. K tomuto závěru dospěli na základě rozhovorů s více než padesáti Romy pracovníci pražského Socioklubu. S výsledky jejich zkoumání seznámila Sabinu Vrbkovou Hana Frištenská.

Foto: Lačhe čhave "My jsme v rámci velmi ojedinělých šetření uvnitř romské komunity došli k závěru, že sociální vzestup mezi Romy je vítaný, žádoucí, že řada z nich touží po úspěchu ve většinové společnosti. Je čím dál tím více lidí v romských komunitách, kteří hodlají pro tuto věc něco udělat. A jde o to, aby jednak nebyli bržděni svojí vlastní rodinou, což se může stát vzhledem k tradičním hodnotám romských pospolitostí, a jednak aby získali pomocnou ruku ze strany neromské veřejnosti."

"Vy jste dělali ve výzkumu rozhovory s úspěšnými Romy a zjišťovali jste, co je přivedlo k úspěchu."

"Já bych chtěla především něco říct o termínu: "úspěšní Romové". My jsme to nazvali takto zkráceně, protože nějak jsme to ostatně nazvat museli. Jsou to především Romové, kteří dosáhli nějakého vzdělání, minimálně středoškolského, kteří pracují v kvalifikovaných zaměstnáních a kteří, a to je velmi důležité, se nepřestali považovat za příslušníky romských komunit, tedy se úplně neodřízli od svého romského původu. Ty jsme nazvali "úspěšnými Romy a s těmi jsme chtěli hovořit a s řadou z nich se nám to podařilo."

"Jaké jsou tedy výsledky?"

"Výsledky jsou docela zajímavé. Oproti tomu všemu, co jsem říkala, nejdůležitějším faktorem, který umožnil jednotlivci vymknout se takříkajíc svému etnickému původu, byla jejich vlastní rodina, většinou to byla rodina nukleární, ne rod."

"Můžete to vysvětlit?"

"Většinou to byli nejbližší příbuzní, se kterými ti lidé žijí v jedné domácnosti, jejich rodiče. Ovšem, na druhé straně se jim stalo, že v neromské společnosti někoho potkali. Velmi často se tam objevovala osoba učitele, který dítěti poskytl podporu, který mu řekl: Nejsi hloupý, je potřeba, aby ses učil a mluvil s jeho rodiči. To se objevovalo velmi často."

"Takže určitá přirozená autorita učitele kromě té úřední?"

"Bylo pozoruhodné, s jakou úctou ti lidé o svých učitelích mluvili."

"Další faktory nebo příčiny?"

"Další faktory jsou tam, kde Romové dosáhli brzy nějakého úspěchu. Velmi často jsme se setkávali s faktorem sportu, pohybového nadání. Pokud dostanou příležitost v prostředí, které není příliš nepřátelské, tak vyniknou. To je důležitým elementem k tomu, aby se zbavili svého stresujícího pocitu, že jsou jiní. Důležitou roli by mohla sehrát i církev. Příslušnost k církvi je úplně jednoznačně integrujícím prvkem. Faktorů, které na sociální vzestup Romů působí, je mnoho, ale především je to rodina z jedné strany a neromská veřejnost na straně druhé."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Rodiny s těžce nemocnými dětmi se mohou obrátit na Nadační fond Klíček
Nadační fond Klíček pomáhá rodinám s těžce nemocnými dětmi. Jak fond pracuje a jaká je jeho konkrétní pomoc, na to se zeptala Marie Vrábelová ředitelky Klíčku Markéty Královcové.

"Nadační fond Klíček vznikl už v roce 1991 a byla to taková reakce na situaci nemocných dětí. Chtěli jsme jim nějak účinně začít pomáhat v tom, aby dobu nemoci přečkaly co nejlépe. A to nejenom dobu strávenou v nemocnici, ale všechno, co se k tomu váže."

"Co konkrétně se vám povedlo?"

"Máme radost, že jsou dnes již poměrně běžně přijímáni rodiče s dětmi do nemocnice. Podařilo se zřídit jednoduchou ubytovnu pro rodiče v motolské nemocnici, kde ubytování ještě není systémově řešené. Podařilo se opravit starou venkovskou školu, která bude prvním objektem budoucího dětského hospice."

"Teď si budeme povídat právě o ubytovně v Motole, jak funguje, jaké tam rodiče mají podmínky?"

"Ubytovna je malinkatá, je tam jen pár pokojíků. Před deseti lety jsme požádali tehdejší vedení motolské nemocnice o nějaký prostor a domnívali jsme se, že půjde o provizorium tak na půl až jeden rok, než se celá situace začne nějak systémově řešit, než třeba, po zkušenostech, které uděláme, se podaří zařídit nějaký velký prostor. Bohužel za deset let se nic k lepšímu nezměnilo, jen naše zkušenosti jsou opravdu bohaté. Ubytovnu navštívilo už více než 3000 lidí z celé republiky, někteří lidé i ze zahraničí. Jsou to vesměs maminky, tatínkové, někdy babičky, dědečkové, tety, strýčkové, sourozenci, občas také nemocné děti, které mohou odejít z nemocnice na propustku. Je to opravdu pár pokojů v ubytovně sester, nemáme samostatný vchod, nemáme zahrádku, nemáme, kde sušit prádlo. Musíme dennodenně improvizovat, abychom uspokojili rodiče, kteří potřebují naši pomoc. Ti musejí být zároveň ohleduplní a víc než skromní, aby jim vůbec podmínky na ubytovně mohly vyhovovat."

"Je možné, aby na ubytovně byli oba rodiče?"

"Pokud na naší ubytovně chtějí být oba manželé, tak se samozřejmě snažíme udělat vše pro to, abychom je ubytovali spolu a protože máme jen čtyři malé pokoje, tak se to musí dělat improvizovaně tak, že třeba poprosíme maminky, které by se mohly sestěhovat na jeden pokoj, aby udělaly soukromí a prostor rodině, která by momentálně potřebovala být pohromadě."

"Jsou tam samozřejmě i romští rodiče, jaké je soužití?"

"Je to docela zajímavá zkušenost, kterou jsme učinili. Romských rodičů přichází poměrně dost, protože i romských dětí je dost nemocných, tak jak je to běžné. My žádný výběr, co se týče ubytování, neděláme. Setkali jsme se i s extrémy i s naprosto standartním přístupem. K extrémům počítám i to, že nám tam jednou přišel tatínek, který, když jsme mu dávali klíče od pokoje a od kuchyňky a od všeho společného, tak si to nechtěl převzít a říkal: To já nemůžu. Když by se tady něco ztratilo, tak to bude na mě, že jsem Cikán. Tak jsme mu řekli, že tady na takové věci nehledíme, tady je to běžné a ještě chvilku přemlouvání to dalo, než si klíče vzal a měl, tak jako jiní rodiče, přístup do všech prostor. Myslím, že je to hlavně poučné pro neromské rodiče, protože my, když ubytováváme mámy, táty, tak nerozlišujeme, jestli budeme dávat romské rodiče na jiný pokoj. Pro mnohé lidi je to překvapení, že skutečně není žádný rozdíl a jsou na pokoji společně. Já si myslím, že je to dost výchovné."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Zprávy ]=

Romové na Slovensku Ze Slovenska se v blízké budoucnosti chystají odejít kvůli nepříznivým sociálním podmínkám další stovky a možná až tisíce Romů. V případě zrušení vízové povinnosti Romové zamíří třeba do Velké Británie. Podle romských předáků nyní v České republice žádá o politický azyl asi tisíc slovenských Romů. Další stovky chtějí údajně vycestovat do dalších zemí. Romskou migraci by prý mělo ulehčit chystané rozšíření EU v květnu příštího roku.

Internetové stránky romského sdružení Dženo napadli tento týden hackeři. Webová prezentace na adresách www.dzeno.cz a www.radiorota.cz nápor nevydržela a provozovatelé stránek proto dočasně zastavili jejich provoz. Obě domény, na nichž uživatelé počítačové sítě najdou pravidelně aktualizovaný romský informační servis a romské internetové radio Rota však v těchto chvílích už opět fungují.

Sdružení Romů města Mostu otevřelo v prostorách svého sídla klubovnu, ve které se budou v odpoledních hodinách scházet děti od sedmi do 15ti let. Klubovna nabízí celou řadu kroužků, taneční a pěvecký, výtvarný, sportovní, kurzy vaření, šití a pletení. Do každého se může přihlásit až 24 dětí.Kromě zájmové činnosti klade sdružení důraz i na doučování předmětů, s nimiž mají děti ve škole problémy, zejména češtinu, cizí jazyky a matematiku.

Od 27. listopadu bude konferenční centrum Jalta na pražském Václavském náměstí dějištěm dvoudenní mezinárodní konference s názvem Integrace cizinců v Evropě. Pořádá ji sdružení Slovo 21 za podpory ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí a Open Society Fund Praha. Náplní konference bude představení významných evropských modelů integrace a zúčastní se jí také zástupci Evropské Unie a Rady Evropy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.07.2014Občanská sdružení na Slovensku jsou ve stálém kontaktu se slovenskými Romy, kteří vyjeli za prací do zahraničíO Roma Vakeren
01.10.2010S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativO Roma Vakeren
18.12.2009O Vánocích v rodinách pracovníků sdružení DženoO Roma Vakeren
20.11.2009Vyšla studie Dvacet let rozvoje, stagnace nebo úpadku?O Roma Vakeren
08.08.2009Romské organizace v Česku sdružuje nová asociaceZprávy ze života Romů
28.03.2008O setkání aktivistů z romských organizací O Roma Vakeren
07.12.2007Romové v sociálních změnáchO Roma Vakeren
30.11.2007Sdružení Dženo pořádá seminář "Romové v sociálních změnách" O Roma Vakeren
27.07.2007Absolventi žurnalistického kurzu pro mladé Romy převzali certifikátyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Dom Job pomáhá mladým nezaměstnaným lidem
V osmém pražském obvodu v ulici Novákových sídlí dílna a obchůdek, který se jmenuje Dom Job. Ten je určen mladým nezaměstnaným lidem bez kvalifikace, kteří nemají rodinné zázemí nebo žijí v azylech či na ulici, říká vedoucí dílny Martina Sabihardová.

"Tady ten program je pro mladé lidi, kteří mají jakýkoliv problém s nástupem do zaměstnání v reálném životě. Jsou to většinou lidé z nějakého ústavu nebo z nefunkčních rodin, kde strávili dětství a nemají základní pracovní návyky, které jsou potřebné na dnešním trhu práce. My jsme tenhle program vytvořili pro ně, aby se v naší tréninkové dílně mohli naučit vstávat do práce, chodit včas, akceptovat všechny pauzy i komunikovat s vedoucím, zkrátka věci, které jsou pro běžného člověk normální , když nastupuje do práce, ale oni by s tím mohli mít potíže. Je to totální simulace práce a částečně je to terapeutický program."

V dílně pracuje i romský košíkář, kterého se Helena Poláková zeptala:

"Proč jste se rozhodl pracovat právě v Domu?"

"Protože to byla pro mě nejlepší možnost. Jsem Slovák a nemám na podporu, tak jsem se rozhodl jít do domečku a pracovat."

"Pomohlo vám to nějak?"

"Určitě ano - najít práci a mám bydlení. Snažili se mi pomoct najít bydlení, i když jsem Slovák, hodně mi pomohli."

"Myslíte si, že si teď práci najdete snáze?"

"Já už naštěstí práci mám, budu dělat v Carrefouru. Je to také jejich zásluha, že mám tu práci, protože mají s nimi nějakou smlouvu.."

"Chtěl byste se po této zkušenosti dále vzdělávat?"

"Určitě bych chtěl po nějakém čase studovat nějakou sociální školu, dělat s dětmi.... Něco takového bych chtěl dělat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Právní poradna ]=
Nikdy neignorujte úřední obsílku!
Přijde-li vám domů úřední obsílka, určitě si ji důkladně pročtěte. Pokud ji ignorujete, může vám pořádně zkomplikovat život. To potvrdila kolegyni Marii Vrábelové advokátka Klára Veselá-Samková.

"Platí tzv. zákon o doručování. V momentě, kdy vy podepíšete, že jste si dopis převzal, tak je každému úplně jedno, jestli si ten dopis přečtete nebo ne. Váš podpis je důkaz toho, že jste měl možnost se řádně bránit a vyjádřit se k tomu, co je v dopise napsáno."

"Co dál může následovat?"

"Všeobecně mohu říct jednu věc: nečinnost a mlčení se nevyplácí. V momentě, kdy dostanete jakýkoliv dopis od jakéhokoliv úředního orgánu, i když tomu třeba nerozumíte, tak je potřeba jít na nejbližší sociální odbor a tam žádat o pomoc a o vysvětlení tak dlouho, dokud jej nedostanete. Pokud tomu nerozumíte a není nikdo, kdo by vám byl schopen pomoct, tak se musíte vydat na adresu odesílatele a pokusit se o to, aby vám to tam vysvětlili takovou formou, aby jste tomu i vy porozuměl. Pakliže tomu nerozumíte, tak například soud vám může ustanovit opatrovníka, který bude věci řešit za vás. Chtěla bych jenom říct, že každá nečinnost a házení těchto dopisů do šuplíku se obvykle strašně prodraží, protože je samozřejmě spousta právnických triků a kliček, jak ukončit řízení a přitom napálit tomu člověku kdejaké platby a penále. Když se člověk nebrání, tak soud, bez ohledu na to, co si o tom ten člověk myslí, postupuje tak, jako kdyby příjemce dopisu dluh uznal."

"Můžeme to třeba upřesnit konkrétně, když nezaplatím jízdenku, dostanu pokutu, budu ignorovat obsílky, jak se mi to až může prodražit a až kam to může dospět?"

"Může to dospět až k soudu a k exekučnímu řízení a jedna jízdenka za 8 Kč se vám může prodražit až na třeba 5 tisíc Kč. To je velmi alarmující."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
Organizace La strada bojuje proti obchodu se ženami
Obchod se ženami je jedním z problémů, který se objevuje v poslední době stále častěji a proto je velmi důležitá prevence. Mimo jiné se jí zabývá i obecně prospěšná společnost La strada. K některým skupinám obyvatelstva se ale informace dostávají jen velmi těžko. A právě ženy a dívky, žijící v horších ekonomických podmínkách jsou ohrožené nejvíc. Proto se La strada snaží oslovit instituce, které jim mohou pomoci. Svůj projekt představila i v Ústí nad Labem romským koordinátorům z ústeckého kraje. Co je obsahem projektu řekla Věře Masopustové z Českého rozhlasu Sever jeho koordinátorka Petra Kutálková.

"La strada je organizace, jejímž tématem je obchod se ženami. Zabýváme se jak prevenční prací, tak přímo pomocí obchodovaným ženám, taky se soustředíme na politickou práci. Mezi našimi klientkami se stále častěji objevují romské ženy. Protože trochu známe terén a protože víme, že do sociálně vyloučených lokalit je malinko obtížnější v rámci prevence distribuovat materiály, rozhodli jsme se získat finance na specifický projekt, který směřuje preventivně do sociálně vyloučených lokalit. Právě proto jsme tady, protože zde se scházejí pracovníci, kteří se setkávají s ženami, které žijí v sociálně vyloučených lokalitách."

"Myslíte si, že tady v ústeckém kraji je tato problematika daleko závažnější než třeba v Praze nebo jiných krajích republiky?"

"My jsme pro tento náš projekt vybrali pilotně tři regiony. Jedná se právě o Ústí, Ostravsko a o pražský region. Vybírali jsme podle toho, odkud pocházejí naše klientky nejčastěji, také podle míry nezaměstnanosti, která je jedním z významných rizikových faktorů pro obchod s lidmi."

"Jaké informace nebo konkrétní pomoc můžete klientkám poskytnout?"

"První podmínkou je dobrovolnost, to znamená že žena sama musí chtít s námi spolupracovat. Můžeme nabídnout krizového ubytování, máme azylové bydlení, můžeme zprostředkovat lékařské vyšetření, psychologické, právní poradenství. V případě, že má žena zájem, můžeme asistovat při styku s policií a dále pracujeme dle toho, co žena aktuálně potřebuje. V případě, že se jedná o cizinku, řešíme souvislosti, které se týkají legalizace jejího pobytu nebo naopak návratu do země. V případě, že se jedná o ženy z České republiky, pracujeme na jejich objednávce."

"Vy jste tady dnes přednášela pro romské koordinátory, spolupracujete s nimi často anebo se tato spolupráce teprve rozvíjí?"

"Spolupracujeme s romskými terénními sociálními pracovníky, spolupracujeme s romskými koordinátory. Náš projekt začal letos v březnu mapováním situace a zjišťováním, jestli jsou nějaké specifické potřeby a jakým způsobem bychom měli dělat prevenci v romských komunitách, jak ji třeba přizpůsobit, aby byla dívkám bližší. Navštívili jsme velký počet pracovníků, kteří se v těch komunitách pohybují. Vyhledáváme prostory, kde bychom mohli udělat prevenční besedy, abychom nemuseli dělat přednášky klasicky ve školách. Takže, nízkoprahová zařízení, romská centra, tam určitě také romští pracovníci pracují a La strada má dvě externí romské spolupracovnice, které budou dále pokračovat v prevenci v romských komunitách."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Historie, tradice, zvyky ]=
Jak připravit pišot
Dnes vám nabídneme recept na tradiční romské jidlo - pišot. Nejdříve vám prozradíme, jak pišot připravuje Lubomíra Oláhová ve své Nejen romské kuchařce. Brambory uvaříme ve slupce a oloupeme. Nastrouháme na struhadle, osolíme, přidáme vejce a promícháme s moukou. Zpracované těsto vyválíme na tenkou placku a nakrájíme na menší čtverečky. Nyní záleží jen na vás, jakou náplní čtverečky plníte. Může to být ochucený tvaroh, tepelně upravené kysané zelí nebo povidla. Náplň klademe na čtverečky tak, aby se daly slepovat na okrajích. Dobře slepené čtverečky dáme do osolené vařící vody. Vybírají se cedníkem, jakmile vyplavou na povrch. Ještě teplé se polévají máslem. Pišot se ale vaří i jednoduchým způsobem. Jak, to nám řekla Simona Ličartovská.

Pišot (fotografie z knihy Lubomíry Oláhové Nejen romská kuchařka) "Dá se hrubá mouka tolik, kolik chcete dělat kusů, sůl a voda. Udělá se těsto, musí se rozválet, nesmí být ani tvrdé ani měkké a musí být slabé. Plní se bramborami nebo marmeládou, zelím či masem, čímkoliv."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.11.2009Pišot se dá upravit na sladko i na kyseloO Roma Vakeren
Tradiční romská jídlaTradice

O Roma vakeren čili Romové hovoří je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů. Představíme vám Boženu Virágovou ze zaměstnanecké romské agentury, která sídlí v Praze, skupinu Gulo čar z Brna a budeme si také povídat o situaci Romů s panem Ladislavem Suchánkem z Ministerstva vnitra.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Mezi vyučovacími předměty kolínské Romské střední školy bude i tzv. osobnostní výchova
Reportáž:  Podle průzkumu Socioklubu Romové touží po úspěchu ve většinové společnosti
Reportáž:  Rodiny s těžce nemocnými dětmi se mohou obrátit na Nadační fond Klíček
Zprávy: 
Reportáž:  Dom Job pomáhá mladým nezaměstnaným lidem
Právní poradna:  Nikdy neignorujte úřední obsílku!
Reportáž:  Organizace La strada bojuje proti obchodu se ženami
Historie, tradice, zvyky:  Jak připravit pišot

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz