Vyhledávání
16.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 26. 9. 2003

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin u tumen adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena sar o Roma ľikeren peskera fameľia, te peskera daj.

Hned v úvodu vám přiblížíme, jak se u Romů oslavují narozeniny rodičů.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Anna Šabatovo , so kerel buči ko ombudsman. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví Anna Šabatová, která pracuje v Brně v úřadu ombudsmana. Budeme si povídat o její práci a prozradí nám, jak konkrétně může pomoci Romům. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Jekhetaniben Agnes kerel kurzi predalo Roma - save oda tumenge tiž phenaha mek adaďives. Džana amenca tiž Ostravate, kaj kerel buči predalo Roma romani agentura. Rom o Robert Mádr - sikľol pre farmacia u phenela amenge so kamel te keren. Amaro vakeriben zaphandaha vičindoneha pro filmos Grofo.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám poradíme, kde můžete získat informace o práci s veřejností. Občanské sdružení Agnes totiž připravilo výukové kurzy. Vydáme se také do Ostravy, kde pracuje Romská zaměstnanecká agentura, která už má za sebou první úspěchy a představíme vám také romského studenta farmacie. Na závěr vás pozveme na projekci filmu Grofo. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přeje Anna Poláková.


=[ Reportáž ]=
Své osmdesáté narozeniny oslaví Marie Demeterová po romsku
Jednou z romských tradic je pořádání velkých oslav, je tomu tak i dnes v domácnosti paní Marie Demeterové, která slaví významné jubileum - 80 let. Helena Poláková si o paní Marii Demeterové vyprávěla s její dcerou paní Boženou Cinovou.

Vnučka Renata Ličartovská a dcera Božena Cinová Vaše maminka právě dnes slaví 80. narozeniny. Kde se narodila?

"Maminka se narodila na východním Slovensku."

Na co nejraději vzpomínáte?

"Nejraději vzpomínám na to, když jsme byli s mými šesti sourozenci, jak se o nás otec a maminka starali. Táta dělal kovařinu, chodil hrát a ještě pracoval ve stavebnictví. Matka byla v domácnosti. Měli jsme menší domeček. Měli jsme zvířata, prase a tak dále. My starší jsme mámě museli pomáhat a starat se o ostatní sourozence."

Kdo se stará o babičku?

"O babičku se převážně nestará nikdo. Je soběstačná, spíš se ještě stará o syna, který u ní bydlí. Nejlepší na tom je, že ještě v osmdesáti letech pracuje - chodí uklízet."

Jaké postavení má v rodině?

"Maminka je silná žena, velice pracovitá. Vždycky nás vedla k slušnosti, poctivosti a hlavně k pořádnosti."

Co pro Vás znamená tradiční život Romů?

"Matka je a byla ze staré generace, kde se muselo poslouchat manžela, veškeré příbuzenstvo muselo držet pohromadě, vážit si tchýně a tchána, švagra, švagrové a jejich dětí. I dnes, kdy je babičce osmdesát tak, když se u ní sejdeme, tak ona i mým dcerám, synovi nebo vnoučatům vykládá, jaký to byl kdysi život, a že musejí využít dobrých vlastností, a aby se snažili zase svým dětem dávat příklady o svém životě, musí pochopit, že platí jen dobro a škola, škola, škola a držet rodinu pohromadě."

Hostinu pro Marii Demeterovou připravuje také její vnučka Renata.

"Narozeniny budeme oslavovat tak, že se celá rodina - vnoučata, pravnoučata - sejdeme u babičky v bytě. Samozřejmě, že dcery a starší vnučky jí pomůžeme připravit vše tak, jak má být: dort, dárky, kytky, hudba. Je to oslava kulatých narozenin, takže to musí být velkolepé. Musíme pro ni také připravit překvapení, aby měla nějaký krásný zážitek, a samozřejmě musí být kamera, aby se měla na co dívat, když nebude mít co dělat. Kluci jí zahrají, holky zazpívají. Prostě jak to chodí u Cigánů."

Kolik lidí přijde na oslavu narozenin?

"Sedmdesát lidí stoprocentně. Z její rodiny přijdou stoprocentně všichni."

Pocházíte z velkého rodu Sidorů. Počítala jste někdy kolik příbuzných čítá tento rod?

"Tak abych to nepřehnala - celý tento rod čítá tak dva tisíce."

Jsou si nějak podobní? Poznáte svoje příbuzné?

"Svoje příbuzné samozřejmě poznám. S těmi přímými se samozřejmě známe. Ale stává se, že osobně je třeba neznám, ale vždycky jsme se poznali, protože tento rod má jeden poznávací znak. Sidorovský Roma se pozná podle nosu, očí a vystouplých lícní kostí."

Co byste popřála babičce?

"Hlavně hodně síly, pevných nervů, a aby byla zdravá, aby tady byla aspoň do té doby jako její maminka. Ta umřela ve věku 96 let, i když babička pořád říká, že se tady tak dlouho trápit nechce, ale my bychom byli rádi, kdyby tady s námi byla. Po smrti našeho dědy je to totiž jediný člověk, který drží tu rodinu pohromadě."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Horké téma ]=
Rozhovor s Annou Šabatovou o práci veřejného ochránce práv
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zvema hosta. Tím dnešním je zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová.

Anna Šabatová ve studiu Českého rozhlasu V našem studiu vítáme zástupkyni veřejného ochránce práv Annu Šabatovou. Dobrý večer.

"Dobrý večer."

Do funkce zástupkyně veřejného ochránce práv jste byla zvolena v roce 2001. Jaké byly Vaše začátky?

"Začátky byly krušné, dá-li se to tak říci. Když jsme s doktorem Motejlem začínali pracovat, tak jsme měli jenom pět právníků, a hned první měsíc se nahrnulo asi tři tisíce podnětů, takže jsme se v tom trochu topili, než jsme dodělali kancelář, zařídili novou budovu, tak to trvalo půl roku. Teprve potom jsme mohli přijmout dostatečný počet právníků, kteří by se věnovali stížnostem."

Jaké jsou Vaše pravomoci? Jak konkrétně můžete lidem pomoci?

"Můžeme přešetřovat konání orgánů státní správy. Nemůžeme rozhodovat, dáváme doporučení, pojmenováváme pochybení a dáváme doporučení, jak tato pochybení řešit. Kromě orgánů státní správy jsou v působnosti veřejného ochránce lidských práv místa, kde je odňata lidem svoboda na základě soudního rozsudku: vazby, výkon trestu, dětské domovy, výchovné ústavy, ochranné léčení."

Jaké jsou nejčastější žádosti? Jak dlouho trvá vyřízení těchto žádostí?

"Dostáváme žádostí s nejrůznější tematikou, ale asi úplně nejčastější žádosti jsou dnes z oblasti sociální: důchodové, dávkové a sociálně-právní ochrana, i když v prvních měsících se na nás lidé nejčastěji obraceli s tematikou restitucí. Teď tato agenda pomalu klesá, kdežto agenda sociálního zabezpečení lehce stoupá. Velice častá jsou stavební řízení, pak je to už vyrovnané: záležitosti cizinců, ekologické věci, daňové věci. Tam je počet podnětů už o něco nižší."

Co se týče bytové situace, dá se pomoct i v této oblasti?

"Bohužel politika bytová a hospodaření s byty patří do samostatné působnosti obcí a je vyňata z působnosti veřejného ochránce práv."

Víte, aspoň orientačně, kolik lidí na vyřízení žádosti momentálně čeká?

"Dnes je to už daleko lepší, než tomu bylo na počátku. Řekla bych, že je to několik set lidí, a vyřízení podnětu trvá průměrně několik měsíců, přičemž někdy je to vyřízeno do týdne, pokud ta věc není v působnosti a je to třeba jen porada. Pokud je věc v působnosti a musí probíhat šetření, tak to může být i delší doba, třeba i rok."

Obracejí se na Vás i Romové?

"Ano, obracejí se na nás i Romové."

Co řešíte nejčastěji?

"Řekla bych, že jsou dva nejčastější okruhy. Jedno je bytová problematika, to je velice smutné, protože tam jim prostě pomoci nemůžeme, a druhá oblast je oblast sociálních dávek, a protože to je výkon státní správy, který vykonává obec v přenesené působnosti, tak tam je naše působnost, tam jim můžeme pomoci. Potom se na nás obracejí selektivně jako jednotlivci v nejrůznějších agendách, třeba v problematice důchodů. Tam se nám podařilo jednomu pánovi pomoci."

Než jste začala pracovat jako zástupkyně ombudsmana, tak jste pomáhala Romům. Jak?

"Dá se říci, že jsme asi dost pomohli jedné konkrétní rodině, kde jsem pomáhali, aby se jim vrátila holčička z ústavní výchovy, protože jsme byli přesvědčeni, že patří domů, že zlobila pouze málo a že rozhodnutí bylo velice nespravedlivé, hluboce zasáhlo do té rodiny. Tomu jsem se hodně věnovala. Druhá oblast, spíš zevšeobecňující: s manželem jsme v roce 1997 zpracovávali asi třicetistránkovou studii pro správu Českého helsinského výboru, kde jsme monitorovali celou situaci romské komunity - možnosti, které dávají současné zákony, a z toho můj muž později vycházel, když jako vládní zmocněnec zpracovával vládní koncepci integrace romské komunity."

Mohla byste zhodnotit, jaká je situace Romů dnes?

"Musím říct, že ji považuji za velice neutěšenou. Je pro mne velice smutné, že po revoluci, kterou vidím jako velice pozitivní změnu v české společnosti, a sama jsem asi dvacet let usilovala o to, aby se poměry v české společnosti zlepšily. Musím říct, že Romové bohužel převážně ztratili, jenom něco získali. Není to tak, že všichni ztratili, ale většina těch lidí, kteří nemají vzdělání, nejsou sociálně tak zdatní, prostě ztrácí. Často bohužel dochází k diskriminaci, k vytěsňování. Místo aby s pomáhalo s problémy, tak jsou oni těmi problémy označováni, a majoritní společnost nedělá bohužel podle mého názoru dost pro povznesení."

Teď pokračuje v práci s Romy Vaše dcera, která vystudovala romistiku. Co konkrétně dělá?

"V tuto chvíli, je to tři dny před její obhajobou, nevím jestli se dá použít minulý čas. Já pevně věřím, že se jí podaří udělat státnice a obhájit diplomovou práci. Letošní rok bude učit zase v kolínské škole, jako učila už dva roky, a asi si najde ještě něco jiného. Ale myslím, že přesně ještě sama neví."

Čeho si u Romů vážíte?

"Hodně si vážím smyslu pro rodinu, jak pěkně se chovají k starým lidem. Vím, že v tradici je i velmi silný vztah k dětem, ten byl v některých rodinách bohužel rozbit nešťastnou politikou státu v 50. a 60. letech, kdy se hodně dětí odjímalo z rodiny, a narušili se tradiční hodnoty. U některých lidí to vede k tomu, že nemají sami takový vztah k dětem, když sami vyrostli v dětském domově, nemají modely chování z rodiny a mají problémy s péčí o děti. Ale v zásadě si rodinného života vážím nejvíce."

Co se musí změnit ve společnosti, aby se Romům žilo lépe?

"Musíme být všichni tolerantnější, ale především se musí změnit politika státu. Musí být aktivní a musí se investovat daleko víc peněz do sociální politiky."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Ombudsmanka kritizuje vyhlášky zakazující vysedávání na schodech a zídkách na veřejnostiO Roma Vakeren
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
14.02.2014Novou ombudsmankou bude Šabatová, poslanci jí dali přednost před KřečkemZprávy ze života Romů
07.06.2012Ombudsman kritizuje počet romských dětí ve speciálních školáchZprávy ze života Romů
20.10.2010Stát dal jasný vzkaz, že se nesmíří s nenávistí, říká Šabatová o trestu pro žhářeZprávy ze života Romů
20.10.2010Lída Rakušanová: Justice vyslala signál proti neonacismuZprávy ze života Romů
24.09.2010S Annou Šabatovou o situaci rumunských Romů ve FranciiO Roma Vakeren
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

České ministerstvo školství přiděluje v rámci několika programů peníze romským žákům ze sociálně slabších rodin, aby měli možnost studovat. Sociálně slabší žáci z většinové společnosti peníze od úřadu nedostanou. Zájemci se musejí obrátit na jiné instituce. Darina Batiová z občanského sdružení Atghinganoi, které pomáhá Romům i při studiu, si však myslí, že ministerstvo by mělo podporovat i ostatní žáky ze sociálně slabých rodin.

Pro zlepšení situace romské menšiny je nutné ukončit diskriminační chování vůči romským dětem ve školách. Uvedla to zástupkyně maďarského ministerstva školství Viktoria Mohacsiová na pražském semináři vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Ve střední a východní Evropě podle ní stále přetrvává stav, kdy romské děti chodí většinou do zvláštních škol, často pro mentálně postižené a to jim v dospělosti nedovolí zapojit se do života a získat dobré zaměstnání.

Skupina asi 30 Romů z obce Ľubica (Foto: ČTK) Skupina Romů z východoslovenské obce Ľubica několik dnů tábořila před úřadem vlády v Bratislavě a žádala premiéra i prezidenta o vyřešení své bytové situace. Teď už jsou Romové zpět ve své obci, svého však nedosáhli. Údajně se bojí dalších útoků a proto se snaží uniknout před lichváři z řad místních Romů, kteří jim prý berou všechny peníze a hrozí jim vypálením domů.

Druhý krajský festival romské kultury v Liberci (Foto: ČTK) Zítra od 13.00 hodin pořádá občanské sdružení Kulturní tradice v Libereckých Lidových sadech Druhý krajský festival romské kultury. Představí se na něm řada tanečních a hudebních souborů, vystoupí cimbálová muzika Dušana Kotlára a program vyvrcholí večer pravou romskou taneční zábavou. Součástí festivalu bude i tradiční romská kuchyně.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.09.2011Varnsdorf IV: romské děti se ve speciálních školách učí základním návykůmZprávy ze života Romů
30.03.2010Spory o výuku romštiny na školáchZprávy ze života Romů
28.08.2009Na MŠMT vznikl odbor rovných příležitostí ve školstvíO Roma Vakeren
07.04.2007Odborníci jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v EvropěO Roma Vakeren
18.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
25.02.2005U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z OstravyO Roma Vakeren
20.06.2004Festival romské kultury vyvrcholil slavnostní mší v HejnicíchFotoaktuality
04.05.2004III. Festival romské kultury v LiberciCo se chystá
13.11.2003Zatím jen desítky romských dětí prošly vzdělávacími programy ministerstvaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na kurzu občanského sdružení Agnes získají pracovníci neziskových organizací dovednosti pro práci s veřejností
Občanské sdružení Agnes připravilo vzdělávací kurz, ve kterém zájemci mají možnost osvojit si celou řadu praktických dovedností pro práci s veřejností a prezentaci své organizace. Více řekl Heleně Polákové organizátor Jan Polouček.

Agnes "Kurz public relations neziskových organizací je určen všem profesionálním pracovníkům neziskových organizací, kteří se věnují práci s veřejností, komunikují s veřejností, zabývají se prezentací své organizace. To znamená buďto přímo PR pracovníci, "fundraiseři", často to má v neziskových organizacích na starosti vedení organizace, nebo přímo vedoucí nějakých pracovních programů nebo projektů. Kurz se skládá z pěti dvoudenních setkání, která probíhají v Praze. Celkový rozsah kurzu je sedmdesát hodin, výuka začíná v říjnu, uzávěrka přihlášek je do prvního října."

Co se zájemce naučí?

"Celou řadu velmi praktických metod pro práci s veřejností a prezentaci své organizace. Za prvé zjistí současnou situaci své organizace, kde se nachází v oblasti PR, zamyslí se nad vhodnou dlouhodobou strategií, naučí se jakým způsobem nabízet své téma médiím, a jak si pozornost médií udržet. S odborníkem zkonzultují své propagační materiály, webové stránky a dostanou mnoho podnětů pro jejich vylepšení. Dozví se, jak spolupracovat s profesionály, kolik je to bude stát, na co si musí dát pozor. Práce s profesionály je v oblasti PR velmi důležitá, protože ne všechny věci v oblasti práce s veřejností si člověk může dělat sám na koleně. Takže je část výuky věnována tomu, jakým způsobem s profesionály spolupracovat. Zároveň jsou tam i přednášky na téma vlastních osobních komunikačních dovedností, nácvik toho, jakým způsobem osobně prezentovat svoji organizaci."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2001ZprávyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Romská zaměstnanecká agentura pomáhá ostravským Romům najít práci
Najít práci je pro Romy stále velký problém. Zejména tam, kde je velká nezaměstnanost. Romové na severní Moravě se podílejí na celkové míře nezaměstnanosti výrazným procentem a každý pozitivní počin je dobrou zprávou. V Ostravě funguje Romská zaměstnanecká agentura, která spolupracuje s úřadem práce. A má za sebou první úspěchy. Více Martin Knitl.

Romská zaměstnanecká agentura vznikla v souvislosti s výstavbou dálnice D 47. Právě tady by mohli najít práci Romové, kteří se jinde neuplatnili. Agentura proto školí nejrůznější profese. Právě v těchto dnech získalo certifikát třináct zedníků. Není to mnoho, ale u této skupiny lidí je každé číslo přínosem.

Absolvent kurzu: "Učili jsme se zednické práce: naučili jsme se zdít, míchat maltu, prostě ty základní práce. Myslím, že to je dobré."

Dalším účastníkem kurzu je Milan Ferka. Každopádně je rád, že se k tomuto odhodlal.

"Hlásil jsme se na pracáku, našli mi tento kurz, tak jsem si ho dokončil. Něco mi to dalo, jsem rád. Byla tam i dobrá parta, žádné hádky, v pohodě."

Před tím kurzem bylo asi těžké sehnat práci?

"No, bylo to těžké. Modlil jsem se, abych měl práci. V dnešní době je těžké najít práci."

Mít zaměstnání a nezávislost na úřadu práce, to je bohužel začarovaný kruh, říkají další.

Absolvent kurzu: "U mně je to pořád stejné, tak jako na začátku, tak i na konci. Ještě nevím nic. Až bude ta dálnice, tak budeme mít práci. Kdysi jsem dělal, ještě než začali propouštět, ve Vítkovicích na odlévarně. Od té doby žiji z podpory, je to špatné."

Miluše Bláhová je z ostravského úřadu práce. Potvrzuje, že kurz dokončili úplně všichni.

"Mně překvapila dobrá atmosféra v průběhu celého kurzu. Všichni účastníci měli zájem, takže teď by se všichni měli snažit, a nakonec i úřad práce, aby mnozí z nich zaměstnání dostali, aby to úsilí nepřišlo nazmar."

Třináct nových zedníků se netají odhodláním najít se skutečnou práci. Jejich vedoucím během kurzu byl Andrej Facuna. Během kurzu se podle jeho slov změnili k nepoznání.

"Na pracoviště nastoupili jako děcka, ale po té co získali zkušenosti od mistra, kde probíhaly dost náročné práce, tak dnes můžu říci, že dnes se k práci staví jako chlapi, už to cítí. Ano, je to odborná práce, je to šikovná robota a to je pro ně důležité."

Tato skupina Romů s dokladem o způsobilosti je malou kapkou v moři, ale díky i za to, shodují se všichni, na Ostravsku zejména.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.02.2004ČT: Agentura čelí podezření, že pořádala kurzy pro mrtvé dušeZprávy ze života Romů
07.03.2003Romové budou stavět dálnici D47O Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Rozhovor s romským studentem Robertem Mádrem
Také dnes si budeme povídat s jedním z romských studentů. Robert Mádr pochází z Blanska. Nyní studuje Vyšší zdravotnickou školu v Brně. Jednou ho možná i vy potkáte v některé z nemocnic u nás nebo v zahraničí. Jan Mišurec se Roberta Mádra zeptal proč si ke studiu vybral právě Vyšší odbornou školu.

"Studoval jsem střední zdravotnickou školu, obor zdravotní laborant. Poté, co jsme složil maturitu, jsem udělal přijímací zkoušky na vyšší odbornou školu v Brně, kde nyní studuji třetím rokem obor diplomovaný radiologický asistent. Tento obor je pro mě velice zajímavý, rád pracuji s lidmi a zajímám se o zdravotnictví a medicínu."

Neuvažoval jsi třeba o vysoké škole?

"O vysoké škole uvažuji teď, tento rok budu končit a chci si podat přihlášku na další studia do Českých Budějovic, kde je vysoká škola, je tam přímo tento obor s magisterským titulem."

Jak se ti dařilo ve škole jako dítěti?

"Od základní školy se mi dařilo docela dobře, nikdy jsem neměl žádné větší problémy. Okolí mě vnímalo úplně normálně. Všichni viděli, že jsem Rom, a nikdy jsem kvůli tomu neměl žádné konflikty."

Tvůj životní sen?

"Dostudovat, mít dobrou práci a dobrou rodinu."

Jaká je Tvoje největší hodnota, nebo čeho si vážíš na lidech?

"Pokud to jsou dobří lidé, tak jejich dobrosrdečnosti, že jsou přátelští, umí pomoci - to je asi všechno."

Chtěl bys žít tady v České republice, nebo jinde, případně proč?

"V České republice se mi líbí, ale vzhledem k tomu, že práce je tady, obzvlášť ve zdravotnictví, špatně placená, tak uvažuji o práci v zahraničí - v Německu, to je nejblíž. Na pár let, něco si vydělat a vrátit se."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Reportáž ]=
V pražském paláci YMCA se bude promítat film Grofo o problematice drog
Na závěr vás pozveme do pražského paláce YMCA, kde bude 30. září od 18.00 hodin k vidění další zajímavý film. Zajímalo nás jaký a proto jsme oslovili organizátorku Darinu Batiovou ze sdružení Athinganoi.

"Tentokrát to bude projekce filmu Grofo s koordinátorkou Margitou Lakatošovou. Na tomto projektu se podílela pražská kancelář Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Film se týká problematiky drog. Jeho účelem je ukázat Romům jaké to je, když se do romské komunity dostanou drogy. Film pojednává o mladém chlapci, který je závislý na drogách. O něm, o drogách a špatném konci."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.03.2004Dokumentární filmy o Romech (Evropa)Filmy
19.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
09.05.2003I mezi Romy přibývá drogově závislýchO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií anebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přeje průvodce dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Své osmdesáté narozeniny oslaví Marie Demeterová po romsku
Horké téma:  Rozhovor s Annou Šabatovou o práci veřejného ochránce práv
Zprávy: 
Reportáž:  Na kurzu občanského sdružení Agnes získají pracovníci neziskových organizací dovednosti pro práci s veřejností
Reportáž:  Romská zaměstnanecká agentura pomáhá ostravským Romům najít práci
Reportáž:  Rozhovor s romským studentem Robertem Mádrem
Reportáž:  V pražském paláci YMCA se bude promítat film Grofo o problematice drog

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz