Vyhledávání
22.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 19. 9. 2003

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana te dikhen Ostarvate, kaj imar jek berš dživen andro jekh, jekhetane o Roma te o gadže.

Hned v úvodu se společně vydáme do Vesničky soužití, kam se před rokem nastěhovalo 30 rodin a rozběhla se tak zkouška unikátního projektu.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Anna Grůšovo, so kerel buči andre poradňa predalo nipi so donašen andale peskere phuva u bešen ka mende. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví Anna Grušová z poradny pro uprchlíky, se kterou si budeme povídat o její práci a situaci Romů. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Phenaha tumenge, kaj dochudena nevipena, pradal tumare čhavore, te džan te sikľon pre maškarutne školi. Andro O Roma vakeren šunena tiž, so kerel e Ida Kelarovo the džana amenca andro romano centros ke Třebíča.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vám poradíme, jak hledat informace o studijních oborech a výběru správné školy. Zpěvačka Ida Kelarová nám přiblíží své začátky i plány. Připravili jsme pro vás také reportáž z romského centra v Třebíči. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Vesnička soužití má za sebou první rok své existence
Přesně před rokem se ve všech zpravodajských relacích skloňovala dvě slova - Vesnička soužití. Poté, co si lidé sami postavili své domky a rozhodli se bydlet společně, ať už šlo o Romy nebo ne-Romy, začalo velké stěhování. V září 2002 se zabydlelo 30 rodin a odstartovala zkouška unikátního projektu. Něco podobného totiž nenajdete nikde v republice a zřejmě ani v okolních zemích. Jak to vypadá ve vesničce dnes, to zjišťoval Martin Knitl z ČRo Ostrava.

Obyvatelé Vesničky soužití si 17. září připoměli 1. výročí její existence (Foto: ČTK) Tři desítky řadových rodinných domů, sto devatenáct obyvatel, z toho padesát devět dětí, tři z nich se narodily už ve vesničce a chystá se druhá svatba. Pavel Obluk z ostravské Charity vzpomíná na dřívější skeptické hlasy.

"Byla různá očekávání od těch radostných, optimistických až po různé katastrofické scénáře, že se ta Vesnička vybydlí, že bude zdevastovaná, že jedna část obyvatel vytlačí druhou, že se z toho stane ghetto. Můžete se sami přesvědčit, že Vesnička vypadá zhruba jako před rokem. S tím, že se tady rok žije. Bydlí tady stále stejní obyvatelé."

Vesnička má sociálně právní poradnu, dětské centrum, pomáhá ve školní přípravě a snaží se také najít lidem práci.

Lydie Poláčková z občanského sdružení Vzájemné soužití jenom doplňuje názor Pavla Obluka.

Obyvatelé Vesničky soužití si 17. září připoměli 1. výročí její existence (Foto: ČTK) "Já jsem docela bytostný optimista a já jsem věřila tomu, že pokud u tohoto projektu bude doprovodný sociální program, tak že to nemůže skončit špatně ani tragicky, jak zněly některé předpovědi. Možná bych chtěla jenom vtipně připomenout těm, kteří se vsázeli, že to do roka padne, aby nezapomněli přijít s tou whisky Johny Walker za Kumarem Vishwanathanem."

Právě Kumar Vishwanathan stál za nápadem, na první pohled dobrodružným, nechat cíleně žít vedle sebe různé komunity. Ale podařilo se. Zeptejme se obyvatel, jak se jim tu žije.

"Dobře, protože tady bydlí obyvatelé, kteří všichni byli z Hrošova, známe se."

Měnila byste?

"Ne."

Obyvatelé Vesničky soužití si 17. září připoměli 1. výročí její existence (Foto: ČTK) "Snažíme se jeden s druhým vyjít. Co se týká mě, tak to je můj rajón."

Můj dům, můj hrad - platí vždycky.

"Přesně tak. Já ráda peču, mám ráda zahrádku - je to můj koníček, věnuji se jí raději, než nějaký drbům. Opravdu myslím, že tu vycházíme dobře."

Bylo to tedy štěstí, že jste se sem dostala?

"Jo, myslím, že jo."

Během natáčení jsme zastihli i zvědavé návštěvníky. Dokonce až z Finska. Elisa studuje tamní vysokou školu.

Obyvatelé Vesničky soužití si 17. září připoměli 1. výročí její existence (Foto: ČTK) "Myslím, že jde o velmi dobrý projekt. Je určený pro konkrétní lidi a znamená šanci pro potřebné, nejen pro dospělé, ale i pro jejich děti."

Výstavba Vesničky stála 65 milionu korun. Zhruba polovinu poskytla státní a městská pokladna, zbylou polovinu granty a další příspěvky včetně Evropské unie. V současné době zbývá drobný dluh, který splácí ostravská charita. Vesnička soužití funguje, na tom se bez okolků shodnou všichni. Takže za rok se sem podíváme znovu.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.10.2014Před dvanácti lety vznikla Vesnička soužitíO Roma Vakeren
03.05.2014Indický pedagog a sociální pracovník Kumar Vishwanathan od roku 1997 pomáhá Romům v OstravěO Roma Vakeren
22.02.2014Jaké cesty přivedly Kumara Vishwanathana do ČeskaO Roma Vakeren
01.11.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží v Ostravě nabídne i bohatý doprovodný programZprávy ze života Romů
25.06.2010Kumar Vishwanathan o diskriminaci romských žákůO Roma Vakeren
04.01.2008V ostravské Vesničce soužití už několik let funguje projekt sociálního bydlení O Roma Vakeren
06.01.2006"Před námi je hodně nových úkolů, snad se nám podaří něco změnit", říká Kumar VishwanathanO Roma Vakeren
12.12.2005Cenu velvyslanectví USA získal Kumar VishwanathanZprávy ze života Romů
12.08.2005Co dělá občanské sdružení Vzájemné soužití?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Jak žijí Romové v Praze 5
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosta. Tím dnešním je Anna Grušová z poradny pro uprchlíky, kterou si k mikrofonu pozvaly Marie Vrábelová a Anna Poláková.

Anna Grušová V našem studiu vítáme členku komise pro etnické záležitosti Prahy 5 Annu Grůšovou. Dobrý večer.

"Dobrý večer."

Povězte nám komu komise konkrétně pomáhá.

"Komise je, řekla bych, střechový orgán, kde se řeší veškeré problémy související s etnickými menšinami a s cizinci na Praze 5. V podstatě vyjadřuje stanoviska k určitým problémům nebo dává doporučení, atd."

Kdo konkrétně využívá Vašich služeb?

"Nejvíc etnických problémů mají samozřejmě Romové. Není divu, neboť Praha 5 je po Praze 3 místem s největší hustotou romského obyvatelstva."

Jaké jsou jejich největší problémy?

"Problémy související se sociálními podmínkami, ve kterých žijí; nejčastěji jsou to bytové problémy."

Co znamená konkrétně? Jaké konkrétní problémy s byty?

"Je tu skupina problémů, kterou velice přesně popsala Komise sociálního odboru Prahy 5 v minulém volebním období. Komise navštívila tři domy na Plzeňské ulici, kde je převážná většina romských obyvatel. Udělali tam šetření a na základě toho šetření zjistili, že asi 7 % nájemníků má platnou smlouvu a platí nájemné. Další skupina jsou lidé, kteří sice mají platnou smlouvu, ale neplatí nájemné, to bylo asi 15 %. Zbytek byli lidé, kteří nemají platnou smlouvu, a někteří z nich neplatí a někteří z nich platí."

Byl tam někde, kdo by jim poradil, jak se dluhů zbavit, nebo jak splácet byty?

"Samozřejmě, při radnici Prahy 5 fungovala velmi dobrá romská poradkyně, která pomáhala i tyto věci řešit, ale ukázalo se, že těch problémů je mnoho, protože těch lidí, kteří mají problémy, ať už platí a nemají nájemní smlouvu, nebo neplatí vůbec, tak těch je většina. Z toho důvodu se občanské sdružení Romano Džives, které bylo založeno koncem roku 2001 ucházelo o grant Ministerstva práce a sociálních věcí, který dostalo. Ten grant je určen na program podpory poskytování sociálních služeb v sociálně vyloučených romských komunitách. Hlavním záměrem poradny, která vznikla na základě tohoto projektu, je pomáhat těm neplatičům, kteří jsou ochotni a schopni ty dluhy za nájemné splácet. Pomáhá vypracovat splátkové kalendáře a pomáhá jim v tom, aby mohli legálně bydlet bez problémů tam, kde bydlí."

Kolik korun dluží neplatiči za byty městské části Prahy 5?

"Neplatiči za byty dluží cirka 20 milionů, z toho je vypočítáno, že Romové dluží 2,5 milionu, což je zhruba osmina celkové částky."

Osmina celkové částky, to je dost málo. Jak třeba na Vás tato zpráva zapůsobila?

"Byla jsem velice překvapena, protože člověk je zvyklý slýchat o romských neplatičích, ale to, že oni tvoří menší část neplatičů, to bylo pro mě velkým překvapením."

Kolika rodin se tento problém týká?

"Problém je v tom, že domy, které obývají Romové na Plzeňské, jsou to tři domy, městská část prodala. To znamená, že lidé, kteří tam byli legálně, měli nájemní smlouvu a platili, stejně i někteří, kdo platili, a neměli nájemní smlouvu, a na které se podařilo nájemní smlouvu převést, tak tito lidé dostali náhradní byty. Celkem se to týká 21 rodin. Zbývajících 150 rodin nemá možnost získat náhradní ubytování."

150 rodin, to znamená s dětmi... Praha 5 nemá holobyty?

"Praha 5 nemá holobyty a v současnosti to vypadá, že nemá možnost všech 150 rodin někde ubytovat."

V současné době tedy není řešení?

"Zatím není viditelné, není v dohledu."

Od srpna letošního roku funguje sociální poradenství pro Romy. Na co je zaměřeno?

"Ten projekt má pomáhat lidem, kteří jsou schopni a ochotni splácet nájemné. Pomoc spočívá ve vypracování splátkového kalendáře a další pomoci. Poradna začala skutečně pracovat začátkem srpna. Začali tím, že obeslali 114 občanů, dlužníků z toho seznamu. Dostavilo se 62, z toho opakovaně se dostavuje 22, se kterými se skutečně už vypracoval splátkový kalendář. Jenže jakmile vznikne takováto specializovaná poradna, obracejí se na ni s žádostí o pomoc i lidé, kteří nemají konkrétní problém s byty. Za tu dobu přišlo 15 lidí, kteří potřebovali sociální poradenství, které se netýkalo bytů. Sedm klientů dokonce splatilo dluhy v celkové výši 22 tisíc."

V čem spatřujete počátek těchto problémů?

"Myslím si, že byla chyba, že se Romové soustředili do tří domů, to je to hlavní. Jedná se o velké činžovní domy, kde jsou jen romští nájemníci. Vytvořilo se tak jakési ghetto, což, jak víme dobře, je velice špatné. Vznikne velice špatné sociální klima a čím déle to trvá, tím hůř je to řešitelné."

Paní Grušová, já si myslím, že to není záležitost jenom Prahy 5. V poslední době vznikají ghetta i na jiných místech. Máte třeba takové zprávy, víte o tom?

"Mám takové zprávy a velice se tomu divím, protože si myslím, že z minulosti, byť nedávné, je zapotřebí se poučit, a toto je jedna ze základních věcí, kterých by se obce nebo města neměly dopouštět. Jakmile vznikne jakékoli další ghetto, nezbytně dojde během několika let k problémům."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.04.2008Radnice Prahy 5 dobře spolupracuje s nevládními organizacemiO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=

Samolepka ke kampani Kampaň proti rasismu, kterou se vláda snaží bojovat proti xenofobii v české společnosti, stále více oslovuje dospívající a posouvá se od trendu "proti rasismu" k trendu "pro toleranci". Stejně jako loni vyrazí do českých a moravských měst smíšené týmy českých, romských a afrických lektorů, kteří budou s dětmi diskutovat o toleranci, rasismu a předsudcích a formou her je vést k zamyšlení nad soužitím lidí různé barvy pleti a národností. Týmy navštíví 21 měst a setkají se s 4,5 tisícem studentů.

V náchodské Kladské ulici začalo fungovat romské komunitní centrum. Zařízení, umístěné v rodinném domku, který zrekonstruovala radnice, bude pro děti otevřeno denně od 13.00 do 18.00 hodin. Navštěvovat ho mohou všechny děti z Náchoda. Správce centra Vladimír Galba zdůraznil, že nebudou dělit děti na černé a bílé a žádná diskriminace tam nebude. Pro děti i dospělé jsou v centru k dispozici počítače a hudební nástroje a pro mladé ženy se připravují i kurzy vaření.

Tematický večer věnovaný projektu GROFO, který vychází z české verze švédského filmu o drogově závislé romské mládeži bude v pražském paláci YMCA Na Poříčí 30. září od 18.00 hodin. Akci pořádá občanské sdružení Athinganoi a hostem bude koordinátorka projektu Margita Lakatošová. Tématický večer se koná v rámci projektu Romaverzitas CZ, podporovaného programem Phare.

V rámci Pražského podzimu se v Rudolfinu představí 27. září vynikající stočlenný romský symfonický orchestr z Budapešti. V koncertech zazní namátkou Brahmsovy Uherské tance, Lisztova Uherská rapsodie, Montiho Čardáš i tradiční cikánské písně. Začátky koncertů jsou v 15:30 a v 19:30.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.03.2004Dokumentární filmy o Romech (Evropa)Filmy
26.09.2003V pražském paláci YMCA se bude promítat film Grofo o problematice drogO Roma Vakeren
09.05.2003I mezi Romy přibývá drogově závislýchO Roma Vakeren
25.05.2001Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
25.01.2000Vláda organizuje kampaň proti rasismuAktuality
20.11.1998PrahaZprávy ze života Romů
18.09.1998WashingtonZprávy ze života Romů
13.03.1998PrahaZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání
Žáci devátých ročníků to nemají jednoduché. Řeší volbu svého budoucího povolání. Někteří jsou už rozhodnuti. Těm ostatním může v hledání správné školy pomoci třeba i nová publikace, která obsahuje informace o studijních oborech. Více Jan Mišurec.

Tradičně je mezi školáky velký zájem o maturitní obory. Především na gymnáziích.

1. dívka: "Asi na výtvarné gymnázium a druhou školu ještě nevím."

Proč právě gymnázium?

1. dívka: "Protože si myslím, že na to mám."

1. chlapec: "Já bych chtěl jít na obchodní akademii, protože bych chtěl být manažer."

A když to nevyjde?

1. chlapec: "Tak zkusím nějakou průmyslovku, ale to spíš ne."

2. chlapec: "Já jsem chtěl jít na gymnázium, protože chci dělat zubaře."

3. chlapec: "Protože bych chtěl být architekt tak asi nějaké gymnázium přírodovědně zaměřené."

2. dívka: "Já ještě nevím, na co půjdu, ale vím určitě, kam nechci. Nechci na obchodní akademii, ani na gymnázium, protože na to jde každý."

Žákům při výběru povolání pomáhají výchovní poradci. Své služby nabízejí hlavně těm nerozhodnutým. Jak dodává ředitelka pražské základní školy Na Smetance Hana Vítová.

"Stejně jako na každé základní škole i na naší je výchovný poradce, který má přímo ve své náplni práce volbu povolání žáků, věnuje se žákům jak individuálně, tak prostřednictvím rodičů na třídních schůzkách. Kromě toho existuje metodický pokyn, že volba povolání je od roku 2002 přímo zařazována do vzdělávacího programu základní školy jako povinná součást."

Dětem jsou schopni poradit i pracovníci Linky bezpečí, jak říká její vedoucí Petr Hanuš.

"Samozřejmě, pro nás charakteristickým klientem je ten osmák deváťák, který má před sebou vidinu nějaké změny, hledí na své výsledky, na představy svoje, svých rodičů, podává si na základě třeba i doporučení nějakých pedagogů a poradců ve škole přihlášky a v průběhu celého školního roku my pak řešíme problémy, které se objeví s tím, jak se přijímací řízení vyvíjí; třeba v souvislosti s pololetním vysvědčení."

Pomocníkem dětem i rodičům v hledání správné školy může být i nová publikace s názvem Vybíráme střední školu. Jak říká ředitelka Ústavu pro informace ve vzdělávání Pavla Zielieniecová.

"Najdete tam údaje o velikosti školy, jaké obory se na té školy studují. Významné je to hlavně u odborných škol. Najdete tam informace i o pedagogickém sboru, jaký je poměr mužů a žen v pedagogickém sboru, což může být pro některé rodiče a žáky důležitá informace. Jsou tam údaje o tom, co škola považuje za svoji nadstandardní nabídku, jaké vybavení poskytuje. Byla jsem překvapená, že najdete školy, které mají například fit centrum. Najdete školy, které nabízejí třeba i nezvyklé sportovní aktivity."

Školu, na které chcete studovat, můžete navštívit třeba během dnů otevřených dveří. Nezapomeňte se zeptat na vše, co vás zajímá. Někde Vás nechají nahlédnout i do hodin při vyučování. Ucelené informace o studiu nabízejí také internetové stránky jednotlivých škol.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Co přinese inkluze pedagogům?O Roma Vakeren
13.02.2016Sběr dat pomáhá lépe integrovat děti v britských školáchO Roma Vakeren
23.01.2016Britské zkušenosti s pedagogickou prací s romskými žáky se přenáší i do ČeskaO Roma Vakeren
16.01.2016Proč základní školy odmítají romské žáky?O Roma Vakeren
09.01.2016Co přinesl rok 2015 a co ovlivní život některých Romů i v budoucích letechO Roma Vakeren
09.01.2016Třetinu žáků Základní školy Trmice tvoří romské děti a jsou dobře začleněnyO Roma Vakeren
21.11.2015Lucie Ščuková se za Česko zúčastnila konference Inclusiv education – Take action!O Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
07.03.2015Magdalena Karvayová v Ostravě motivuje romské rodiče, aby své děti zapsali do nesegregovaných základních školO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Výtěžek z benefičního koncertu věnuje Ida Kelarová na mezinárodní dětský tábor
V pražském Roxi klubu si zapívala Ida Kelarová společně se skupinou Romano rat a stočlenným pěveckým sborem Apsora. Na její benefiční koncert přišlo mnoho příznivců romské hudby. Výtěžek Ida Kelarová věnuje na mezinárodní dětský tábor. Helena Poláková se zeptala na její začátky.

Ida Kelarová "Tatínek byl Rom a celá jeho rodina byla hudebně založená. Vždy, když jsem jela k tatínkovi, tak se hrálo, dalo by se říct, že se jenom hrálo. Já jsem tedy vyrostla v té muzice, která mě inspirovala. Mám sestru Ivu Bittovou, která vždycky od malička zpívala krásně, čistě, vysoko, tak jak by žena měla zpívat. Já jsem byla vždy takový její doprovod. Doprovázela jsem ji na klavír a maximálně jsem zazpívala nějaký ten druhý hlas. Do svých osmnácti dvaceti let jsem si myslela, že pokud je někdo v naší rodině zpěvačka, tak to je Iva. Potom jsem z konzervatoře přišla do divadla Husa na provázku, kde jsem nakoukla do herectví a do improvizací, do takové experimentální tvorby. To mě zase posunulo dál. Když jsem zjistila, že je potřeba v nějaké inscenaci zazpívat, tak jsem prostě musela, nebo jsem musela být herečkou, nebo jsem musela být korepetitorkou, cokoli bylo potřeba, jsem musela. Takto se mi vlastně otevřela cesta k zpívání."

Ví se o vás, že jste žila v zahraničí. Jak vnímají Vaši hudbu tam?

"V zahraničí jsem žila 12 let a objela jsem kus světa. Někdy mám pocit, že v zahraničí je publikum, obecenstvo, posluchači otevřenější romské hudbě, že je to oslovuje. Ale pokud bych řekla, že u nás ne, tak bych lhala. My taky vlastně hrajeme většinou pro gádže, ti romskou muziku milují. Máme svoje publikum a já bych si přála, aby se to rozšířilo i o ty Romy, aby Romové víc chodili. Já třeba každé léto organizuji festival ve Svojanově, kde dávám prostor romským kapelám, a věřím tomu, že kdo tam přijede, je překvapen, kolik romských kapel a vynikajících muzikantů u nás je. Myslím, že ti Romové, kteří nechodí se o strašně moc okrádají. Mně je to i líto. Vždy když zahlédneme dva tři Romy, tak jsme šťastní, zahřeje nás na srdíčku, že přišli, ale přeci jenom hrajeme pro gádžovské publikum, bohužel, nebo bohudík? ... já nevím, protože já si myslím, že je to taky dobře. V podstatě reprezentujeme na nějaké úrovní romskou kulturu a otevíráme tu cestu. Gádžové začínají o Romech pak přemýšlet jinak, uvědomí si, že nejsou všichni Romové špatní, začínají si jich vážit. Funguje to oběma směry. Je mi líto, že třeba ve sboru se neobjeví s námi nějaký Rom. Mám velký sen, že by sbor tvořili Romové a že by zpívali Romové, myslím, že by to byla velká síla."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na návštěvě v romském komunitním centru v Třebíči
Památka Unesco - třebíčská židovská čtvrť, je místem, kde žije také romská komunita tohoto čtyřicetitisícového města. Na rozdíl od mnoha jiných je hodnocena vedením města i většinou obyvatel Třebíče jako prakticky bezproblémová. K tomu přispívá i tamní romské centrum. Do něj se zašel podívat Petr Večeřa.

V klubovně romského centra v Třebíči je po celý den rušno. Proto jsem využil raději klidu na chodbě, a zeptal se učitelky Miroslavy Danielové, jaký je o toto zařízení zájem.

"Denně chodí tak dvacet dětí. Ráno devět deset a odpoledne těch dvacet, zájem velký."

Jen málokdo tuší, co všechno se v budově na ulici Leopolda Pokorného v historické židovské čtvrti Zámostí skrývá.

"Máme novou 12 metrů vysokou horolezeckou stěnu, takže lezeme každý den. Holky tady vaří a pečou. Kluci mají úplně novou hernu na hudební nástroje, stolní fotbal a počítače, hry. Hlavně jsme se zaměřili na domácí úkoly."

Ale to už klávesy obsazuje první dvojice - Michal a Katka - a začíná hrát.

Jaké hry máte nejradši? Hrajete fotbal?

"Ano i hokej."

A co počítače?

"Dobrý."

Čtyřletý Honzík předvedl své umění na buben a nakonec se se mnou malí předškoláci rozloučili písničkou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme Annu Šabatovou a podíváme se také společně do Chomutova, kam se zítra sjedou taneční soubory z celé republiky.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Vesnička soužití má za sebou první rok své existence
Horké téma:  Jak žijí Romové v Praze 5
Zprávy: 
Reportáž:  Pomoc pro žáky devátých ročníků při výběru povolání
Reportáž:  Výtěžek z benefičního koncertu věnuje Ida Kelarová na mezinárodní dětský tábor
Reportáž:  Na návštěvě v romském komunitním centru v Třebíči

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz