Vyhledávání
16.6.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál 29. srpna 2003

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu O Roma vakeren čili Romové hovoří.

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben O Roma vakeren!!!!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende te o reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana pro festivaľis andro Lysá nad Labem te pre romano Devľikano odpustos....

Hned v úvodu se společně vydáme na festival romských písní a tanců do Lysé nad Labem a na romskou pouť do Chlumu sv. Máří na Sokolovsku.

Andro amaro studio avena te pobešen u te povakeren e Marta Tulejovo te e Matra Hudečkovo. Vakereha lenca pale buči pradal amare romnija. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví Marta Tulejová, která zakládá sdružení romských žen a Marta Hudečková ze sdružení Manuše. Dozvíte se, jaké postavení má žena v romském společenství a jak se romské ženy angažují u nás i v zahraničí. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Paľiž vakeraha pale škola Montesori u vakerela amenca tiž o Fedor Gál, pal oda sar čhavore sikľon andre aver thema. Amaro vakeriben zaphandaha vakerinaha, savo predal tumende kerďam ke Lysá nad Labem.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak se vyučuje na školách Montesorri a jak vnímá sociolog Fedor Gál zvláštní školy, které navštěvují zejména romské děti. Na závěr se společně ohlédneme za festivalem v Lysé nad Labem a představíme vám, některá občanská sdružení, která na festival přijela.


=[ Reportáž ]=
Festival v Lysé nad Labem přiblížil veřejnosti romskou kulturu
V zámeckém parku v Lysé nad Labem se o víkendu zpívalo a tančilo. Sdružení romských občanů Lysé nad Labem si dalo za cíl přiblížit veřejnosti romskou kulturu a připravilo program, na kterém se předvedlo víc jak 20 souborů od nás i ze Slovenka. Více nám prozradil předseda sdružení Milan Horváth.

Romský festival v Lysé nad Labem "Už je to třetí festival tady v Lysé nad Labem, i když je to takové malé městečko - celkem 9 tisíc obyvatel - ale máme tady dobré podmínky. Ten festival není ze dne na den, připravuje se tři měsíce."

Kolik lidí se tady odhadem sešlo?

"Myslím si, že tisíc sto až tisíc dvě stě."

Na festival do Lysé nad Labem přijel také ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý. Jak se mu festival líbil?

"Já si myslím, že to byla dobrá akce z toho důvodu, že byla organizovaná zdola. A že tady měli možnost předvést své umění amatérské soubory."

Sešlo se tu mnoho Romů. Jaké téma je na takové akci nejdiskutovanější?

"To je různé. Já jsem tady potkal lidi, kteří byli aktivní v romských hnutí posledních deset let, a diskutovali jsme vlastně všechno možne od špatné sociální situaci až po současnou politickou situaci, která je vůči Romům prostě špatná."

Ředitel sdružení Dženo Ivan Veselý na festivalu v Lysé Trápí tato situace Romy? Snaží se ji nějak řešit?

"Já si myslím, že to netrápí všechny Romy. Trápí to hlavně tu skupinu, která je uvědomělejší, která podniká, která pracuje, která se snaží něco dělat. Je na tom zajímavé, že vlastně poprvé registruji, že tato skupina lidí říká: "Měli bychom něco dělat, protože s těmi ostatními je to špatné. My jsme si za těch deset let nějak pomohli, někam jsme se dostali. Teď bychom mohli začít dělat něco pro ty ostatní." To bylo pro mě velice příjemné překvapení."

Cyril Koky Návštěvníci i účinkující se ze zámeckého parku ve večerních hodinách přesunuli do sálu na výstavišti v Lysé nad Labem, kde program vyvrcholil taneční zábavou, na kterou se přišel pobavit i romský koordinátor pro středočeský kraj Cyril Koky:

"Byli tady lidi ze všech koutů České republiky a i tento ročník probíhá krásně, je plný sál, takže já jsem docela spokojený. Je to naše akce a myslím si, že bychom měli předvést svoji kulturu, svůj folklór. Každý národ si toto hlídá a dodržuje, předává si tradice. To znamená, že i my si je musíme předávat. Je to jedna z akcí, které romské neziskovky v rámci České republiky organizují a je to dobře."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
01.10.2010S Ivanem Veselým o Asociaci romských občanských iniciativO Roma Vakeren
14.08.2009O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem KokymO Roma Vakeren
08.08.2009Romské organizace v Česku sdružuje nová asociaceZprávy ze života Romů
04.08.2009Jak se na svou situaci dívají Romové?Zprávy ze života Romů
31.07.2009Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat RomyO Roma Vakeren
31.07.2009Ptát se lidí přímo, co potřebujíO Roma Vakeren
24.04.2009Romové budou 3. května demonstrovat proti sílícímu extremismuZprávy ze života Romů
02.01.2009Rok 2008 očima Ivana VeseléhoO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Západočeští věřící uspořádali první romskou pouť
První romská pouť v Západních Čechách se konala v Chlumu svaté Máří na Sokolovsku. Její součástí byla romská svatba v tamním kostele Nanebevzetí Panny Marie, který patří k řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Akci zorganizoval toužimský farář Piotr Janczak, který se o věřící Romy v rámci Plzeňské dieceze stará. Reportáž z Chlumu svaté Máří připravila Andrea Bocková.

Toužimský farář Piotr Jánczak (vlevo) oddává snoubence na romské svatbě, foto: ČTK Slavnostní mši a svatbě přihlíželo asi padesát Romů. Většinou to byli svatebčané, kteří přijeli z Bochova a Dobré Vody, odkud také pocházejí ženich s nevěstou. Více jak hodinovou mši celebroval velmistr Řádu křížovníků s červenou hvězdou páter Jiří Kopejsko, který v Chlumu působil dvacet šest let, a má mezi Romy řadu přátel.

"Ta lidská kvalita stoupá", poznamenává Kopejsko.

Oddávajícím byl toužimský farář polského původu Piotr Janczak, který akci pořádal.

"Snažíme se dělat něco víc, než nějaké sociální, vzdělávací věci a zaměstnávání. Snažíme se myslet i na duchovní věci týkající se Romů. Spousta z nich je zaměřena duchovně a samozřejmě věří v Boha. Je potřeba dát jim nějakou konkrétní náplň. Něco víc než jen křest a pohřeb, tak jak to bývalo doteď."

Účastníci romské poutě - vpravo toužimský farář Piotr Jánczak, foto: ČTK Přestože účast nebyla napoprvé kdovíjak vysoká, měla by se pouť v dalších letech opakovat. Cílem poutníků by se měla stát další místa západočeského regionu, například Teplá, Klatovy, Plzeň.

"Předpokládali jsme účast kolem tři sta lidí."

... říká původem polský farář Piotr Janczak, který přišel do Toužimi na Karlovarsku před několika lety ze Sibiře. Svatebčané i poutníci byli s více jak hodinovým obřadem spokojeni:

"Bylo to pěkné."

"Šlo to."

"Celkem pěkné."

Romskou pouť přijeli podpořit také jeptišky z Řádu malých sester ježíšových, které mezi Romy žijí. Sestra Brigita strávila mezi touto komunitou několik let na různých místech Evropy.

"Já jsem se naučila hodně, hlavně přijímat život takový jaký je. Oni mají vlastně velmi hluboký vztah s Bohem, velmi přímý; on je tu živý, je tu a to je velice pěkné, protože oni vědí, že ho potřebují, že on je ten, kdo jim dává život."

V kraji je duchovně zaměřeno asi 35 tisíc až 40 tisíc Romů. V České republice jich je kolem 300 tisíc.

Fotogalerie - klikněte zde.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.01.2014Na romské svatbě je typické vybírání peněz na ženicha a nevěstu při redovém tanciO Roma Vakeren
07.09.2013Církve jsou místem, kde soužití Romů a majority funguje dobřeO Roma Vakeren
27.10.2012Jak vypadá svatba u olašských RomůO Roma Vakeren
04.10.2012Unikátní výstava I Romové jsou Boží představí Romy z pohledu křesťanskéhoZprávy ze života Romů
09.09.2012Hergot!: Devla je PánZprávy ze života Romů
06.05.2012Jak evangelíci vnímají zbožnost RomůZprávy ze života Romů
21.01.2012Na romské svatbě se na novomanžele vybírají peníze při tzv. redovém tanciO Roma Vakeren
10.09.2011Tradiční svatba v podání olašských RomůO Roma Vakeren
04.06.2011Tradiční romská svatba součástí festivalu KhamoroO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Host O Roma vakeren: Marta Hudečková o postavení žen v romské společnosti
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty a dnes si budeme povídat s Martou Tulejovou a Martou Hudečkovou o postavení žen v romské společnosti a o tom, jakým způsobem se romské ženy angažují u nás i v zahraničí.

Marta Hudečková Paní Hudečková, ještě než se dostanu k tomu nejdůležitějšímu: Vy jste předsedkyní sdružení Manuše, řekněte nám, jak dlouho existujete, a co vás vlastně vedlo k tomu, že jste se dali dohromady.

"Odpovím na všechno, ale v první řadě bych chtěla poopravit: my nejsme sdružení, my jsme pracovní skupina pod sdružením Slovo 21. Vznikli jsme v roce 2000."

Kdo to inicioval, a co vás dalo dohromady?

"To byla shoda náhod souvisejících s jednou ženou, bývalou právničkou z bývalé Jugoslávie a se mnou, když jsme chtěly založit něco pro ženy. Mně k tomu vedlo osobně to, že jsem dlouho pracovala v sociálně - právním poradenstvím, vzápětí na to jako sociální terénní pracovnice. Chodila jsem do rodin, kde jsem viděla, jak ty naše ženy padají, ale nejen ženy i muži, protože ztratili práci, ztratili motivaci, a sebevědomí neměli opravdu vůbec žádné."

Paní Hudečková, jak je vnímána romská žena ve své komunitě v dnešní době?

"Já bych Vám odpověděla takto: jestlipak si vzpomínáte, jak byla vnímána před třinácti lety? V dnešní době ženy pracují ve veřejných sférách, pracují jako romské poradkyně. Když jsem si dělala statistiku tak dokonce dřív, než byli zrušeni romští poradci, tak to byly dvě třetiny žen, které takto pracovaly. Před třinácti lety na politické sféře nebo vůbec, jsem romské ženy neviděla veřejně pracovat. Dnes jsou na tom lépe než před těmi třinácti lety, kdy jsme je viděli jako matky a ženy v domácnosti."

Vy máte možnost se podívat do zahraničí. Jaké postavení mají romské ženy tam? Můžete to nějak porovnat se situací v České republice?

"Co se týče problémů, na které narážíme, když se s těmi ženami bavíme, tak ty problémy jsou prakticky stejné, ale my máme to velké štěstí, že u některých problémů už víme, jak na ně. Tam bohužel se to všechno ještě učí."

Ženy ze sdružení Manuše Jakou působnost má skupina Manuše? Působíte po celém uzemí České republiky?

"Máme třicetičlenou pracovní skupinu romských žen, které působí po celé České republice. Tyto ženy působí ve svých městech, kde zakládají regionální skupiny, takže tam se setkává dalších dvacet až třicet žen. Máme tedy působnost po celé České republice."

Tím jste mi odpověděla otázku, kdy a kde se setkáváte, nebo k tomu máte ještě nějaký doplněk?

"Kdy se setkáváme záleží na tom, jak nám vycházejí projekty, ale teď díky projektu Phare jsme získaly peníze na tente rok. Co tři měsíce se scházíme vždy v jednom městě, odkud jedna z našich členek je."

Nedávno jste se vrátila z makedonského Ochridu, tam se sjely ženy z východní Evropy. O čem se tam vlastně jednalo, a jaké byly závěr z této konference?

"Bylo to spíš přípravné setkání evropského výboru žen, takového pracovního týmu, kterého i já jsem členkou. Tam jsme se připravovaly na konferenci, která byla v Budapešti. To byla konference Romové v expandující Evropě. Tam měly ženy specielní program. Já společně s předsedkyní Athinganoi Gabrielou Hrabaňovou jsme vypracovaly takové doporučení. Měly jsme za úkol vypracovat doporučení buď pro neziskové organizace, vládu a nebo donátory. my jsme vypracovaly takové doporučení, jak začít realizovat podpůrné programy pro romskou ženu před jejím vstupem do politického života - formou tematicky rozdělených přípravných kurzů."

S jakým úspěchem se to tam setkalo? Měly jste potlesk?

"Měly jsme potlesk v Budapešti veliký a dokonce velkou pochvalu. V tom našem ženském programu, který byl den před nejhlavnější konferencí, byl náš příspěvek ohodnocen jako jeden z mála konkrétních a tematických."

Paní Hudečková, ještě na závěr, zajímala by mě jedna věc. Prosazujete emancipaci romských žen. Nenarušuje to nějak tradice v romské rodině? Jak se na to dívají vaši manželé?

"Proč si myslím, že se našim programem neničí tradice? Myslím si, že respektování tradice je velice důležité. Tradice nám dávají hodnoty, určují rámec, ve kterém se pohybujeme, přinášejí pocit jistoty a sounáležitosti s naší komunitou. Zároveň si myslím, že aby tradice poskytovaly všechny tyto věci, musí je člověk respektovat na základě své vnitřní potřeby, a na tom my pracujeme. Jestliže vedeme ženy k emancipaci, nebrojíme proti tradicím. Naopak. Pokud žena zná svou hodnotu, jak osobní tak sociální, je schopna nalézt své místo ve společenství a při tom tradice respektovat. Já osobně tradice ctím a respektuji."

A manželé Vám tedy fandí? Nebo z velké většiny fandí, nebo nefandí?

"Já bych Vám to přála vidět. Protože když máme ta regionální setkání nebo i ta celorepubliková, tak se nám stává, že přicházejí manželé, přicházejí nás tak zvaně kontrolovat. Ale jsou nadšeni. Teď když jsme měli desetidenní třígenerační setkání, tak dokonce byli nazlobení, že by taky chtěli. Ale ženy z domu vyloženě vyháněli."

Paní Hudečková, děkuji Vam za celou redakci, že jste si udělala čas. Věřím, že v O roma vakeren jste nebyla naposledy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
11.07.2015Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a médiaO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
14.03.2015Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektůO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
26.11.2010Politický program skupiny ManusheO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Ombudsman Otakar Motejl potvrdil, že radnice ve Slaném na Kladenskupostupovala v souladu se zákonem, když vystěhovala na ulici neplatiče z městské ubytovny Mexiko. Ombudsman však v dopise , který zaslal starostovi Slaného Ivo Rubíkovi, vyjádřil i určité pochybnosti o postupu vedení radnice. Podle něj město neustavilo pro rodiny neplatičů zvláštního pžíjemce sociálních dávek, nevykonávalo dobře sociální práci a nemá terénního romského pracovníka. Starosta naopak řekl, že nepovažuje výtky ombudsmana za oprávněné. Důležité je, že jsme se nedopustili ničeho protizákonného. Ostatní je tvrzení proti tvrzení, dodal.

Dětem z romské komunity na Karvinsku, kde se začala šířit epidemie úplavice, asi školní rok nezačne stejně jako ostatním školákům. Podle Ireny Martínkové z Krajské hygienické stanice v Ostravě budou informováni rodiče dětí z devíti domů, že je nesmí poslat do školy. Opatření se jich bude týkat až do doby, dokud nebudou výsledky vyšetření jednotlivých dětí negativní. Hygienici také vyvěsili letáky s informacemi, jak se mají lidé v ohrožené lokalitě chovat a navíc jim rozvezli i dezinfekční prostředky.

Příčinou hromadné rvačky v romské osadě u obce Žehra na východě Slovenska, byla lichva. Potvrdili to místní Romové. Tři bratři tam už několik let doslova terorizovali celou osadu. Při výplatě sociálních dávek sebrali Romům všechny peníze a zase jim je pak půjčovali za obrovské úroky. Situace došla tak daleko, že Romové lichváře napadli. V minulosti podalo několik Romů na lichváře trestní oznámení, ale posléze je ze strachu, nebo za úplatu svá obvinění stáhli.

Dům Na půli cesty v Pohořelicích na Břeclavsku uspořádá o víkendu benefiční koncert. Zařízení na pomoc mladým lidem v nesnázích totiž citelně chybí peníze na provoz i rekonstrukci areálu. Sobotní koncert v 16 hodin zahájí kampaň pro Dům na půli cesty, která vyvrcholí adventním koncertem České televize a bude ukončena v červnu pátým Dnem pěstounských rodin. Doprovodný program nabídne zábavné odpoledne pro děti, den otevřených dveří v Domě, či prohlídku zámečku a ekofarmy.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
16.02.2005Pestrá klubovna v Brně má důvěru Romů, chodí děti i dospělíZprávy ze života Romů
31.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
24.10.2003Sdružení pěstounských rodin v Brně pořádá zájmové kroužky pro romské dětiO Roma Vakeren
12.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
25.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
20.03.1998SlanýZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Jak se učí děti v Montesorri škole
Nový školní rok je takříkajíc za dveřmi. Vybrat si dnes můžete z různých typů základních škol. Nabízejí se i alternativní formy. Jsou to i dnes už známé Montesorri školy, které fungují v mnoha městech a jsou často spojeny i s mateřinkou. Odborníci tato zařízení doporučují také romským dětem a dětem z jiných etnických skupin. A právě o tom si Jan Mišurec povídal na letním táboře pro romské děti s učitelkou z Montesorri školy v Praze - Terezou Klivanovou.

"Poprvé k Romům jsem se dostala přes svého kolegu z mezinárodní školy v Nebušicích. Jezdili jsme do Matiční ulice do Ústí nad Labem, kde jsme pomáhali nadaci Člověk v tísni. Jezdili jsme tam, protože jsme byli z Montesorri školy, a chtěli jsme tam zřídit jednu učebnu Montesorri."

Co by taková učebna měla Romům nabídnout? Proč by se tam měla zřídit?

"Montesorri je dost specifická výuka. My jsme tam chtěli přinést materiál, který je typický pro tuto výuku. Spočívá to v sebekázni dětí. Pomůcky je motivují, aby sami chtěli něco nového poznat."

V čem je tato škola jiná od běžné školy?

"Je jiná v hodně věcech. Začíná to už u bran školy. Děti chodí do školy ráno, kdy samy chtějí. To znamená, že vstup je někdy kolem sedmé hodiny. Přijdou do školy, samy si berou pomůcky a učení. Učitel je vlastně jen asistentem. Největší pozitiva jsou v tom, že dítě se zcela svobodně rozhoduje, co bude dělat, nikdo mu neurčuje denní plán. Samo si určuje tempo, samo si určí, co bude dělat, samo se učí."

Ta škola v Ústí nad Labem nevznikla. Není to škoda?

"Je to obrovská škoda. Snaha byla, ale vznikly tam nějaké neshody, takže potom nedošlo k naplnění cíle."

Co by se mělo pro romské děti v běžných školách změnit k lepšímu, aby se zlepšily školní výsledky?

"Měl by se změnit přístup k nim. Brát to tak, že rodiče se jim doma tolik nevěnují, nemají tolik čas na přípravu. Mělo by to být asi víc individuální. Pokuď je dítě trošku pomalejší, měl by tam být asistent, nebo by se mu učitelka měla věnovat po vyučování. To nám asi všem dává naději, že je možné ty děti změnit, a změnit přístup k nim, aby to někam dotáhly. Poznala jsem úžasnou věc. Jakmile se člověk snaží jim trošku něco dát, oplácejí to stonásobně. A jakmile se člověk stane součástí jejich komunity, byť na krátkou dobu, tak tomu člověku dovedou v nesnázích pomoci, dokáží se ho zastat, což je naprosto úžasná věc."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.09.2011Varnsdorf IV: romské děti se ve speciálních školách učí základním návykůmZprávy ze života Romů
30.03.2010Spory o výuku romštiny na školáchZprávy ze života Romů
28.08.2009Na MŠMT vznikl odbor rovných příležitostí ve školstvíO Roma Vakeren
07.04.2007Odborníci jednali o situaci romských dětí ve vzdělávacím systému v EvropěO Roma Vakeren
18.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
25.02.2005U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z OstravyO Roma Vakeren
13.11.2003Zatím jen desítky romských dětí prošly vzdělávacími programy ministerstvaZprávy ze života Romů
03.10.2003Projekt "Cože. Já a rasista?" má pomoci odstranit rasismus ze školO Roma Vakeren
26.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minorit
U tématu školství ještě zůstaneme i v následujících minutách. Marie Vrábelová se s mikrofonem vydala za sociologem Fedorem Gálem a zeptala se ho, jak vnímá zvláštní školy, do kterých chodí zejména romské děti.

Fedor Gál "Já na to pohlížím už léta letoucí jako na něco nesprávného a špatného. Pokud jsou zvláštní školy odkladištěm minorit, tak je to z principu špatné. Nicméně chci říct, že jsem právě četl zajímavý článek o zkušenostech ze Spojených států, kde kdysi v šedesátých letech byla euforie z pozitivní diskriminace, a lidé mého věku si ještě pamatují, že černošské děti chodily do školy s bodyguardy. Bylo to hrozně napínavé. A dnes přicházejí k tomu, že jistý typ segregace je dobrý. Děti mají chodit do školy tam, kde se dobře cítí. A jestli se dobře cítí mezi černoušky, Vietnamci, tak ať sedí v takové škole, kde se dobře cítí. Kdyby u nás existovaly čistě romské školy, ne jako zvláštní školy, ne jako školy, které byly vyloučeny z normální výuky, ne jako školy pro asociály, ale školy, kde se dítě naučí, odkud pochází, jaký má jazyk, jakou má kulturu, na co má být hrdý, tak je to podle mého názoru fajn. Kdyby pak přišli stejným způsobem na střední a vysoké školy, a byli ve školách, kde jsou Vietnamci, Ukrajinci, Češi a Slováci, tak je to taky normální."

A kdo by na těch romských školách učil?

"Právě v tom textu o americké zkušenosti jsme četl, že v Americe je boom pod heslem "Uč pro Ameriku". Mladí lidé z vysokých škol chodí učit na rok, dva, tři učit do pouští, na periferie, do problémových čtvrtí a jsou strašně hrdí na to, že můžou pomoct své zemi tím, že budou pomáhat chudým, problémovým děckám. Hlavní problém jakéhokoliv školství, už ani ne toho specificky segregovaného, o kterém jsem mluvil, jsou nadšení, skvělí, kvalifikovaní, charismatičtí, mladí, příjemní učitelé - a to je náš problém. Náš problém opravdu není, jestli se romské děti chtějí, nebo nechtějí učit, náš problém je, kdo a jak je učí, a jestli je dokáže získat pro vzdělání."

Myslíte si, že je už doba natolik zralá, aby bylo možné zavést tento systém i u nás?

"Je spousta mladých lidí, kteří by rádi pomohli, ale brání jim v tom instituce. Jestli v tomto státě něco nefunguje, pak jsou to instituce a úřady, které je řídí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
13.10.2013Výstava Jak ztratit další generaci upozorňuje na diskriminaci Romů ve školách a na šikanuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ohlédnutí za festivalem romských písní a tanců v Lysé nad Labem
A na závěr se společně vrátíme do Lysé nad Labem, kde se o víkendu konal festival romských písní a tanců a představíme vám některé soubory, které na něm vystoupily. Nejdříve Helena Poláková oslovila učitelku Margitu Cichou, která vede soubor Romano Jasnica Trmice v Ústí nad Labem.

Soubor Romano Jasnica Trmice "Pořádáme každý rok dětské dny. Minulý rok jsme měli "Hrajeme si divadlo", kde si děti samy od sebe hrály divadlo. Měli jsme mikulášské diskotéky pro děti, různé soutěže. Naší hlavní prioritou je pořádání táborů pro děti. Pořádáme tábory pro děti od 8 do 14 let. Letos budeme v září otvírat poradnu pro naše ústecké Romy."

Kde všude vystupujete?

"Vystupujeme po našem ústeckém regionu. Před dvěma roky jsme byli ve Strážnici, tam byl dětský festival. To byla naše nejdelší cesta autobusem s dětmi. Letos, tedy přímo dnes, jsme se zúčastnili festivalu v Lysé nad Labem. Je vidět, že jsou to romáci - mají rádi hudbu, rychlý rytmus, čardáš - bez toho se to u nás neobejde. Momentálně jsme vystoupili s programem motivovaným tradicí: romská svatba a hned na to jsme udělali romské křtiny. Protože vždycky po roce se mladým lidem narodí dětátko, tak jsme si řekli, že bychom to mohli spojit dohromady. Měli jsme tedy romskou svatbu a křtiny."

Soubor Khosnoro Blanka Gabčová vede soubor Khosnoro v Lysé nad Labem. A čemu se věnují?

"My už toho máme za sebou dost, protože soubor existuje už čtyři roky. Z těch největších to byla Strážnice, Tuchlovice u Kladna, Praha, Nymburk, Benátky, byli jsme v Liberci. Je toho prostě dost."

Dostal se váš soubor už i do zahraničí?

"Zatím ještě ne, ale je to takový můj sen, chtěla bych. A co všechno jako soubor tedy děláme? Zpíváme, tancujeme, ale protože dneska nás tlačí čas, tak jenom temex, pořádáme různé protidrogové přednášky, konkrétně u nás se taková akce tákající se drog konala už po třetí.. Měli jsme dokonce půjčený i film. Bylo to velice zajímavé a poučné, takže si myslím, že si z toho děti něco vzaly."

Skupina Grosmos - uprostřed Kristián Drapák Přehlídku souborů ukončili pořadatelé předáním cen nejúspěšněším souborům. Hlavní cenu získala skupina Grosmos z Chomutova, kterou vede Kristián Drapák.

"Vlastně to začalo před několika lety, kdy si skupina kamarádů řekla, proč, když dobře zpíváme, nezaložit nějakou skupinu a začít dělat profesionálně něco, co nás baví. Je to i můj koníček i do budoucna bych se chtěl tomuto oboru věnovat profesionálně. Mimo zpívání se věnuji sociální práci. Pracoval jsem jako terénní sociální pracovník v Obrnicích, kde jsem pracoval pro Člověka v tísni; nyní budu pracovat v občanském sdružení, které se nazývá Mania. Já jsem jeho předseda. Pracujeme v předškolním klubu, pracujeme s romskými klienty, pomáháme jim v sociálních otázkách, například v bydlení. Já jsem z rodiny Horváthů a Drapáků. Rod Horváthů je znán po celé republice. Profesionálně zpíváme po soutěžích a festivalech už druhým rokem. Zpíval jsem sólo na místní soutěži v Chomutově, která se nazývá Mladá píseň, a tam jsem vyhrál nejvyšší ocenění soutěže.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.06.2011Trmice se snaží pomoci lidem z ghettZprávy ze života Romů
31.07.2009Ptát se lidí přímo, co potřebujíO Roma Vakeren
31.07.2009Stavební firma Milana Horvatha pomáhá začleňovat RomyO Roma Vakeren
01.12.2006Sdružení romských občanů v Lysé pomáhá Romům začlenit se do běžného životaO Roma Vakeren
28.07.2006O Roma VakerenO Roma Vakeren
22.07.2005Představujeme sdružení Romano jasnicaO Roma Vakeren
19.12.2003Na Vánoce si romské rodiny vzájemně pomáhají a navštěvují seO Roma Vakeren
03.10.2003Jak se tančilo na Festivalu romské kultury v Ústí nad LabemO Roma Vakeren
05.09.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)



"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15. Naše vysílání najdete také na internetu na adrese www.romove.cz.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zástupce sdružení za lidská práva romských občanů a ti nám přiblíží život Romů v Jeseníku a svůj nový projekt.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Irinďa amenge o Báno - Norberto, vinčinel pekere praleske le Mišoske, but bacht te sastipen. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend...

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Festival v Lysé nad Labem přiblížil veřejnosti romskou kulturu
Reportáž:  Západočeští věřící uspořádali první romskou pouť
Horké téma:  Host O Roma vakeren: Marta Hudečková o postavení žen v romské společnosti
Zprávy: 
Reportáž:  Jak se učí děti v Montesorri škole
Reportáž:  Sociolog Fedor Gál: zvláštní školy jsou odkladištěm minorit
Reportáž:  Ohlédnutí za festivalem romských písní a tanců v Lysé nad Labem

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
788135   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
294416   11.09.98 Romske aktuality
270780   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
261752   14.03.00 Romský jazyk
170451    Historie a původ Romů
140653   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
120718    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103165    Fotografie
90262   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
84139   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz