Vyhledávání
8.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"

Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 1. 8. 2003

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Sar sako patrašťovin, te adaďives, šaj šunen romani emisia predalo Roma - pre Čechiko rozhlasis jek. Akana jek ora, pale šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Džana amenca peršo adro Rožnov pod Radhoštěm, odoj sas baro romano festivaľis, kaj pes khelelas te giľavelas.

Romská kultura, především ta hudební a taneční, je u nás i ve světě stále obdivovaná. O tom se přesvědčili i návštěvníci amfiteátru ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde proběhl festival Romská píseň.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Milena Černá andale - Výbor dobré vůle - nadace Olgy Havlové. Vakereha palo projekty save keren te predalo Roma. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Ve studiu nás navštíví ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové doktorka Milena Černá, se kterou si budeme povídat o práci nadace a projektech zaměřených na Romy. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Tiž amenca džana pro festivalis pro burkos Svojanov u Poličky, andre děčinsko synagoga, kaj thoven avri o kipi. Andro amaro šuniben vakerela tiž e Albína Tancošovo, so kerel buči andre škola. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo koncertos, pre savo džan o Bengas andre Ungriko.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se společně vydáme na hrad Svojanov u Poličky, který byl dějištěm festivalu Gypsy Celebration, dále do děčínské synagogy na stálou expozici obrazů. Přiblížíme vám práci Albíny Tancošové a v závěru vysílání O Roma vakeren vám prozradíme, kam se chystá skupina Bengas. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Karel Sladký.


=[ Reportáž ]=
V Rožnově pod Radhoštěm proběhl devátý ročník festivalu Romská píseň
Romská kultura především ta hudební a taneční, je u nás i ve světě stále obdivovaná. Proč - to poznali o víkendu návštěvníci amfiteátru skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde proběhl devátý ročník festivalu Romská píseň, tentokrát s podtitulem Pararamisi, tedy pohádka - aneb svět patří dětem. Na tři stovky romských hudebníků, zpěváků a tanečníků z Maďarska, Černé hory, Slovenska a Česka nadchlo zaplněné hlediště. Do Rožnova si zajel i Pavel Sedláček a na úvod vyslechl s ostatními romskou hymnu v podání košického profesionálního romského souboru Romathan.

"Mně se nejvíc líbí tady v Rožnově, že je tady sedm set procent majoritní společnosti a tři sta procent Romů. Romové znají svojí hudbu, ale je třeba ji tomu jinému národu nabídnout" říká Petr Tulia, ředitel festivalu.

Oněch ne-romských diváků byla skutečně velká převaha.

"Je to jiná hudba. Je to něco jiného, než co známe."

"Poznávám tedy toto etnikum jinak, než jak ho znám běžně ze života."

"Mně se tady líbí hudba."

Další z organizátorek Dagmar Křivánková potvrdila, že romský festival patří k vůbec nejnavštěvovanějším akcím Rožnovského skanzenu.

"Jsou tady takové momenty, kdy temperament romských dětí je opravdu nezdolný a když bývá v pátek vystoupení dětských souborů, tak ke konci potom tančí celý amfiteatr, takže jejich nálada se přenáší i potom do publika a bývá tady pěkná atmosféra."

Festival nabídl dvě velké hvězdy. Antonín Gondolán se kdysi velmi často objevoval na televizní obrazovce. To, že tam dnes není, bere s humorem.

"No, ona nefungovala ta televize od té doby, víte. Když ona funguje jen pro určitý druh lidí. Trochu mě to trápí, no ale tak, člověk si zvykne na všechno."

Jezdíte, zpíváte pořád dál?

"Ano, ta televize mi nevzala žádnou chuť do práce. Naopak, pracuji, řekl bych, čím dál víc."

Po kolikáté tady jste a co vás sem táhne?

"Jsem tady už po několikáté a nebudete tomu věřit, vracím se sem vždycky rád. Jednak je tady nádherně. Morava mi strašně přirostla k srdci. Koneckonců, na Moravě jsem vyrůstal. Vyrůstal jsem v Jeseníkách, jenom pro upřesnění, takže mám k tomuto národu obrovský vztah. Ale já jsem takový světoběžník, víte, takže vystupuji i v Německu, i ve Švýcarsku, ale přeci jenom, to není žádná fráze, když přijedu domů, vystupuji nejraději doma."

Na televizní obrazovky se přece jen, i když na Slovensku, stále dostává zpěvačka Jana Kociánová. Zpívání Romských písní je její velkou láskou.

"Já, když zpívám tyto písničky, mám pocit, že mě nic nebrzdí, že můžu všechny svoje smutky a žaly v této hudbě vydat ven."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.07.2014Jubilejní dvacátá Romská píseň v Rožnově pod RadhoštěmZprávy ze života Romů
26.07.2008Festival Romská píseňFotoaktuality
14.07.2006Valašské muzeum v přírodě přivítá 12. ročník festivalu Romská píseňZprávy ze života Romů
29.07.2005Premiér Jiří Paroubek navštívil festival Romská píseňO Roma Vakeren
29.07.2005Na festivalu Romská píseň měl největší úspěch slovenský soubor RomathanO Roma Vakeren
29.07.2005V Rožnově pod Radhoštěm vystoupila také skupina BengasO Roma Vakeren
22.07.2005Festival Romská píseňO Roma Vakeren
23.07.2004Valašským muzeem v přírodě už po desáté zněly romské písněO Roma Vakeren
19.07.2004Do Rožnova pod Radhoštěm přijedou milovníci slovenského folkloruZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Milena Černá z Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové
A je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Toho dnešního si přivedla Anna Poláková a je jím Milena Černá z Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.

Milena Černá V našem studiu vítáme doktorku Milenu Černou z výboru Dobré vůle nadace Olgy Havlové. Dobrý večer.

"Dobrý večer"

Každé září si připomínáme založení nadace. Povězte nám něco o historii.

"My máme dvojí název. Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. A je to proto, že na počátku devadesátého roku založila paní Olga v tradici Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných - Výbor dobré vůle. A tím jeho posláním mělo být dostat lidi, kteří jsou v nějakých zařízeních, ústavech sociální péče, v domovech důchodců i v psychiatrických léčebnách a podobně, dostat je podle možnosti do společnosti tak, aby neztráceli nic z té pospolitosti, které se těší ostatní lidé. A teprve v roce 92, když začaly chodit peníze, vznikla nadace Olgy Havlové a celý ten výbor, ti lidé, kteří vlastně zakládali tuto iniciativu spolu s paní Olgou Havlovou, se stali členy správní rady nadace."

Každoročně udělujete cenu Olgy Havlové konkrétním lidem. Jak je vybíráte? Jací jsou to lidé?

"Každý rok vyhlašujeme ve veřejných sdělovacích prostředcích, že si přejeme, aby nám lidé psali o výjimečných lidech, kteří, ačkoliv mají handicap, pomáhají druhým lidem. My si myslíme, že zdravotně postižení mají co dát ostatní společnosti a nevidíme rádi, jestli si jenom stěžují a natahují ruku. A právě proto chceme ukázat příklad těch skvělých lidí, kteří nejenom, že se postarají sami o sebe při svém handicapu, ale pomáhají ještě druhým. Tento program běží už devět let a máme velice významnou galerii lidí, kteří cenu Olgy Havlové získali."

Jaké jsou vaše programy k pomoci ve vzdělání, zdravotnictví a v sociální oblasti?

"Těch programů máme moc. Jednak je to tradice, lidé se na nás obracejí s mnoha žádostmi, takže jsem se někdy, uprostřed devadesátých let, odhodlali uspořádat ty požadavky do několika bloků, kterým říkáme programy. Je to pomoc zejména dětem se zdravotním postižením, aby byly zapojeny do společnosti - to jsou cesty k integraci. Potom významné sociální projekty se jmenují "senior". To dává rozum, to je o důstojném stáří starých lidí. Také podporujeme programy pro bezdomovce nebo děti na ulici a azylové domy a podobná zařízení, kde lidé, kteří se ocitnou v náhlé sociální tísni, mohou nalézt pomoc. K této skupině sociálních programů patří náš velmi oblíbený program "nová rodina". Víme, že dětem v dětských domovech se nedaří špatně materiálně, ale trpí jejich duše, jejich psychický vývoj trpí, tím, že žijí v zařízení, ze kterého nemají rozhled po okolním světě a zejména nemají vzory chování mezi lidmi, mezi rodiči a mezi dětmi navzájem. Proto se snažíme podpořit pěstounské rodiny, které si berou děti z dětských domovů k sobě. Nejenom, že se o ně s láskou starají, že je přijímají a dávají jim najevo, že k nim patří, ale dávají jim také dobré vzory pro budoucí život."

Vaše nadace podporuje i romské studenty. Jak konkrétně?

"V oblasti vzdělávání máme také jeden oblíbený program a ten se jmenuje "Fond vzdělání", který je jedním z našich nejstarších programů. Na začátku byl vzor, taková inspirace Hlávkovou nadací, protože známý český mecenáš Hlávka podporoval nemajetné studenty. Postavil pro ně koleje a sám dozíral, aby děti měly všechno, co k životu potřebují, ale ani o vlas víc. Tedy dohlížel i na to, že ty děti nebudou vychovávány k nějakému luxusnímu životu, anebo že budou třeba utrácet peníze během té doby, kdy se mají učit a podobně. Takže tento vzor - Hlávkova nadace byla původně zaměřena na děti z nemajetných rodin. Ale my jsem zjistili, že ti, kdo nejvíc potřebují podporu, jsou děti z dětských domovů. My nerozlišujeme, jestli jsou ty děti tmavé pleti nebo světlé pleti. Nevedeme si ani žádnou statistiku, ale pomáháme všem dětem, které mají zájem o studium, které mají dobrý prospěch. Podmínkou toho je dobrý prospěch do dvou celých. Jsme ochotni zamhouřit oko, když je třeba pár desetinek nad ten průměr dvě celé nula, ale vždy dáváme podmínku, že se musí ten prospěch zlepšit, protože chceme, aby za výhodu toho stipendia se děti uvolnily, měly prostředky k nákupu různých pomůcek, ale také aby je využívaly správně ke studiu."

Kdy se podává termín pro podání žádosti o stipendium?

"Dva krát do roka. Vždycky před zahájením jarního semestru, tedy někdy v únoru, a pak zase začátkem září. Podmínkou je, aby děti měly potvrzení o tom, že byly přijaty do určité školy, a my si každého pozveme k osobnímu pohovoru, abychom věděli, zda se rozhodneme "ano" nebo "ne". Máme speciální komisi sestavenou z velmi zkušených lidí. Jsou mezi nimi pedagogové a některé známé osobnosti. Tito lidé v tom nenuceném rozhovoru mají za úkol poznat, jestli to bude dobrá investice, jestli stipendium dáme nebo ne."

Počítáte s tím, že byste podporovali Romy i v jiných oblastech než ve vzdělání?

"Ano, my máme program "Roma". V tomto programu vlastně financujeme jenom doplňkové činnosti, protože víme, že jiní dárci, jiné nadace, mají poměrně velké finanční prostředky na podporu romských projektů. Ale podporujeme takové, o kterých my věříme, že budou správné. Naším posledním projektem, který jsme podpořili, je dětský dům v Brně v Zábrdovicích, který vede páter Rous. Také jsem mu za jeho vynikající projekt udělili v květnu poděkování."

Kniha Černobílý život Jste ve vysílání "O Roma vakeren" takže si neodpustím otázku, jak vnímáte Romy v České republice vy?

"Já osobně je vnímám jako obohacení. Když slyším romskou muziku, vždy hned zesílím rozhlas. Mám ráda romskou kulturu, ráda se bavím s lidmi, kteří jsou jiného etnika, nejenom s Romy. A mám snad takový vklad od dětství. Mně vždycky říkali, že když se objeví Rom na obzoru, rozzáří se mi oči. Nevím, co za to může."

Nadace vydala knihu, jakou?

"V roce 2000 jsem vydali knihu, která se jmenuje Černobílý život, a je vydaná jak v češtině tak v angličtině. Byla to doba velkého exodu, domnívali jsem se, že je třeba lépe poznat romskou kulturu, tak, aby lidé, kteří odsuzují některé Romy za to, že odcházejí, a také ti, kteří Romy přijímali, aby se dozvěděli víc o jejich životě, o jejich tradici, o jejich kultuře. Myslím, že se nám tato kniha velmi povedla a kdo by chtěl, může si k nám do nadace o ní napsat."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.04.2011Vysokoškoláků z dětských domovů přibývá, Fond vzdělání jim udělil stipendiaZprávy ze života Romů
09.04.2010Chudoba si nezaslouží pohrdáníO Roma Vakeren
08.08.2008O činnosti Výboru dobré vůle – Nadace Olgy HavlovéO Roma Vakeren
08.08.2008O romském projektu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy HavlovéO Roma Vakeren
Organizace zabývající se romskou menšinouKontakty

=[ Zprávy ]=

Vleklý soudní spor mezi Českou republikou a romskou rodinou Červeňákových skončil smírem. Podle Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se obě strany dohodly, že naše republika zaplatí Červeňákovým 900 tisíc korun. Rodina si u tribunálu Rady Evropy stěžovala na nelidské a ponižující zacházení, na nerespektování rodinného a soukromého života,na pomalé soudní řízení a diskriminaci. Starosta ústeckého centrálního obvodu Radek Vonka vyzval advokátku romské rodiny, aby z peněz, které Červeňákovým štrasburský soud přiznal, rodina zaplatila dluhy na nájemném. Advokátka to odmítla.

Nadace rozvoje občanské společnosti připravuje cyklus seminářů na téma Jak napsat žádost o grant do programu Phare 2003 - zlepšení dlouhodobých příležitostí pro Romy. Semináře, které budou zdarma jsou určeny všem, kteří chtějí využít možnosti získat finanční podporu z prostředků Evropské unie. Žádat o ně mohou nevládní neziskové organizace, které účtují v systému podvojného účetnictví, mají výroční zprávu a jsou zaregistrovány jako občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, církevní právnická osoba či hospodářská komora. Semináře budou probíhat od druhé poloviny srpna v Brně, Ostravě, Mostu, Ústí nad Labem a samozřejmě v Praze. Podrobnější informace získají zájemci ve středisku Nadace rozvoje občanské společnosti v Jelení ulici v Praze 1.

Za účelové považuje Romský parlament v Bratislavě výběrová kritéria na vyhlášení tendru na výstavbu infrastruktury v romských osadách. Rámec projektu a podmínky jeho financování vypracovala Sekce pro lidská práva, menšiny a etnické skupiny Úřadu vlády Slovenské republiky. Předseda Parlamentu Romů Ladislav Fízik řekl, že romský problém se musí řešit mimořádnými prostředky a že navrhovaná kritéria má jako standard Evropská unie. Za diskriminační považuje podmínku, že uchazeč v tendru musí mít roční obrat více než jeden milión eur - to je přibližně 42 milionů korun.

Pouhé dva dny trval tábor pro romské děti v Tištíně u Prostějova, který pořádala Charita Olomouc. Někteří rodiče totiž nebyli spokojeni s podmínkami ubytování svých ratolestí a většinu ze 17 malých táborníků si odvezli domů. Vedení olomoucké Charity výtky Romů odmítlo a tvrdí, že tábor Avas Adžas, který hostila tištínská fara, nevybočoval z řady podobných pobytových akcí pro děti. Ludmila Tatárová, matka jednoho z odvezených dětí si olomoucké radnici a krajskému úřadu stěžovala na dezolátní stav fary, špínu a nekvalitní jídlo. Rodiče za sedmidenní pobyt dítěte na romském táboře zaplatily díky dotacím z kraje a města 250 korun. Přitom za podobné tábory se běžně platí nejméně 1600 korun.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.11.2013Občanské sdružení IQ Roma servis získalo cenu Neziskovka rokuO Roma Vakeren
15.02.2008Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže O Roma Vakeren
20.09.2004Soud rozhodl, že Ústí nad Labem nebude Červeňákovým nic platitZprávy ze života Romů
30.08.2004Část rodiny Červeňákových stáhla žalobu proti Ústí nad LabemZprávy ze života Romů
16.08.2004Veselá-Samková už nebude hájit ústeckou rodinu ČerveňákovýchZprávy ze života Romů
18.06.2004Červeňákovi už dostávají sociální dávkyO Roma Vakeren
11.06.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
19.01.2004Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Na hradě Svojanov se zpívalo a tančilo téměř až do rána
Na Hradě Svojanov u Poličky v neděli skončil Mezinárodní romský festival Gipsy Celebration. Už podruhé ho připravila zpěvačka Ida Kelarová ve spolupráci s pardubickým klubem Hurá kamarád a správou hradu. Na nádvoří se vystřídaly na dvě desítky romských kapel a tanečních souborů, program festivalu byl doplněn také přednáškami a diskusemi o romské problematice, návštěvníci mohli sledovat dokumentární filmy nebo výstavy fotografií. Festival trval tři dny a zpívalo se a tančilo téměř až do rána. Na Svojanově natáčela Tereza Klůsová.

Hrad Svojanov (Foto: www.svojanov.cz) Ida Kelarová na hrad pozvala přední romské kapely. Za všechny jmenujme Terne čhave, Točkolotoč, Bartošovce nebo bratry Lazokovi. Na festivalu vystoupila také legenda romské hudby Antonín Gondolán. Píseň "Matka umírá" s ním zpívali skoro všichni.

Myšlenka uspořádat festival se zrodila před dvěma lety, vysvětluje Ida Kelarová:

"Takovou největší mojí inspirací bylo, když jsem vystupovala na Khamoru v Praze. Zjistila jsem, že, aby ten festival měl nějakou atmosféru toho pravého romství, tak bych nikdy třeba já osobně nezvolila Lucernu nebo něco takového, ale vždy jsem si myslela, že festival by měl být v přírodě. Díky tomu, že jsem na tom festivalu byla, jsem si řekla, že tu musím něco udělat. A úplně náhodou..., je tu opravdu super pan kastelán, který nám ve všem vychází vstříc, takže to bylo strašně jednoduché, prostě jsem se domluvili, zkusili jsem, první ročník vyšel, takže pokračujeme."

Kastelán hradu Jiří Čtrnáct k tomu dodává.

"Já myslím, že ten hrad tak kvalitní program ještě nezažil za těch 740 let, co tu stojí. Romská hudba, myslím, musí chytit srdce každého. To v nás probouzí něco dávno zasutého, je to prosté vší vyumělkovanosti. Je to to, co nám možná v dnešním světě trochu chybí."

"Já si myslím, že romská hudba je opravdu živá. Je spousta romských vynikajících talentovaných muzikantů, zpěváků, atd. Nemají ten prostor tady u nás. Mým největším přáním je, aby romská hudba zazněla i v rádiu, aby byla mediálně viditelná a aby lidé měli možnost nějakým způsobem se této kultuře přiblížit."

Vystoupení sboru studentů mezinárodní školy Idy Kelarové s názvem "Absora" byl dárkem gádžů Romům.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.09.2015Romano drom: Ida Kelarová vytváří prostor pro boření předsudků a setkávání s romskou kulturouZprávy ze života Romů
15.08.2015Letní škola Romano drom připravila romským dětem řadu zážitkůO Roma Vakeren
08.08.2015Dva týdny plné hudby a tance nabídla romským dětem Ida Kelarová a čeští filharmoniciO Roma Vakeren
30.07.2015Letní škola Romano drom je v plném prouduZprávy ze života Romů
25.07.2015Nad projektem Romano drom převzal záštitu slovenský prezident Andrej KiskaO Roma Vakeren
04.07.2015Ida Kelarová a spolek Miret hledají spolupracovníky pro mezinárodní festival RomaleO Roma Vakeren
28.06.2015Ida Kelarová po osmi letech obnovuje letní hudební festival RomaleZprávy ze života Romů
13.06.2015Sbor Čhavorenge vystoupí spolu s Českou filharmonií na Hradčanském náměstí v PrazeO Roma Vakeren
28.03.2015Ida Kelarová zve na další ročník mezinárodního romského festivalu „Romale“ Gypsy CelebrationO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Albína Tancošová stála u zrodu projektu romských asistentů na školách
V následujících minutách vám Marie Vrábelová představí romskou pedagožku Albínu Tancošovou. Ta se dlouhodobě věnuje vzdělávání romských žáků a byla také u zrodu projektu romských asistentů na školách.

"Byla jsem přijata v roce 1997 jako koordinátorka pro vzdělávání Romů. Mojí hlavní náplní bylo udělat základ pro pedagogické asistenty. Tehdy v tom roce 97 jich bylo v České republice celkem 18. Byli finančně podporováni neziskovým sektorem. Podařilo se mi dostat všech těch teď nyní pracujících 350 romských asistentů pod státní správu, nejsou financováni neziskovým sektorem, možná nějakých dvacet asistentů má pan ing. Holomek v Brně. Jinak jsou opravdu všichni financováni ze státního rozpočtu."

Co si myslíte, že by se mělo zlepšit v oblasti vzdělávání obecně?

"Obecně? Já si myslím, že by měla upadnout ta myšlenka toho, že romský asistent musí být Rom. Nemůže se zlehčovat ta problematika, tím, že jiný nezaměstnaný a třeba i vzdělanější Čech bude vykonávat práci asistenta lépe, protože asistentů je 350. Pracují ve školách jako velký pozitivní vzor, ale i vzor nejen pro děti, pro rodiče, ale je vidět také spolupráce, kooperace, učitel Čech - Rom - asistent a to je velký posun. To je, jak říkám, není nahraditelný, musí to být Rom."

Dnes učíte?

Jsou to speciální školy Kladno. Neříká se mi to s lehkým srdcem, ale životní podmínky Romů se mnohonásobně zhoršily. A to je pro mě dost bolestivé. Neřekla bych, že se změnil zájem o vzdělání v těch rodinách, které bydlí v holobytech. Změnil se postoj rodičů dětí, které mají lepší bytové podmínky, pracovní příležitosti a pokud budeme mluvit o vzdělání, musí se mluvit především o bytové politice. Vyřešme nezaměstnanost Romů, pomozme jim. Dostanou se do holobytu, odkud není cesta zpět. Představte si, že to dítě ví, jaké má životní šance a může mít samé jedničky ve škole, může vystudovat střední školu, ale jakmile se, podobně jako děti z Chánova, prokáže kde bydlí, odkud je, pochybuji, že vyučený kuchař, bydlící v holobytu bude vařit v nějakém lepším hotelu, nebo jestli ho vůbec kdo zaměstná."

Co byste Romům popřála nebo co byste si přála?

"Já jsem hrozná idealistka. Já nechci být pesimistkou a nechci malovat černé budoucnosti, protože si říkám, že naše děti jsou velkým pokladem, je to naše budoucnost. Strašně už se těším na to, až se zruší zvláštní školy. Celková atmosféra v České republice by měla být jiná a toho bych se chtěla dožít, aby lidé lidem nezáviděli, aby si byli k sobě blíž a k tomu bych chtěla, aby se děti vychovávaly v porozumění a k lásce."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.02.2014V Liberci se konala konference o asistentech pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněnímZprávy ze života Romů
26.10.2013Hana Bandyová: V našich školách nevidíte, že by se české dítě nebavilo s romskýmO Roma Vakeren
01.08.2013Duchcovským strážníkům pomáhá už deset členů dohledové službyZprávy ze života Romů
02.02.2013Marie Mirgová je nejmladší asistentkou pedagoga v základní škole na pražském ŽižkověO Roma Vakeren
26.01.2013Práce asistentů pedagoga je ohroženaO Roma Vakeren
11.11.2005Změny a dopady týkající se funkce asistenta pedagogaO Roma Vakeren
22.07.2005Zhodnocení práce romských asistentůO Roma Vakeren
01.07.2005Školství a romská médiaO Roma Vakeren
25.02.2005U vzniku romských pedagogických asistentů stála Helena Balabánová z OstravyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Malíř Josef Císařovský věnoval děčínské synagoze své obrazy
Děčínská synagoga se může pochlubit zcela výjimečnou a ojedinělou stálou expozicí obrazů akademického malíře Josefa Císařovského. Jak Marii Vrábelové pověděl, obrazy věnoval zcela zdarma a je to soubor židovských hřbitovů - čtvero ročních období z Hostouně u Kladna a cyklus Násilí.....

"Z jedné strany jsou 4 roční období - oleje. Z druhé strany je cyklus "násilí".

Proč jste maloval židovské hřbitovy?

"Protože jsou z Hostouně, odkud jsem měl kamarády, kteří se mnou chodili do školy, Židé. A jejich tatínek například pan Lewi, řezník, s mým tatínkem kšeftoval. Pan Lewi mě podporoval jako jeden z prvních v tom malování a věnoval mi také knížky a tak dále."

Myslíte si, že to je to správné místo, kde ty obrazy mají být?

"Absolutně správné a jediné. Víte proč? Nejen, že je to krásná výstavní síň, ale že tady pracují lidé, kteří dělají s láskou a zadarmo. Dělají něco neskutečného. Dneska se všichni honí za majetkem a prachy... Tady lidé dělají zadarmo a udělají z toho takovou nádhernou síň."

Na čem pracujete teď?

"Teď dělám takové kompozice k maďarskému spisovateli Márajovi. A sice, když jsem četl jeho Košické povídky a hlavně pak Svíce dohořívají, tak mě vzalo, to se mnou praštilo. K tomu mě přivedl Ferol Gál. A tak jsem začal malovat taky zcela spontánně jako toto. Je to smíšená technika, kde je všechno, olej, kresby, fotografie, grafika, všechno, je to takový guláš."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
19.01.2007Byla zahájena nová kampaň proti rasismu a xenofobiiO Roma Vakeren
19.05.2006K oslavám 100. výročí Židovského muzea v Praze se přidalo i Muzeum romské kulturyO Roma Vakeren
17.03.2006Na veselých oslavách židovského svátku Purim vystoupili i romští hudebníciO Roma Vakeren
03.09.2004Evropský den židovské kulturyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Skupina Bengas vystoupí na největším festivalu ve střední a východní Evropě
Pražská skupina Bengas vystoupí v pondělí na největším festivalu ve střední a východní Evropě. Dějištěm festivalu Sziget je Budapešť a organizátoři si vybrali skupinu Bengas jako jediného zástupce České republiky. Helena Poláková si k mikrofonu pozvala manažera skupiny Bengas Štefana Kozderku....

Plakát festivalu Sziget "Tak tento festival se jmenuje Sziget a je to největší a nejznámější festival vůbec v Evropě. Tento rok v roce 2003 to bude již 11. ročník, na který přijde zhruba odhadem 400 lidí jako v minulém ročníku desátém. Je připraveno 61 pódií a na jednom z nich vystoupí i kapela Bengas."

Skupina Bengas vystoupí na tomto festivalu poprvé?

Na festivalu Sziget (Foto: www.sziget.hu) "Ano, vystoupí poprvé. A vystoupí na pódiu, které se jmenuje Radio (C) Roma Tent a to znamená vlastně 'Romský stan rádia (C)'. "

Kdo na tomto festivalu vystoupí?

"Na tomto festivalu vystoupí na těch největších pódiích například Massive attack, Moloko, Morcheeba, Shaggy, a především Goran Bregovič , který vystoupil na festivalu, který se konal u nás v republice a to na "Colours of Ostrava".

Na festivalu Sziget (Foto: www.sziget.hu) Připravila si skupina Bengas něco nového?

"Tak samozřejmě, kapela Bengas vůbec neustále skládá nové věci a snažíme se udělat z toho koncertu nebo z toho vystoupení trochu šou. My se snažíme na začátku udělat takové různé fuze, a novinka v kapele je, že se nám trochu změnil perkusista a možná se ještě všechno bude trošku měnit. Takže proběhle takové jakoby výběrové řízení nebo soutěž o perkusistu kapely Bengas v blízké době. Jinak vlastně festival Sziget není jen takovou velkou akcí, kde se konají různé hudební vystoupení a sportovní atd... ale jde o zpříjemnění si vlastního týdne. A mám takovou informaci, že pro tento ročník na tomto festivalu je připraveno tisíc programů, tisíc akcí.

Bengas A máme tu pro vás ještě jednu pozvánku na tento víkend, od Štefana Kozderky na koncert, kde bude hrát skupina Bengas.

"Já bych vás všechny srdečně moc rád pozval na festival, který se jmenuje Sázava fest, a který se uskuteční v Ostrově u Benešova tuto sobotu 2. srpna 2003, kde kromě Bengas vystoupí kapely Divoký Bill, Lenka Dusilová, a mnoho dalších významných kapel, celkem je to 80 kapel."

Jaké bude vstupné?

"Vstupné je pouze 349 Kč a jde na pomoc vozíčkářům. Je to charitativní záležitost, takže všechny kapely se zúčastní tohoto festivalu bez finančního honoráře. Kromě hudebních kapel jsou připraveny jiné akce, například různá divadla a sportovní akce.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
23.04.2010Skupina Bengas připravuje své třetí albumO Roma Vakeren
20.02.2009ZprávyO Roma Vakeren
09.01.2009O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albuO Roma Vakeren
23.12.2008Skupina Bengas nahrála vánoční píseňZprávy ze života Romů
22.08.2008Pozvánka na pietní akt a na koncertO Roma Vakeren
19.08.2008Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských NěmcůZprávy ze života Romů
30.05.2008Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela BengasO Roma Vakeren
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Karel Sladký.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  V Rožnově pod Radhoštěm proběhl devátý ročník festivalu Romská píseň
Horké téma:  Milena Černá z Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové
Zprávy: 
Reportáž:  Na hradě Svojanov se zpívalo a tančilo téměř až do rána
Reportáž:  Albína Tancošová stála u zrodu projektu romských asistentů na školách
Reportáž:  Malíř Josef Císařovský věnoval děčínské synagoze své obrazy
Reportáž:  Skupina Bengas vystoupí na největším festivalu ve střední a východní Evropě

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz