Vyhledávání
20.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma vakeren
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 27. 6. 2003

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin, tumen šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora, sar sako kurko, pale šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren!!!!"

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj o Roma Karvinate phuterde kulturno centros, te kerde festivalis, kaj bašavenas Roma amendar te andale aver thema.

Nejdříve se dozvíte, že karvinští Romové otevřeli společenské centrum a také pořádali festival, na kterém vystupili soubory z České republiky, Polska a Slovenska.

Karvinate avle tiž o Roma, so dživen pro Slovensko. Le romenge giľavelas o Ĺubo Virág, leha tiž avľa leskeri romňi e Darina. Phenena amenge so predal lende džaňľol romane giľa, te amare tradicii. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Na festivalu v Karviné vystoupil také Ľubo Virág, který přijel ze Slovenska i se svou manželkou Darinou Virágovou. V O Roma vakeren nám prozradí, co pro ně znamená romská hudba a tradice nás Romů. Chybět nebudou samozřejmě ani aktuality ze života Romů.

Ilustrační foto, zdroj: ČTK Paľiž amenca džana andre škola, te dikhen, sar amare čhavore sikľon u so kerena pro prazniny. Amaro šuniben zaphandaha vičindoneha pre akcii. Kamen mek adďives te šunen šukar giľa, te ha, ta šunen O Roma Vakeren.

Ve druhé polovině O Roma vakeren vás pozveme do jedné zakladní školy na pražský Žižkov a do dětského centra Teen Chalenge, kde pro děti připravili prázdninový program. Vyzpovídáme také Lukáše Demetera, který se nám pochlubí se svým prospěchem. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Otevření romského kulturně společenského centra v Karviné
Nové kulturně společenské centrum otevřeli v Karviné místní Romové. Do objektu se vejde zhruba 400 lidí. Výstavba centra stála 22 miliónů korun. Sedm milionů přispěl na jeho výstavbu stát a dva miliony darovalo město. Předseda Sdružení Romů severní Moravy Milan Ferenc nám přiblížil historii vzniku tohoto zařízení.

"Rozhodl jsem se se svými bratry, že založíme nějaké sdružení. Vtáhl jsem do toho i jiné zodpovědné Romy tady z Karviné a začali jsme fungovat. Psal se rok 1999, když jsme toto romské sdružení založili. Hned po roce jsme se rozhodli uspořádat v Karviné 1. Romský Karvinský festival, na který se začaly nabalovat další nápady a projekty. Jeden z nápadů nebo záměrů, který jsme se rozhodli uskutečnit, byl postavit si svoje romské kulturní středisko. Už v začátcích jsem sám poznal, že je to velice těžké působit, když nemáte kde působit."

Milan Ferenc nás také seznámil s účelem a využitím kulturně-společenského centra a zdůraznil, že určitě nebude sloužit pouze Romům.

"My se nemůžeme kastovat a říct: My něco postavíme a bílý tam nemůže jít, protože nám se taky nelíbí, když nemůžeme jít tam, kde jsou bílí. Toto je základní myšlenka, která musí být už v kořenech odstraněna a musíme vzájemné soužití brát velice vážně. Je to romský kulturní dům, já jsem si vědom, proč jsem tento název zvolil, protože to opravdu byla romská myšlenka. Když existuje polský kulturní dům nebo ukrajinský, tak proč by nemohl být romský? Přece i do polského mohou jít Češi nebo Romové, do ukrajinského mohou jít Češi, Romové, kdokoliv, takže kdo nás chce pochopit a poznat naši mentalitu, tak by do budoucna v tom neměl vidět problém."

Ve stejné době se konal i 4. Karvinský romský festival, na kterém vystoupila celá řada předních romských umělců. K početnému publiku přednesl svoji výzvu také Olašský král Jan Stojka.

Král všech Olašských Romů v České republice Jan Stojka pozdravil Romy na celém světě a vyzval je k boji proti drogám. Poukázal na to, že mnoho Romů, i mladých lidí, této závislosti propadá a porušují tak zákony romipen. Vyzval je, aby ve jménu romství s drogami přestali, důrazně vyzval také rodiče, aby své děti pečlivě před touto zhoubou hlídali a nedopustili tak ničení národa.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download


=[ Rozhovor ]=
Ľubo Virág o romské hudbě
Karvinského festivalu se rovněž zúčastnil velmi známý romský zpěvák ze Slovenska Ľubo Virág. On sám se léta věnuje tradiční romské muzice na profesionální úrovni a nás zajímal jeho názor na moderní styly nových romských kapel.

"Jsou některé vlivy a styly, které se mi líbí, ale některé z nich jsou spíše únikem zpět. U mladých kapel mi chybí harmonizace takového druhu, jaká u romské muzika byla. Mám pocit, že je to někdy trochu zpátečnické. Některé kapely dělají show, chybí mi tam muzika, a to i přesto, že existují kapely, které hrají v moderním stylu. Nejsem kritik a nechci v této úloze nějak vystupovat, ale co bych vytknul mnohým kapelám, je textová stránka. Neboť romská muzika je úžasná jak textově, tak hudebně."

Jak jste se dostal k hudbě vy?

"Já jsem odmalička inklinoval k muzice, u nás se hodně zpívalo. Jako třináctiletý jsem založil jednu velmi šikovnou kapelu, na Slovensku se tu jmenovalo Zenit. Měli jsme takový hit: "Milujem 'mátera', pro modré oči stále nespávam". Pak jsem šel hrát s kapelami ven, s orchestry, většinou jsem hrál basu. Do role zpěváka jsem byl dotlačen, tenkrát jsem se tomu dost bránil, neboť jsem se chtěl věnovat hudbě jako muzikant. Buď to byla Slovenská televize nebo Slovenský rozhlas, ale vždy mě dotlačili vydavatelé a producenti, abych pro ně dělal muziku."

Co byste poradil dnešním muzikantům?

"Je to v tom, aby si muzikant stanovil nějaký cíl, kam se chce dostat, do jaké kapely..... Můžu říct, že Romové mají úžasné nápady, ale bohužel velmi blízko před cílem toho nechají. Je to spojené samozřejmě s tím, že kdo chce dnes dělat muziku, chce se někam dostat, musí i roky hrát zadarmo, musí peníze vydělávat někde jinde, než se dostane na profesionální dráhu, kdy je pak už dobře zaplacený, vydává a prodává muziku. Je to velmi dlouhá cesta, já to moc dobře znám."

Dnes jste se zúčastnil festivalu tady v Karviné, jak se vám to líbilo?

"Organizace celého festivalu byla fantastická. Byl jsem na různých festivalech, které nepořádaly jen Romové a nebyly zdaleka tak připravené, jak zde. Tady to bylo něco úžasného, vše klapalo na sto procent, ať to byla aparatura, ať to byli lidé okolo toho, občerstvení, scénář na minutu načasován, moderátorsky to bylo skvěle vyzbrojené. Všechno šlapalo, mělo to grády, bylo to úžasné."

Bylo tady hodně Romů, jaký jste měl pocit, když jste viděl, jak se baví.... Ta atmosféra...?

"Já jsem si uvědomil jednu věc potom, co jsme skončili. Předtím, než jsme začali hrát, jsem se věnoval chlapcům a tomu, aby to celé dobře dopadlo. Celou tu muziku jsme hodili do ??"halga"??, od srdce. Nechtěli jsme hrát "tleskavou" muziku, jelikož tam bylo hodně kapel, které to dělaly a dělaly to dobře. Pak když jsem se koukl z pódia, tak jsem si uvědomil, jaký jsme úžasný národ, úžasný národ, to žádný národ nedokáže- bavit se, roztrhat košili a dát tomu celé srdce. Myslím si, že jsme ale schopní dosáhnout i jiné věci, jen se trošku zamyslet a ono to půjde. Umístit správné lidi na správná místa a nejenom je tam dostat, ale i my, kteří je tam posíláme si musíme uvědomit, že i oni budou na správném místě, když my budeme na správném místě, když my se budeme podle toho chovat a budeme těmto lidem pomáhat, potom oni za nás mohou bojovat. Takže hodně záleží i na nás na "spodních Romech", na těch, co jsou dole. Co jsme si hlavně uvědomili, jaké máme úžasné děti- temperamentní, každá má mašličku ve vlasech a jak tancuje! Mně srdce plesalo, bylo to úžasné, moc se mi to líbilo."

Co byste vzkázal všem, kteří nás poslouchají?

"Vzkázal bych jim, že si vůbec mohou gratulovat, že mohou poslouchat takové vysílání... Já když jsem poprvé viděl ?Ondřeje? v televizi, jak tam dělá zpravodajství, já jsem byl tak strašně hrdý, zavolal jsem manželku a seděli jsme a koukali s otevřenou pusou. A kdykoliv měl být v televizi, tak jsem na něho čekal a byl jsem velmi, velmi hrdý. A tento pocit když budeme mít nejenom z muzikantů ale i z normálních lidí, kteří budou umět stavět domy, kteří budou pracovat, kteří si založí firmu.... To není o milionech, to je o tom, že moje děti chodí do školy, že mají všechno, oni nepotřebují plnou ledničku já nevím čeho, oni tam potřebují dvě, tři věci . Nemusejí mít nové hadry, ale ať je to čisté... Je to o tom, abychom milovali svoje děti a aby nám bylo spolu úžasně. Není to o penězích, je to o nás."

V romské hudbě a zpěvu hrají prim především muži a ženy jsou spíš v pozadí. Ľubo Virága doprovázela v Karviné i jeho manželka Darina, které jsme se zeptali jak se vlastně žije ženě po boku známého zpěváka a hudebníka...

"Teď už dobře, předtím to bylo horší. Měli jsme tři malé děti, chodila jsem mezi tím do práce, bylo toho dost. Teď když už děti vyrostly, odešly z domu, jsem sama s manželem, zavřeme dům a chodíme spolu po celém Slovensku. On zpívá, koncertuje a já chodím s ním. Dělám mu manažerku, protože dnes už každý potřebuje někoho, kdo mu vede papíry, finance nebo za něj odvádí daně, on to svalil na mě, tak mu s tím pomáhám."

Co pro vás znamená žít tímto způsobem?

"V první řadě velkou změnu. Mám maturitu na gymnáziu, tím jsem skončila, nemám žádnou profesi, dělala jsem všechno možné, od dělnice přes prodavačku, všechno možné, až jsem se dostala do tohoto "oboru". Žila jsem s tím vlastně celý život, ale nikdy ne přímo, spíše tak bokem. Účastnila jsem se všeho, ale nikdy ne v centru. Teď jsem se dostala do centra, takže manžel se se mnou radí, když jde na nějaký koncert, ptá se mě, jaké písničky by asi byly dobré. Jsem teď v centru a myslím, že se mi to líbí..... Fakt, líbí se mi to."

Jaké to bylo tenkrát, když jste vychovávala děti? Manžel jistě jezdil hodně sám a vy jste musela být s dětmi sama?

"Chyběl mi, to určitě i dětem chyběl, protože buď přes týden seděl za volantem v kamiónu anebo přes víkendy hrával. Jelikož jsem tehdy nebyla zaměstnaná, tak se musel snažit, musel pracovat, aby nás uživil. Teď je to jiné, musím říct, že teď mám lehký život, takový, po kterém jsem toužila. Když máme chuť vidět děti, tak za nimi zajdeme, nebydlí od nás daleko. Vše děláme spolu, vždy se dohodneme. Už jsme vlastně spolu třicet let, takže už mezi námi panuje taková souhra, že se dokážeme domluvit pohledem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.07.2013Legendární romský zpěvák Ľubo Virág vypráví svým zpěvem poetické příběhyO Roma Vakeren

=[ Zprávy ]=
Zprávy O Roma Vakeren

Dva osvobozující rozsudky a tři podmíněné tresty při dolní hranici trestní sazby vynesl dnes soud v Chebu v případu pěti karlovarských policistů za útok na Roma Karla Bíllého. Policisty Tomáše Mrňáka, Pavla Holoubka a Eduarda Kallu soud uznal vinnými, že v květnu 2001 Bíllého v karlovarských lázeňských lesích zbili a za zneužití pravomoci veřejného činitele je odsoudil na deset měsíců s odkladem na dva roky.

Zástupci romských a proromských organizací působících v hlavním městě využili tento týden možnost prezentovat na pražském magistrátu vlastní projekty a navázat kontakt s institucemi a kolegy, kteří mají stejné cíle. Na jednání u kulatého stolu se seznámili s výsledky mezinárodního projektu Co se osvědčilo, který má zviditelnit činnost romských organizací a podpořit jejich spolupráci.

Experti a zájemci o problematiku migrace a azylové politiky mají nyní možnost najít obecné i aktuální informace na internetových stránkách Multikulturního centra Praha. Na adrese www.migraceonline.cz najdou čtenáři například plné znění důležitých mezinárodních i českých zákonů, týkajících se migrace. Průběžně by se tam měly objevovat i zprávy o změnách v této oblasti, které souvisejí se vstupem naší republiky do Evropské unie.

Seriál loutkových romských pohádek nazvaný Příběhy z nekonečných cest, který charakterizuje historii Romů od raného středověku až po současnost, je výsledkem spolupráce televizí Finska, Holandska a České republiky. Seriál má šest dílů, jejichž námětem se staly romské lidové pověsti a pohádky z celého světa. Na obrazovkách České televize se má objevit v první polovině příštího roku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Policejní specialista pro práci v sociálně vyloučených lokalitách: praxe, empatie, komunikaceZprávy ze života Romů
01.11.2011V Novém Boru začnou kvůli útokům hlídkovat policejní posilyZprávy ze života Romů
01.11.2011Do Nového Boru se vrátí těžkooděnci ze ŠluknovskaZprávy ze života Romů
31.10.2011Nový Bor žádá po víkendových útocích další policejní posilyZprávy ze života Romů
31.10.2011Nový Bor jedná s policií o navýšení počtu strážců zákonaZprávy ze života Romů
31.10.2011V Novém Boru začnou znovu hlídkovat policejní těžkooděnciZprávy ze života Romů
02.09.2011V Holešově vychovávají policisty z řad národnostních menšinZprávy ze života Romů
29.08.2011Na Šluknovsku je po demonstracích klid, napětí však nepolevujeZprávy ze života Romů
24.08.2011Těžkooděnci mají přinést klidZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romští prvňáčci dostali své první vysvědčení
Ilustrační foto, zdroj: ČTK Tak nám začaly prázdniny...vlastně ne nám, ale dětem. Některé z nich se na ně těší úplně poprvé v životě. Jako prvňáček Lukáš Deméter z jedné základní školy na pražském sídlišti Prosek. Kolegyně Marie Vrábelová se ho zeptala na to nejdůležitější v těchto dnech - na vysvědčení.

"Jedna dvojka, jen ze psaní a jinak samé jedničky."

Psaní ti nejde?

"Ne, nejde."

A co tě baví ve škole?

"Mě baví čtení, matematika."

A co třeba doma, co si čteš?

"Doma? Harryho Pottera."

Máš ve třídě kamarády?

"Mám. Rony a Radim."

A co paní učitelka, pomáhala ti během roku nebo si to nepotřeboval?

"Hm, pomáhala mi, někdy."

A třeba v čem?

"S písmenky."

Stalo se ti někdy, Lukášku, že by se ti někdo smál, že si jiný?

"No, kamarádi někdy. Třeba že jsem cikán, ale to si tak někdy hrajeme, že je to jedna mafie a policie."

Takže to nemysleli ani zle?

"Ne."

Máš nějakou zálibu?

"Já? Fotbal. Já trénuju tady na kompresorech."

A tam máš také kamarády?

"Mám."

Kdo se s tebou doma učí po celý rok?

"Máma."

A je na tebe přísná?

"Jo."

Dohlíží maminka na to, aby si měl pokaždé napsaný úkol?

"Hm."

Stalo se ti někdy, že si úkol neměl?

"Jo."

Co třeba poznámka, byla?

"Byla."

A pochvala?

"Jednou byla."

A ty patříš mezi lepší žáky ve třídě?

"Né, lepší ne, tam je ještě jedna holka, vietnamka, a ta má samé jedničky."

A potom jsi ty?

"No."

Řekni mi, Lukášku, čím by si chtěl být, když se tak hezky učíš?

"Já? Trenérem nebo kuchařem."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.09.2004Nový školní rokO Roma Vakeren
14.05.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníkuO Roma Vakeren
30.08.2003Romové mohou dostat peníze na studium na středních školáchZprávy ze života Romů
11.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
23.05.2003Jakou budoucnost mají romští asistenti?O Roma Vakeren
16.05.2003ZprávyO Roma Vakeren
28.03.2003Učitelé potřebují získat jiný přístup k žákům a vyučováníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstí
Základní školu na Havlíčkově náměstí v Praze na Žižkově navštěvují především romské děti. Na závěr školního roku navštívila Helena Poláková zástupkyni ředitelky Renatu Wolfovou, aby se zeptala, jak děti zvládají učivo základní školy.

"Některé děti zvládají učivo základní školy bez obtíží, ale bohužel větší část dětí potřebuje nějakou podporu. Z některých dětí, co ji potřebují, jsme i vytvořily zvláštní třídy při základní škole. Naše škola má pět vzdělávacích programů. Jeden je přípravný ročník, to znamená, že děti mohou navštěvovat naši školu už před nástupem do první třídy. Takže během jednoho roku, v některých případech i dvou let, mohou získat určité pracovní návyky."

Kolik romských dětí se přihlásilo na střední školy?

"V obou devátých třídách máme asi zhruba 32 dětí, všechny děti odcházejí na střední odborné učiliště. Takže v současných devátých třídách není jediné dítě, které by třeba ukončilo vzdělávání a šlo rovnou domů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.09.2004Nový školní rokO Roma Vakeren
14.05.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníkuO Roma Vakeren
30.08.2003Romové mohou dostat peníze na studium na středních školáchZprávy ze života Romů
11.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
23.05.2003Jakou budoucnost mají romští asistenti?O Roma Vakeren
16.05.2003ZprávyO Roma Vakeren
28.03.2003Učitelé potřebují získat jiný přístup k žákům a vyučováníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Prázdninový progtam v dětském centru Teen Challenge
Na pražský Žižkov se teď vydáme ještě jednou. Helena Poláková navštívila dětské centrum Teen Challenge, kde oslovila Helenu Kokšovou - vedoucí předškolních dětí.

Tato služba začala v roce 2001, takže to jsou už dva roky, co jsme začali.

Kolik dětí vás navštěvuje?

"Pravidelně sem chodí asi 40 dětí, od tří do patnácti let. Jsou rozděleny na předškolní a školní děti a program je přizpůsoben jejich věku."

Jaký program dětem nabízíte?

Předškolní děti tady mají předškolní výuku, hrajeme s nimi různé hry, které jim pomáhají rozvíjet různé oblasti života. Starší děti potom mají program, kde je zahrnuto vyučování, u předškolních i školních dětí je biblické vyučování, mají výtvarnou i sportovní výchovu. Samozřejmě děti si mohou s sebou nosit úkoly. Starší děti mají blok asi 20 minut, kde pracovníci vyučují i i jiné věci jako je přírodopis, zeměpis.

Blíží se prázdniny, připravujete nějaký prázdninový program?

Jako minulý rok budeme fungovat během celých prázdnin, pro předškolní i školní děti. V srpnu připravujeme 14-ti denní tábor pro starší děti a jinak, jako obvykle, budeme jezdit na koupaliště, navštěvovat muzea, chodit do parku.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
19.12.2003Teen Challenge připravuje pro své klienty oslavy VánocO Roma Vakeren
12.12.2003V Trojském zámečku v Praze se setkali absolventi programu Teen Challenge a jejich rodiny s hostyO Roma Vakeren
29.11.2002ZprávyO Roma Vakeren

=[ Pozvánka ]=
Pozvánka na film Emira Kusturici
Občanské sdružení Athinganoi vás zve 30.června do paláce Ymka v Praze na tématický večer. Začátek je v 18 hodin a shlédnout můžete film Emira Kusturici, jehož název zní Dům k pověšení. Heleně Polákové to řekla pořadatelka Darina Batiová..

"Tentokrát to bude projekce filmu Dům k pověšení Emira Kusturici s producentkou filmu Jelenou Silajdžič."

Mohla byste našim posluchačům říct, o čem pojednává děj filmu?

"Já jsem bohužel tento film neviděla, ale přijďte a uvidíte. Je to film, který získal ocenění v Cannes na festivalu."

Kdy se tento film dostane do českých kin?

Já myslím, že tento film byl již promítán na ČT2.

Děj filmu pojednává o mladém Romovi Perhanovi, který žije v romské osadě spolu se svými příbuznými. On i jeho rodina čelí nelehkým životním osudům. Například únosúm dětí z vesnice do Itálie, kde jsou pak tyto děti nuceny k různým zločinům.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.03.2003Král romské dechovky Boban Marković vystoupil v PrazeFotoaktuality
18.09.1998Film Černá kočka, bílá kočka získal cenu na filmovém festivalu v BenátkáchZprávy ze života Romů
Boban MarkovićHudba
Filmy s romskou tematikouFilmy

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Andro amaro šuniben mukas te pozdravinen le Norbi Norbert Oláh - pisiňda amenge hoj savore Romenge vinčinel but zor te bacht andre Evropsko unia Tiž amenge pisinďa o Richard Horváth Pribramatar, tiž leske paľikeras vaš o ľil. Phučel amendar či ela festivalis Khamoro andre televizia. Ela, aĺe amen nadžanas kana mukela e televizia zaznamos. Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Obsah článku:
Reportáž:  Otevření romského kulturně společenského centra v Karviné
Rozhovor:  Ľubo Virág o romské hudbě
Zprávy:  Zprávy O Roma Vakeren
Reportáž:  Romští prvňáčci dostali své první vysvědčení
Reportáž:  Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstí
Reportáž:  Prázdninový progtam v dětském centru Teen Challenge
Pozvánka:  Pozvánka na film Emira Kusturici

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745943   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261908   11.09.98 Romske aktuality
227304   14.03.00 Romský jazyk
160542    Historie a původ Romů
135473   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118891    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102301    Fotografie
89089   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79669   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77238    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz