Vyhledávání
12.12.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma vakeren
Prostřednictvím romského vysílání vás bereme mezi lidi, o kterých jste v minulosti mnoho nevěděli. Žijeme spolu sice dlouho, ale poznáváme se až nyní.

Pořad odvysílaný stanicí Český rozhlas 1-Radiožurnál dne 20. 6. 2003

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale. Hin parašťovin, tumen šunen romani čib... Akanastar tumenca hin emisia O Roma vakeren!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen. Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Nejdříve se společně vydáme do pražské Nerudovy ulice do romského obchůdku Romen.

Do studia jsme pozvali Emila Cínu, spisovatele a překladatele, který přijel z Luhačovic, kde o romském jazyce diskutovali Romové s předními romisty a nebudou chybět ani zprávy ze života Romů.

Rokycanským Romům pomáhá a zastupuje je při různých jednáních Rada starších - o práci této rady si budeme povídat s Ervínem Oláhem. Navštívíme také kutnohorské centrum Maják, kde připravují letní tábory pro romské děti.

Přiblížíme vám mezinárodní projekt - "Co se osvědčilo", který představuje úspěšné romské projekty ve střední a východní Evropě. Tolik namátkou z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Již půl roku je otevřen romský obchůdek Romen

Před půl rokem byl otevřen v Praze první romský obchůdek u nás a už se může pochlubit velkým zájmem veřejnosti. Slouží nejen k prodeji romských tradičních výrobků, ale také jako muzeum a informační středisko o romské historii a kultuře, jak potvrdila Marii Vrábelové Zuzana Wirthová právě z tohoto obchůdku s názvem Romen.

Obchůdek Romen"Ono je to něco mezi obchodem, muzeem, kulturně-informačním centrem. Všechny tyto programy tady běží. Například sem přijdou rodinky s dětmi, kteří chodí na Pražský hrad, je to pro ně první seznámení s romskou kulturou. Mnohdy zažívají šok, protože na něco takového nebyli připraveni. Tady je, myslím, nejrozsáhlejší koncentrace romské a romistické literatury. Takže lidé tady zůstávají hodinku, dvě, listují si v knihách, čtou, je tady i možnost se posadit, takže toho využívají. Co se týče informační činnosti, tak my zprostředkováváme informace, kde se co koná, třeba i pro romské kapely. Chodí sem značná spousta turistů, kteří mají zájem o romskou hudbu a ptají se, kde je možno slyšet romské kapely. A co se týče obchůdku, tak naše činnost košatí. Je rozdíl v tom, jaké zboží jsme nabízeli na začátku, otvírali jsme 4. prosince loňského roku, a dnes v červnu. Máme tady daleko širší sortiment, větší výběr."

"V čem konkrétně?"

"Jedním z posledních druhů nabízeného zboží jsou trička, kde jsou použity obrázky dětí se slovenské Jarovnice, z východního Slovenska, ze zvláštní školy. Obrázky jsou doplněny romskými pozdravy nebo blahopřáními. Například u jednoho obrázku je nápis: "Amen bachtale", u druhého: "Lačho džives" Když budou po Čechách chodit lidé oblečení do těchto triček, tak si myslím, že bude Romům v Čechách lépe. Musím říci, že největší zájem o trička byl u jedné skupiny z Ruska.

Figurky od Rudolfa Dzurka"Jsou tady obrazy s fotografiemi. To jsou obrazy nebo fotografie koho?"

"My jsme tady měli nedávno v rámci festivalu Khamoro vernisáž fotografií Jany Tržilové. Jana Tržilová je člověk, který se dovede dívat kolem sebe a dokáže si najít nádherné momenty. Dále tady máme obrázky romských dětí jednak z romského centra v Praze 5 R-mostu a jednak právě dětí z Jarovnice-originály zarámované. Nejcennější, co tu máme, jsou originály obrazů Rudolfa Dzurka - krásné."

V obchůdku Romen "O co mají lidé nejvíce zájem, je to hudba, obrazy, literatura?"

"Největší zájem je zatím o literaturu a cédéčka."

"Kdo sem především chodí?"

"Protože jsme na turistické zóně, převážně k nám chodí turisté, ale samozřejmě k nám chodí též Romové. Přicházejí k nám často. Mají zájem o literaturu, o periodika a o romskou hudbu. Kromě hudby je velice zajímají korálky, náušnice, řetízky s drobnými zlatými mincemi - typická romská bižuterie k romským krojům."

"Navštěvuje obchod také někdo ze známých osobností?"

"Byli zde někteří poslanci, protože je to blízko poslanecké sněmovny, chodí sem i známí spisovatelé, byla tady zpěvačka Zuzana Navarová, té se tady velice líbilo, a tak dále."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.09.2005Obchůdek Romen se snad znovu otevře spolu s romskou kavárnouO Roma Vakeren
08.09.2005Loučení s Obchůdkem Romen v Nerudově uliciFotoaktuality
02.09.2005Obchůdek Romen končíO Roma Vakeren
03.06.2005V obchůdku Romen se prezentovaly romské řemeslnice a výtvarniceO Roma Vakeren
25.02.2005Obchůdek Romen se představil na veletrhu Holiday WorldO Roma Vakeren
03.12.2004Obchůdek Romen oslaví své druhé narozeninyO Roma Vakeren
13.08.2004Lidé obdivují obchůdek RomenO Roma Vakeren
28.11.2003Romský obchůdek Romen oslaví své první výročíO Roma Vakeren
25.04.2003Na veletrhu Svět knihy byl i stánek s romskou a romistickou literaturouO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Spisovatel a překladatel Emil Cína

Teď je tady čas, kdy pravidelně vítáme ve studie naše hosty. Dnes mám tu čest přivítat spisovatele a překladatele pana Emila Cínu. Dobrý večer."

"Dobrý večer."

"Pane Cíno, vy celý život mluvíte romsky, což je pochopitelné, a tento jazyk se také snažíte předávat dalším generacím. Co pro vás romský jazyk vlastně znamená?"

"Je to můj rodný jazyk, kterým mluví generace a já si ho vážím. Romštinou se mohlo psát až po 90-tých letech, kdy vyšel první časopis Amaro lav Když jsem viděl, že je psán romsky, byl jsem celý bez sebe. Řekl jsem si, že to zkusím, napsal jsem jednu básničku na to slovo amaro lav, ona vyšla a já byl bez sebe. Konečně jsem měl něco v hrsti a mohl jsem říct, že romština existuje. Mluvilo se jí jen sporadicky, ale najednou byla psaná a dala se krásně číst."

"Věnujete se překládání z češtiny do romštiny. Překládáte i odborné texty, je to náročné?"

"Je to velmi náročné, protože se tam objevují novotvary, které romština nemá. Romština se vyvíjela možná, jak jsem se dozvěděl od doktorky Hübschmannové, do první světové války, pak ustávala nebo přebírala slovanská nebo latinská slova i jiná slova. V dnešní podobě romština trochu zaniká. Je to velká škoda, protože Romové si ji nesli od nepaměti z Indie. Je to krásný jazyk, má krásné změkčeniny, je měkká. V romštině je zakódované též chování. Chovat se krásně a dobře k famílii, jak my říkáme, k rodině. Komu dát vinu za to, že mladá generace nemluví? Rodičům? Školám? - Ve škole se neučí. Uspěchaný život a vše co k němu patří přináší sebou ztrátu našeho jazyka."

"Češtině se vytýká, že se v ní čím dál tím více vyskytují cizí slova, slova přejatá, jak si s tímto poradila romština? Má adekvátní výrazy zejména v odborných textech pro cizí slova?"

"Text, který je nový a který obsahuje nová slova.... Čeština má plno nových slov např. z angličtiny, z latiny je tam plno slov, slova jako "leasing" a další..... Romština si to pochopitelně bere taky, ale já se snažím nová slova nevytvářet, nějak to "zakulatím", by to mělo stejný význam."

"Dochovala si romština původní slova ze sanskrtu?"

"Romština má, nevím kolik procent slov, ze sanskrtu. Třeba například: "dand" je "zub", v češtině slyšíte "dentista". Je mnoho slov v našem jazyku, který sanskrt obsahují. U mě byla jednou jedna Indka, která je z Pandžábu a poslouchal jsem, jak mluví svým jazykem. Byl jsem udiven, kolik slov máme společných. Proto si říkám, že tato řeč musí být velmi stará"

"Pane Cíno, v roce 1997, (to už je šest let, to to letí, co), jste se zúčastnil mezinárodní soutěže. Tam jste se umístil na jednom z předních míst. Jaká soutěž to byla a kde se konala?"

"Byla to soutěž píšících Romů z celého světa, bylo tam 96 ukázek z našeho romského dění. Já jsem se umístil na druhém místě, bylo to i Itálii v Lancianu. Pro děti jsem byl na třetím místě. Dokonce tam byly i práce z Nového Zélandu, z Austrálie. Byl jsem velice potěšen, že naše písmo, a naše mluva, náš jazyk nezanikl."

"Jak je vnímán romský jazyk v zahraničí?"

"Já se setkávám hodně s Romy z Evropy. Když poslouchám maďarské Romy, když jsou tady, tak oni také zapomínají romštinu. Romština se nějak ztrácí. Byla tady třeba skupina Ando drom, která zde zpívala. Po vystoupení se konalo posezení a já jsem chtěl s nimi mluvit romsky, tak jsem začal a jedna zpěvačka mi řekla: "Já nerozumím, já jen umím ty písničky." To mě zarazilo. Řekl jsem si: "Krásně zpívá, ale romsky už neumí". Mladí Romové by, myslím, chtěli mluvit romsky, ale ztratila se famílie nebo-li rodina, komunita, která v sobě toto uchovávala. Když si každý jde svojí cestou, tak romština se asi.... Asi bude dál existovat, ale ne v normální, hovorové podobě."

"Romština se udržela několik tisíciletí, teď je na ústupu, Romové romsky nemluví. Čím si myslíte, že to je? Myslíte si, že to je dopadem asimilace?"

"Pochopitelně. Dnes mladí lidé musí být študovaní, musí mít nějaké školy a základ je jazyk místa, kde žijí. Romština je vedlejší, i když je to náš romský jazyk V Americe je plno národů, mluví se tam anglicky, ale mezi svými lidé komunikují ve svém jazyce, Řekové, lidé z bývalé Jugoslávie.... A udržují si svůj jazyk. Například v Austrálii žijí Češi a jsou tam různé společnosti, které si svůj jazyk udržují, ale tady to není. Romové zde nemají pořádný základ, něco, o co by se mohli opřít. Maďaři tady mají maďarskou kulturu. Romové nemají nic. My jsme jen občané, ale když se něco stane, tak to udělali Romové. Nemáme žádný kulturní stánek, ten opravdu schází."

"Pane Cíno, vy jste se vrátil z Luhačovic, kde byl seminář zaměřený právě na romský jazyk Nemohla by právě toto být první vlaštovička, která by předznamenala obrodu romského jazyka?"

"Na seminář Společnosti Romů na Moravě nás pozval pan doktor Karel Holomek, který tuto společnost řídí. Pro mě tyto tři dny byly velkým zážitkem. Doktorka Hübschmannová z Karlovy University se pokusila sjednotit jazyk. Romština má totiž plno dialektů Tam jsem si sjednotili romské písmo. Bylo to docela těžké, protože každý si chtěl udržet svůj dialekt. Proběhly i malé hádky o to, kdo je lepší. Já si myslím, že na tom zas až tak nezáleží. Ale chceme-li romštinou psát, protože nám vycházejí v romštině média, tak by měla být jako jazyk sjednocena. No, a tam jsme to právě dělali."

"Pane Cíno, já na vás prozradím ještě jednu věc, kterou možná naši posluchači nevědí. Vy jste byl prvním člověkem, který na rozhlasových vlnách mluvil romsky?"

"Ano, dá se to tak říct. Začala to Markéta ?Reiznerová? a já jsem to po ní na začátku devadesátých let převzal. Možná, že po povodni, která byla v Karlíne, to opět začne znovu."

"Abychom to upřesnili, bylo to na rozhlasové stanici Regina. Regina má své stanoviště v 8. pražském obvodu, kde, jak všichni víme, je velké procento romského obyvatelstva. Vy jste se tam sešel s praktickým využitím romštiny?"

"Já vám řeknu zážitek, bylo to 1. září. Jedna hezká Romka, mladý kluk, který šel poprvé do školy. Když jsem je viděl, tak jsem je hezky romsky pozdravil, zeptal jsem se ho romsky, jak se mu bude ve škole líbit a různé věci, co k tomu patří. A ta Romka povídá: "Pane Cína, prosím vás, nemluvte na něj romsky. On by se ve škole špatně učil a já nevím, co bych pak s ním dělala." Já jsem v tu chvíli nevěděl, jak jí mám odpovědět, tak jsem řekl česky: "Tak kluku, tak se dobře uč, ať máš ve škole samé jedničky!" Když odcházeli, tak jsem se na ně podíval, jak se vzdalovali v dálce, a říkal jsem si: "Beru si české přísloví - Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem."

"Pane Cíno, to je snad nejhezčí tečka za naším posezením tady ve studiu O Roma vakeren. Věřím, že jste tu s námi dnes nebyl naposledy a budeme vám i nadále držet palce ve vaší spisovatelské a překladatelské činnosti. Mějte se pěkně a na slyšenou."

"Na slyšenou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
26.10.2013V říjnu zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaO Roma Vakeren
22.10.2013Zemřel významný romský spisovatel a básník Emil CinaZprávy ze života Romů
16.07.2011Emil Cina napsal povídky na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase RuegenbergaO Roma Vakeren
15.01.2011Co jsou to paramisaO Roma Vakeren
26.06.2009O plánech Emila Ciny na letošní rokO Roma Vakeren
19.06.2009Vzpomínky Emila Ciny na moderování romského vysílání Českého rozhlasuO Roma Vakeren
12.12.2008Spisovatel Emil Cina vystoupil na festivalu Romano IloO Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
03.06.2005O mnohých romských osobnostech se nemluví, přesto si ale zaslouží pozornostO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Nové kulturně-společenské centrum mají v Karviné místní Romové. Centrum je místem, kde se budou scházet zástupci jednotlivých romských organizací, budou v něm fungovat kroužky pro děti a pořádat se v něm mají i besedy se zajímavými lidmi a společenské akce. Sloužit však nemá jenom Romům, ale všem obyvatelům města a jeho okolí. Zájemci, kteří by se rádi seznámili s romskou kulturou, mohou také zavítat na čtvrtý ročník Karvinského romského festivalu, jehož dějištěm je park Boženy Němcové.

Další romská rodina, žijící v ubytovně ve Slaném, bude brzy vystěhována na ulici, pokud do čtrnácti dnů neuhradí svůj téměř třicetitisícový dluh na nájemném. Rasantní postup města kritizují občanští aktivisté a ochránci lidských práv. Místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské komunity Matěj Šarközi poukázal na skutečnost, že město mohlo strhávat peníze za bydlení ze sociálních dávek, které obyvatelům vyplácí a dluh by tak vůbec nevznikl.

Čeští vzdělanci mají o svých romských spoluobčanech chabé znalosti. Většina z nich sice ví, že Romové pocházejí z Indie a má určité povědomí o době jejich příchodu do střední Evropy i o jejich osudu během fašistické okupace, jen malá část však dokáže říci, kdy Romové začali žít usedlým životem nebo vyjmenovat některé zvyky této menšiny. Velmi slabé jsou také znalosti o tradičních romských řemeslech a umělcích. Vyplynulo to z ankety mezi představiteli veřejného života, kterou zorganizovala Společnost přátel časopisu Romano džaniben.

Mahala Rai Banda z RumunskaRomská skupina Mahala Rai Banda z Rumunska vystoupí v neděli 22. června v rámci festivalu Respekt od 15.00 hodin na pražském ostrově Štvanice. V Chrudimi budou mít zájemci možnost shlédnout taneční soubory a poslechnout si romskou hudbu na prvním romském festivalu. Ten se uskuteční 28. června od 12.00 hodin v tamním letním kině.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Opravený pravoslavný kostel v Rokycanech byl vysvěcen

Vladyka pravoslavné církve Kryštof vysvětil tento týden opravený kostel v Rokycanech. Z ruiny, kterou dostala Pravoslavná církev před dvěma lety od katolíků, se stal kostel a to především díky obětavé práci několika místních Romů. Anna Poláková oslovila jednoho z dobrovolníků, který pomáhal při opravě kostela a tím je mluvčí rady starších Ervín Oláh.

Vladyka Kryštof (vlevo) vysvětil 17. června opravený kostel v Rokycanech (Foto: ČTK) "Rada starších má za úkol starat se o církev, o chrám a vzali jsme si ještě k tomu za úkol romskou otázku."

"Tady v Rokycanech došlo ke zvratu, spolupracují zde romské organizace jako je "Vize", takže jste se dohodli na spolupráci..."

"My jsme se dohodli na spolupráci, organizace, které šly proti sobě, se sloučily, daly se dohromady. Domluvili jsme se a teď řešíme situaci společně, za stolem."

Vladyka Kryštof (vlevo) a David Dudáš (Foto: ČTK) "V Radě starších jsou zastoupeni i členové z ostatních romských organizací?"

"Jsou tam zástupci všech čtyř organizací. V Radě starších se scházíme a vše tam probíráme."

"Co nového chystáte?"

"Teď je nejaktuálnější terénní sociální práce."

Věřící během obřadu svěcení kostela (Foto: ČTK)"Co by měl v působnosti terénní sociální pracovník v Rokycanech?"

"Terénní sociální pracovníci si teď vyčlenili tři lokality, které jsou asi nejproblémovější. Jsou tam invalidní děti, které jsou věčně nemocné. Vrátili se z Anglie, žije tam 11-ti člená rodina v jedné místnosti, která je 3x4 metry. Je to katastrofa. Já neříkám, že terénní pracovník bude Bůh, že mávne proutkem a všechno vyřeší najednou, ale budeme napomáhat věcem a budeme to někde tlumočit. A také nebudeme řešit jeho úkol, ale budeme ho směřovat, za kým má jít."

"Proč jste se rozhodl věnovat se takto aktivně pomoci Romům?"

Věřící během obřadu svěcení kostela (Foto: ČTK)"Já jsem se rozhodl proto, že tato otázka mi není lhostejná a nemohu vidět, jak nás všichni házejí do jednoho pytle. Jestliže někdo ukradne slepici, tak krade každý slepici. Není to pravda. Jestliže je jeden Rom v kriminále, tak to neznamená, že všichni jsou kriminálníci. Když si vezmeme, že i majoritní bílá společnost má svou kriminalitu, na to se ale nepoukazuje. Když ukradne Rom, tak to znamená: každý Rom krade."

"Vy sám máte tři děti, jak se jim daří?"

"Všichni tři jsou študovaní. Mám holku na vysoké škole, kluk je taky študovaný."

"Čím si myslíte, že to je, je to tím, že i vy sám jste chtěl?"

"Já nevím, já sám jsem měl rodiče negramotné. Vypracoval jsem se asi sám."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.09.2008Romové se v Rokycanech bojí o své zdraví i životyO Roma Vakeren
17.06.2003Pravoslavný kostel v Rokycanech zrekonstruovaný Romy byl vysvěcenFotoaktuality
13.11.1998RokycanyZprávy ze života Romů
25.09.1998RokycanyZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Kutnohorské komunitní centrum Maják zve romské děti na letní tábory

Kutnohorské komunitní centrum Maják každoročně připravuje pro děti z romských rodin letní tábory. Ani letošní rok není výjimkou. O letních aktivitách centra Maják si s jeho vedoucí Miroslavou Žákovou povídal redaktor Michal Trnka.

"Vyjedeme hned první prázdninový týden, takže již 30. 6. odjíždíme, budeme týden v ?Rozné u Jihlavy. Za námi přijedou děti z romského centra v Jihlavě. Bude tam sportovní utkání mezi těmito dvěma romskými centry a pak ještě společný kulturní program u táboráku- Takže se na toto setkání těšíme. Myslím si, že to bude zajímavé z toho důvodu, že i naše děti uvidí, že existují i jiná romská centra, co zase dělají děti tam. Jsem ráda, že vyjedeme."

Vedle klasického tábora připravuje komunitní centrum Maják také příměstské tábory. které už tradičně v Kutné Hoře patří ke konci prázdnin.

"Protože ne všechny děti se nám na tábor vejdou a protože ne všichni rodiče své děti pustí, tak zase chystáme ke konci prázdnin příměstské tábory, které jsou již tradiční a vždy se setkávají s velkým ohlasem."

"Jak vypadá takový příměstský tábor?"

"Příměstský tábor má podobný program jako tábor pobytový, jenomže děti nejezdí nikam mimo město. Jsou ve městě, spí doma. Program je jinak podobný: výlety, vycházky, sportovní soutěže, hry, karneval, výtvarná činnost, prostě vše, co by děti mohlo zaujmout. U nás ještě specifika v tom, že se snažíme děti zklidnit a připravit je na nový školní rok."

"Příměstské tábory jsou trošičku o něčem jiném než tábory klasické, jaký je mezi dětmi zájem?"

"U dětí je zájem obrovský jak o příměstský tak o pobytový tábor. Na pobytový tábor musíme rodiče často přesvědčovat, že na děti skutečně dáme pozor, že tam bude veškerá péče zajištěna, protože romští rodiče ještě nejsou zvyklí takhle děti někam posílat. To vždycky stojí velké úsilí, znamená to rodiče navštívit osobně, obejít rodiny, přesvědčit je. Příměstský tábor, to už žádný problém není, protože pokud rodiče chtějí, tak se sem během dne dojdou podívat, co jejich děti skutečně dělají, což se děje."

"Vy jste říkala, že takové tábory stojí hodně úsilí, určitě také stojí hodně peněz, jak jsou tyto letní aktivity vůbec financovány?"

"Musíme si na ně psát granty, stejně jako na všechny aktivity, které v Majáku nabízíme. Letos se nám podařilo získat grant od Ministerstva školství asi 60 tisíc korun, který na to použijeme. Část prostředků vloží také oblastní charita, takže bez vlastního vkladu by to samozřejmě nešlo. Hodnota tohoto tábora je 1.500 korun. Tím, že charita přispívá dětem, kde rodiče tyto peníze nemají, je to asi 100 korun na dítě, kdybychom to brali průměrem. Jsou to peníze, které máme ze sbírky "Kupte dětem čas", která běží po celý rok. Rodiče, kteří pobírají sociální dávky, tak mohou požádat městský úřad nebo obecní úřad, kam patří, o to, aby jim na tuto letní aktivitu přispěl. Máme dobrou zkušenost. Město Kutná Hora i město Čáslav dětem přispívají, takže rodiče tento tábor stojí 200 korun."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
25.06.2010Nízkoprahový klub ZefyrínoO Roma Vakeren
18.06.2010Komunitní centra pro západočechyO Roma Vakeren
07.05.2010Při tanci záleží hlavně na píliO Roma Vakeren
30.10.2009Tak trochu jiný KruháčO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Sborník "Co se osvědčilo" představuje úspěšné projekty pro romskou menšinu

Nevládní nezisková organizace Partners Czech se věnuje vzdělávání Romů a v květnu vydala sborník projektů pro romskou menšinu "Co se osvědčilo". Více o své činnosti a sborníku prozradila Anně Polákové Romana Vylítová z Partners Czech.

Co se osvědčilo "My jsme především vzdělávací a školící organizace. Máme ve svém týmu celou řadu lektorů, odborníků na určitá témata. Jsou to třeba lidé se zaměřením na menšiny, specialisté na řešení konfliktů, vyjednávání, mediátoři, dále také právníci, kteří spolupracují v našem programu: "Street law - právo pro každého", resocializační program pro mládež."

"Jak konkrétně spolupracujete s romskými organizacemi?"

"Romské organizace především vzděláváme v dovednostech komunikace, v dovednostech řešení konfliktů, vyjednávání."

"Jak se vám s námi Romy spolupracuje? Vím o vás, že vyučujete i na Evangelické akademii?"

Partners Czech"Mně konkrétně se s Romy spolupracuje velmi dobře, své studenty mám moc ráda, ráda mezi ně chodím. Na kurzech, na kterých se já podílím lektorsky, mám také velmi dobré zkušenosti s Romy, takže velmi dobře."

"Vaše organizace se podílí na projektu: "Co se osvědčilo?"

"Tento projekt shrnuje úspěšné romské projekty ve střední a východní Evropě do jednoho sborníku. Sborník se jmenuje stejně jako tento projekt,. takže: "Co se osvědčilo", jaké projekty se osvědčily. Celkem informuje o16 projektech z 5 zemí Evropy, především zemí bývalého socialistického bloku, informuje též o tom, jaké projekty po 90. roce vznikly, jaké fungovaly."

"Jaké země se podílely na tomto projektu?"

"Bylo to Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko. Projekt běží od podzimu 1991 a bude končit v červnu 2003. Většina této doby byla věnována právě sběru informací o romských projektech, výběru úspěšných projektů. Sborník vychází celkem v 6 jazycích, v 5 jazycích zúčastněných zemí plus v angličtině."

"Jak je na tom Česká republika s hodnocením v tomto projektu?"

"Projekt terénního sociálního pracovníka, Projekt pedagogického asistenta, dále Projekt Romské střední školy sociální v Kolíně a Projekt Lidé naší společnosti, který dělá v Pardubicích Evropský dialog."

"Jaké další aktivity připravujete do budoucna?"

"Toto je právě druhá část tohoto velkého projektu. První byla vydání knihy, druhá je seznámení veřejnosti s touto knihou, představení knihy romským organizacím a dalším institucím, které by mohly s romskými organizacemi spolupracovat. My jsme pro tuto část projektu vybrali 4 lokality v České republice. Jsou to Pardubice, Brno, Rokycany a Praha, ve kterých se v průběhu května a června uskuteční jednak přípravné semináře pro Romy a poté kulaté stoly. V Praze bude kulatý stůl 24. června, uskuteční se v budově magistrátu na Mariánském náměstí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
08.11.2011Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever ČechZprávy ze života Romů
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
22.09.2011Varnsdorf: ve všední den klid a mír, v sobotu demonstrace a těžkooděnciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Iveta Durdoňová a Jaroslav Sezemský.

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Již půl roku je otevřen romský obchůdek Romen
Horké téma:  Spisovatel a překladatel Emil Cína
Zprávy: 
Reportáž:  Opravený pravoslavný kostel v Rokycanech byl vysvěcen
Reportáž:  Kutnohorské komunitní centrum Maják zve romské děti na letní tábory
Reportáž:  Sborník "Co se osvědčilo" představuje úspěšné projekty pro romskou menšinu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz