Vyhledávání
24.11.2017
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romové v České republice v roce 1998
05-04-2001

=[ Leden ]=
Leden

Nově jmenovaný premiér Josef Tošovský oznámil předposlední prosincový den jména ministrů nové vlády. Ministrem bez portfeje a mluvčím vlády se stal bývalý šéfredaktor týdeníku Respekt Vladimír Mlynář. Stanul tak i v čele Rady pro národnosti a Meziresortní komise pro záležitosti romských občanů.

Tolik diskutovanou místopředsedkyní této komise, o jejímž vzniku rozhodla Klausova vláda po odchodu Romů do Velké Británie, byla jmenována psycholožka Monika Horáková. Počátkem ledna se na Úřadu vlády sešlo šest romských členů komise a dohodli se na svém rozdělení do jednotlivých odborných skupin. Své členství v komisi ukončil novinář Petr Uhl se zdůvodněním, že Bratinkův úřad převzal právě Vladimír Mlynář. Své výhrady vůči Mlynářovi však neupřesnil.

Monika Horáková. Ona sama se chce zasadit o likvidaci velkovýkrmny prasat v Letech u Písku, která stále stojí na místě romského koncentračního tábora, což Vladimír Mlynář zcela podporuje.

Setkání pedagogů romských dětí v Ostravě

16. ledna začalo v Ostravě dvoudenní setkání pedagogů romských dětí, romistů a zástupců ministerstva školství, na kterém se diskutovalo o možnostech zavedení takového systému základního školství, z nějž by nebyly romské děti vylučovány. Spoluorganizárkou tohoto setkání byla i ředitelka Základní a mateřské církevní školy Přemysla Pittra v Ostravě Helena Balabánová, jejíž školu navštěvují většinou romské děti, které by jinak "skončily" ve zvláštní škole.

Podle ředitelky Balabánové navštěvuje 50 až 60 procent romských dětí právě zvláštní školy. "Školy v lokalitách, kde žije hodně Romů, potřebují speciální koncepci, uzpůsobenou Romům a jejich mentalitě", řekla Helena Balabánová, která na konferenci hovořila o praktických zkušenostech s výchovou Romů. Na semináři, kde zaznělo asi dvacet příspěvků, hovořili všichni účastníci o potřebě co nejrychlejší změny systému základního a zvláštního školství tak, aby se co nejvíce přiblížilo romským žákům.

Účastníci setkání také zaslali dopis ministru školství Janu Sokolovi s žádostí o přislíbené dva miliony korun na mzdy pedagogických asistentů, kteří by měli ve vybraných školách pomáhat s výchovou romských dětí. V době setkání jich v českých školách pracovalo 19 (v Ústí nad Labem, Praze, Brně a Ostravě) díky finanční podpoře nadace Nová škola, Helsinského občanského výboru a programu Phare. (ČTK, 16. a 17. 1. 1998)

Do Ostravy zavítal 16. ledna i ministr Vladimír Mlynář, aby se blíže seznámil se situací ostravských Romů. Navštívil Základní a mateřskou církevní školu Přemysla Pittra, setkal se s představiteli ostravského magistrátu a jednal i se zástupci romských organizací. Uvedl, že při své návštěvě hovořil pouze obecně o tom, co by měl udělat stát, ostravská radnice a romská komunita pro Romy, kteří se vrátí z Kanady a Velké Británie a budou bez finančních prostředků. Při návštěvě řekl i to, že vláda připravuje novely zákonů, které by měly pomoci snížit vysokou nezaměstnanost Romů. (ČTK, 16. 1. 1998)

Žhářský útok na rodinu krnovských Romů

Požár, který zničil jednopokojový byt romské rodiny Kováčových, vypukl v Krnově 17. ledna časně ráno poté, co do bytu neznámí útočníci vhodili zápalnou láhev. V místnosti, kam láhev dopadla, spalo pět Romů, z nichž osmačtyřicetiletá Emilie Žigová utrpěla těžké popáleniny a oheň zničil zařízení bytu přibližně za sto tisíc korun.

Hodinu po tomto žhářské útoku někdo podpálil na opačném konci Krnova zahraniční automobil patřící dalšímu Romovi. Policisté začali po pachatelích pátrat a navíc zesílili hlídkové službu u domů, v nichž žijí Romové. "Pokud budou Romové souhlasit, nasadíme jim na okna kovové pletivo nebo pevné žaluzie. Požádáme také ministerstvo vnitra o peníze na monitorovací systém a policejní kamery umístíme na nejkritičtější místa," řekl starosta Krnova Bedřich Marek.

"Je to dobré řešení. Všechno bude ale marné, pokud se nezmění chování lidí," řekl zástupce Ligy za lidská práva v Krnově Josef Baláž. "Bojíme se, protože se to může kdykoli opakovat. Tentokrát jsme stačili utéct, ale máme strach, že příště se z plamenů dostat nemusíme," řekl k útoku Milan Kováč, jehož rodina přišla kvůli požáru o obydlí.

Milan Kováč prý už dříve kritizoval krnovské úřady, za to, že odmítají rodině poskytnout větší byt. "Jsou k nám lhostejní, protože jsme Romové. Kdybychom byli bílí, nikdo by nedopustil, abychom žili v takových podmínkách. Po požáru už je to teprve nesnesitelné, protože musíme všichni spát na dvou postelích," řekl syn Milana Kováče.

Místostarosta Krnova Vladimír Vocelka kritiku odmítl s tím, že rodina dosud žije v tísnivých podmínkách, protože neplatí městu za bydlení nájemné. Městský úřad však podle něj udělá maximum, aby postižené rodině pomohl. Starosta Krnova Bedřich Marek slíbil, že během jednoho týdne zajistí pro početnou rodinu městský byt, do něhož by se mohla přestěhovat. "Do té doby jsme jí sehnali ubytování v internátě," uvedl Marek.

Josef Baláž z krnovské Ligy za lidská práva Romů dodal, že Kováčovým komplikuje situaci i to, že mají stále slovenské občanství, a proto nemají nárok na jakoukoli sociální dávku či jinou státní finanční podporu. (ČTK, 19. 1. 1998)

Kováčovi už dostali státní dávku, potraviny, oblečení i přikrývky. "Pomůžeme jim vyřídit občanství a za pomoci Červeného kříže jsme schopni jim vybavit byt," řekl vedoucí referátu sociálních věcí Okresního úřadu v Bruntále Jiří Škrabal. Krnovští Romové byli útokem otřeseni a rozhodli rodině pomoci tím, že mezi sebou uspořádali sbírku. Podobný nápad měli i ostravští novináři, kteří zřídili v Ostravě účet pro finanční pomoc Kováčovým. (MFD, 22. 1. 1998)

Postižené rodině přijel 23. ledna předat finanční dar vlády i ministr Vladimír Mlynář. Ten útok označil za "zbabělý a hnusný" a vyjádřil se i k nápadu krnovské radnice chránit Romy před rasistickými útoky namontováním pletiva do oken není řešení. "Řešením je aby se Romové cítili v České republice stejně bezpečně jako jiní občané," řekl Mlynář. Zdůraznil, že podobné rasistické útoky nelze dopustit, a přitom však připustil, že problémy rasismu, xenofobie a neonacismu nelze vyřešit ze dne na den. (ČTK, 23. 1. 1998)

Policisté zatím neúspěšně pátrali po možném pachateli žhářské útoku. "Po pachatelích intenzívně pátráme, dosud bylo vyslechnuto přes 60 lidí," řekl bruntálský policejní ředitel Milan Navrátil. Policisté uvedli, že zatím nemají důkaz, který by potvrdil podezření, že šlo o rasově motivované útoky. Vladimír Mlynář krnovské Romy vyzval, aby zákon nebrali do vlastních rukou. Za obecné ohrožení a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci hrozí útočníkům až osmiletý trest odnění svobody. (ČTK, 20. 1. 1998)

Ministr Mlynář při své návštěvě Krnova navrhl, aby u krnovské policie pracovali i Romové. "Mohlo by to pomoci, protože bílí policisté mají možná trochu jiné vidění nebezpečnosti těchto věcí spojených s rasismem než příslušníci etnik, kterých se to týká. Budu o tom jednat s ministrem vnitra Cyrilem Svobodou," uvedl Vladimír Mlynář a požádal Romy, aby mu ze svých řad navrhli nejlepší kandidáty na policisty s tím, že jejich seznam předá vedení ministerstva vnitra. "Snažíme se (vláda) hledat nejrůznější způsoby, jak pomoci Romům, nicméně zázračné řešení nemáme. Romové se ale musejí lépe organizovat a mluvit jednotným hlasem vůči státu, který jim potom může nějakým způsobem pomoci," dodal. (ČTK, 23. 1. 1998)

Krnovští Romové mezitím vybrali kandidáta na místo úředníka, který bude pomáhat romské komunitě při jednání s úřady. Podle starosty Krnova Bedřicha Marka by asistent mohl začít na krnovské radnici pracovat během tří měsíců. "Asistent nebude zaměstnancem městského úřadu, ale bude placen jako státní pracovník," uvedl starosta.

Petice Několik slov

Koncem ledna spatřila světlo světa petice Několik slov, podle které "česká veřejnoprávní média nepředstavují všechny naše občany a cizince jako přirozenou součást společnosti". Televize a rozhlas podle petice většinou nepřímo vybízejí k představě, že jsou-li například Romové zastoupení jen v ráci segregovaných pořadů nebo jako zpravodajský problém, potom nepatří ani v normálním životě jinam, "než do ghetta či někam, kde působí potíže".

Signatáři petice, mezi nimiž byli předseda Senátu Petr Pithart, poslanec Pavel Dostál, sociolog Ivan Gabal, politolog Fedor Gál, novináři a další občané, jsou přesvědčeni, že veřejnoprávní média by měla celým svým zaměřením působit na utváření demokratické společnosti, která chová úctu k menšinám a jejich svébytnosti. Text petice signatáři zaslali ministru Vladimíru Mlynářovi, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a Radám České televize a Českého rozhlasu. (ČTK, 22. 1. 1998)

Romská menšina v médiích

Ve stejné době zveřejnila agentura Focus výsledky výzkumu veřejného mínění zaměřeného na vztah české populace k romské menšině. Z tohoto výzkumu vyplývá, že česká veřejnost je spokojena s prezentací romské problematiky v médiích a nestojí o zvýšenou mediální pozornost zaměřenou na Romy. Dvě třetiny populace jsou s prostorem věnovaným Romům v médiích spokojeni, opačného názoru je pouze necelá pětina občanů. Celých 59 procent respondentů se domnívalo, že média neinformují o Romech objektivně a že romské menšině naopak straní.

S objektivitou informování o Romech je spokojeno 57 procent diváků České televize a s objektivitou NOVY pouze 45 procent jejích diváků. Diváci komerční televize kritizují především tendence "stereotypizovat" Romy a vytvářet tak jejich negativní obraz či je používat jako objekty k pobavení. (ČTK, 22. 1. 1998)

Programové prohlášení vlády

28. ledna získala po dvoudenní diskusi vláda Josefa Tošovského důvěru Poslanecké sněmovny. Ta předstoupila před poslance s programovým prohlášením, ve kterém (narozdíl od předchozích kabinetů) na romskou menšinu ve svém prohlášení nezapomněla.

"Za jednu z klíčových priorit své politiky vláda považuje vztah státu k národnostním menšinám. Bude usilovat zejména o změnu přístupu většinové populace k romské minoritě, který je dosud ovládán řadou nepřátelských a xenofobních stereotypů, přičemž se zasadí o rychlý a zákonný postih některých diskriminačních a rasistických projevů. Vláda se rovněž ztotožňuje se závazkem předešlého kabinetu vybudovat na místě bývalého internačního tábora v Letech u Písku důstojný památník." (Programové prohlášení vlády České republiky, 27. 1. 1998)

Své názory na tuto pasáž sdělili Českému rozhlasu někteří poslanci. Michal Prokop z ODA považoval za důležité, že romská otázka dostala v tomto dokumentu prostor srovnatelný s ostatními resorty. "Velmi těžko lze za pět měsíců, které vládě zřejmě zbývají, realizovat konkrétní kroky k tomu, abychom se stali multikulturní společností, takovou k jaké spěje například společnost v USA už dvě stě let. Ale já to vnímám velmi pozitivně a narozdíl od některých svých kolegů za nejslabší z toho všeho považuji ten závazek k vybudování toho památníku v Letech. To je sice důležitý symbol, ale za podstatně důležitější považuji budování určitých vztahů k romské komunitě v oblasti vzdělání, v oblasti kultury. To jsou ty věci, které pak mohou změnit myšlení společnosti a to nejde za pět měsíců."

Republikán Josef Krejsa byl naopak prohlášením vlády doslova pohoršen: "Vláda se nestydí v současné době zdražovat, ale peníze na to, aby postavila pomník cikánům si najde. To je prostě nehoráznost a výsměch všem bílým občanům tohoto státu."

Poslech:
RealAudio ~ Download

Situaci, odrážející se v rasově podbarveném Krejsově výroku, nezmění podle sociálně-demokratického poslance Pavla Dostála několik vět vládního prohlášení: "Pro každou vládu, která přijde, se romský problém stává jejím problémem, neboť romský problém ve své podstatě není romský, ale náš problém. Bez komplexního řešení a spolupráce všech resortů není možno tento problém řešit. Ale to už pak záleží na každém resortu, jaké si v tomto smyslu vytyčí priority."

Účastníci zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy schválili 27. ledna ve Štrasburku zprávu, která upozorňuje na to, že příslušníci romských i dalších menšin mají v Evropě špatné podmínky k získávání vysokoškolského vzdelání. Všeobecně se menšinám nedostává "uzpůsobeného" základního a středního vzdělání a přístup Romů k vysokoškolskému vzdělání je podle poslanců Rady Evropy brzděn jejich ekonomickou a sociální situací. Shromáždění vyzvalo členské země, aby se tuto situaci pokusily zlepšit. (ČTK, 27. 1. 1998)

Odškodnění romských obětí nacismu

Zástupci romských obětí nacismu požádali 28. ledna při jednání ministrem německé vlády a šéfem kancléřského úřadu Friedrichem Bohlem německou vládu obdobné odškodnění, jaké na Bonnu vymohly pro své postižené druhou světovou válkou mezinárodní židovské organizace. "Mezi skupinami lidí, které byly likvidovány za holocaustu, nelze dělat rozdíly," řekl předseda ústřední rady německých Romů Romani Rose. Podle něj je v Německu dosud asi 200 Romů, kteří nikdy nedostali měsíční renty nábídnuté židovským obětem a dalším postiženým z éry nacismu. Ministr Bohl však v tiskovém prohlášení nároky Romů odmítl, s tím že stejně jako další lidé pronásledovaní nacismem nějakou formu odškodnění dostali. (ČTK, 28. 1. 1998)

Zprávu o stavu lidských práv v České republice

Celkově příznivou zprávu o stavu lidských práv v České republice zveřejnilo 30. ledna ministerstvo zahraničí USA, která sleduje stav lidských práv na celém světě pravidelně každý rok. Zpráva za rok 1997 opět konstatuje, stejně jako v letech minulých, že česká vláda lidská práva obecně respektuje, ale všeobecné předsudky vůči Romům a útoky skinheadů na příslušníky romské menšinu zůstávají i nadále problémem. Přestože byl zmírněn diskriminační dopad zákona o českém občanství na Romy novelou v roce 1996, stále zůstávají stovky Romů bez občanství a potýkají se při jeho vyřizování s mnoha překážkami.

Dvě stě až tři sta tisíc Romů trpí podle dokumentu chudobou, násilím, diskriminací, negramotností a nemocemi. Podle zprávy se narozdíl od let minulých věnuje projevům rasismu a diskriminace větší pozornost a i česká média informují o Romech lépe než dříve. Zpráva se také zmínila o exodu Romů do Kanady a Velké Británie, ale nijak ho nekomentovala.

"Američané opakují mnoho let totéž, ale nevidí, že zde chybí rozumná koncepční politika. Vláda totiž v otázkách Romů a rasismu celkem nic nedělá, protože neví, jak to má dělat, nemá žádnou koncepci," uvedl k letošní zprávě amerického ministerstva zahraničních věcí Martin Palouš, předseda Českého helsinského výboru. (LN, 4. 2. 1998)

Sešli se členové Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity

Podruhé v roce 1998 se sešla 29. ledna Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity, aby se dohodla na prioritách, které předloží státní správě a jednotlivým ministerstvům. Za nejdůležitější považuje komise školství a vzdělávání Romů. Největším problémem jsou podle komise zvláštní školy, které navštěvuje 70 procent romských dětí. Ty se do nich dostanou snadno, ale těžko ji opustí, konstatovala komise. V praxi podle ní nelze najít příklad, že by se podařil přestup romského žáka ze zvláštní školy do školy normální. Současný systém školního vzdělávání neumožňuje dítěti kvalitně se vzdělávat, a tam mu i uzavírá možnost vyšší kvalifikace. Komise proto ocenila velký význam přípravných tříd, které by se mohly stát východiskem ze současného neutěšeného stavu vzdělanosti romských dětí. (ZN, 30. 1. 1998)



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Únor ]=
Únor

Policisté 4. února zatkli tři mladíky, o nichž byli přesvědčeni, že v polovině ledna vhodili do bytu krnovských Romů zápalnou lahev. "O případu rozhodne vyšetřovatel. Je předčasné mluvit o tom, zda měl útok rasový motiv," řekl po zatčení mladíků, kteří byli mladší osmnácti let, bruntálský policejní ředitel Milan Navrátil. Ten také potvrdil, že všichni tři zatčení patří ke skupině lidí, která je policistům známá svými extremistickými názory, ale kriminalisté nevylučovali možnost, že motivem útoku nebyla rasová nenávist, ale vyřizování osobních účtů. (MFD, 5. 3. 1998)

Členkou party skinheadů totiž byla dříve dívka, která byla v době útoku přítelkyní syna Milana Kováče a bydlela s ním právě v onom bytě s jeho rodinou. "Důvodem útoku mohly být i dluhy, a to nejen městu," připouštěli policisté, neboť podle nich rodina patří mezi neplatiče - za nájemné dluží desetitisíce a šest členů rodiny tvrdí, že žije z invalidního důchodu otce, dospělé děti nepracují a nemají dosud české občanství. (MFD, 3. 2. 1998)

Dva dny trvalo policistům, než vypátrali, že mladíci, kteří jsou od 5. února ve vazbě pro podezření z útoku na Romy, skutečně sympatizují s hnutím skinheads. "Rasový motiv žhářského útoku je jasný. U všech tří zadržených byla provedena domovní prohlídka a našly se materiály týkající se skinheadů - různé letáky a dopisy s fašistickou tématikou. Jsou s tímto hnutím v každém případě spojeni," řekl šéf vyšetřovatelů na Bruntálku Zdeněk Ščerba. Jednoho z mladíků policie dokonce už několik měsíců vyšetřuje za rasově motivovaný trestný čin.

Rodina Kováčových se mezitím odmítala z vyhořelého bytu odstěhovat do náhradního jednopokojového, neboť stále žádala na městu byt třípokojový. "Jejich postoj vytváří mezi lidmi protiromské nálady. Lidé mají pocit, že se Kováčovi snaží z neštěstí co nejvíce vytěžit," řekl místostarosta Krnova Vladimír Vocelka. -Lidé chodí úředníkům na radnici nadávat, že nabízejí byt neplatičům, zatímco v pořadníku na byt je dvanáct set obyvatel Krnova. Zloba některých lidí se obrátila místo žhářů na jejich oběti. "Slyšeli jsme názory, že to Romům patří. Je tu špatná atmosféra," uvedla Ester Kotlárová z Ligy za mír a lidská práva Romů, která se snaží Kováčovým pomáhat a připouští, že Ková diktováním požadavků na byt hodně lidí naštval. (MFD, 7. 2. 1998)

Zákon o trvalém usídlení kočujících osob

Poslanci jednali 4. února o zrušení zákona o trvalém usídlení kočujících osob, jehož zrušení navrhli komunističní poslanci, kteří jej považují za "zcela mrtvý". Komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová uvedla, že v době vzniku byl zákon motivován především snahou donutit občany romské národnosti ke změně životního stylu a přimět je k tomu, aby se přizpůsobili způsobu života ostatních obyvatel.

Republikánský poslanec Zdeněk Krampera se zrušením tohoto zákona souhlasil a současně však prosazoval přijetí všech zákonných norem z první republiky, které podle jeho vysvětlení kočování "cikánů" a dalších osob velmi přesně stanovily a vymezily. Krampera se tak vyslovil pro přijetí zákona o evidenci, registraci a kontrole kočujících osob, za což jej Miroslav Výborný (KDU-ČSL) nazval rasistou. Poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD) při rozpravě o zrušení zákona upozornila, že nové právo na kočovný život bude třeba legislativně upravit například kvůli poskytování sociálních dávek a zdravotní péče, které se váží na trvalý pobyt občanů. (ČTK, 4. 2. 1998)

Absolventi Romské sociálně právní akademie

Prvních devatenáct absolventů Romské sociálně právní akademie převzalo 6. února osvědčení o ukončení rekvalifikačního kursu, ve kterém vystudovali obor romský asistent a romský poradce. Absolventi akademie přišli do kursu na doporučení úřadů práce, kde hledali zaměstnání a budou pracovat na okresních úřadech. Díky vládnímu nařízení (LINK) totiž od podzimu 1997 vznikají na radnicích místa pro romské asistenty, kteří by měli Romům pomáhat při komunikaci s úředníky a zatím jsou tato místa obsazena ani ne z jedné třetiny.

Obory romský asistent a romský poradce navštěvovali Romové s ukončeným odborným učilištěm nebo střední školou a v kursu získali základní znalosti z oblasti práva, sociální politiky, zdokonalili si český jazyk a naučili se pracovat s počítači. Absolventi tohoto rekvalifikačního kursu patří podle ministra Vladimíra Mlynáře, který se zúčastnil slavnostního předávání diplomů, k Romům, kteří věci své komunity berou do vlastních rukou a možná tím přispějí, aby česká společnost byla více tolerantní. Největší potíže Romům v kursu působil český jazyk.

Přednostové okresních úřadů uznávají, že romští asistenti jsou na úřadech velmi potřební a Romové doufají, že budou moci ze své pozice ostatním Romům pomáhat. Romy však nečeká lehká práce. "Dostanou se tam mezi dva mlýnské kameny - Romy a úředníky. Čeká je strašlivě těžká práce," upozornil Pavel Pekárek, který se romskou problematikou zabývá. (ČTK 6. 2., MFD 7. 2. 1998)

Mlynář navštívil základní školu v Ústí nad Labem

Ministr Vladimír Mlynář zavítal 5. února do další základní školy, kterou navštěvují většinou romské děti. Jako druhou školu ke své návštěvě si po ostravské škole Přemysla Pittra vybral základní školu v Ústí nad Labem, v části Předlice. S ředitelem této školy Oldřichem Bartákem se přivítal slovy: "Být Romem v této zemi je těžké, ale být zde ministrem také není žádná sranda!". Žáci této školy se zúčastňují řady kulturních akcí, zpívali například s velkým ohlasem v Muzeu ghetta v Terezíně. Někteří pokračují i ve studiu na středních školách (jedna absolvenka studuje střední pedagogickou školu a jedna střední veterinární školu), což je u romských dětí, vzhledem k překážkám, se kterými se během školní výuky setkávají, velkým úspěchem. (ČTK, 5. 2. 1998)

"E luma romane jakhenca - Svět očima Romů" V Lobkovickém paláci na Pražském hradě byla 5. února slavnostně zahájena výstava děl neprofesionálních romských výtvarníků nazvaná "E luma romane jakhenca - Svět očima Romů". Na výstavě, kterou připravilo Muzeum romské kultury v Brně ve spolupráci s pražským Národním muzeem, se objevily dřevěné plastiky, kresby a malby třinácti autorů. Romští umělci ve své tvorbě většinou zobrazují tradiční romské hodnoty jako je láska k dětem a k rodině, ústa k předkům a ke stáří, a kromě toho se vracejí i k utrpení Romů za druhé světové války. Všechna vystavená díla vytvořili muži, neboť ti mají podle autorky výstavy historičky Jany Horváthové mnohem více času než romské ženy. (ČTK, 5. 2. 1998)

Sbírka na pomoc rodině Kováčových z Krnova

Do 9. února se na kontu severomoravských novinářů, určeného pro peněžní sbírku na pomoc rodině Kováčových z Krnova, sešlo 22.000 korun. Tyto peníze využije rodina k nákupu nábytku, pračku a další potřebné vybavení bytu. Na konto přispěli lidé z celé republiky, i Židovské muzeum v Praze. (ČTK, 9. 2. 1998)

Další zápalná láhev vzňala v bytě obývaném Romy

Další zápalná láhev vzňala v bytě obývaném Romy 13. února v Orlové na Karvinsku. Klasická zápalná lahev, která byla pravděpodobně naplněna benzínem, dopadla na podlahu v kuchyni, kde se poté vnítil závěs, záclona a koberec. Požár uhasili obyvatelé bytu vlastními silami a nikdo z nich nebyl naštěstí zraněn. Policie zahájila vyšetřování trestného činu výtržnictví a poškozování cizí věci. Po třídenním vyšetřování policisté vyloučili rasový motiv. Jako pravděpodobný důvod žhářského útoku se policistům ukazovala verze, že si s romskou rodinou chtěl někdo vyřídit osobní účty. (ČTK 13. 2., MFD 17. 2. 1998)

Vražda Heleny Bihariové

Šestadvacetiletou romskou ženu napadli a surově zbili, zkopali a hodili v bezvědomí do řeky Labe 15. února krátce před půlnocí ve Vrchlabí tři mladící, hlásící se ke hnutí skinheads. Napadané žena nabyla pravděpodobně ve studené řece vědomí a volala o pomoc. Volání zaslechla osmačtyřicetiletá kolemjdoucí Eliška Pilařová. "Vracela jsem se od přítelkyně a zaslechla jsem volání o pomoc. Běžela jsem k řece, odkud zrovna odcházeli dva muži. Ze zídky jsem pak ve vodě spatřila ženu volající na mě, že neumí plavat," popsala noční tragické události Eliška Pilařová. Vrhla se tonoucí na pomoc a ačkoli ji silný proud ledové vody strhnul, stačila tonoucí uchopit. "Bylo vidět, že už bojuje z posledních sil, ale stihla mi ještě říci 'oni mě tam hodili', řekla Eliška Pilařová, která se považuje za zdatnou plavkyni. Nemohla však počítat s tím, že proud Labe byl posílený o vodu odpouštěnou po tání v Krkonoších z přehrady v Špindlerově Mlýně. Proud obě ženy unášel k propusti, do které je strhl a rozdělil. "Pak už si nic napamatuji. Patrně jsem pudem sebezáchovy doplavala doprostřed řeky k balvanům, který jsem se držela a volala o pomoc." Odtud jí pomohl náhodný chodec, který přivolal záchranu. Lékaři vrchlabské nemocnice, kam byla vzápětí převezena, pak kromě šoku z podchlazení konstatovali četné pohmožděniny a nalomený obratel. (ZN, 20.2.1998)

Hasiči a policisté pátrali po té do čtyř hodin ráno v korytě řeky i po jejích březích po mladé Romce. Tělo našli až v pondělí dopoledne, když hrázný snížil průtok vody v Labi. Policie dopadla díky svědectví Elišky Pilařové trojici mladíků, kteří Romku do řeky hodili, velmi rychle. "Viděla jsem je postávat nad vodou a přihlížet. Pak teprve v phodě odešli a je přitom dost možné, že se nad svým skutkem i dobře bavili," řekla Eliška Pilařová a dodala: "Kdyby šlo o určitým způsobem nemocné lidi, pak by to snad pochopila. Ale hrůza je v tom, že oni jsou přesvědčeni, že dělají dobrou věc." (ZN, 20.2.98)

Policie obvinila tři útočníky z trestného činu ublížení na zdraví ve spolupachtalství spáchaného s rasovým podtextem a byla na ně uvalena vazba. Ministr Vladimír Mlynář útok ostře odsoudil a uvedl: "Doufám jen, že bude překvalifikován jako pokus o vraždu." Překvalifikování na vraždu záleží podle mluvčího východočeské policie Karla Matuly na zjištění subjektivní stránky věci - zda měl pachatel úmysle člověka zabít a zda tomu nasvědčují všechna fakta. (MFD 18. 2. 1998, ČTK, 17. 2. 1998)

V případě odsouzení za vraždu s rasovým podtextem by obviněným hrozily až výjimečné tresty odnění svobody. Šéf východočeského krajského úřadu vyšetřování Miloš Kříž uvedl, že snahou policie bude, aby se případ dostal před soud "dříve než do půl roku". "Uděláme všechno proto, abychom případ včas ukončili a pachatelé byli po zásluze potrestáni," dodal. (ČTK, 18. 2. 1998)

Zavražděná Helena Bihariová byla matkou čtyř dětí. Nejmladšímu z nich bylo osm měsíců. Helena Bihariová pocházela z Opavy a do ve Vrchlabí žila osm let se svým druhem Karlem Lakatošem. Její rodiče se o smrti své dcery dozvěděli z televizního zpravodajství. Otec Jan Bihari řekl, že dcera měla v Podkrkonoší "špatný život", neboť jak si rodičům postěžovala, ve Vrchlabí byla několikrát verbálně i fyzicky napadena. Rodina Heleny Bihariové se ihned postarala o převezení jejích ostatků do Opavy a podle vyjádření Jana Bihariho chtějí v Opavě vychovávat i své vnuky. Svých dětí se však nechce vzdát ani Karel Lakatoš.

Po vraždě Heleny Bihariové se začaly o své bezpečí obávat další Romové. "Brutalita této jasné rasové vraždy, kdy se na bezbrannou ženu vrhlnou tři dospělí skini, je úplně poslední kapkou. Romové to už nemohou vydržet a určitě se rozhodnou pro nějaké razantní řešení," řekl Ondřej Giňa, mluvčí regionálních představitelů romských komunit a dodal: "Jsme bezradní. Nevíme, podle jakých pravidel se máme chovat, kdzž skinheadi žádná pravidla nerespektují. Ať se nám nikdo nediví, že se bojíme a chceme odejít z rodné země." Jeho slova potvrdil i předseda Romské občanské iniciativy Emil Ščuka: "Včera se na mě obrátily desítky Romů. Všichni chtějí pryč."

Dne 23. června 1998 obžaloval státní zástupce oba obviněné z trestných činů vydírání s následkem smrti dle § 235/1,3 tr. zákona, výtržnictví dle § 202/2 tr. zákona a to jako spolupachatele. Dne 29. září 1998 odsoudil Krajský soud v Hradci Králové prvního obžalovaného k 8,5 letům vězení a druhého k 6,5 rokům vězen.



Související články
DatumNadpisRubrika
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
21.03.2012Mezinárodní den proti rasismu si připomíná i PrahaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Duben ]=
Duben

V dubnu udělila Kanada status uprchlíka první skupině Romů, kteří emigrovala v létě 97.



Související články
DatumNadpisRubrika
16.09.2008Do Kanady zatím bez vízZprávy ze života Romů
11.07.2008U nás nemohl uživit rodinu, raději emigrovalO Roma Vakeren
11.07.2008Emigrovat do zahraničí není lehké rozhodnutíO Roma Vakeren
08.10.2003Jak vypadá terenní práce s romskou menšinou?Zprávy ze života Romů
03.10.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
25.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
30.05.2003ZprávyO Roma Vakeren
28.02.2003ZprávyO Roma Vakeren
31.01.2003Vznikl jedinečný dokumentární film o životě Romů v britské emigraciO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Květen ]=
Květen

V polovině května rozhodli ústečtí radní o výstavbě zdi v Matiční ulici oddělující několik rodinných domků od obecních bytů pro neplatiče, v nichž žijí především Romové. Plánovanou zeď kritizovali zahraničními novináři, kteří Matiční ulici houfně navštěvovali.

Poté, co Česká republika díky plánové zdi získala za hranicemi nálepku rasistické země, zemřel 17. května v Orlové-Lutyni pod koly nákladního auta po útoku skinheadů čtyřicetiletý Rom Milan Lacko. Koncem října odsoudil okresní soud v Karviné čtyři útočníky pro trestný čin pokusu o lehké ublížení na zdraví a výtržnictví k podmíněným trestům od 15 do 22 měsíců. Rodina Milana Lacka se proti rozsudku ihned odvolala.



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
22.03.2014Dobrovolník z Matiční ulice Karel Demeter obdržel cenu KřesadloO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
21.05.2010V dodržování lidských práv máme rezervyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Červen ]=
Červen

V červnových parlamentních volbách zcela propadli Sládkovi republikáni, kteří nezískali potřebných pět procent hlasů, což znamenalo jejich odchod z Parlamentu. Do Parlamentu se probojovala místopředsedkyně komise Monika Horáková, která kandidovala za Unii svobody, a stala se vůbec nejmladší a jedinou romskou poslankyní.



Související články
DatumNadpisRubrika
27.04.2001Finanční sbírka na pomoc dětem z dětských domovůO Roma Vakeren
26.02.2000Vladimír MlynářAnketa
26.02.200020. unora 1998O Roma Vakeren
26.02.2000Monika Horáková - poslankyněOsobnosti
26.02.2000O Roma VakerenO Roma Vakeren
12.02.1999LányZprávy ze života Romů
20.11.1998BrnoZprávy ze života Romů
23.10.1998BrnoZprávy ze života Romů
02.10.1998PrahaZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Červenec ]=
Červenec

Koncem července zasáhly východní Slovensko největší záplavy v celé historii. Nejvíce obětí si povodně vyžádaly u romské osady Jarovnice.



Související články
DatumNadpisRubrika
14.09.2012Po nás potopa - Karlín si připomene ničivé povodně v roce 2002 festivalemZprávy ze života Romů
07.08.2012Vzpomínka na povodně v KarlíněO Roma Vakeren
15.10.2010Následky povodní v HejnicíchO Roma Vakeren
17.09.2010Následky povodní v HejnicíchO Roma Vakeren
27.08.2010Následky velké vody na Liberecku očima dobrovolníkaO Roma Vakeren
17.07.2009Povodně se nevyhnuly ani RomůmO Roma Vakeren
14.04.2006Lidé postižení povodní mějí teď plné ruce práceO Roma Vakeren
20.11.2003Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
15.08.2003Před rokem vyhlásila společnost Člověk v tísni veřejnou sbírku SOS POVODNĚO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Září ]=
Září

Prvního září byla v Kolíně otevřena první soukromá Romská střední škola sociální, kterou navštěvuje 45 romských studentů z celé republiky.

Počátkem září jmenovala vláda Petra Uhla zmocněncem pro lidská práva, který se stal i předsedou Meziresortní komise pro záležitosti Romů. Místopředsedkyní meziresortní komise se po Monice Horákové stala Iva Pellarová, která pracovala na plzeňském magistrátu jako romská poradkyně.

V polovině září byly vystaveny fotografie romských dětí na výstavě nazvané Můj svět.

15. září změnili ústeční radní svůj záměr vystavět v Matiční ulici čtyřmetrovou zeď a rozhodli, že obecní domy pro neplatiče ohradí téměř dva metry vysokou zídkou z keramických tvárnic, kterou nazvali plotem.

Koncem září vyšla v Brně dvojjazyčná romská kuchařka nazvaná Recepty romské kuchyně - Chaben andal romaňi kuchiňa.



Související články
DatumNadpisRubrika
22.03.2014Dobrovolník z Matiční ulice Karel Demeter obdržel cenu KřesadloO Roma Vakeren
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
25.06.2010Nízkoprahový klub ZefyrínoO Roma Vakeren
18.06.2010Komunitní centra pro západočechyO Roma Vakeren
14.05.2010O vzdělávání romských dětí s Martinem ŠimáčkemO Roma Vakeren
07.05.2010Při tanci záleží hlavně na píliO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Listopad ]=
Listopad

Do konce listopadu požádalo o odškodnění 92 českých Romů, kteří prošli za války koncetračními tábory. Těm by měl Švýcarský fond vyplatit humanitární příspěvek od čtyř set do tisíce amerických dolarů počátkem letošního roku.

8. listopadu uplynul jeden rok od vraždy sudánského studenta Hassana Elamina Abdelradiho. Dokumentační středisko pro lidská práva vydalo při příležitosti tohoto smutného výročí tento dokument.



Související články
DatumNadpisRubrika
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
08.08.2015V Německu zemřel významný romský svědek holocaustu Hugo HöllenreinerO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Prosinec ]=
Prosinec

Počátkem prosince navštívil prezident Václav Havel ústeckou Matiční ulici. Zatím se však zdá, že ústecké představitele neodradí ani český prezident, ani kritika zahraničních médií, amerického Kongresu či Rady Evropy. Prezidentu Havlovi se zeď natolik nelíbí, že o ní hovořil i ve svém novoročním projevu.

Koncem prosince navrhl vládní zmocněnec Petr Uhl způsob, jak konečně upravit místo bývalého koncentračního tábora pro Romy. Vláda by podle Uhla měla vyhlásit veřejnou sbírku, ze které bude uhrazena stavba nové velkovýkrmny, kam se bez přerušení výroby dosavadní vepřín přesune a místo nynější velkovýkrmny prasat by mělo být pietně upraveno. Sbírka by měla být ukončena v srpnu a práce na úpravě letského tábora v polovině roku 2001.

Poslední den roku 1998 bylo jmenováno dvanáct nových členů Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. Z původních šesti členů je v nově sestavené komisi pouze Matěj Šarkozi z Písku. Novými členy jsou Robert Olah z Olomouce, Jana Hejkrlíková z Příbrami, Marta Hudečková z Brna, Jiří Daniel z Blanska, Josef Stojka z Ostravy, Miroslav Holub z Ostravy, Emil Ščuka z Prahy, Vojtěl Lavička z Prahy, Jan Puška z Plzně, Iveta Millerová a Edmund Rafael z Hradce Králové.



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
15.08.2015Pietní akt v Památníku SNP v Banské Bystrici připomněl holocaust RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Obsah článku:
Leden:  Leden
Únor:  Únor
Duben:  Duben
Květen:  Květen
Červen:  Červen
Červenec:  Červenec
Září:  Září
Listopad:  Listopad
Prosinec:  Prosinec

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Historie"
26.10.07  Identita jako jedno z romských traumat
26.01.05  Historie
04.08.04  Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi
27.07.04  Základní tábor Osvětim I
26.07.04  Základní tábor Osvětim I
13.07.04  Historie
25.06.04  Osvětim - Březinka
21.06.04  Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi
20.06.04  Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi
12.02.02  Historie Romů na území České republiky
Archiv rubriky

Nejčtenější články
733791   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
250329   11.09.98 Romske aktuality
205977   14.03.00 Romský jazyk
153883    Historie a původ Romů
132122   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
116268    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101052    Fotografie
87485   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
75887    Romové po roce 1989
69368    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2017
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz