Vyhledávání
23.9.2020
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romská literatura


Elena Lacková

Romskou literaturu představuje především spisovatelka Elena Lacková, která se narodila v roce 1921 v romské osadě na východním Slovensku. Elena Lacková je autorkou románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, ve kterém s humorem líčí své dětství i dospělost, ve které se kromě jiného stala i první romskou studentkou Univerzity Karlovy.

Román Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou vznikl díky romistce Mileně Hübschmannové, která zaznamenala vyprávění Eleny Lackové v romštině a poté je přeložila do češtiny. Tak vznikla kniha mimořádné hodnoty, která nezaujme jen autentičností vyprávění, ale i osobností Eleny Lackové. Elena Lacková dnes žije na východním Slovensku a je autorkou další povídek, rozhlasové hry Žužika a první divadelní romské hry v bývalém Československu.

Tera Fabiánová

Další romskou spisovatelkou je Tera Fabiánová, která patří spolu s Elenou Lackovou mezi nejtalentovanější romské autory. Tera Fabiánová se narodila v roce 1930 v Žiharci v okrese Galanta. Její otec pracoval jako nádeník a příležitostný hudebník a matka pečovala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v "cikánské osadě", odkud odešla za prací do Prahy, kde žije dodnes. Více než pětadvacet let pracovala jako jeřábnice. Vychovala čtyři děti, z nichž Vojta zdědil po mamince literární nadání. Tera Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky, jak vypráví ve své autobiografické črtě Jak jsem chodila do školy. Z jejích povídek byla publikována například povídka Jak jsem chodila do školy a pohádka Tulák.

Ukázka z povídky

Jak jsem chodila do školy - Sar me phiravas andre škola

Phenďa mange miri daj: "Mušines andre škola te phirel, bo tre dades zaphandena." Samas khere pandž čhave, štar čhaja, jekh murš. Jekhphureder sas e phen, avka me, so somas jekh berl pal late. Aľe me somas zoraleder sar oj. The bengeder. Ta e daj phenďa: "Andre škola phireha tu, bo khere ča bida keres." E phen, kaj ačhela khere paš o ciknore. Hordinlas len pro dumo, o pherne rajbinlas, khoskerlas lenge o ľima, o buľora, šulavelas, pratinlas. Savoro kerlas odi čhaj, so sas khere, bo o daja džanas andro gav pal o gadže te kerel, avenas khere ča raťi. The amari daj džalas. O dad phirelas cehli te kerel. Te na sas buťi, kerlas le gadžeske vaš o chaben. Bare samas čore.

Tosara man e daj ušťada: "Ušťi upre, Barešereskeri, dža kije len, mor tut." Vaj tranda metri amere kerestar džalas leňori. Odoj amen phirahas amen te morel. Sako tosara, raťi tiž. Raťi denašavas kije len pro duj pindre, aľe sar džavas pale, ta chuťavas pre jekh pindro te ačhel žužo. Pindrange phirahas jevende ňila. Pre mande man has ča jekh viganocis, so e daj mangľa gadžatar. E gaťica, o teluno gadoro? Ta kaj! Na džanahs, hoj s'oda hin.

Maminka řekla: "Musíš chodit do školy, nebo nám zavřou tátu." Bylo nás doma pět dětí, čtyři děvčata, jeden chlapec. Nejstarší byla sestra, rok po ní já - ale já byla silnější a rychlejší. A taky větší darebák. A tak řekla maminka: "Do školy budeš chodit ty, Velká Hlavo, protože doma zlobíš." Sestra že zůstane doma u malých dětí. Nosila je na zádech, prala plínky, utírala jim nosy a zadečky, zamentala, uklízela. Nejstarší dcera musela doma zastat všechnu práci, protože matky chodily na posluhu do vsi a vracely se až odpoledne. Naše maminka taky chodila. Otec dělal cihly. Když nebyly zakázky, nádeničil u sedláků za kousek jídla. Byli jsme velice chudí.

Ráno mě maminka vzbudila: "Vstávej, Velká Hlavo, utíkej se umejt!" Asi padesát metrů od naší chatrče tekl potok. Sem jsme se chodili mýt. Ráno a večer. Večer jsem běžela k potoku po obou nohách, ale zpátky jsem skákala po jedné. Neměla jsem boty a chtěla jsem, aby mi aspoň ta jedna noha zůstala čistá. V zimě a v létě jsme chodili bosi. A na sebe jsem měla jen jediné šatečky, co mi manka vyžebrala. Kalhotky nebo spodní košilka? Ani jsme nevěděli, co to je.

Překlad Milena Hübschmannová

Margita Reiznerová

Především romským pohádkám se věnuje spisovatelka Margita Reiznerová, která se narodila v roce 1945 na Slovensku, odkud se však celá rodina odstěhovala po skončení války do Čech. Margita Reiznerová pracovala 11 let jako pomocná sestra v nemocnici v pražském Podolí, byla sólistkou romského folklórního souboru Perumos. Od počátku 80. let píše povídky a pohádky v romštině, kterou považuje za jazyk, v němž může nejlépe vyjádřit své pocity. Publikována a do čeština přeložena byla například pohádka Kaľi, věnované patronce Romů svaté Kaľi.

Ukázka z pohádky Kaľi:

Romové si udělali koliby, ženy se daly do vaření jídel. Navečer si všichni posedali k ohni, začali zpívat své testklivé krásné písně. V tom přišel Kaľiin muž. Volal na ně, že Kaľi umírá. Všichni Romové si kolem ní posedali a Kaľi k nim začala mluvit:

"Umírám, bratři i sestry moje, přestože nechci. Ale musím, můj otec Bůh si mne k sobě volá. Vy zůstanete sami. Ještě mnoho cest projdete, než každý zůstane tam, kde bude chtít. Prosím vás, buďte stále tak čistí, jako jste nyní. Bůh i já vás budeme milovat, budeme vás střežit a vkládat do vás sílu - a vy vždy budete vědět dopředu, co se stane. Proto jeden druhého navzájem opatrujte. Pokud nebudete čistí, naučíte se od bílých lidí to špatné, co oni dělají. A Bůh na vás zapomene. Slyšeli jste, co řekl Měsíc: cokoliv špatného uděláte, vaše děti ponesou váš hřích na sobě. Padne na ně neštěstí. A tak dlouho budu vaším hříchem trpět, dokud se zase k Bohu nebudete modlit a doku si do srdcí nevezmente zpátky svou dobrotu. Tehdy se k vám Bůh vrátí, zase bude vaším otcem. Prosím vás, nezapomeňte na má slova."

Ilona Ferková

O romských dětech v dětských domovech píše spisovatelka Ilona Ferková z Rokycan ve své knize Čhorde čhave - Ukradené děti. Ilona Ferková se romským dětem věnovala i při své práci v mateřské školce v Rokycanech. V srpnu 1999 odcestovala do Velké Británie se svou dcerou, která rovněž pracovala v mateřské školce jako romská asistentka, a dosud se nevrátila. Ilona Ferková dostala od prezidenta Václava Havla vyznamenání za svou aktivitu při zlepšování postavení Romů v České republice.

Romské náboženské poezii se věnuje básník Vlado Oláh, který je zakladatelem a předsedou romského křesťanského a vzdělávacího sdružení Matice romská. Dosud vyšla v knižní podobě jeho básnická sbírka Khamori luluďi - Slunečnice. Je spoluautorem překladu výňatků z bible, publikovaných v knížce O Del vakerel ke peskere čhave - Bůh mluví ke svým dětem.

Báseň Paľikeriben - Dík:

Paľikeriav tuke, Devla,
vaš o dživipen,
vaš oda, hoj som Rom,
hoj džav tire dromeha
savore Romenca.
Hoj rodav lenge
o čačipen baro,
o čačipen sasto.
Paľikerav tuke
vaš e romňi, vaš o čhave,
so mange len bičhaďal
andre miro dživipen.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o čhon,
so o soviben mange anel,
kaj man raťi te sasťarel.
Paľikerav tuke
vaš o veša,
vaš o čirikle,
so sako tosara
ušťaven man giľenca.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o sasťipen,
vaš o miro the mire čhavengro
the savore manušengro.
Paľikerav tuke
vaš e čerešňori,
so adaj terďol
jekh jekhori,
vaš lakero parno uripen,
so balzamos hin pre mire jakha.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o lačhe manuša,
vaš lengere barvale jile.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš oda, hoj som...

Děkuji ti, Bože,
za život,
za to, že jsem Rom,
že jdu tvou cestou
se všemi Romy.
Že pro ně hledám
pravdu velikou,
pravdu uzdravující.
Děkuji ti
za ženu, za děti,
co jsi mi seslal
do mého života.
Děkuji ti, Bože,
za slunce,
které všemu dává život.
Děkuji ti, Bože, za měsíc,
který mi přináší spánek,
aby mě přes noc uzdravoval.
Děkuji ti
za lesy,
za ptáky,
co každý den
budí mě písněmi.
Děkuji ti, Bože, za zdraví,
za své, svých dětí
a všech lidí na Zemi.
Děkuji ti za třešeň,
co stojí tu sama, jediná,
za její bílý závoj,
co hladí moje oči.
Děkuji ti, Bože,
za dobré lidi,
za jejich bohatá srdce.
Děkuji ti, Bože,
za to, že jsem...

Překlad Jan Červenka



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Spisovatelka Elena Lacková byla jako první romská osobnost v dějinách oceněna vysokým státním vyznamenánímO Roma Vakeren
30.01.2016Elena Lacková jako první Romka ze Slovenska vystudovala vysokou školu. Od jejího úmrtí uplynulo 13 letO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
12.02.2012Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu OláhoviO Roma Vakeren
04.02.2012Zemřel romský spisovatel a básník Vlado OláhO Roma Vakeren
30.11.2011Současná romská literaturaZprávy ze života Romů
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
10.07.2009Vladimír Oláh - básník z osadyO Roma Vakeren
19.12.2008Vánoční přání Vlado OláhaO Roma Vakeren
19.12.2008Mnozí Romové neoslaví Vánoce doma, protože se rozhodli emigrovatO Roma Vakeren
22.03.2008Tulakóna (1986)Filmy
02.03.2008Romové zapsali, co vidí, cítí, myslíZprávy ze života Romů
31.08.2007Před sedmnácti lety založil Vladimír Oláh Matici romskouO Roma Vakeren
22.12.2006Na prvním místě je rodinaO Roma Vakeren
15.12.2006V prosinci probíhá řada akcí k uctění památky romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.11.2006Prosinec ve znamení uctění památky Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
25.08.2006Vyšla nová sbírka poezie Vlado Oláha s názvem "Naše cesta za světlem"O Roma Vakeren
27.06.2006V Muzeu romské kultury proběhne setkání se třemi romskými básníkyZprávy ze života Romů
09.12.2005Paťiv - dvoudenní koncert k uctění památky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
08.12.2005Pozvánka na vernisáž výstavy "Romové dnes a jinýma očima"Zprávy ze života Romů
08.12.2005Vzpomínkový večer k uctění památky Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
25.11.2005O Roma VakerenO Roma Vakeren
18.11.2005Na festivalu Den poezie zazněla také díla romských autorůO Roma Vakeren
18.11.2005Romské kapely vystoupí na počest romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
24.10.2005Paťiv - koncert na počest Mileny HübschmannovéZprávy ze života Romů
21.10.2005Sociolog Fedor Gál vzpomíná na Milenu HübschmannovouO Roma Vakeren
25.09.2005Milena Hübschmannová, zakladatelka české romistikyZprávy ze života Romů
16.09.2005Ze vzpomínek Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
16.09.2005Milena Hübschmannová povzbuzovala Romy ke vzdělání i k uchovávání romských hodnot a jazykaO Roma Vakeren
16.09.2005Romové se těžko vyrovnávají se ztrátou Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
16.09.2005Hodiny romistiky s Milenou Hübschmannovou byly naplněny láskou a vřelostíO Roma Vakeren
10.09.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
08.07.2005První dva romské divadelní soubory na území ČeskoslovenskaO Roma Vakeren
03.06.2005Vlado Oláh připravuje vydání další sbírky svých básníO Roma Vakeren
04.02.2005BBC a Radio Praha připravili dokument o českých a anglických romských spisovatelíchO Roma Vakeren
03.12.2004Jak se na Vánoce připravuje Vladimír Oláh?O Roma Vakeren
09.04.2004Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunityO Roma Vakeren
02.01.2004Nejdůležitější události roku 2003 hodnotí sociolog Fedor GálO Roma Vakeren
19.05.2003Prezentace nové grafické podoby sborníku Romano džanibenFotoaktuality
14.02.2003Jarmila Hanah ČermákováO Roma Vakeren
17.01.2003Romistka Milena HübschmannováO Roma Vakeren
10.01.2003Zemřela romská spisovatelka Elena LackováO Roma Vakeren
03.01.2003Přehled událostí uplynulého rokuO Roma Vakeren
15.11.2002Vlado Oláh z Matice romskéO Roma Vakeren
01.11.2002Z ruskou prezidenta přijali ocenění i Milena Hübschmanová a ing. Karel HolomekO Roma Vakeren
06.09.2002ZprávyO Roma Vakeren
17.04.2000PhDr. Milena Hübschmannová - romistkaAnketa
03.09.1999Romská aktivistka Ilona Ferková zůstala ve Velké BritániiZprávy ze života Romů
12.02.1999LányZprávy ze života Romů
12.12.1998Romske aktualityZprávy ze života Romů
10.07.1998PrahaZprávy ze života Romů
24.04.1998LondýnZprávy ze života Romů
12.12.1997Romske aktualityZprávy ze života Romů
PhDr. Vladimír Oláh - básníkLiteratura
Mgr. Elena LackováLiteratura
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Literatura"
26.02.00  Recenze knihy S Romy žít budeme - jde o to, jak
26.02.00  Recenze knihy Pohřbi mě ve stoje
  PhDr. Vladimír Oláh - básník
  Mgr. Elena Lacková
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2020
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz