Vyhledávání
16.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Romská literatura


Elena Lacková

Romskou literaturu představuje především spisovatelka Elena Lacková, která se narodila v roce 1921 v romské osadě na východním Slovensku. Elena Lacková je autorkou románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, ve kterém s humorem líčí své dětství i dospělost, ve které se kromě jiného stala i první romskou studentkou Univerzity Karlovy.

Román Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou vznikl díky romistce Mileně Hübschmannové, která zaznamenala vyprávění Eleny Lackové v romštině a poté je přeložila do češtiny. Tak vznikla kniha mimořádné hodnoty, která nezaujme jen autentičností vyprávění, ale i osobností Eleny Lackové. Elena Lacková dnes žije na východním Slovensku a je autorkou další povídek, rozhlasové hry Žužika a první divadelní romské hry v bývalém Československu.

Tera Fabiánová

Další romskou spisovatelkou je Tera Fabiánová, která patří spolu s Elenou Lackovou mezi nejtalentovanější romské autory. Tera Fabiánová se narodila v roce 1930 v Žiharci v okrese Galanta. Její otec pracoval jako nádeník a příležitostný hudebník a matka pečovala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v "cikánské osadě", odkud odešla za prací do Prahy, kde žije dodnes. Více než pětadvacet let pracovala jako jeřábnice. Vychovala čtyři děti, z nichž Vojta zdědil po mamince literární nadání. Tera Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky, jak vypráví ve své autobiografické črtě Jak jsem chodila do školy. Z jejích povídek byla publikována například povídka Jak jsem chodila do školy a pohádka Tulák.

Ukázka z povídky

Jak jsem chodila do školy - Sar me phiravas andre škola

Phenďa mange miri daj: "Mušines andre škola te phirel, bo tre dades zaphandena." Samas khere pandž čhave, štar čhaja, jekh murš. Jekhphureder sas e phen, avka me, so somas jekh berl pal late. Aľe me somas zoraleder sar oj. The bengeder. Ta e daj phenďa: "Andre škola phireha tu, bo khere ča bida keres." E phen, kaj ačhela khere paš o ciknore. Hordinlas len pro dumo, o pherne rajbinlas, khoskerlas lenge o ľima, o buľora, šulavelas, pratinlas. Savoro kerlas odi čhaj, so sas khere, bo o daja džanas andro gav pal o gadže te kerel, avenas khere ča raťi. The amari daj džalas. O dad phirelas cehli te kerel. Te na sas buťi, kerlas le gadžeske vaš o chaben. Bare samas čore.

Tosara man e daj ušťada: "Ušťi upre, Barešereskeri, dža kije len, mor tut." Vaj tranda metri amere kerestar džalas leňori. Odoj amen phirahas amen te morel. Sako tosara, raťi tiž. Raťi denašavas kije len pro duj pindre, aľe sar džavas pale, ta chuťavas pre jekh pindro te ačhel žužo. Pindrange phirahas jevende ňila. Pre mande man has ča jekh viganocis, so e daj mangľa gadžatar. E gaťica, o teluno gadoro? Ta kaj! Na džanahs, hoj s'oda hin.

Maminka řekla: "Musíš chodit do školy, nebo nám zavřou tátu." Bylo nás doma pět dětí, čtyři děvčata, jeden chlapec. Nejstarší byla sestra, rok po ní já - ale já byla silnější a rychlejší. A taky větší darebák. A tak řekla maminka: "Do školy budeš chodit ty, Velká Hlavo, protože doma zlobíš." Sestra že zůstane doma u malých dětí. Nosila je na zádech, prala plínky, utírala jim nosy a zadečky, zamentala, uklízela. Nejstarší dcera musela doma zastat všechnu práci, protože matky chodily na posluhu do vsi a vracely se až odpoledne. Naše maminka taky chodila. Otec dělal cihly. Když nebyly zakázky, nádeničil u sedláků za kousek jídla. Byli jsme velice chudí.

Ráno mě maminka vzbudila: "Vstávej, Velká Hlavo, utíkej se umejt!" Asi padesát metrů od naší chatrče tekl potok. Sem jsme se chodili mýt. Ráno a večer. Večer jsem běžela k potoku po obou nohách, ale zpátky jsem skákala po jedné. Neměla jsem boty a chtěla jsem, aby mi aspoň ta jedna noha zůstala čistá. V zimě a v létě jsme chodili bosi. A na sebe jsem měla jen jediné šatečky, co mi manka vyžebrala. Kalhotky nebo spodní košilka? Ani jsme nevěděli, co to je.

Překlad Milena Hübschmannová

Margita Reiznerová

Především romským pohádkám se věnuje spisovatelka Margita Reiznerová, která se narodila v roce 1945 na Slovensku, odkud se však celá rodina odstěhovala po skončení války do Čech. Margita Reiznerová pracovala 11 let jako pomocná sestra v nemocnici v pražském Podolí, byla sólistkou romského folklórního souboru Perumos. Od počátku 80. let píše povídky a pohádky v romštině, kterou považuje za jazyk, v němž může nejlépe vyjádřit své pocity. Publikována a do čeština přeložena byla například pohádka Kaľi, věnované patronce Romů svaté Kaľi.

Ukázka z pohádky Kaľi:

Romové si udělali koliby, ženy se daly do vaření jídel. Navečer si všichni posedali k ohni, začali zpívat své testklivé krásné písně. V tom přišel Kaľiin muž. Volal na ně, že Kaľi umírá. Všichni Romové si kolem ní posedali a Kaľi k nim začala mluvit:

"Umírám, bratři i sestry moje, přestože nechci. Ale musím, můj otec Bůh si mne k sobě volá. Vy zůstanete sami. Ještě mnoho cest projdete, než každý zůstane tam, kde bude chtít. Prosím vás, buďte stále tak čistí, jako jste nyní. Bůh i já vás budeme milovat, budeme vás střežit a vkládat do vás sílu - a vy vždy budete vědět dopředu, co se stane. Proto jeden druhého navzájem opatrujte. Pokud nebudete čistí, naučíte se od bílých lidí to špatné, co oni dělají. A Bůh na vás zapomene. Slyšeli jste, co řekl Měsíc: cokoliv špatného uděláte, vaše děti ponesou váš hřích na sobě. Padne na ně neštěstí. A tak dlouho budu vaším hříchem trpět, dokud se zase k Bohu nebudete modlit a doku si do srdcí nevezmente zpátky svou dobrotu. Tehdy se k vám Bůh vrátí, zase bude vaším otcem. Prosím vás, nezapomeňte na má slova."

Ilona Ferková

O romských dětech v dětských domovech píše spisovatelka Ilona Ferková z Rokycan ve své knize Čhorde čhave - Ukradené děti. Ilona Ferková se romským dětem věnovala i při své práci v mateřské školce v Rokycanech. V srpnu 1999 odcestovala do Velké Británie se svou dcerou, která rovněž pracovala v mateřské školce jako romská asistentka, a dosud se nevrátila. Ilona Ferková dostala od prezidenta Václava Havla vyznamenání za svou aktivitu při zlepšování postavení Romů v České republice.

Romské náboženské poezii se věnuje básník Vlado Oláh, který je zakladatelem a předsedou romského křesťanského a vzdělávacího sdružení Matice romská. Dosud vyšla v knižní podobě jeho básnická sbírka Khamori luluďi - Slunečnice. Je spoluautorem překladu výňatků z bible, publikovaných v knížce O Del vakerel ke peskere čhave - Bůh mluví ke svým dětem.

Báseň Paľikeriben - Dík:

Paľikeriav tuke, Devla,
vaš o dživipen,
vaš oda, hoj som Rom,
hoj džav tire dromeha
savore Romenca.
Hoj rodav lenge
o čačipen baro,
o čačipen sasto.
Paľikerav tuke
vaš e romňi, vaš o čhave,
so mange len bičhaďal
andre miro dživipen.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o čhon,
so o soviben mange anel,
kaj man raťi te sasťarel.
Paľikerav tuke
vaš o veša,
vaš o čirikle,
so sako tosara
ušťaven man giľenca.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o sasťipen,
vaš o miro the mire čhavengro
the savore manušengro.
Paľikerav tuke
vaš e čerešňori,
so adaj terďol
jekh jekhori,
vaš lakero parno uripen,
so balzamos hin pre mire jakha.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš o lačhe manuša,
vaš lengere barvale jile.
Paľikerav tuke, Devla,
vaš oda, hoj som...

Děkuji ti, Bože,
za život,
za to, že jsem Rom,
že jdu tvou cestou
se všemi Romy.
Že pro ně hledám
pravdu velikou,
pravdu uzdravující.
Děkuji ti
za ženu, za děti,
co jsi mi seslal
do mého života.
Děkuji ti, Bože,
za slunce,
které všemu dává život.
Děkuji ti, Bože, za měsíc,
který mi přináší spánek,
aby mě přes noc uzdravoval.
Děkuji ti
za lesy,
za ptáky,
co každý den
budí mě písněmi.
Děkuji ti, Bože, za zdraví,
za své, svých dětí
a všech lidí na Zemi.
Děkuji ti za třešeň,
co stojí tu sama, jediná,
za její bílý závoj,
co hladí moje oči.
Děkuji ti, Bože,
za dobré lidi,
za jejich bohatá srdce.
Děkuji ti, Bože,
za to, že jsem...

Překlad Jan Červenka



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2016Spisovatelka Elena Lacková byla jako první romská osobnost v dějinách oceněna vysokým státním vyznamenánímO Roma Vakeren
30.01.2016Elena Lacková jako první Romka ze Slovenska vystudovala vysokou školu. Od jejího úmrtí uplynulo 13 letO Roma Vakeren
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
12.02.2012Jaroslav Balvín věnoval svou výstavu zesnulému spisovateli Vladu OláhoviO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Literatura"
26.02.00  Recenze knihy S Romy žít budeme - jde o to, jak
26.02.00  Recenze knihy Pohřbi mě ve stoje
  PhDr. Vladimír Oláh - básník
  Mgr. Elena Lacková
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745928   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261883   11.09.98 Romske aktuality
226838   14.03.00 Romský jazyk
160313    Historie a původ Romů
135325   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118867    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102296    Fotografie
89057   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79634   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77212    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz