Vyhledávání
18.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben " O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo tumen dodžanena, hoj ka mende denašen Roma so dživen pro Slovensko. Bešen andro tabora, so hin predalo nipi so denašen andale peskere phuva u mangen ka mende o azyl.

Nejdříve se dozvíte, že ze Slovenka do Česka přichází každý měsíc větší počet Romů, kteří u nás žádají o azyl.

Ada kurko hin andre Praha temutno romano festivalis Khamoro. Adaďives tumnege tiž phenaha save akcii pre ada festivalis sas, u save mek ena. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Příblížíme vám světový romský festival Khamoro 2003. Na festivalu vystoupila například skupina I Gitanos z Německa. Vydáme se také na odborný seminář věnovaný tématu holokaustu a na křest CD Khamoro. Nebudou chybět aktuality ze života Romů.

Paľiž amenca džana Hradcoste, kaj romni Marcela Zupkovo nachudľa buči, vaš oda hoj hini Romni. E vlada diňa andro Ústí love, pre soste oda tumen tiž dodžanena amendar. Sar dopejľa Romano slavikos ko Benátky nad Jizerou, kaj oka kurko o Roma giľavenas. Oda sa tumen dodžanena adadives, te šunena amaro O Roma vakeren.

Třicetiletá Romka Marcela Zupková, kterou začátkem roku odmítla zaměstnat zástupkyně královehradecké firmy Akyma, jako pomocnou sílu v kuchyni, se rozhodla obrátit na soud. Na problém jsme se zaměřili i my. Vláda vyčlenila pro Ústecký kraj téměř sedm milionů korun na program - předcházení sociálního vyloučení. Benátky nad Jizerou o víkendu hostili Romy z celé republiky. Pěvecké skupiny tam soutěžili o Romského slavíka, kdo vyhrál se dozvíte v závěru dnešního O Roma vakeren. Tolik namátkou z naší programové nabídky. Příjemný poslech vám přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Do ČR směřuje mnoho Romů ze Slovenska
Do České republiky přichází stále více Romů ze Slovenska, několik set žádá o politický azyl. Ostatní žijí u svých příbuzných. Podle neoficiálních údajů se u nás může pohybovat až 20 tisíc slovenských občanů. politici se obávají zneužívání sociálních dávek. Poslanec Petr Nečas se prostřednictvím médií vyjádřil na adresu slovenských Romů velmi kriticky.

"Já jsem přesvědčen, že se jedná o sociální migraci. Je to nežádoucí jev a všechny úrovně veřejné správy musí ve vzájemné spolupráci zamezit pokračování této migrace, která by mohla vést k sociálnímu a politickému napětí. Otevřeně říkám, že slovenští Romové u nás nejsou vítáni. Především v oblasti poskytování sociálních dávek, sociálních služeb. Je to i v oblasti přihlašování k trvalému pobytu, využívání obecních a městských bytů k dalšímu bydlení lidí, kteří tam nejsou přihlášeni, za které není placen nájem a podobně."

Jak reagoval sociolog Fedor Gál:

"Já jsem slyšel pana Nečase v televizi, kde řekl, že slovenští Romové u nás nejsou vítáni. Za týden nebo za dva máme referendum o vstupu do Evropské unie. Až tam budeme a Slováci tam budou stejně jako my, co pak řekne pan Nečas? Svobodná migrace je jeden ze základních atributů příští Evropské unie. Taky nebudou vítání? A nebudou vítáni ani jiní chudí lidé z ostatních evropských zemí, kteří jsou součástí Evropské unie? Slovenští Romové sem přicházejí proto, že žijí na Slovensku v osadách, které připomínají středověk. Ano, je to chyba vlády Slovenské republiky, že tento problém neuměla řešit. Ale takovýchto neřešených problémů bude v Evropské unii spousta a my tam nevstupujeme proto, abychom dostávali peníze z fondů nebo jenom proto, abychom dojili Evropskou unii, ale abychom také projevili trochu solidarity s lidmi, kteří jsou na tom hůř než my."

Žádají u nás slovenští Romové o azyl? Na to odpověděla Marii Vrábelové Anna Grůšová z poradny pro uprchlíky.

"Já si myslím, že počet žádostí o azyl se od začátku roku zvýšil a že se jedná vyloženě o ekonomickou migraci, protože na Slovensku se zhoršily podmínky, zejména pokud jde o sociální dávky atd. Lidé řeší zoufalou situaci tak, že se snaží získat azyl nebo žádat o azyl tady, protože to je v podstatě jediná možnost."

"Kde jsou umístěni?"

"Jsou umístěni většinou v uprchlických táborech, tedy v pobytových střediscích, abych se vyjádřila přesně. Zachází se s nimi jak se všemi ostatními žadateli o azyl, to znamená, že jejich žádosti jsou projednávány."

"Mají šanci na udělení azylu u nás?"

"Nemají, protože k tomu aby někdo u nás dostal azyl, musí dokázat pronásledování v zemi původu z rasových, náboženských, politických a jiných důvodů, to je taxativně pevně stanoveno. Slovensko je považováno za bezpečnou zemi, takže ani tento důvod tam není. Nemají šanci."

"Paní Věra Roubalová je sociální poradkyně, do těchto pobytových středisek dojíždí a je s těmito lidmi v kontaktu. Jak to vypadá konkrétně?"

"Romů je v azylových zařízeních docela hodně. Jsou to lidé, kteří jsou, jak je u nich zvykem soudržní, veselí, bezprostřední. Já s nimi vycházím velmi dobře. Pravda je, že jim velmi doporučuji, aby, jestli jen trošku mohou, aby se vrátili domů, že azyl tady nedostanou. Tady vlastně ztrácejí čas. Ten tábor je opravdu ubíjející. Někteří odcházejí, někteří to zkoušejí třeba do soukromí se ubytovat. Jen pro zajímavost vám řeknu, měli jsme v Červeném Újezdu jednu rodinu, která opravdu měla doklady o tom, že jim skinheadi hodili do baráku zápalnou lahev, že je ztoukli, ukradli jim auto, přesto dostali první negativ. Po tom prvním negativu se repatriovali, vrátili se domů."

"Co většina z těchto Romů uvádí za důvod udělení azylu u nás?"

"Příklad, který jsem uváděla, je opravdu výjimka. Ve většině případů mluví o sociálních dávkách, mluví o tom, že nemají dost peněz na zaplacení bytu a jsou v takových podmínkách, že hledají, kde by se jim dařilo lépe."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
24.01.2015Rok 2015 přinesl změny v sociálních dávkáchO Roma Vakeren
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
01.12.2012K čemu slouží S KartaO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Festival Khamoro začal křtem CD Khamoro
Praha je v těchto dnech už po páté dějištěm světového romského festivalu Khamoro 2003. Letošní festival odstaroval křest CD Khamoro, na kterém si můžete poslechnout muziku od nás i ze zahraničí a to z předešlých ročníků tohoto festivalu. Na tomto projektu se podílel také Český rozhlas. Martině Holubové CD Khamoro představila producentka festivalu Jelena Silajdžičová.
CD Khamoro

"Interpreti jsou ze 14 států, je to 17 různých skupin. Z nich jsou jen tři z České republiky a všichni ostatní jsou z různých zemí."

"Jak jste vybírali skladby na kompilaci?"

"To dělal pan Silajdžič, to je jeho práce. Vybíral to podle určité dramaturgie, která platí pro celé Khamoro - to je ukázat bohatství romské hudby na společném základě a potom na specifikách, které se liší podle toho, odkud určitá skupina pochází."

"Která z písní vás na tomto CD nejvíce zaujala?"

"To vám neřeknu, já je mám ráda všechny."

"Na co se mohou posluchači na cédéčku těšit?"

"Na různorodost, na bohatství, na rozmanitost romské hudby, která je úplně jedinečná, nezopakovatelná. Všechny písničky jsou natočeny v průběhu živých koncertů, takže samozřejmě že to bylo technicky náročné. To trošku práci omezovalo, ale doufáme, že to dopadlo dobře."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
22.05.2014Jelena Silajdžić zve na festival Khamoro: Uslyšíte i jazz s romskou dušíZprávy ze života Romů
26.04.2014Jak se zakladatelé festivalu Khamoro dostali do ČeskaO Roma Vakeren
25.01.2014Co přivedlo zakladatelku festivalu Khamoro Jelenu Silajdžić do ČeskaO Roma Vakeren
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
16.04.2004Blíží se festival KhamoroO Roma Vakeren
09.04.2004Během celostátní konference Mezinárodní romské unie byly oceněny osobnosti, které přispěly k rozvoji romské komunityO Roma Vakeren
30.05.2003Stringo z KazachstánuKhamoro 2003
29.05.2003Gelem z RuskaKhamoro 2003
23.05.2003Jak proběhne 5. světový festival KhamoroO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Skupina I Gitanos vystoupila na festivalu Khamoro I Gitanos v pražském Jazz Clubu Reduta
Na festivalu Khamoro vystoupila také I Gitanos, přední romská skupina působící v Německu, Švýcarsku, zemích Beneluxu a Francii. Jejich hudební styl se udržuje v duchu rodinné tradice, kterou započal Džango Reinhardt. První Evropan, který se stal nezávislou součástí jazzu, aniž by měl kořeny v americké nebo africké kultuře. Vedoucí kapely I Gitanos Lulo Reinhardt nám řekl:
Lulo Reinhardt v pražském Jazz Clubu Reduta

"Naše skupina vznikla v roce 1991 v Německu. Předtím jsme hráli s tátou a bratrancem ve skupině Mike Reinhardt Sextet. To je skupina, která hraje typický romský swing a doposud existuje. Dlouho, od 70. do 90. let, byla hodně známá. My jsme ale chtěli dělat něco jiného. Zpívat v našem rodném jazyce nás hrozně baví. Texty píše můj táta Bawo Reinhardt a můj bratranec Bavo Degé. Já většinou skládám hudbu. Skupina I Gitanos má osm členů. Do Prahy jsme přijeli na tři dny, ale hrajeme jenom jednou. Když jste vzpomněli legendárního Django Reinhardta, mohu potvrdit, že jsme příbuzní, je to náš prastrýc. V České republice jsem už jednou byl, ale bylo to vystoupení s jedním brazilským kytaristou. Hráli jsme v Praze v paláci Akropolis a taky v Ústí nad Labem. Festivalem Khamoro jsem totálně fascinován. Celý život hraji na romských festivalech. Ve Španělsku a v Německu jich máme také hodně. A to je na tom krásné, že se sejdou Romové z celého světa, znovu se setkají a hovoří spolu. To je moc důležité, protože se to někdy ztrácí. Jsme bratři, proto jsem Romům řekl, že jsme jedna rodina."

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2003Stringo z KazachstánuKhamoro 2003
29.05.2003Gelem z RuskaKhamoro 2003
23.05.2003Jak proběhne 5. světový festival KhamoroO Roma Vakeren
16.05.2003Brzy začne festival KhamoroO Roma Vakeren
16.05.2003Záštitu na festivalem Khamoro přijal i Emil ŠčukaO Roma Vakeren
19.02.2002UhryHudba
Note Manouche z FrancieKhamoro 2003
Křest CD Khamoro v Lucerna Music BaruKhamoro 2003
Světový romský festival Khamoro 2003Khamoro 2003
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Seminář o holocaustu Romů
Součástí festivalu Khamoro byly i odborné semináře. V Židovské obci se konal odborný seminář ke genocidě Romů v době 2. světové války, nejen u nás, ale i v jiných evropských zemích. Více podrobností k romskému holocaustu řekl Marii Vrábelové historik z Muzea romské kultury v Brně Petr Lhotka.
Seminář o holocaustu Romů

"Tak v současné době nebo v posledních několika desetiletích se o nacistické genocidě Romů začíná mluvit. Jedná se vlastně až o období od 70-tých let. Předtím se o tomto problému mlčelo. Nacistická genocida se jednotlivých zemí dotkla různým způsobem, s různou intenzitou. Já bych jen řekl, že u nás v Čechách a na Moravě byla ta intenzita jedna z nejvyšších v Evropě. Systematičnost vyhlazování byla daleko nejvyšší."

"Často se hovoří o tom, že v letském táboře se na vyhlazování vlastně podíleli "naši"lidé. Jak to třeba bylo v ostatních zemích?"

Seminář o holocaustu Romů

"Já bych řekl, že situace v protektorátu byl srovnatelná se situací německých Romů. Tam se právě na opatřeních podíleli právě především místní úřady, místní o policie, místní lidé."

"Myslíte si, že by bylo dobré a možné, aby se děti učily už na školách o této historii?"

"Do jisté míry už tomu tak je, protože v současných učebnicích dějepisu už bývají alespoň zmínky o letském táboře, o Hodoníně nebo celkově o nacistické genocidě Romů. Já si myslím, že je to třeba především z toho důvodu, že problém genocidy tady zůstává a že poznání historických kořenů nám umožní snad jednou překonat tento temný stín minulosti i současnosti."

Účastníci semináře

"Máte záznamy nebo alespoň víte přibližně kolik bylo obětí za druhé světové války mezi Romy?"

"Nejčastěji bývá uváděno číslo půl milionu. V nacistické dokumentaci je jednoznačně uvedeno asi 150 tisíc obětí. Zbytek patří buď do nedokumentovaných nebo se jedná o pouhé odhady obětí. Já si myslím, že v tomto případě není otázka o množství, číslech, ale o samotném procesu, o samotném faktu, že ti lidé byli pronásledováni na základě příslušnosti k určité rase."

Semináře se také zúčastnil židovský pamětník Artur Radvanský, který Marii Vrábelové řekl....

Příjezd Romů do Osvětimi

"Byl jsem šest roků v šesti koncentrácích: Buchenwald, Ravensbrück, Sachsenhausen, Auschwitz, Mauthausen a Eibensee(???). Byl jsem prvního dne války ve sběrném táboře. Já jsem prchal do Polska. Jak nás chytli v Polsku, byli tam také romští kamarádi, byl jsem s nimi ve všech těch táborech, o kterých jsem teď mluvil. Byli jsme dobří kamarádi. Tam se nikdy nekoukalo na to, jestli jsi bílý, černý, fialový, zelený. Zkrátka kdo byl slušný a pořádný člověk, to byl náš kamarád."

"Říkalo se, že v koncentračních táborech byli Romové ještě zvlášť než byli Židé. Jak to bylo?"

"Těžko se to dá říct, ale myslím, že v těch stupních, že Židé, Romové a Strafkompanie - tedy kárná kompanie, byli úplně na dně hierarchie. Kopali je, bili, pronásledovali všude. To byly tři skupiny, které na tom byly nejhůře. To mohu za tu šestiletou zkušenost říct."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
25.06.2016Nizozemský umělec Ron Glasbeek zachycoval život Sintů v období před, během a po druhé světové válceO Roma Vakeren
12.03.2016Veronika Gronzárová se narodila v zajišťovacím táboře v Dubnici nad VáhomO Roma Vakeren
12.03.2016Hra Cikánský boxer připomíná osudy boxerské hvězdy Johanna TrollmannaO Roma Vakeren
12.03.2016Holocaust přežila jen desetina českých a moravských RomůO Roma Vakeren
20.02.2016Ignác Zima spoluzakládal Muzeum romské kultury a vyučoval romštinuO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
05.12.2015Plesem desetiletí vyvrcholily oslavy deseti let existence Muzea romské kultury jako státní organizaceO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Švédské úřady v minulých dnech odmítly skupinu 24 slovenských Romů, kteří počátkem týdne požádali v největší skandinávské zemi o azyl. Podle švédského migračního úřadu se jedná o první případ skupinové žádosti tohoto druhu v letošním roce. V minulých letech byly příjezdy skupin ze Slovenska častější. Žadatelé o politický azyl z této země ve Švédsku v posledních letech prakticky nemají šanci, neboť Slovensko je považováno za demokratický stát.

V ostravském hotelu Atom byla podepsána dohoda o spolupráci při řešení zaměstnanosti osob obtížně umístitelných na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu. Dohodu uzavřelo Sdružení romských podnikatelů a soukromníků v České republice a KPM Consult, akciová společnost.

Na setkání krajských koordinátorů pro romské záležitosti v Olomouci 3. června se bude hovořit o romské integraci a jejích souvislostech s reformou veřejné správy. Předmětem jednání budou také předběžné výstupy z výzkumu sociální a ekonomické situace romské populace. Jednání se rovněž zúčastní vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, členové Rady vlády pro záležitosti romských komunit a zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva vnitra.

Po devítileté zkušenosti s prací s bezdomovci a sociálně slabými se českolipský Dům humanity rozhodl zapojit do projektu streetpapers. Lidem bez střechy nad hlavou dává projekt šanci vydělat si prodejem časopisu Nový prostor vlastní peníze. Pondělního zahájení projektu se zúčastní místostarostka České Lípy Hana Moudrá a také prodejci

časopisů.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.02.2015Vláda schválila strategii romské integrace na příštích pět letO Roma Vakeren
13.12.2014Mezinárodní romská konference v Bruselu se zabývala zlepšením integraci Romů v celé EvropěO Roma Vakeren
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
13.07.2013Byla představena zpráva o plnění Národní strategie integrace RomůO Roma Vakeren
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
08.11.2011Ministr Kubice přijel řešit problémy na sever ČechZprávy ze života Romů
15.10.2011Se Zdeňkem Gužim a Karlem Holomkem o řešení situace Romů v ČeskuO Roma Vakeren
15.10.2011Předsudky a stereotypy v přístupu vůči Romům se staly tématem výzkumu Světové bankyO Roma Vakeren
26.09.2011Varnsdorfský starosta: Situace v regionu může dál eskalovatZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Žena, kterou odmítli zaměstnat kvůli romskému původu, se obrátí na soud
Třicetiletá Romka Marcela Zupková, kterou začátkem roku odmítla zaměstnat zástupkyně královehradecké firmy Akyma Hana Penochová, jako pomocnou sílu v kuchyni, se rozhodla obrátit na soud. Žena protestuje proti tomu, ža byla odmítnuta pouze z toho důvodu, ža je romského původu. Krajský soud v Hradci Králové tak bude brzy posuzovat, zda došlo k rasové diskriminaci Romky. Na problém se podrobně zaměřil redaktor Jiří Máslo, který nejdříve oslovil Marcelu Zupkovou.

"Když mě viděla paní Panochová, která byl zástupkyní firmy, tak na to hned reagovala tak, že Cikánky nechtěla, že má už s Cikánkama velké zkušenosti a také, že se tam chodí stravovat lidé z různých firem, takže, jak by to vypadalo, kdyby Cikánka byla u výdeje. Tak jsem jí řekla, ať mi to podepíše a ať tam uvede, z jakého důvodu mě nechce vzít do práce a tak to udělala."

"Kam jste potom s těmito dokumenty šla?"

"Zpátky na úřad práce a tam jsem jim ukázala to, co mi napsala, že důvodem nepřijetí do práce byl můj romský původ. Řekli mi, že si mohu podat stížnost na tu firmu a to jsem také udělala?"

"Jak byla stížnost vyřízena?"

"Z úřadu práce mi pak poslali dopis, ve kterém psali, že s tím nemohou nic dělat, že nemají pravomoc na to, aby ji mohli nějak pokutovat, že budu muset k soudu a vyřešit to nějak přes advokáta."

Markus Pape, který už řadu let sleduje dodržování lidských práv Romů v České republice však upozorňuje na to, že mají velmi obtížnou pozici. České zákony totiž podle něj na rasovou diskriminaci zcela zapomínají.

"Trestní zákon nezná trestný čin diskriminace na základě etnického původu a v současné době, podle českých zákonů, Rom se může bránit jedině žalobou na ochranu osobnosti. Bohužel, žaloba na ochranu osobnosti nepostihne osobní odpovědnost dotyčné paní, která sama rozhodla, že nevezme paní Zupkovou do práce."

"Pokud není možné žalovat přímo za rasovou diskriminaci zmíněnou paní, kdo může být v tomto případě žalován?"

"Je pouze možné žalovat firmu, ve které pracuje osoba, která někoho nepřijala do práce na základě etnického původu. To znamená, že dotyčná osoba vyjde bez trestu před zákonem i před soudem, protože není možné ji stíhat."

Právní zástupce Marcely Zupkové, David Strupek, proto využil jediné možnosti žalovat majitelku firmy Akyma Marii Řehákovou.

"Uplatňuje se tu princip, že osoba, která provozuje nějaký podnik, pro provozu tohoto podniku nebo pro svou činnost použije jinou osobu, odpovídá za to. Na doporučení od Úřadu práce byla jednoznačně uvedena paní Řeháková, její identifikační číslo. Paní Panochová, když podepsala důvod odmítnutí, tak k tomu připojila razítko paní Řehákové. Jednoznačně jednala jejím jménem, tudíž jednoznačně odpovídá paní Řeháková."

"Z jakého důvodu byla žaloba na ochranu osobnosti podána?"

"Proti dvěma krokům: jednak proti tomu samotnému odmítnutí, kdy v důvodu odmítnutí byl uveden romský původ a jednak jaké stanovisko pro tisk, konkrétně Hradecké noviny, dodatečně paní Panochová uvedla, když vyslovila větu. "Jak by to před zákazníky vypadalo, kdyby byla Romka u výdeje obědů?". Tyto dva momenty jsou předmětem žaloby. Je požadována písemná omluva za diskriminaci formou dopisu, dále omluva uveřejněná v Hradeckých novinách za ono vyjádření v tom článku a je zde také požadována finanční a majetková újma, částka 250 tisíc korun."

K tomu, že se Marcela Zupková domáhá svých práv soudní cestou, se vyjádřila i majitelka firmy Akyma Marie Řeháková, na níž byla, coby na osobu zodpovědnou za činnost firmy, přímo směřována žaloba.

"Paní Zupková má na to pochopitelně právo. My jí ho nebudeme odpírat a uvidíme, jak se tam podaří co, kde dokázat, co si vzájemně s paní Panochovou řekly."

"Tady došlo k tomu, že nelze přímo žalovat paní Panochovou, ale jste žalována vy, coby majitelka firmy Akyma, jak se na to díváte?"

"Musím to brát tak, jak to je a nemohu najednou říkat, že ne. Jsem, jsem."

"Připouštíte si, že by soud rozhodl ve prospěch žadatelky o práci?"

"Musíme si připustit všechny možnosti. Odmítnout ji takto byla rozhodně chyba. Samozřejmě že nikdo se neodmítá z tohoto důvodu."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
27.08.2010Dva roky po žhářském útoku ve VítkověO Roma Vakeren
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Program předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků
Pojďme k dalšímu tématu. Najít dobrou práci, to dnes znamená nabídnout zaměstanavateli vzdělání a zkušenosti. To platí i pro Romy, kteří mají v této oblasti zatím velké rezervy, ale mají také velkou šanci vzdělání a pracovní zkušenosti získat. K tomu je určen program předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků. Vláda na něj jen pro ústecký kraj vyčlenila téměř sedm miliónů korun. Na co konkrétně budou určeny, to zjišťovala Věra Masopustová z Českého rozhlasu Sever.

Tyto peníze jsou určeny výhradně na vzdělávací programy. Nepůjdou tedy na kulturu, ale především na rekvalifikační kurzy a odbornou přípravu romských asistentů a terénních pracovníků. To by měly zajišťovat především samy romské organizace. Zda je v kraji dost takových, které mají s podobnými programy zkušenosti a budou umět dotace využít na to jsem se zeptala krajské romské koordinátorky Evy Bajgerové:

"Ústecký kraj má dostatek, teď mluvím za romskou komunitou ne za neromskou komunitu, má dostatek romských organizací. Už kus práce za sebou mají a přesvědčily nás, že už něco umějí. Chci říci, že tyto finance určitě nebudou použity vniveč. Je tady nabídka organizací, kterým když se ta částka dá, tak ji budou umět zpracovat, aby to bylo ku prospěchu romské komunity.

"Můžete uvést konkrétně o jaké organizace se jedná?"

"Já vezmu asi to, co je mi nejbližší, takže to je Ústí: občanské sdružení ??Khetano kre???, jedno z nejstarších občanských sdružení tady v našem kraji. Má určité zkušenosti a přesvědčilo nás, že už něco umí. Potom občanské sdružení Romano Jasnica v Mostě. Je to zajímavé sdružení. Doopravdy se rozjeli docela slušně. Na území Teplicka se nám rozjely tři neziskové organizace. Myslím si, že to, co nám předložili, zatím tedy jen formou záměru, je velice zajímavý projekt, který by se týkal rekvalifikací a zaměstnávání. Na Chomutově je občanské sdružení Cíl, které také již pracuje třetím, čtvrtým rokem."

Jak mi také řekla Eva Bajgerová, zatím je v kraji přes sto Romů se středoškolským vzděláním. Ona sama ví o sedmi vysokoškolácích. Dva budou končit vysokoškolské studium už za několik dnů. Pokud se záměr programu vydaří i v příštích letech, mělo by být romských studentů podstatně víc.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
14.05.2010O vzdělávání romských dětí s Martinem ŠimáčkemO Roma Vakeren
26.11.2009MŠMT představilo opatření proti diskriminaci romských žákůZprávy ze života Romů
14.11.2008Přístup romských dětí ke vzděláníO Roma Vakeren
19.03.2008Projekt Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů Zprávy ze života Romů
15.02.2008Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže O Roma Vakeren
09.03.2007Projekt sdružení Velká Ohrada přispěje k lepšímu zaměstnávání Romů v PrazeO Roma Vakeren
15.12.2006Vzdělávací záložky a skládačky pomáhají předávat informace o národnostních menšináchO Roma Vakeren
15.12.2006Vzdělávání Romů je podle Heleny Danielové lepší v ČR než ve FranciiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romové soutěžili o titul Romský slavík
V následujících minutách se společně vydáme do Benátek nad Jizerou, kde se o víkendu v tamním letním kině sešlo mnoho Romů z celé republiky. Romské amaterské skupiny, zpěváci a zpěvačky soutěžili o titul Romský slavík. Už druhý ročník připravilo sdružení Chuden pal o jilo z Benátek nad Jizerou. Helena Poláková oslovila vítězku romského slavíka Ivanu Husákovou a Ernesta Danča z tamního sdružení.

"V Benátkách je hodně Romů a je tady hodně muzikantů. Baví mě pracovat s mladými lidmi a muzika mě baví."

"Jak pomáháte romským dětem?"

"Zatím jen přes muziku. Teď právě dáváme dohromady program, kde bychom chtěli rozjet kurz šití, sport atd."

"Jaké nejbližší akce budete pořádat?"

"Dali jsme si za úkol dodržet tradici Romského slavíka. Zatím to děláme jen jednou ročně, teď probíhá druhý ročník. Doufám, že se nám i třetí vyvede a budeme takto dál pokračovat."

"To je bomba. Já jsem to vůbec nečekala. Je to hezké."

"Kdo vás přihlásil do soutěže?"

"Přihlásila jsem se já sama. Mě baví zpívat, tak asi

proto."

"Chcete se věnovat zpěvu profesionálně?"

"No, určitě. Teď chodím na hodiny zpěvu, doufám, že mi to vyjde."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.05.2004Zpěváci již po třetí soutěžili o titul romského slavíkaO Roma Vakeren
25.09.1997BrnoZprávy ze života Romů

Připravované akce
Blíží se konec O Roma vakeren, ale dříve než se rozloučíme, máme tu pro vás ještě několik pozvánek na připravované akce.

Na výstavu fotografií Evy Davidové Romano drom - Cesty Romů jste zváni do Mostu. Práce autorky budou k vidění až do 30. června, kromě pondělí od 9 do 17 hodin a o víkendech od 13 do 17 hodin.

Romské hudební jaro odstartuje už 7. června v Českých Budějovicích. Přehlídku hudebních souborů a skupin jihočeského regionu pořádá na Letní scéně OS Nevo dživipen - Nový život se sídlem v jihočeské metropoli.

Možnost shlédnout romskou kulturu v plné kráse, taneční soubory a romskou hudbu budou mít návštěvníci prvního romského festivalu v Chrudimi, který se uskuteční 28. 6. 2003 v letním kině. Začátek programu je od 12.00 hod.

Vystoupí i romská skupina Mahala Rai Banda z Rumunska

Ve dnech 21. - 22. 6. 2003 se v Praze na ostrově Štvanice uskuteční už 6. ročník festivalu ethno a world music. Festival se koná pod záštitou Karla Schwarzenberga. Hlavními pořadateli jsou agentura Rachot a týdeník Respekt spolupráci s Magistrátem hlavního města.


"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Mek te nazabisterav - irindža amnge o Norbi u del te pozdravinen le Marget te le Izak. But bacht te sastipen. Norbi giľi so bašaven o Lukačovci ka mende andre redakcia nane ta tumenge mukas aves, tiž šukar. Te aven bachtale. Romale ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Do ČR směřuje mnoho Romů ze Slovenska
Reportáž:  Festival Khamoro začal křtem CD Khamoro
Reportáž:  Skupina I Gitanos vystoupila na festivalu Khamoro
Reportáž:  Seminář o holocaustu Romů
Zprávy: 
Reportáž:  Žena, kterou odmítli zaměstnat kvůli romskému původu, se obrátí na soud
Reportáž:  Program předcházení sociálního vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků
Reportáž:  Romové soutěžili o titul Romský slavík

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745934   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261890   11.09.98 Romske aktuality
227051   14.03.00 Romský jazyk
160395    Historie a původ Romů
135383   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118875    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102299    Fotografie
89070   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79645   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77222    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz