Vyhledávání
21.10.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Pale hin parašťovin, tumen šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora, sar sako kurko, pale šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Kerďžam predal tumende reporty - sa čačutnes, bio chochavibena! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca vakerela o Vladimír Demeter, phenela amenge, ko leske sikadža drom ko amare giľa te bašaviben.

Hned v úvodu nám Vladimír Demeter ze skupiny Bengas prozradí, že vyrůstal v tradiční romské rodině a že jeho hudební začátky nebyly vůbec lehké.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Stanislav Tišer, andalo Box club Žižkov. Vakereha leha pal kada sportos, tiž amenge phenela save talenti amen hin. Paľiž tumenge phenaha nevimata, andal le romengero dživipen.

Do studia jsme pozvali Stanislava Tišera - Československého reprezentanta a několikanásobného mistra ČR v boxu a držitele medaile Fair Play ČS Olympijského výboru. Dnes působí v Box clubu Žižkov, jako trenér. Dozvíme se, jak Romové vynikají v tomto sportu a prozradí nám také něco o svých talentovaných svěřencích. Chybět nebudou ani aktuality ze života Romů.

Pheneha tumenge, save čačipena tumen hin, te džan darekaj andre buči, u keren tumenca e smluva. Vakeraha tiž jekha romňaha, so phirdža avri bari sikhaďi. Phenela amenge, sar pes lake dživel u so kerel predalo Roma. Tiž tumenge pheneha, kaj te rodel pomoca, te tumen hin daresavo pharipen. Vakraha tiž palo drogi, bo le romen hin tiž baro pharipen le drogenca.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se v naší právní poradně dozvíte, co by měla obsahovat pracovní smlouva. Cyril Koky - romský koordinátora pro Středočeský kraj nám prozradí, jak Romové využívají služeb, které nabízí. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Cesta Vladimíra Demetera k hudbě
V pražském clubu Roxy pokřtila skupina Bengas své první CD album s názvem Dža. Výtěžek z koncertu bude věnován na pomoc válkou postiženému Iráku. Výraznou osobností kapely Bengas je Vladimír Demeter, který vyrůstal v tradiční romské rodině. Oslovila jej Helena Poláková
Vladimír Demeter (napravo)

"Jaké byly vaše začátky a kdy jste začal zpívat?"

"Když mi bylo 13 let, tak jsem nemohl chodit ven, táta mi koupil cimbál a musel jsem tři hodiny denně doma cvičit, pak jsem mohl jít ven. Potom jsem poté zpíval v Khamoru, kdy se to trochu změnilo z folklorního do modernějšího. V Libni jsem poté začal zpívat na diskotékovém Khamoru. Z mé rodiny už vlastně v Čechách nikdo není, zůstal jsem jen já, takže když se něco dělo, nějaké křtiny, tak jsem zpíval já. Tak jsem začal zpívat, pak se mi to natolik líbilo, že zpívám doteď, s Bengas."

"Zpíval jste i s jinou skupinou?"

"Zpíval jsem v Khamoru, potom v Belgii dva roky, tam kapela ani neměla žádný název. Pak jsem zpíval s Vojtou Lavičkou, no a teď zpívám v Bengas."

"Co pro vás znamená zpívat romské písně?"

"No, radost. Protože zpívám to, co chci, a od srdce a jsem to já. Myslím, že i pro Romy je to radost nejenom pro mě."

"Jaká hudba vás nejvíce zajímá?"

"Já jsem na dvě strany. Mně se líbí každá hudba, já si poslechnu i třeba Bedřicha Smetanu, vážnou hudbu. Co se mi líbí, to je Gipsy Kings a poslechnu si rád Kale jakha, Maďary, pak také Turecko, Jugoslávie a tak. Takovou tu etnickou hudbu."

"Bylo to vaše přání nebo sen, stát se zpěvákem?"

"Sen."

"Co byste vzkázal mladým lidem, kteří mají podobné sny?"

"Já jsem si v životě nepředstavil, že budu zpívat v kapele, ale denně jsem cvičil. Bylo mi špatně, vzal jsem kytaru a začal jsem si zpívat. Teď to dávám druhým lidem. Zpívám ze sebe, předávám ostatním to, jak se cítím."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.01.2016Už 15 let hraje svým příznivcům kapela BengasO Roma Vakeren
23.04.2010Skupina Bengas připravuje své třetí albumO Roma Vakeren
20.02.2009ZprávyO Roma Vakeren
09.01.2009O změnách v kapele Bengas a jejich připravovaném albuO Roma Vakeren
23.12.2008Skupina Bengas nahrála vánoční píseňZprávy ze života Romů
22.08.2008Pozvánka na pietní akt a na koncertO Roma Vakeren
19.08.2008Na interkulturním koncertu vystoupí Romové i potomci Sudetských NěmcůZprávy ze života Romů
30.05.2008Z českých skupin na letošním Khamoru vystupovala kapela BengasO Roma Vakeren
27.03.2008Festival Febiofest a Romové Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Boxer Stanislav Tišer
Je tu čas, kdy si do O Roma vakeren zveme hosty. Tím dnešním je Stanislav Tišer z Box clubu Žižkov. Dobrý večer.
Stanislav Tišer (Foto: www.boxclub.cz)

"Dobrý večer."

"Pane Tišere, o vás jsme se dozvěděli, pochopitelně jsme se připravili na povídání s vámi, že pocházíte z Plzně, máte osm sourozenců, ale že také pocházíte z hudebnické rodiny. Spíš bych čekal, že tady se mnou bude sedět kytarista, houslista, hlavně ne bývalý boxer. Jak jste se dostal ke sportu a k boxu vůbec?"

"Pocházím z muzikantské rodiny, to je pravda. Otec měl svou vlastní cimbálovou kapelu. Já sám hraji na kytaru, ale už jsem na ni nesáhl asi deset let, takže už těžko něco zahraji. V 15 letech jsem se dostal náhodou k boxu a zůstal jsem u toho až o dnešní doby."

"Co na to říkali vaši? Nechtěli z vás přece jen raději mít toho houslistu nebo kytaristu?"

Stanislav Tišer při přebírání ceny Fair play za rok 2000 (Foto: www.boxclub.cz)

"Mám ještě další čtyři bratry. Jeden hraje na saxofon, druhý na harmoniku, další na housle, takže tam to zůstalo. No, a u mě přišly první úspěchy ve sportu a šlo to dál, takže to bylo dobré."

"Tak, jsme u prvních úspěchů. Vzpomenete si na to ještě? Jak jste vůbec začínal, tak v kostce, a kdy se první úspěchy dostavily?"

"Pamatuji se přesně na první zápas, nastoupil jsem v Budějovicích. To jsem ještě bydlel v Plzni, poslali mi telegram, abych přijel do Budějovic na první zápas. Tenkrát se nosily dlouhé vlasy, máničky, takže jsem taky měl dlouhé vlasy. Přijel jsem do Budějovic, tam jsem nevěděl, ke kterému trenérovi se mám hlásit, nikoho jsem tam neznal. Trenér Malík hned jak mě uviděl, tak mě čapnul: "Ty vlasy půjdou dolu!" Jelikož to byla móda, tak jsem nechtěl. Nakonec jsem poslechl. Řekl jsem si, že když vlasy přišly dolů, tak to musím tomu klukovi nandat. Nastoupil jsem a první zápas jsem vyhrál."

"Potom to šlo dál, až jste to dotáhl do tehdy ještě Československé reprezentace. Jaké tam byly úspěchy?"

Stanislav Tišer při přebírání ceny Fair play za rok 2000 (Foto: www.boxclub.cz)

"Reprezentoval jsem naši vlast, Československo, necelých pět let. Největší úspěch byla nominace na Olympijské hry v roce 1984, kdy se nakonec nejelo, protože se to bojkotovalo. Pak už jsem na to zanevřel a boxoval jsem jen v mezistátních utkáních: Československo-Německo, Československo-Maďarsko, a tak podobně."

"Máte za sebou řadu zápasů, jakých úspěchů jste v tomto sportu dosáhl. Vzpomínáte na své prohry a výhry?"

"Noo.... Já jsem většinou vyhrával, jestli to tak můžu říct. Získal jsem několik titulů: Mistra České republiky, Mistra Československé republiky v dorostu, vyhrál jsem v několika mezinárodních turnajích, na Velké ceně jsem byl bronzový. Tenkrát jsem nezaslouženě prohrál s boxerem Mongolské republiky. Tak to šlo nějak dál."

"Když se vrátíme ještě k tomu nešťastnému roku 1984, kdy se nejelo do Los Angeles. Spousta sportovců to brala jako svoji osobní tragédii, protože leckdy to byla pro ně poslední příležitost se vůbec se na nějaké Olympiádě ukázat. Jak jste to nesl vy?"

"Já jsem na to tenkrát v čtyřiaosmdesátém roce, kdy jsem ještě jako reprezentant jezdil po turnajích, taky zanevřel. Žádal jsem tenkrát, jestli bych nemohl s "nároďákem" přestat, málem jsem dostal stopku. Pak se můj trenér Julius Stormo, olympijský vítěz, domluvil na Svazu, že budu boxovat jen v mezinárodních utkáních. Takže, tím to vlastně pro mě skončilo."

"Ještě to ale docela dobře dopadlo..... Ale..... Čas oponou trhl, jak se říká, přišel rok 2000 a Olympijský výbor České republiky vám udělil prestižní cenu. Jaká to byla cena a za co?"

"No, hlavně to bylo za to, že už několik let pracuji s mládeží."

"A jsme u práce s mládeží... Aničko.."

"Já jsem se vás ještě chtěla zeptat, kdy jste ukončil svou kariéru?"

"Oficiálně jsem ukončil kariéru asi tak v roce 1990. Naposledy jsem vlastně boxoval v roce 1996, to jsem boxoval ještě tři utkání: dvě v Budějovicích, jedno na Slovensku v Bratislavě, kde jsem všechny zápasy vyhrál. To už mi bylo 39, tehdy jsem skončil."

"Boxu se věnujete dodnes. Zájemci o tento sport vás najdou v Box clubu Žižkov, kde jste trenérem. Kdy a proč jste založil tento klub?"

"Klub jsem založil v roce 1994. A udělal jsem to proto, že jsem viděl malé kluky běhat jen tak po parcích, někteří z nich i fetovali, tak jsem si řekl, že by bylo dobré pro ně něco udělat. Tak jsem si pronajal tělocvičnu a řekl jsem všem klukům, aby tam přišli. Tím to začalo. Začínal jsem jenom s Romy. První den nás tam bylo asi padesát, postupně to ubývalo, zůstávali jen ti nejlepší, co vydrželi. Pak začali chodit bílí kluci, takže se to dalo dohromady. Už to dělám vlastně 9 let. Převážná většina jsou bílí kluci, ale jsou tam i naši

lidé."

"V současné době si trenéři ze všech sportů, ať už jsou to sporty kolektivní nebo individuální, stěžují, že mládež nemohou k tomu svému sportu dostat, jak se to daří vám?"

"Mně se to daří docela dobře. Denně mě navštíví tak 80, možná stovka lidí, protože mám otevřeno od 9 do 10 hodin do večera. Já si myslím, že je to hlavně v přístupu. Mladí lidé potřebují někam patřit, každý chce někam patřit. Buď si najdou špatnou partu, kde dělají nějaké blbosti nebo si najdou pozitivní partu, třeba takovou jako je u nás mezi sportovci. Trenér musí být trochu psycholog a odhadnout, jak se má k mladým klukům chovat. Někdo třeba na tréninku nechce zabrat, nechce poslouchat všechny příkazy atd. U nás je to tedy o tom, že se nám podařilo dát lidi trochu dohromady, být kamarádský, být jedna velká rodina a pak to kluci neopustí."

"Pane Tišere, to vás musí hodně těšit, když se vám podaří vytáhnout nějakého kluka z negativní party a dostat ho k vám a on se pak už na nějaké koketování s drogami, jak se říká, vykašle. Máte nějaké konkrétní příklady?"

"No, mám. (úsměv) Nevzal jsem Mariana sem kvůli tomu, ale když už o tom mluvíte, tak.. Tady sedí kluk, který byl taky takový. Dneska už má za sebou šest zápasů v ringu, dokonce tři vítězné. Daří se mu to. Už je u mě tři čtvrtě roku a zatím je to v pohodě."

"Váš klub existuje devět let, dosáhli jste už nějakých významnějších úspěchů?"

"Náš klub získal na Mistrovství republiky dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Minule jsme získali třetí místo v tabulce. Letos jsme mezi muži na prvním místě a dorostenci na druhém místě v tabulce, takže myslím, že ten úspěch je."

"Pane Tišere, jak vnímají romské ženy tento sport. Navštěvují vaši tělocvičnu?"

"Romské ženy vnímají tento sport trochu jinak než bílé holky. Bílé holky k nám na box chodí, učí se. Je pravda, že se většinou stejně jen přijdou podívat, bouchnou si do pytle. Ale že by začaly trénovat, na to ještě nepomyslely. Jejich důvod je asi spíš děti, rodina, vaření, box asi ne."

"Žijete ve smíšeném manželsví, jak tyto aktivity vnímá vaše manželka? Trénujete i mladé Romy, při tom všem jim pomáháte řešit jejich problémy, jak se s tím vyrovnává ona?"

"S manželkou jsem 19 let, za rok to bude 20 let. Manželka je na to zvyklá. Už tenkrát, když jsem jezdil po soustředěních, po turnajích, tak jsem byl pořád venku. Vyrovnává se s tím normálně. Ví, že mám tenhle sport rád, že se věnuji lidem. Ráno odejdu, přijdu na večer. Akorát jí vadí, že mám otevřeno i v sobotu od 14 do 17 hodin, takže s ní nemůžu v létě na kopec... (smích). Ale zase jí to vynahradím po šesté."

"Ještě snad závěrem jedna otázka, jak vstupujeme do Evropy a otevíráme se světu, tak do našeho sportu vnikla celá řada asijských bojových umění, různé kickboxy, thaiboxy. Vydrží normální klasický box nápor těchto exotických odrůd?"

"No, určitě vydrží. Přece jenom ruce jsou blíž a není tak náročný na učení. U thaiboxu potřebujete nohy, lokty i jiné věci, kdežto tady jsou jen ruce a klasika je nádherná."

"Neuvažoval jste vy osobně, že byste se třeba jen tréninkově věnoval thajskému boxu nebo něčemu takovému? Váš kolega, Marek Šimák, o něčem takovém i uvažoval."

"Já o tom neuvažuju, protože já jsem na "klasiku", kterou jsem dělal a tu mám nejraději. Ale chodí ke mně kluci i na ruce, ať jsou to kickboxeři nebo thaiboxeři, kteří opravdu zápasí. Chodí ke mně na ruce, aby se zdokonalili. Když vidím zápasy v thaiboxu nebo v kickboxu, tak tam stejně vedou ruce."

"Snad ještě, opravdu poslední otázka: Je moc hezké, že pomáháte romským dětem a mladým lidem bez rozdílu barvy se zapojit do sportu a uniknout z bláta, do kterého zapadávali. To všechno ale stojí peníze, jak je sehnat?"

"Peníze jsou velký problém. To je asi všude. Jak je sehnat? Možná že, žádat nějaké instituce o nějakou dotaci. Já jsem taky žádal. Letos jsem ji nezískal, je to těžké. Myslím, že by na to měli koukat, že člověk dělá něco několik let a že to funguje, že to má úspěch, takže by se měli o to zajímat a dát na to peníze. Potřebujeme nové sprchy, šatnu a peníze na to nejsou. Naopak někteří lidé jsou takoví, že jim vadí, že jsem Rom a že je to zrovna Rom, který to vede. Já si myslím, že za 9 let práce jsou vidět výsledky. Vynikající výsledky, a to by si měli lidé v těch "křeslech", na těch "židlích" uvědomit a měli by se na to podívat trochu jinak."

"Ono devět let práce znamená, si myslím, něco víc než jen ocenění Olympijského výboru. Pane Tišere, my vám budeme v každém případě držet palce, abyste finance na pokračování Box clubu Žižkov získal. Že je zužitkujete, o tom není pochyb. Přejeme vám další sportovní úspěchy a někdy u našeho mikrofonu, na slyšenou.

"Na shledanou, dobrou noc."

Fotografie: www.boxclub.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.06.2014Stanislav Tišer rezignoval na funkci předsedy Strany rovných příležitostíO Roma Vakeren
29.10.2011O boxu s Janem BalogemO Roma Vakeren
04.09.2009Dezidera Hlaváče lákaly bojové sporty už od dětstvíO Roma Vakeren
07.08.2009Úspěšný boxer a trenér Stanislav TišerO Roma Vakeren
16.01.2009Tišerova škola boxuO Roma Vakeren
29.09.2006Boxéři z klubu Palaestra byli nominováni na trenéry reprezentace mládežeO Roma Vakeren
07.01.2005Romové byli v boxu vždy úspěšníO Roma Vakeren
20.08.2004Boxerský oddíl PalestraO Roma Vakeren
12.03.2004Jan Balog vede boxerský klub PalaestraO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=
Logo referenda o vstupu Slovenska do EU

Historie Slovenska a jeho místo v současné Evropě byla témata kolokvia v sídle francouzského senátu. Debata historiků a politických analytiků se konala necelé dva týdny před referendem, v němž Slováci budou hlasovat o vstupu země do Evropské unie. Na přetřes přišla i citlivá otázka postavení romské menšiny na Slovensku. Podle některých historiků se problém Romů nepodařilo spolehlivě vyřešit z toho důvodu, že představitelé této minority nebyli dostatečně integrováni do politického života.

Zvýšit informovanost veřejnosti o romské problematice, zlepšit vzájemnou informovanost o činnosti romských samospráv a romských organizací v Maďarsku je cílem vládního internetového portálu pro romskou menšinu, nazvaného Roma Web. Na těchto internetových stránkách lze nalézt kromě zpráv z domova i zahraničí také množství informací o historii a kultuře Romů i o možnostech navrhování projektů a získávání financí na různé programy.

Výbor pro odškodnění romského holocaustu spolu s nadací Heinricha Bölla pořádá 13. května od 12.00 hodin na nouzovém pohřebišti romského koncentračního tábora v Letech u Písku pietní akt. Jeho součástí bude položení věnců k pomníku a mše svatá.

Nový celovečerní film Slzičky představil ve Zlíně první český romský režisér Petr Havránek. Nízkorozpočtový snímek, který vznikal 18 měsíců, pojednává o partě mladých lidí, kteří se dostali k drogám. Film nabídnou tvůrci do distribuce i televizním společnostem a připravují i druhý díl, volně na Slzičky navazující.

V neděli 17. května začne v 11.00 hodin v kostele v Brně Zábrdovicích katolickou bohoslužbou jednodenní celostátní pouť Romů. Odpoledne následuje folklorní romský festival, jehož účastníky pozdraví i brněnský biskup Vojtěch Cikrle.

Jemenské melodie, židovská hudba i romská muzika zazněly na multikulturním festivalu v areálu vysokoškolských kolejí poblíž centra Olomouce. Vedle hudby a zpěvu se pořadatelé festivalu pokusili návštěvníkům přiblížit kulturu menšin také jejich tradičními jídly. Na své si přišli zejména milovníci marocké, španělské a italské kuchyně.

Django Reinhardt

A na závěr si ještě připomeňme, že před padesáti lety zemřel francouzský jazzový kytarista romského původu Django Reinhardt. Narodil se v roce 1910.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2017Došlo k obratu - stát by mohl vepřín v Letech koupit už záříZprávy ze života Romů
06.08.2016Vyvěšení vlajek, hudba i vzpomínky připomněly oběti romského holocaustuZprávy ze života Romů
28.05.2016Vláda intenzivně jedná s majitelem vepřína v Letech u Písku o jeho odkoupeníO Roma Vakeren
23.01.2016ReportážO Roma Vakeren
16.01.2016Mezinárodní kampaň podpoří odstranění vepřína na místě bývalého nacistického tábora v Letech u PískuO Roma Vakeren
08.08.2015Na oběti holocaustu Romů se vzpomínalo i v Letech u PískuO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
23.05.2015Vzpomínky Arnošta Vintra na dětství v Letech u Písku a v OsvětimiO Roma Vakeren
16.05.2015Před 20 lety prezident Václav Havel odhalil památník v Letech u PískuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V ČR působí 17 krajských koordinátorů romských poradců
V České republice působí od nového roku 17 krajských koordinátorů, kteří pomáhají Romům. Ti v jednotlivých krajích koordinují práci romských poradců. Martina Holubová si pozvala k mikrofonu romského koordinátora pro středočeský kraj Cyrila Kokyho.

"Jedná se o metodickou pomoc romským poradcům, kteří jsou na obcích s rozšířenou působností třetího typu, jednak spolupráce s nevládními regionálními organizacemi, s romskými sdruženími, předkládání různých návrhů, koncepcí pro orgány, kraje a co se týká naplnění práv příslušníků romské komunity, dá se říct, pro všechny oblasti spolupráce s Radou pro záležitosti romské komunity. Sem, na odboru vnitřních věcí, je to odbor, který řeší veškeré agendy, matriky, státní občanství, má i právní zastoupení. Dá se říci, že na každém odboru máme právníka. Co se týká týmu lidí, zatím žádný tým nemám. Jsem podřízený vedoucí odboru, takže veškeré náležitosti nebo problémy řeším přímo s ní."

"Našli si už k vám Romové cestu?"

"Nejsem přímo v kontaktu s Romy, i když se snažím vyjít do regionu. Teď například svolávám na 20. května pracovní poradu romských organizací středočeského kraje, kde mám pro ně připraven program. Sejdeme se z celého kraje a řekneme si, co a jak dál. Jakým způsobem může krajský úřad napomoci v oblasti grantů pro neziskové organizace. I romské organizace se zapojují do těchto projektů. Jsou úspěšné, ale jde o to, aby byly ještě více úspěšnější."

"Jaké další projekty připravujete?"

"Víceméně se jedná o školení, semináře. Nedávno proběhl v Lysé nad Labem seminář Grofo, který jedná o drogové prevenci. Zúčastnili se jak poradci, pedagogičtí asistenti, tak i lidé z romských neziskových organizací. Chystáme akce víceméně sportovního a kulturního charakteru, které v těchto letních měsících probíhají, jako jsou festivaly, fotbalové

turnaje."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
12.06.2012Vládní zmocněnec pro RomyZprávy ze života Romů
14.08.2009O návštěvě rumunských Romů s Cyrilem KokymO Roma Vakeren
07.11.2008Pocit bezpečí v prostředí romské menšinyO Roma Vakeren
09.03.2007S romským koordinátorem pro středočeský kraj Cyrilem Kokym o situaci Romů u násO Roma Vakeren
17.12.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
26.11.2004Romští poradci si doplňují vzdělání na Střední policejní škole v PrazeO Roma Vakeren
05.03.2004Romský koordinátor pro středočeský kraj srovnává situaci Romů na Slovensku a v ČRO Roma Vakeren
05.09.2003Evangelická akademie přijme nové studenty pro obor Sociální činnost v prostředí etnických minoritO Roma Vakeren
29.08.2003Festival v Lysé nad Labem přiblížil veřejnosti romskou kulturuO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
I mezi Romy přibývá drogově závislých
Počet lidí závislých na drogách hrozivě roste i v romské komunitě. Veřejnost o tom informuje i švédský dokumentární film Grofo, který zájemcům promítají organizace bojující proti drogám. Vedoucího terénních projektů Drop Inu Ondřeje Nováka se Helena Poláková zeptala...

"Kolik je u nás lidí závislých na drogách?"

"To asi nikdo přesně neví. Řádově se odhaduje, že to budou tisíce. Když se mluví o závislých, kteří jsou skutečně nemocní, jsou v posledním stadiu, kdy selhaly všechny léčby."

"Máte nějaké preventivní programy?"

"Drop In se zabývá preventivními programy, kterým se věnují doktoři Presl a Douda. Dělají přednášky, my sami chodíme po školách jak základních tak středních a pracujeme s dětmi."

"Jaké drogy jsou nejužívanější?"

"V mé práci se setkávám s nejužívanější drogou pervitinem, což je stimulacium a většina lidí si ji píchá do žíly."

"A co heroin?"

"Heroin je druhá nejrozšířenější droga na ulicích a v toxikomanských bytech. Tam je poměr tak 1:2, to znamená třetina heroin a dvě třetiny pervitin. Kdo je na tom hůř? Velké množství lidí, ne všichni ale dost, končívá později na heroinu právě pro to, aby se trošku zklidnili. Pervitin je stimulační droga, oni jsou pak hodně zrychlení až přecitlivělí a dost často si pomáhají tím, že začnou brát heroin, aby se zklidnili. Těžko říct. Řekl bych, že heroin je v tomto případě poslední stanice, ti na tom budou na hůř."

"Jaké metody léčby používáte?"

"My se zabýváme léčbou podle pravidel harm reduction, což je minimalizace zdravotních a vlastně i sociálních rizik vyplývajících z braní drog. To znamená, že vyměňujeme špinavé stříkačky za čisté, provádíme drobná zdravotní ošetření (náplasti, masti) radíme a zprostředkováváme péči v dalších zařízeních."

"Jak je léčba vašich klientů účinná?"

"Musím říct, že hlavním cílem je zabránění přenosu infekčních chorob jako je žloutenka typu C, HIV-AIDS mezi populací uživatelů drog a následně i na populaci neberoucí drogy. Tam se nám to docela daří, protože promořeno z drogové populace je u nás asi 0,04 %. V zemích, kde tuto léčbu zavedly později jsou to až desítky procent. V Polsku se udává, že 70 % uživatelů drog je HIV pozitivních."

"Kolik Romů spolupracuje s vaším centrem?"

"Podíl romských klientů na ulicích a v toxikomanských bytech je v současné době v naší organizaci zhruba třetinový. Třetina klientů jsou Romové."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
04.07.2015Už devítileté děti mají zkušenosti s drogamiO Roma Vakeren
06.03.2014Organizace Progressive oslaví deset let od založení benefičním koncertem v pražské Malostranské beseděZprávy ze života Romů
26.01.2013Když dítě propadne drogámO Roma Vakeren
19.01.2013O projektu Drogy k životu nepotřebujemeO Roma Vakeren
13.01.2013Míra užívání drog u mládeže klesáO Roma Vakeren
05.01.2013Jaká je současná drogová scénaO Roma Vakeren
05.02.2011Od třinácti let na drogách...O Roma Vakeren
19.11.2010Romský terénní program o. s. Sananim pomáhá toxikomanůmO Roma Vakeren
12.11.2010Sananim bojuje proti závislosti na drogáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
V následujících minutách odpovíme v naší právní poradně na dotaz naší posluchačky Jůlie Kokyové. Doktoru Karlovi Matějkovi za ní dotaz položila Marie Vrábelová.

"Když má zaměstnankyně smlouvu na dobu neurčitou, jde na mateřskou dovolenou a vrátí se do půl roku, má nárok na to samé místo?"

"Zaměstnavatel je povinen zachovat zaměstnankyni práci podle pracovní smlouvy. V každé pracovní smlouvě je uvedena jednak funkce, jednak druh výkonu práce. Do půl roku musí zaměstnavatel dodržet tyto dvě esenciální náležitosti pracovní smlouvy."

"To znamená, že kdyby byl přijat někdo jiný na tuto funkci, že by po příchodu dotyčné, musel místo opustit?"

"Pak je to ovšem špatné plánování pracovníků pro tu firmu, protože jestliže zde máme např. těhotnou pracovnici nebo případně pracovnici na mateřské dovolené, tak je zapotřebí, aby zaměstnavatel zjistil, jestli skutečně do půl roku nastoupí a měl by s novým pracovníkem uzavřít smlouvu pouze na dobu určitou s tím, že pokud se vrátí, je povinen mu jeho pracovní místo zajistit. Pokud by se nevrátil, pak je situace jiná, dostala by zaměstnání podle své kvalifikace."

Své dotazy pro naši Právní poradnu můžete posílat na e-mail:

Anna.Polakova@rozhlas.cz

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
19.03.2008Projekt Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů Zprávy ze života Romů
09.03.2007Projekt sdružení Velká Ohrada přispěje k lepšímu zaměstnávání Romů v PrazeO Roma Vakeren
23.06.2006Na internetu začala fungovat burza práce, určená hlavně RomůmZprávy ze života Romů
17.06.2005Jaké zkušenosti mají Romové se zaměstnáváním a proč odcházejí do zahraničí?O Roma Vakeren
25.03.2005Zlepšit uplatnění na trhu práce pomůže Romům v Brně nové centrumZprávy ze života Romů
18.03.2005Olomoucké sdružení Spolu pomáhá Romům najít práciO Roma Vakeren
11.02.2005Zmatky na úřadu práceO Roma Vakeren
11.02.2005Romský podnikatel hůř získává zakázkyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Děti z dětských domovů budou závodit v běhu
A na závěr tu pro vás máme ještě jednu pozvánku. Pokud chcete, můžete se přijít podívat a také pobavit na největší běžecké klání dětských domovů z celé republiky! V areálu zámeckého parku a dětského domova v Praze - Dolních Počernicích se zítra a v neděli uskuteční 5. ročník memoriálu Lucie Hanušové. Více o této velké sportovní akci řekl Janu Mišurcovi vychovatel Martin Lněnička.

"Naším cílem je, aby se děti z dětských domovů nejenom setkaly, ale hlavně aby si zazávodily, zasportovaly, porovnaly své síly, a proto pořádáme tento závod, na který se v letošním roce sjede 28 dětských domovů z České republiky a 2 domovy z republiky Slovenské. Ceny jsou připraveny úplně pro všechny závodníky. Samozřejmě na stupních vítězů, kromě hlavních cen, dostanou i dorty, medaile, diplomy, tak jak to má být na správném závodě. Máme osm kategorií, čtyři chlapecké, čtyři dívčí, plus se vyhlašuje kategorie družstev."

"Vy jste také připravili program pro veřejnost, co tu bude?"

"Pro veřejnost máme v sobotu připraven nafukovací skákací hrad, pak horolezeckou nafukovací stěnu, dále je tam rozbor na stolní tenis, který bude u nás v areálu v tělocvičně. Bude vystupovat klaun Aleš Klečer. Odpoledne ve 13.30 hodin vystoupí Kamil Střihavka v zámeckém parku. Od 14.30 do 16.30h bude probíhat dětská diskotéka, plus budou jezdit poníci pro všechny menší děti, které nás přijdou navštívit. V 19.45h začne táborák a k táboráku přijede romská skupina z Ústí nad Labem "Čtrnáctka". V neděli bude potom od 9.30 do 11.30h připraven opět okruh pro malé koníky, aby mohl povozit děti. Opět budou výstupy klauna Aleše Klečera a proběhne autogramiáda fotbalistů Slavie Praha."

"Řekl byste, kolik ve vašem domově dětí žije a jaké je to třeba po zbytek roku, jestli mohou navštěvovat nějaké sportovní kroužky, a případně jestli domov ty kroužky i platí?"

"U nás v dětském domově v Dolních Počernicích je 42 dětí, jako kapacitu máme teď momentálně 39 dětí. Celoročně u nás pár chlapců navštěvuje kopanou. Celkem se nám daří, když mají děti o kroužky zájem, domlouvat pro ně nižší ceny. Dětský domov to tedy u nás platí. Někteří mají informatiku, to bych řekl, že je tak ještě zajímavé."

"Jak to bude vypadat ve vašem domově o letních prázdninách, dostanou se děti taky třeba někam k vodě, na koupaliště ap.?"

"Začátkem července děti vyjíždějí na letní tábor. V srpnu potom ty, které zůstávají v domově, pojedou se mnou a s kolegyněmi pod stany."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kniha Hejno bílých vran vypráví příběhy deseti lidí z dětských domovů, kteří jsou i přesto úspěšníO Roma Vakeren
18.04.2015Na návštěvě dětského domova v KlánovicíchO Roma Vakeren
29.11.2014Vyšla kniha Hejno bílých vran aneb Když opouštíš děcákO Roma Vakeren
06.06.2012Opouštím dětský domov. Vím kam jdu a proč!Zprávy ze života Romů
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Cesta Vladimíra Demetera k hudbě
Horké téma:  Boxer Stanislav Tišer
Zprávy: 
Reportáž:  V ČR působí 17 krajských koordinátorů romských poradců
Reportáž:  I mezi Romy přibývá drogově závislých
Právní poradna: 
Reportáž:  Děti z dětských domovů budou závodit v běhu

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
746890   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
263445   11.09.98 Romske aktuality
233530   14.03.00 Romský jazyk
162397    Historie a původ Romů
136401   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119224    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102450    Fotografie
89330   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
80520   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77454    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz