Vyhledávání
10.12.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Peršo amenca džana Libercoste, kaj sikavenas genďe, predalo čhavore. Paľiž tumen dodžanena hoj amen hin romani agentura so predalo Roma kerela rekfalikacii, kaj len te el buči.

Nejdříve se společně vydáme do Liberce na veletrh dětské knihy. Dozvíte se také, že Romská zaměstnanecká agentura chce vyškolit pracovníky pro výstavbu dálnice a připravuje rekvalifikační kurzy.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Kristián Drapák. Kerel buči predalo Roma, bašavel, giľavel u kada sikavel te cikne romane čhavore. Pal leskeri buči vakeraha adaďives andro amaro šuniben. Paľiž tumenge pheneha nevita, so andža ada kurko.

Kristián Drapák

Do studia jsme pozvali Kristiána Drapáka ze sdružení Mania, který žije a pracuje v Chomutově. Budeme si s ním povídat o životě tamních Romů a o jeho aktivitách. Nebudou chybět ani aktuality ze života Romů.

Tiž tumen dodžanena, hoj ada kurko hin džives predalo romňiengere čačipena. Tiž amenca džana palo romňija ko Chomutov. Jekhetaniben Manushe predal lende kerďa trin givesengero sgejľipen, kaj pes vakerelas pal lengero sasťipen u čačipena. Džaha te dikhen palo čhavore, so nadživen ke peskere fameľii. Sikavaha tumenge nevo projektos, so pes kerel pro Slovensko andre romane tabora. Kamen te šunen dareso palo amare tradicii - te ha, ta šunen adaďives "O Roma vakeren".

Ve druhé polovině O Roma vakeren si připomeneme Mezinárodní den práv žen. Vydáme se na seminář věnovaný zdravotní osvětě a právní ochraně dětí. Navštívíme také jeden dětský domov a představíme vám projekt, zaměřený na slovenské osady. Chybět nebude ani výlet do romské historie. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
V Liberci proběhl Veletrh dětské knihy a učebnic
Liberecké výstaviště bylo dějištěm prvního ročníku Veletrhu dětské knihy a učebnic. Zaměřil se především, jak už z názvu vyplynulo, na dětského čtenáře a jeho zviditelnění ve světě různých atraktivních médií. Cílem bylo pokusit se o navrácení významu knihy pro život dětí neromských i romských. Na prvním dni veletrhu natáčel liberecký zpravodaj Jiří Svoboda.

Myšlenka na uspořádání veletrhu dětské knihy se zrodila přibližně před rokem v hlavě bývalé knihovnice a nyní předsedkyně sdružení pro pořádání tohoto veletrhu Dagmar Helšusové.

"To vzniklo díky mé pracovní deformaci, protože se mnoho let zabývám problematikou dětského čtenářství, protože jsem asi tak 150 let knihovnicí původně."

"Má tento veletrh nějaké obdoby v rámci České republiky nebo Evropy?

"Jsou mnohem větší veletrhy. V Bologni je pravidelně celosvětový veletrh dětské knihy. Na ten zatím neaspirujeme. Ale jinak si myslíme, že to jednoho dne bude největší středoevropský veletrh dětské knihy, protože v České republice žádný takový veletrh není."

Za myšlenkou nového veletrhu od začátku stála i zástupkyně libereckého hejtmana pro rezort školství Eva Bartoňová:

"Ono opravdu na začátku je myšlenka, vypadá to krásně, pak se to vážně začne motat a je to obvykle o penězích, a pak by to mělo mít ten hezký konec. No, a ten hezký konec, já doufám, že tu dneska je."

Veletrh dětské knihy se stal skutečností a hned od okamžiku, kdy se otevřely jeho brány, proudily výstavními pavilony stovky lidí, především dětí. A právě těm nejmenším je určen, protože jak říká psycholog Vladimír Píša: "Je důležité, aby děti četly už odmalička."

"Řekl bych, že u velké části nečtenářů hraje roli jednak doba, která nepřeje knize jako takové, přeje jiným médiím a jednak hraje bohužel roli nepřístup knihy v rodině. Bývaly zvykem velké domácí knihovny. Dnes se tato tradice, marná sláva, mám dojem, pomalu vytrácí. Snad tomu tento veletrh zase trošičku napomůže, aby se trend nečtenářství poněkud obrátil."

"Myslíte, že problém, že děti nečtou spočívá hlavně na rodičích?"

"Ano doslova. Dokonce se dá říct, že už před začátkem školy, to znamená někdy ve čtyřech, pěti a někde dokonce extrémně i ve třech letech, je nutné dítěti knihu zpřístupnit. Už doslova první písmenka, první obrázkové knihy, na to je hrozně pozdě, když se k dítěti dostanou až někdy v první, druhé třídě. To je potřeba, a je to jednoznačně úkol rodiny, ještě hluboko před začátkem školní docházky a tam je jasné, že tradice domácího čtení pokulhává."

Veletrh dětské knihy v Liberci by měl na problém dětského čtenářství upozornit. Děti nečtou proto, že by hezké knihy a pohádky nevycházely, naopak nabídka od padesáti nakladatelství a vydavatelství je víc než pestrá. Kromě domácích vystavovatelů přijeli a účast přivítali představitelé dalších pěti zemí - Rakouska, Japonska, Íránu, Velké Británie a Rumunska.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
21.06.2014Kvůli požáru bytového domu v Liberci přišli úplně o všechnoO Roma Vakeren
08.05.2009Také Liberec se přidal k protestům proti neonacismuO Roma Vakeren
21.02.2003Už čtyři roky pracuje romské komunitní centrum v LiberciO Roma Vakeren
14.02.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
11.10.2002Liberecká romská komunitaO Roma Vakeren
29.05.1998LiberecZprávy ze života Romů
13.02.1998LiberecAktuality
21.11.1997LiberecZprávy ze života Romů
11.09.1997Romske aktualityZprávy ze života Romů

=[ Reportáž ]=
Romové budou stavět dálnici D47
Ostravská Romská zaměstnanecká agentura chce vyškolit pracovníky pro výstavbu dálnice D47. Ještě tento měsíc zahájí první rekvalifikační kurzy a bude spolupracovat se stavebními firmami. Podrobnosti přináší Gabriela Všolková.

Agenturu založili členové občanských sdružení a romských stavebních společností. Rekvalifikační kurzy mají ministerskou akreditaci. Teoretická výuka bude probíhat v církevní základní škole v Přívoze. Praxi si pracovníci odbudou na pronajatém pozemku. Vedoucí ostravské pobočky Rudolf Zajda vysvětlil, čím se bude agentura zabývat:

"Vycházíme z předpokladu, že Romové pracovat chtějí. To, co my jim teď chceme nabídnout, je to, že by z tradičních řemesel měli o krůček postoupit k nějaké kvalifikované práci, to znamená, že jim nabízíme rekvalifikace v oboru zedník, zahradník nebo zahradnice, strojník. Budeme pro ně dělat podnikatelské minimum, práci s počítači."

Za prvních šest týdnů agentura eviduje více než stovku zájemců o práci a rekvalifikační kurzy. Těm chce především nabídnout práci na stavbě dálnice D47. Ředitel Milan Polhoš řekl, že agentura už jednala se společností Housing and Construction o případných zakázkách pro 200 až 300 pracovníků.

"Od izraelské firmy, jakmile bude podepsán kontrakt a budou vyjasněny všechny sporné věci, budeme přizváni k podpisu smlouvy. Jakmile se zahájí stavba, tak se budeme na této stavbě podílet. Objem prací by měl být něco kolem 200 miliónů ročně. Po dobu výstavby, to znamená nějakých sedm, osm let, máme dohodu. A v době, kdy bude dálnice postavena, tak budou potřeba provozovatelé na údržbu, kde bychom mohli také najít uplatnění."

Agentura má v plánu spolupráci s velkými stavebními firmami, kterým chce dodávat kvalitní pracovníky.

"Zájem tu je od velkých firem, abychom dodávali kvalitní stavební dělníky, zedníky. Myslím si, že toto všechno přijde až po rekvalifikacích, kde budeme mít jistotu, že lidi prošli těmi kurzy a jsou odborníci ve svém oboru."

Romská zaměstnanecká agentura vychází ze zkušeností podobné španělské instituce. Má své pobočky v Přerově a v Brně a v dubnu chce otevřít pobočku pražskou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.08.2014Kurz Pracovník v sociálních službách umožňuje změnit zaměstnáníO Roma Vakeren
03.09.2011Díky rekvalifikačním kurzům lze získat práci, ne ale vždyO Roma Vakeren
20.08.2010Rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané pořádá sdružení Velká ohrada zdarmaO Roma Vakeren
21.08.2009Rekvalifikační kurzy pomáhají lidem uplatnit se v novém zaměstnáníO Roma Vakeren
20.10.2006Sdružení R-Mosty usiluje o zvyšování kvalifikace RomůO Roma Vakeren
29.09.2006Projekt EQUAL bude přispívat ke zvyšování kvalifikace nezaměstnaných RomůO Roma Vakeren
08.05.2006Mladí Romové z Ostravska se odvolali proti štrasburskému rozsudkuZprávy ze života Romů
12.08.2005Skončil první rekvalifikační kurz pro práci s dětmiO Roma Vakeren
18.02.2005Dělání pro vzdělání je rekvalifikační kurz pro práci s dětmi a mládeží v mimoškolních aktivitáchO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Kristián Drapák
A je tu čas, kdy zveme do studia hosty. Dnes si budeme povídat s Kristiánem Drapákem. Dobrý večer!
Kristián Drapák

"Dobrý večer."

"Pane Drapáku, vy jste přijel do studia přímo z Ústní nad Labem, co to tam bylo za setkání?"

"Byla to akce, kterou pořádal krajský úřad Ústí nad Labem. Eva Bajgerová, která koordinuje činnost romských poradců, romských aktivistů a sociálně-terénních pracovníků."

"Vy děláte sociálně-terénního pracovníka?"

"Ano, pracuju jako sociální terénní pracovník pro Člověka v tísni při České televizi."

"Jak dlouho už?"

"Pracuju tam už od roku 1999."

"A co vás oslovilo, že jste se do této práce, určitě ne příliš vděčné, pustil?"

"Tato práce není vděčná, ale myslím, že je přínosná . Mám pocit, že mě oslovila pro to, že chci pomoct lidem, kteří jsou v nouzi, kteří mají sociální problémy a jsou to především Romové, kteří se ocitají v těchto nesnázích."

"Jaká je situace Romů v oblasti, kde pracujete?"

"Situace, kterou bych teď momentálně popsal, je dost kritická, protože spousta Romů se nachází v situaci, kdy nemá bydlení, pobírají sociální dávky, nezaměstnanost se zvýšila, protože žijí v severočeském regionu. Ta situace je dost známá."

"Mluvíme teď konkrétně o Chomutovsku, myslíte, že tam není snaha úřadů tuto situaci nějak řešit? Tam je totiž tato tísnivá situace Romů známá již řadu let."

"Máte pravdu. Já myslím, že úřady pro to dělají, co mohou. Takováto situace je v tomto reginou, vzhledem k tomu, že tam byly doly a teď momentálně se nedoluje, takže nezaměstnanost stoupla určitě i tímto způsobem. Bylo tam spousta fabrik, kde Romové pracovali a je to tím ovlivněno."

"Pracujete jako sociální terénní pracovník, v takhle obtížném regionu by vás bylo potřeba víc. Je vás tam dost nebo byste potřebovali ještě nějaké zájemce?"

"V severočeském kraji pracujeme, já bych to popsal tak, na Chomutovsku pracují čtyři moji kolegové, já pracuji pro Most - Obrnice a další dva kolegové pracují v Matiční ulici a jeden v Předlicích."

"Takže, myslíte si, že zatím pokryjete rozsah své práce?"

"Já si myslím, že v této chvíli by bylo lepší, kdyby bylo více terénních pracovníků, kteří by mohli poskytnout služby všem zúčastněným a všem potřebným. Je to zase ovlivněno finančními prostředky."

Soubor Čilikloro

"Pane Drapáku, ve volném čase se věnujete hudbě, také vedete dětský pěvecký soubor, kolik dětí do vaší skupiny chodí a jak dlouho se jim věnujete?"

"Naše práce je rozdělena na dvě školy. Jedna z nich je zvláštní škola v Chomutově, kam chodí asi tak 15 - 18 dětí. A pak je to na šesté základní škole, tam chodí zhruba 30 dětí."

"Toto je právě druhá strana práce sociálního pracovníka, protože i toto romské komunitě velice pomáhá. Když děti zpívají, cvičí, zlepšují se, vystupují také?"

Soubor Čilikloro

"Vystupují na festivalech, při různých příležitostech dle potřeby. Když se konají některé akce, tak jsme vyzváni, aby děti zpívali. Jako minulý týden, kdy jsme vystupovali pro sdružení Slovo 21 a pro ženskou skupinu Manushe."

"Kdo pro vás skládá muziku?"

"Muziku pro nás skládá můj bratranec Rastislav Kyš."

"Jste také předsedou sdružení Mania. Na jaké aktivity se vaše sdružení zaměřuje?"

"Naše sdruženíčko, je spíš mým koníčkem, taková volná aktivita. Zaměřujeme se na vzdělání, na aktivity volného času, aby se děti netoulaly po ulicích, aby měly prostor někde se vyžít. Myslím, že my jsme je oslovily dost dobře, protože je baví muzika, hudba, tanec. Samozřejmě nejsou to jen tyto aktivity. Snažíme se v rámci akcí, jako loňský Talent Roma, poskytnout dětem možnost si zasoutěžit, dokázat, jak jsou dovedné a dovést je k lepším výsledkům i ve škole."

"Jaký je zájem?"

"Já si myslím, že zájem je veliký, akorát časová kapacita, vzhledem k tomu, že naše práce je velice náročná, je tak akorát časově vymezena právě na prostor tohoto kroužku."

"Takže vám budeme držet palce, abyste i vy měl úspěchy ve své práci, také, aby ty úspěchy byly vidět na těch malých dětech, ze kterých se možná vyklubou stejně nadaní a kvalitní hudebníci jako jste vy."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download




Související články
DatumNadpisRubrika
31.03.2015Nízkoprahový klub Pavlač získal cenu ČASovaná botaZprávy ze života Romů
23.08.2014Sdružení YMCA provozuje terénní program zaměřený na děti a mládežO Roma Vakeren
22.06.2013Časovaná bota je cena pro pracovníky nízkoprahových sociálních služebO Roma Vakeren
10.03.2012Jihlavské organizaci, která pomáhá Romům, hrozí zánikO Roma Vakeren
31.07.2009Ptát se lidí přímo, co potřebujíO Roma Vakeren
24.07.2009Je zapotřebí více terénních pracovníkůO Roma Vakeren
27.10.2006Terénní sociální pracovníci sdružení Romodrom pomáhají vězňůmO Roma Vakeren
20.10.2006V rámci projektu Romodrom pro regiony bude poskytována terénní sociální práce ve čtyřech krajíchO Roma Vakeren
07.04.2006Seminář Práce s Romy v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládežZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=
Vlastimil Pechanec u soudu (Foto: ČTK)

Pražský vrchní soud v odvolacím řízení zvýšil trest třiadvacetiletému příznivci hnutí skinheads Vlastimilu Pechancovi ze 13 na 17 let vězení za rasově motivovanou vraždu. Pechanec podle rozsudku předloni v červnu na diskotéce ve Svitavách dvakrát bodl nožem do břicha místního Roma Otu Absolona. Třicetiletý Rom krátce poté zemřel na následky zranění v nemocnici. Jeho družka, s níž měl dvě malé děti, podlehla loni na podzim rakovině.

Britské úřady vypověděly 18 hlučných žadatelů o azyl z České republiky. Podle listu The South Wales Evening Post tak úřady reagovaly na stížnosti sousedů. Podle novin byl čtyřpokojový domek ve Swansea přidělen jedné rodině z Česka, ale minulý týden se k ní sjel tucet dalších osob, které přijely z jiných částí Británie a které s nimi byly zřejmě spřízněny. Všichni čekali na vyřízení žádostí o azyl a deset z nich byly děti mezi čtyřmi a šesti lety. Sousedé si stěžovali na hlučnou hudbu, hrající do časných ranních hodin i krádeže a poškozování majetku.

Údajné nezákonné sterilizace Romek z východu Slovenska bude vyšetřovat zvláštní tým pracovníků slovenského ministerstva vnitra. Vyšetřovatelé prověří posudek Lékařské fakulty bratislavské Univerzity Komenského. Zpráva má určit, zda byly konkrétní případy sterilizace romských žen od roku 1999 až do současnosti zdravotně opodstatněné a nevyhnutelné.

V každém z pěti okresních měst kraje Vysočina by měl už co nejdříve působit romský sociální pracovník, který by Romy navštěvoval přímo v jejich rodinách. Do konce loňského roku v kraji působili romští poradci na okresních úřadech. S jejich zrušením však tato funkce zanikla. Pracovníci s obdobnou pracovní náplní, ale ne romské národnosti, teď jsou v šesti pověřených obcích kraje, z pěti největších měst však jen v Havlíčkově Brodě.

Pro romské školáky a děti ze sociálně slabších rodin připravila společnost Nová škola projekt, který je má připravit na přijímací zkoušky na střední školu a zvýšit tak jejich šanci na přijetí. V rámci projektu Integrace pro ně zajišťuje doučování z češtiny a matematiky a řadu dalších akcí, při kterých se seznámí s různými profesemi.



Související články
DatumNadpisRubrika
14.10.2015Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra PrádelnaZprávy ze života Romů
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
24.01.2014Okamura navštívil ve vězení muže odsouzeného za rasově motivovanou vražduZprávy ze života Romů
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
12.05.2012Slovensko a sterilizace romských ženO Roma Vakeren
24.03.2012Výstavy prezentují mladé i starší romské literátyO Roma Vakeren
08.09.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
08.08.2011Nechtěně sterilizovaná Romka dostala novou šanci na odškodněníZprávy ze života Romů
30.12.2010Soutěž Romano suno ukázala, o jaké práci dětí sníO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Slaví se ještě ve světě Mezinárodní den žen?
Mezinárodní den žen, který se slavil 8. března, u nás už několik let patří minulosti. Ve světě si ale tento den připomínají v souvislosti s ženskými právy, jak to také potvrdila Marii Vrábelové Ester Lomová z Amnesty International.

"Já chápu Mezinárodní den žen jako den, kdy se upozorňuje na to, v jakém stavu se nacházejí práva žen. To má určitě stále význam, například kvůli domácímu násilí nebo vůbec nerovnosti postavení žen ve společnosti a Mezinárodní den žen by tedy měl upozornit na to, že stále existuje diskriminace kvůli pohlaví."

"Jak je to třeba ve světě, tam se tento svátek udržuje?"

"Samozřejmě, a právě kvůli upozornění na porušování práv žen."

"Vy se k tomu svátku také přiřazujete, budete mít nějaké akce?"

"Amnesty International pořádá večer o právech žen v Rusku, protože právě probíhá mezinárodní kampaň Amnesty International proti porušování práv v Rusku?"

"Proč právě poukazujete na porušování práv žen v Rusku?"

"Je to blízko České republiky. Je to země, kde práva žen jsou porušována v neuvěřitelném množství a je to velký problém."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
11.07.2015Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a médiaO Roma Vakeren
25.04.2015Podle zprávy Amnesty International Česko stále diskriminuje romské děti ve školstvíO Roma Vakeren
13.12.2014Online příručka Chci to řešit nabízí učitelům řešení projevů šikany, nesnášenlivosti nebo xenofobie ve školáchO Roma Vakeren
12.11.2012Na Univerzitě Karlově se koná Romský týdenZprávy ze života Romů
13.05.2011AI: Lidská práva v Česku se dostala na okraj politického zájmuZprávy ze života Romů
10.11.2010Amnesty International vydá zprávu o sérii útoků na Romy v MaďarskuZprávy ze života Romů
10.11.2010Podle Amnesty International Maďarsko neumí dokázat rasismusZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Romské ženy se setkaly v Chomutově
Za malou chviličku uslyšíte dětský pěvecký soubor Čirikloro, který o víkendu vystoupil v chomutovském hotelu Bobr. Na akci, kterou připavilo sdružení Manushe v čele s paní Martou Hudečkovou, se sjely romské ženy z celé České republiky. S mikrofonem do Chomutova zavítala i Anna Poláková.
Vzdělávací kurs pro ženy Manushe"Paní Hudečková, součástí tohoto programu byly i přednášky z jaké oblasti?"

"Bylo to z oblasti sociální, a to sociálněprávní ochrana dětí, týrání dětí rodiči. Další přednáška byla pro nás velice zajímavá, a byla to přednáška o mamografii, onkologickém vyšetření všeobecně. Poslední přednáška byla s paní doktorkou, která nás seznamovala s problémy žen, jež je provází celý život od období dospívání až do období stáří."

"Proč jste se zaměřila právě na tyto oblasti?"

Marta Hudečková s redaktorem Rádia Agara Adamem Milanem

"Já si myslím, že to jsou aktuální oblasti, že tyto věci prožíváme každý den anebo si neuvědomujeme, že existují. Že můžeme být nemocní nebo, že může vedle nás žít rodina, kde je dítě týráno. Přiznat si to a uvědomit si to, pro to slouží i tyto přednášky."

Na semináři se diskutovalo, ženy tří generací si vyměňovaly zkušenosti a prezentovaly názory na různá témata ze života Romů. Studentka Martina Ridajová akci hodnotí takto....

"Přínosné je to hlavně pro to, že se setkávám s názory starších lidí. Myslím si, že oni kolikrát měli zkušenosti z jiných generací a já je chápu, protože..... měli jsme tam takové téma: "Proč týrané děti mají takové rodiče?" Oni reagovali tím, že by to nikdy neudělali, oni měli v rodinách strašně krásné vztahy, ale ti, co týrají děti, takové vztahy neměli. Naopak jsem zjistila, že i starší lidé mají na to úplně jiný názor než já.

"Dává vám to pocit, že ty názory můžete porovnat a snad hledat i řešení, kdybyste se dostala do nějaké situace, kterou byste nedokázala řešit nebo co to pro vás v tomto směru znamená?"

"Že ty jejich názory mohu porovnat, a ještě si to vezmu jako zkušenost a jako příklad. Až někdy potkám ženu, která bude mít podobný problém, tak mohu říct: "Byla jsem na setkání a tam žena měla takový problém a vy si z toho můžete vzít příklad."

Vzdělávací kurs pro ženy Manushe

Rozálie Harčarová z Loun na třídenní seminář věnovaný ženám přijela i se svojí vnučkou.

"Jste žena ve středních letech, máte pocit, že mladá generace má podmínky k životu těžší než jste měla vy?"

"Já jsem měla také těžké podmínky, když jsem vyrůstala, oni je mají také dost těžké. Oni se třeba vyučí a pak není práce... Jsou pak na podporách..."

Soubor Čilikloro vystoupil na vzdělávacím kursu pro ženy"Jak si myslíte, že by se ta situace dala změnit? Co byste mladším poradila?"

"Vemte práci, jaká je, nestyďte se za práci. Každá práce má své. I kdybyste si vydělali pět, šest tisíc, tak je to lepší než být na podpoře."

"Myslíte si, že mladší generace vychovává své děti jinak, než jste to dělala vy?"

"Já jsem ze staré školy. Já když jsem vychovávala holky, tak jsem chtěla, aby něco byly. Chodily do školy, musely si napsat úkol, spát. Aby mě děti někde chodily po venku... to ne, to neexistovalo."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
17.10.2015ReportážO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
11.07.2015Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a médiaO Roma Vakeren
16.05.2015Ženská romská skupina Manushe připravuje nový projekt Jileha – SrdcemO Roma Vakeren
14.03.2015Marta Hudečková stála u zrodu mnoha významných projektůO Roma Vakeren
05.01.2013Romské ženy z Česka a ze Slovenska se domluvily na společné kampani proti anticiganismuO Roma Vakeren
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
16.07.2011Členky skupiny Manushe diskutovaly o palčivých problémech RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Ve slovenském Kežmarku pracuje nové Komunitní centrum
Od poloviny minulého roku pomáhá Romům ve slovenském Kežmarku Komunitní centrum sponzorované Britským ministerstvem zahraničí a v současné době už se může pochlubit konkrétními výsledky. Více pověděla Marii Vrábelové poradkyně tohoto centra Míťa Kaněrová.

"Hlavním cílem projektu je podpořit romskou neziskovou organizaci v některé z lokalit. My jsme si vybrali východní Slovensko, protože tam je v podstatě největší počet romských osad a asi dvě třetiny romské populace žije na východním Slovensku. Cílem je motivovat Romy z těchto osad, které jsou v katastrofální situaci, aby se podíleli na změně ve své lokalitě a navazovali přímý kontakt s místní samosprávou, kde se rozhodování o jejich veřejných věcech a záležitostech odehrává. Aby skutečně měli možnost spolurozhodovat na tom, jak se financuje třeba výstavba nových bytů, infrastruktura. Aby Romové skutečně měli jednak přístup k informacím, jednak k finančnímu rozpočtu, věděli, co se děje, jak se o nich rozhoduje a spolurozhodovali nebo spolupodíleli se na rozhodování."

"Jak to vypadá v současné době, podařilo se?"

"My jsem začali s ideou, že se musí nejdříve začít komunikovat. Udělali jsme program na to vytrénovat pár romských zástupců z těchto osad. Měli jsme nesmírný úspěch tím, že v lokalitách, kde se tento program odehrával, tak hodně Romů jednak kandidovalo jako poslanci do místního zastupitelství, a skutečně hodně jich prošlo."

"Mají možnost už něco ovlivnit?"

"V jedné obci kupříkladu, ve Stráních pod Tatrami, je to docela radikální změna, protože v minulém volebním období tam byl jeden Rom a osm Ne-Romů v zastupitelství a dneska tam je osm Romů a jeden ne-Rom. Určitě podíl na rozhodování budou mít, ale zajímavé je, že ne-Romové se začínají bouřit. Je to osada, kde je 1200 Romů a ve vesnici asi 1 km vzdálené je maximálně 300 ne-Romů. Doteď tam byla místní samospráva ovládána, dominována ne-Romy. Dnes se to obrátilo a těch 300 ne-Romů se začíná bouřit, že jim začnou vládnout Romové. Je to zajímavá situace a ta dynamika se pochopitelně pro tu osadu musí řešit. Je jich taková spousta, že je jasné, že je na čase, aby tok financí šel i do infrastruktury, která tam doteď nebyla, přestože se říkalo, že se ty osady začnou řešit."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
23.06.2012Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři RomyO Roma Vakeren
16.06.2012Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Romské děti v dětském domově
A nyní prostřednictvím rozhovoru s vychovatelkou Marií Repkovou, navštívíme Dětský domov v Sazené u Velvar. Paní Repková původně vystudovala státní konzervatoř, obor klavír a toho využívá ve své současné pedagogické praxi. Se zdejšími dětmi založila hudební soubor, ve kterém se hrají a zpívají také romské písničky. Ale nejprve něco o její práci obecně. Alžběta Janíčková se Marie Repkové zeptala, zda se u dětí v Dětském domově eviduje také jejich národnost.

"Uvádí se. Každé dítě má svou evidenci, má tam svou minulost nebo posudky z diagnostického úřadu. Je to taková tajná karta, kde je vždy uvedeno, k jaké skupině patří."

"Pozorujete třeba, že romské děti přicházejí do dětských domovů z jiných důvodů než ostatní děti?"

"Ty důvody bývají tak nějak promísené. Jednoduše, nemoc rodičů, ta se může projevit jak u romských rodičů, tak u rodičů bílých, že to takhle nazvu nebo to, že někdo ztratí možnost mít byt s příslušenstvím, které tam patří, třeba WC, koupelna."

"I to může být důvodem, že se dítě dostane do dětského domova?"

"Na přechodnou dobu i to se může stát, ale pochopitelně jsou tam ty důvody hlubší. Sociální pracovníci, prostřednictvím školy nebo někoho, se dozví o problému a ta otázka se řeší."

"Proč si myslíte, že je vídáno poměrně dost Romů v dětských domovech? Je to podle vás předsudek?"

"Zrovna náš domov, bych řekla, nemá nadpoloviční většinu. Pokud to dítě někdo nechce, to může být člověk jak bílé rasy, tak to může být Čech, Slovák, kdokoliv."

"Nebo ho může chtít, ale nesplňuje, jak jsme si řekli, podle sociálních pracovnic nebo podle zákonů nějaká pravidla?"

"My opravdu děti vůbec nerozlišujeme, abychom s nimi měli třeba hodiny romštiny nebo se jim věnovali v tomto ohledu nějak specielně... ano, jsou u nás romské pohádky... ale ve své podstatě ani z vlastní zkušenosti nedokážeme těm dětem nějak pomoct. Nikdo z nás jazyk ani moc tu kulturu neovládá. Přece jenom jsme léta vyrůstali v tom, že je to nějaká taková spodina, co si budeme povídat, je to tady tak, nebo bylo to třeba dlouhou dobu tak. A zásadně ty děti byly stavěny na úroveň zvláštní školy, přitom tam stačilo velmi málo, aby jim člověk mohl pomoci se dostat trošinku jinam. Sama bych chtěla se s nimi lépe seznámit, i s tím jazykem. Momentálně tam mám dva chlapce, kteří byli dlouhou dobu doma, takže jsou tou atmosférou načichlí, jsou toho plní. Ty jejich dvojhlasy, to už oni dokázali docela dobře cítit. Mám s sebou i nahrávku a bylo by možné to použít jako takovou ukázku. Chtěla bych to rozšířit na více dětí."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
09.04.2016Kniha Hejno bílých vran vypráví příběhy deseti lidí z dětských domovů, kteří jsou i přesto úspěšníO Roma Vakeren
18.04.2015Na návštěvě dětského domova v KlánovicíchO Roma Vakeren
29.11.2014Vyšla kniha Hejno bílých vran aneb Když opouštíš děcákO Roma Vakeren
06.06.2012Opouštím dětský domov. Vím kam jdu a proč!Zprávy ze života Romů
17.03.2012Robert Tonelli: Nechtěl jsem nosit jméno někoho, kdo mě nevychovávalO Roma Vakeren
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, zvyky ]=
Jak Romové putovali Evropou
I dnes zalistujeme historií. Alžběta Janíčková si v následujících chvílích bude povídat s romistou Zbyňkem Andršem o tom, jak Romové, kteří pocházeli s největší pravděpodobností z Indie, putovali Evropou.

"Kdy zřejmě Romové začali putovat z Indie do Evropy?"

"Záleží, jakou část Evropy máme na mysli. Pokud se jedná o území bývalé Byzantské říše, to znamená především na evropské půdě Řecko, ale v době největšího rozkvětu to bylo vlastně celé Středomoří, tak potom můžeme klást příchod Romů už do 8. století po Kristu."

"Asi se alespoň uvažuje o důvodu?"

"O důvodu příchodu Romů? To se uvažuje a těch teorií je celá řada, počínajíc hladomory v Indii, přes války atd., nebo možností získání další obživy. Ale já si myslím, že to mohlo být třeba i tak, že Romové měli potřebu někam jít jako někteří ptáci mají potřebu odlétnout na jih a pak se vrátit, čili toho se těžko dopátráme.

"K Byzanci, o které jste se zmínil, se vztahuje i taková teorie, že si místní obyvatelé právě Romy pletli se skupinou lidí Athinganoi a byli vyháněni."

"Poslední bádáni ukazuje na to, že neexistovaly dvě skupiny, ti tzv. Athinganoi, kteří byli údajně kacířská sekta a pak Romové, na které se jakoby přenesl ten název. Patrně od počátku se jednalo v dílech, ať už byzantských historiků anebo zmínkách v nějakých církevních letopisech, o Romy."

"Co tedy s Romy, nebo přezdívanými v té době Athinganoi, se dělo dál s největší pravděpodobností?"

"Postupovali z Byzantské říše, zejména pak pod tlakem Osmanských Turků na sever a na severozápad?"

"Kdy se objevují první zmínky o tom, že by se v Českých zemích pohybovali, putovali jimi Romové?"

"První zmínky se objevují na počátku husitské doby, začátkem 15. století se dostávají do střední Evropy a do západní Evropy. Patrně první takovou skupinou, která prošla Čechami, byla skupina vojvody Panuela, který patřil se svým lidem do větší skupiny tzv. krále Sindela. Tyto skupiny během několika desetiletí prokřižovaly celou západní Evropu."

"Ví se, jak se k nim původní obyvatelstvo žijící v Českých zemách chovalo?"

"V těch prvních kontaktech je možno vypozorovat, že tehdejší lidé byli překvapeni jejich exotickým vzhledem. Už tehdy se objevují zprávy o některých charakteristických řemeslech nebo činnostech Romů, zejména o hádání z ruky, což pochopitelně tehdejší církev odsuzovala.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015Romové si předávali vědomosti a poznatky prostřednictvím ústní lidové slovesnostiO Roma Vakeren
28.02.2003Pocházejí Romové z Indie?O Roma Vakeren
24.08.2001Rozhovor s romistou Zbyňkem AndršemO Roma Vakeren

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií v 19:45 a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! ....Romale irinen - ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen... Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  V Liberci proběhl Veletrh dětské knihy a učebnic
Reportáž:  Romové budou stavět dálnici D47
Horké téma:  Kristián Drapák
Zprávy: 
Reportáž:  Slaví se ještě ve světě Mezinárodní den žen?
Reportáž:  Ve slovenském Kežmarku pracuje nové Komunitní centrum
Reportáž:  Romské děti v dětském domově
Historie, zvyky:  Jak Romové putovali Evropou

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
763893   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
275569   11.09.98 Romske aktuality
239125   14.03.00 Romský jazyk
164088    Historie a původ Romů
137056   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119537    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102605    Fotografie
89527   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81323   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
78016   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz