Vyhledávání
22.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma Vakeren

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Jek kurko pregejľa sar pani, pale hin paršťovin u amen sam pale tumenca. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

O Roma phenen, hoj pes lenge phares rodel buťi. Te džan pale buťi, nakamen len. Te phučas soske len nakamen, odphenen amenge "vaš oda hoj sam Roma, sam Kale. Ada pes ačiľa tiž jekha romňake, so la hin trin cikne čhavore andalo Hradcos Králové. Amen vakeraha pal amare čačipena andro peršo tematos.

Královehradecký úřad práce řeší precedentní delikt diskriminace. Třicetiletá Romka byla úřadem práce vyslána na inzerované místo. Z firmy se vrátila s tím, že nebude přijata na volné místo pro svůj romský původ. Zajímalo nás, jak pokračuje šetření této kauzy.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren e Jarmila Hanah Čermakovo. Lekhaďi, so irindža genďi palo romano čhavoro, so pes vičinel Pindralko. Palo Roma, te pal lakero irišagos laha adaďives vakereha andro amaro šuniben. Paľiž tumenge pheneha nevita, so andža ada kurko.

Do studia jsme pozvali spisovatelku Jarmilu Hanah Čermákovou, se kterou si budeme povídat o její tvorbě, zaměřené na život romského národa. Nebudou chybět ani aktuality ze života Romů.

Tiž amenca džana andro duj jekhetanibena. Dodžena tumen save projekty keren o Roma, predal amare čhavore. Kamen te šunen dareso pal amari romani čip - te ha, ta šunen adaďives "O Roma vakeren".

Ve druhé polovině O Roma vakeren - v právní poradně odpoví doktorka Marie Vodičková na dotaz naší posluchačky, týkající se osvojení dítěte. Dozvíme se, jaké projekty připravuje občanské sdružení Tolerance, pan Milan Durdík nám představí dětský klubu z Prahy 10 a nebude chybět ani výlet do romské historie. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Diskriminace Romů na trhu práce
Královehradecký úřad práce řeší precedentní delikt diskriminace. Třicetiletá dlouhodobě nezaměstnaná Romka Marcela Zupková byla úřadem práce vyslána na inzerované místo. Z firmy Akyma se ovšem vrátila s tím, že nebude přijata na volné místo do kuchyně pro svůj romský původ. Co říká v takovém případě zákon a jak se v podobné situaci bránit, o tom s ředitelem úřadu práce Davidem Kafkou hovořila Ivana Musílková z Českého rozhlasu Hradec Králové.

Z jakých aspektů se dá pohlížet na záležitost, kdy zaměstnavatel odmítne zaměstnat občana kvůli jeho národnosti?

"Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo hnutích, v odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinnosti k rodině. Je též zakázáno takové jednání, které diskriminuje, nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích, jakož i jednání spočívající v navádění k diskriminaci. Takové je ustanovení v našem zákoně o zaměstnanosti a když ho někdo přestoupí, spáchá delikt a musí počítat s důsledky, které z toho vyplývají."

Kdo to bude šetřit?

"Zde je příslušný Úřad práce."

Musí být podána stížnost?

"Nemusí. Úřad práce se takovou záležitostí bude zabývat, když se o ní dozví. A pokud je ta diskriminace v nějaké formě známa Úřadu práce i nepřímo nebo z listinných materiálů, které nemá k dispozici, správní řízení zahájí, aniž by k tomu potřeboval nějaký další podnět. Na konci tohoto správního řízení je jakési rozhodnutí o opatřeních, která se vůči takovému zaměstnavateli použijí, i aby se zabránilo opakování takovéhoto nesprávného jednání."

Hrozí nějaká pokuta?

"Jedním z instrumentů je i finanční sankce."

Ovšem, určitému člověku se může také stát újma při tomto jednání. To šetříte vy, anebo se tím zabývá nějaká jiná instituce?

"Pokud někdo cítí, že z diskriminačního jednání byla poškozena jeho pověst nebo lidská důstojnost nebo podobné hodnoty, tak se může obrátit na místní okresní soud a v občansko-právním řízení se domáhat kompenzace takovéto újmy. Policie ČR se tímto zabývá, pokud by vzniklo podezření, že byl spáchán nějaký rasově motivovaný trestní čin. Jsou vlastně tři roviny, které diskriminační jednání může vyvolat. Jestliže je porušen zákon o zaměstnanosti, tak my konat v každém případě musíme a budeme. O nějakém trestném činu proti rase nebo pohlaví nebo činnosti v politických sdruženích, nebo všechny ty instituce, které jsou tam vyjmenovány, máme oznamovací povinnost, když si myslíme, že se takový trestní čin spáchal. Anebo se na policii obrátí občan sám."

Má nějaké zastání i zaměstnavatel, který se třeba z nevědomosti dopustí takovéhoto deliktu?

"Jedna věc je správní delikt sám a stejně důležité je také, za jakých okolností se to stalo, co to mu předcházelo, jaké osoby byly přítomné atd. My musíme a chceme veškeré takové náležitosti zdokumentovat a naprosto jednoznačně vědět i o záležitostech, netraktovaných ve sdělovacích prostředcích."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
01.02.2014ReportážO Roma Vakeren
21.02.2013Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za údajnou diskriminaci RomůZprávy ze života Romů
14.11.2012Situací Romů se bude zabývat vláda, soužití v problémových lokalitách se nezlepšiloZprávy ze života Romů
12.05.2012Řada evropských zemí se k Romům chová macešskyO Roma Vakeren
13.09.2011Ombudsman kritizuje růst případů cenové diskriminaceZprávy ze života Romů
20.06.2011V dodržování základních práv má Evropa rezervyZprávy ze života Romů
06.01.2011Někteří mostečtí Romové nechodí na úřad práce, prý neumějí českyZprávy ze života Romů
06.08.2010Prohlížení tašek v obchoděO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Jarmila Hanah Čermáková
Dnes si budeme povídat se spisovatelkou a loutkoherečkou Jarmilou Hanah Čermákovou.

"Dobrý večer."

Nevynechal jsem v tom výčtu něco?

"A básnířkou.."

...básnířkou....no prosím....

"...a jsem na to pyšná....(smích)"

Berte to jako předčasnou sklerózu. Paní Čermáková, napsala jste knihu "Pindralko a třináct měsíců". Pindralko, to je jméno romského chlapce, ale než jste se tu knihu vůbec rozhodla napsat, co tomu předcházelo, co vás inspirovalo?

"Krásné dětství na pomezí Vršovic a Žižkova na Vinohradech. Po levé i pravé straně jsem měla spoustu romských kamarádů. Jezdívaly tam poutě, kolotoče, cirkusy. My jsem si to užívali."

No tak, to mohu potvrdit, protože přesně tam jsem vyrůstal od dětství také já. Skutečně mohu potvrdit, že to bylo velice pěkné. O čem pojednává kniha "Pindralko a třináct měsíců"? Je docela známá a populární, ale ne každý ji musí znát.

"Já si myslím, že ji znají spíše školáci, kterým byla věnována darem, např. na žižkovské fakultní škole. Doufám, že se časem dostane do rukou všem školním dětem. Pindralko, abych přiblížila jeho jméno, je křtěný Pravoslav, a dokonce v desáté kapitole má velice zajímavý zážitek v pravoslavném dřevěném kostelíčku. Mě teď nesmírně potěšilo, když čtu v novinách, že pravoslavná církev má prvního romského kněze.....(smích)......To jsou hezké Jahody...."

V jaké další tvorbě jste se věnovala Romům?

"Já jsem začínala na loutkářské scéně v Kladně. Tam jsme spletli takový zvláštní copánek ze tří motivů pohádek paní Hübschmannové, která je sebrala mezi Romy. Nazvali jsme ten celek "Jablka mládí" a představení projelo nejen naší republikou, ale i Evropou. Byli na návštěvě v Polsku, v Polsku se to poté taky hrálo, na domácí scéně v Opole i v Dánsku.....měli úspěch...Další romská inspirace už byla knížka "Ty a já kamarádi". Zase kniha do škol, která se už netýká jen romské národnosti, ale všech národních minorit, které u nás sedí ve školních lavicích, včetně dětí běženců, která jsou u nás dočasně a potřebují být klidná, potřebují cítit náš zájem o jejich bezpečí, teplo, světlo, lásku, podanou ruku. Následující projekt byl opět na loutkové scéně, pohádka se jmenovala "Mariula a hříbě z Rubínku". Je to inspirace nejen romská, ale prolíná se s poezií Federica Garcíi Lorcy. Byla to velice hezká kombinace, velice hezké loutky.....utopila se nám teda v povodňové vlně...ale dnes jsem četla, že "říše loutek očekává své vzkříšení", takže se můžeme těšit, že pohádka se na scénu vrátí. Potom bych udělala takový větší krok až k tvorbě pro dospělé, také inspirované romskou melodikou, a to je básnická sbírka "Pouť za černou lunou", nakladatelství ISV. V další, zcela čerstvé, básnické sbírce, "Legendy národů", jsme se sešli čtyři autoři národnosti arabské, romské a české, přičemž Romové jsou dva, z toho máme radost."

Mluvila jste hodně o loutkovém divadle, já bych se k tomu tématu vrátil, protože já sám jsem mezi loutkami vyrůstal jako malé dítě, a až do svých šestnácti, sedmnácti let jsem se po loutkových divadlech pohyboval.

"To je úžasné..

....jednu chvíli mi teď připadalo, nebo v nedávné minulosti, že loutkovým divadlům odzvonilo. Je tomu teď snad trošku jinak?

"Já nemám ten dojem. Možná, že takový dojem vzniká u rodičů a u diváků z toho důvodu, že se trošku loutka ztrácí z loutkového jeviště a nahrazují ji živí herci, kteří používají loutku jen jako jakýsi symbol, což je tedy diskutabilní způsob hry. Do toho se ale nebudeme pouštět. Já si spíš myslím, že loutkovému divadlu chybí dospělý divák, který dítě naučí vnímat loutkové divadlo, nastartovat smích a první vstřícné reakce. Ne si jít v neděli odpoledne zdřímnout do loutkového divadla a myslet si, že dítě pochopí samo."

Kdysi dávno buditelé českého loutkářství jako Josef ?Pér? Se svým Pepíčkem nebo strýček Jedlička...

"Můj profesor...."(smích)

... cestovali po mateřských školkách a školách a budili tam salvy smíchu. Vy sama se snažíte život Romů přiblížit podobným způsobem, jaké s tím máte zkušenosti?

"Velice dobré. Já jsem žákyně Josefa Péra. Když byla knížka hotová, inspirovalo mě k tomu, že jsem si na chalupě zkusila vyrobit loutku hlavního hrdiny. Viděla jsem, že děti nakukují přes plot, říkala jsem si: 'To bude v pořádku'. Nazvala jsem tu divadelní dílnu "Ranec tolerance", ohlásila jsem se v prvních mateřských školkách a zjistila jsem, že děti to nesmírně přitahuje a že od romské tématiky se dostáváme k celosvětové, protože v těch mateřinkách sedí mulati, černé děti, vietnamské děti, čínské děti. Takže opravdu docházíme k zajímavým situacím. Pouštíme si léčivou romskou hudbu. Všichni se ji učíme tančit. Ohromně se nám uleví. Opravdu to byl šťastný počin."

A ta reakce dětí je stále tolik spontánní jako bývala?

"Je, děti jsou pořád stejně spontánní a k sobě vzájemně tolerantní, netoleranci do nich zaséváme my později."

Hm..bohužel. Mluvili jsme o to, co jste vykonala, co v současné době děláte, ale každý má nějaké sny do budoucna, ať už do budoucnosti vzdálené nebo té nejbližší...

"Ano, sen...a ten se musí uskutečnit, jinak vám nedá pokoj, jak říká klasik. Dokončila jsem v roce 2000 scénář pro romský muzikál, který se jmenuje "Písnička boží". Dostala jsem za to cenu Penklubu a Obce spisovatelů se slibem, že všechny tři vítězné hry budou inscenovány. Byla inscenována jenom ta první "Země zaslíbená" pana kolegy Stoniše, kterému to ze srdce přeju. Já ale nedám pokoj a v roce 2005 "Písnička boží" odněkud zazní. Kdo nám pomůže, to je ještě zatím ve hvězdách. Ale určitě se v těch hvězdách někdo najde."

Dobře, říkáte do roku 2005, a plány na tu bližší budoucnost?

"Pořád je to "Písnička boží".Hlavně je to z toho důvodu, že my musíme začít přemýšlet reálně, to snění si nechat na pozdější dobu, a najít si někoho, kdo také myslí ekonomicky. Protože člověk, který třeba píše, neumí žebrat a když se naučí žebrat, shánět peníze, tak zjistí, že už není spisovatelkou, básnířkou, že už se mu změnila duše...(smích) ...takže, zkrátka, musíme od té reality postupovat k uskutečnění snů, potom postavíme někde divadlo, které se bude jmenovat třeba 'Romulus'."

Paní Čermáková, my vám budeme do budoucna zcela určitě držet palce a pořad O Roma vakeren Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu bude velice rád informovat o všech vašich úspěších...

"Děkujeme protože neúspěchy určitě nebudou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
20.09.2014Projekt Prethodžipen navazuje na překladatelské dílny romistky Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
14.09.2013Milena Hübschmannová o setkání s Elenou Lackovou a kráse romských pohádekO Roma Vakeren
07.09.2013Milena Hübschmannová byla pro Romy motorem, inspirátorkou, hybatelkou, matkou i sestrouO Roma Vakeren
15.09.2012Od tragického úmrtí Mileny Hübschmannové uplynulo již 7 letO Roma Vakeren
13.09.2012Spisovatelka Agnesa Horváthová vzpomíná na Milenu HübschmannovouZprávy ze života Romů
09.06.2012Nakladatel Karel Holub vydal knihy Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
20.08.2011V září uplyne šest let od tragické smrti Mileny HübschmannovéO Roma Vakeren
30.10.2009O kořenech romistiky v Čechách s Ladislavem GoralemO Roma Vakeren
23.05.2008Ve sborníku Devla, Devla publikovala také Jarmila Hannah ČermákováO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Východoslovenští gynekologové jsou zhrozeni a odmítají zprávu newyorského Centra pro reprodukční práva a košické Poradny pro občanská a lidská práva o údajné nezákonné sterilizaci romských žen na východním Slovensku. Lékaři už podali trestní oznámení na autory této zprávy a žádají prošetření všech případů uvedených v dokumentu. Společné prohlášení primářů gynekologických a porodnických oddělení nemocnic z Košického kraje uvádí, že všichni gynekologové z východního Slovenska při sterilizacích přísně dodržují zákon a tvrdí, že obviňující materiál je nepravdivý.

Velkou radost zažívají v těchto dnech obyvatelé ostravské Vesničky soužití. Po svatbách a úmrtích, které obyvatelé zažili od zářijového otevření, totiž přišlo na svět první miminko. Nejmladším občánkem vesničky, která má napomoci sblížení romského etnika s majoritní společností, se stala Anyta Knytlová. Její třiadvacetiletá maminka Danuše Otčenášková žije ve vesničce s druhem o tři roky mladším. Oba jsou Romové, ale s rasovou diskriminací tam nemají nejmenší problémy.

Starosta slovenské Velké Lomnice nechal odpojit výtokový stojan pitné vody v tamní romské osadě. Donutily ho k tomu dluhy za vodu ve výši téměř 700 tisíc slovenských korun.Osada je napojená na obecní vodovod a proto musí hradit faktury za odběr. Jejich výše však neustále rostla, protože voda ze stojanu neustála unikala. Tato situace se pravidelně opakovala - už loni hrozilo obci exekuční řízení kvůli nezaplaceným fakturám za půl miliónu slovenských korun. Situaci se tehdy podařilo vyřešit bez exekuce.

Na deset projektů v rámci programu prevence kriminality poskytne letos Liberec ze svého rozpočtu téměř 4 miliony korun.Pro čtyři z nich žádá město od státu dotaci v celkové výši zhruba 450 tisíc korun. Většina projektů prevence kriminality se zaměřuje na práci s delikventní a rizikovou mládeží. Podporu získaly i programy Romského komunitního centra a boje proti drogám.

Radnice Prahy 5 i letos finančně podpoří dětský maškarní ples v divadle Akcent, který je velmi oblíbený mezi Romskými dětmi. Ples v Akcentu, který se koná už zítra od 15ti do 18ti hodin, připravuje etnická komise rady městské části a navštěvuje ho více než stovka dětí s rodiči. Pro návštěvníky sobotního plesu jsou připraveny soutěže o nejlepší masku, nejlepší tanečnici a tanečníka, zpěváka a zpěvačku a interpreta básničky či povídky. Všechny děti dostanou při odchodu malou odměnu.



Související články
DatumNadpisRubrika
06.02.2016Romský asistent prevence kriminality Ján Polyák získal zvláštní vyznamenání Ministerstva vnitraO Roma Vakeren
07.11.2015Postavení romských žen ve společnosti se měníO Roma Vakeren
21.07.2015Projekt Rom-Act přinesl změnu pro Romky v EUZprávy ze života Romů
11.07.2015Kongres romských žen se zaměřil i na téma Romské ženy a médiaO Roma Vakeren
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
18.04.2015Vzpomínky Vlasty Cickové na nucenou sterilizaciO Roma Vakeren
19.10.2014Před dvanácti lety vznikla Vesnička soužitíO Roma Vakeren
21.06.2014Kvůli požáru bytového domu v Liberci přišli úplně o všechnoO Roma Vakeren
18.01.2014Nucená sterilizace a naše zákonyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Chci být novinářem

V některých okresech čekají školáky jarní prázdniny, pražským dětem naopak tyto příjemné dny volna končí. Alžběta Janíčková si povídala s Tomášem Bystrým ze sedmé třídy z Prahy dvě - Nuslí. Jak jí ale prozradil, do školy se na rozdíl od jiných žáků už těší. Má velké plány. Po ukončení školní docházky by chtěl totiž studovat žurnalistiku.

Kdy v tobě vyzrálo přesvědčení, že by si se v budoucnosti chtěl věnovat právě novinařině?

"Kolem první až druhé třídy, protože moje teta se v žurnalistice pohybuje. Já jsem za ní chodil do redakce, takže mě to povzbudilo, že bych jednou mohl dělat redaktora."

Máš za sebou už nějaké literární pokusy?

"Chystám knížku o mladém Romovi, který by jednou chtěl studovat, ale jeho rodiče pro to moc nejsou. Ti chtějí spíše, aby se věnoval tradičnímu romskému řemeslu. Studiu příliš nevěří, chtějí mít jistotu, aby byla zajištěna budoucnost jejich potomka."

Hrdinou je mladý romský kluk, ty jsi také mladý romský kluk. Čerpáš tedy i z nějakých svých vlastních zkušeností?

"Samozřejmě a dávám do toho svou fantazii."

Když máš takové plány, chceš dál studovat, jak ti jde teď učení ve škole, jsi v sedmé třídě?

"Musím poděkovat Pánu Bohu, že zatím se mi daří. Od první do šesté třídy jsem měl samé jedničky, akorát teď v té sedmičce jsem měl jednu dvojku, z fyziky."

Hlavně že to nebylo z češtiny. Jak si na tom vlastně s jazyky, co taková romština? Umíš ji?

"Plynule mluvit neumím, ale rozumím. Rodiče nemluvili před námi romsky, abychom my s bratrem zvládali učivo, hlavně teda tu češtinu. Myslím si, že romština a čeština, to je velký rozdíl."

Jak tě přijímají spolužáci? Ty jsi jediný Rom ve třídě.

"Velice dobře a můžu dokázat, že i Romové mohou být inteligentní, že se mohou dobře bavit, že s nimi může být taky legrace, že dokáží druhému porozumět a já jim za to hrozně moc děkuji, že jsem v takové třídě. Z okolních tříd se to někdy vyskytlo, naznačili mi, že jsem jiný. Je to taková nadávka, já bych to tady na mikrofon nechtěl říkat. Hodně to dokáže člověka mrzet a na srdci to hodně bolí."

Pojďme ještě k tvé budoucnosti, chtěl by si pracovat někde v novinách nebo třeba v rozhlase?

"V tom rozhlase, ale i v novinách, mě totiž psaní baví také."

Někdy se třeba staneme i kolegy...

"To bych byl rád."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
27.05.2013Khamoro 2013, 15. jubilejní ročník Světového romského festivalu, tisková konference 27.5.2013Fotoaktuality
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
25.06.2010Nízkoprahový klub ZefyrínoO Roma Vakeren
18.06.2010Komunitní centra pro západočechyO Roma Vakeren
07.05.2010Při tanci záleží hlavně na píliO Roma Vakeren
30.10.2009Tak trochu jiný KruháčO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Právní poradna ]=
Osvojení dítěte
V právní poradně odpovídáme na dotaz posluchačky Jarmily Čonkové z Brna. Zajímá ji, co má dělat, když chce osvojit dítě. Marii Vodičkovou z Fondu ohrožených dětí proto navštívila kolegyně Marie Vrábelová.

Jak postupovat při osvojování dítěte?

"Pokud si chce někdo osvojit dítě, musí se dostavit k sociální pracovnici, která má na starosti náhradní rodinnou péči v úřadu podle místa bydliště, kde se vyplní formuláře, podá se žádost. Sociální pracovnice provede šetření v bydlišti. Ta osoba by samozřejmě měla mít vhodné bytové podmínky i vhodné podmínky finanční, aby byla schopna dítě zajistit alespoň na průměrné úrovni. Zejména je potřeba, aby měla vhodnou osobnostní strukturu, protože žadatel o osvojení by si měl být vědom toho, že nemusí splňovat jeho představy, že nemusí patřit k nejchytřejším a nejhodnějším, ale naopak že to může být dítě, které bude působit i starosti. Někdy i víc starostí než radostí. Přesto k němu musí přistupovat jako k vlastnímu dítěti a mít ho rád, protože jedině tím je možné, aby se vývoj dítěte třeba nějak zlepšil a aby nakonec i ten osvojitel měl z něho radost. A nakonec, asi to nejdůležitější, co dítě potřebuje, je dostatek citu, laskavá a láskyplná výchova. To se zjišťuje psychologickým vyšetřením. Nějakou osobnost ten osvojitel má a jestli je vhodným pro to, aby vychovával přijaté dítě."

Rozhoduje věk žadatelů o dítě?

"Zákon uvádí, že věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený, tak jako v přirozené biologické rodině. Za ideální věk pro osvojení dítěte se považuje věk kolem třiceti let, kdy lidé jsou zralejší a už asi tak vědí, co od života chtějí očekávat. A zase, věkový rozdíl více než čtyřicet let už není úplně nejvhodnější, pokud osvojitelé nemají zkušenosti s výchovou dítěte, pak k dítěti přistupují hyperprotektivně a spíš se chovají jako babička a dědeček. Dítě se cítí nesvobodné a špatně se mu v takové výchově dýchá."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.04.2008Etnomuzikoložka Petra GelbartováO Roma Vakeren
10.01.2003Stinné stránky života dětíO Roma Vakeren
22.02.2002ZprávyO Roma Vakeren

=[ Reportáž ]=
Dětský klub Čilikloro
V následujících minutách vám představíme jeden pražský klub. Děti, které ho navštěvují se vrátily z rekreace v Jizerských horách. Patrik Kraus si povídal s Milanem Durdíkem, který pracuje v občanském sdružení Prahy 10. Jak nám prozradil, tamní Romové pořádají pravidelné letní a zimní tábory a nejen to....
Na rekreaci v Jizerských horách

"Činnost našeho dětského klubu je rozvojová. Máme zde soubor, který má název Čilikloro."

Co to znamená v překladu?

"Čilikloro znamená "Ptáčata". Rozvíjíme zájmové činnosti kreslení, romské vaření, hry, sport."

Máte nějaké úspěchy, vystupujete?

"Soubor vystupuje v divadlech a na romských soutěžích."

Pořádáte také pro děti výlety nebo tábory?

"Náš dětský klub každou sobotu pořádá výlety a třikrát do roka pořádáme tábory. Teď naposledy jsme byli na zimním táboře. My Romové nemáme zimu rádi. Jak cítíme zimu, tak utíkáme domů, ale našim romským i českým dětem se to velmi líbilo. Lyžovali jsme, sáňkovali jsme..."

Plánujete něco na pozdější měsíce, na léto?

"Na léto plánujeme letní tábor, který by měl trvat čtrnáct dní až tři týdny. Kdo bude mít zájem, ať nás navštíví."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Na rekreaci v Jizerských horách Na rekreaci v Jizerských horách Na rekreaci v Jizerských horách Na rekreaci v Jizerských horách


Související články
DatumNadpisRubrika
31.08.2013Skautský oddíl Gemini uspořádal tábor pro romské dětiO Roma Vakeren
20.08.2011ReportážO Roma Vakeren
15.06.2011Helsinský výbor chce posílit vazby mezi odsouzenými a jejich dětmiZprávy ze života Romů
11.06.2011Situace dětí v městské ubytovně v PardubicíchO Roma Vakeren
11.02.2011Projekt “Uč se, more” se zaměří na vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředíZprávy ze života Romů
06.08.2010Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
16.07.2010Sdružení Romodrom pořádá letní tábor pro dětiO Roma Vakeren
25.06.2010Nízkoprahový klub ZefyrínoO Roma Vakeren
18.06.2010Komunitní centra pro západočechyO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Projekt Společná jízda pomáhá integraci menšin
Už třetím výročím se může pochlubit společnost Tolerance. Zaměřují se především na vzájemnou komunikaci mezi majoritní společností a menšinami, především u mladých lidí. Více informací poskytl Marii Vrábelové předseda tohoto sdružení Jan Vávra.
Společná jízda

"Hlavním motivem bylo pro nás to, že jsme se všichni podíleli na nejrůznějších projektech v rámci osvěty vůči menšinám, a podobně. Proto jsme s rozhodli společnost založit už s jasným cílem pořádat právě Společné jízdy, což se nám od té doby čtyřikrát podařilo."

Mysleli jste si, že tímto způsobem budete na lidi pozitivněji působit?

"To byl nás cíl. A právě zúžení cílové skupiny na, řekněme, právě středoškolskou mládež nebo na mladé lidi ve věku 15 až 18, 19 let. Tam jsme viděli prioritu."

Splnilo to vaše představy za dva roky, co působíte?

Společná jízda

"Já myslím, že ano. Právě proto, že se nám Společné jízdy podařilo uspořádat. Většinou jsme z nich měli dobrý dojem. S tím souvisí i celkový dojem z činnosti naší organizace."

Co chystáte?

"Samozřejmě záleží na financích. Pokud se nám podaří sehnat finance ze soukromého sektoru, nic nebrání společnou jízdu zorganizovat znova v horizontu jednoho, dvou měsíců, bude-li mít vláda zájem, abychom se dále podíleli i na případných dalších kampaních touto formou. Jsme připraveni, samozřejmě."

Společná jízda

Bude se Společná jízda lišit od minulých let?

"Tato, která proběhla v závěru roku 2002, se lišila . Lišila se tím, že jsme jako téma přidali celé téma uprchlíků, to znamená, nebylo to jenom o soužití majority s romskou menšinou ale i s uprchlíky."

Vidíte ještě nějakou skulinku v myšlení lidí, kterou byste chtěli zaplnit?

Společná jízda

"Těch skulinek je samozřejmě strašně moc. Nicméně, my se soustředíme na to, co jsme přesvědčeni, že se nám daří, to jest, poskytovat mladým lidem na středních školách příležitost minimálně si pohovořit s Romem, s člověkem z Afriky, zde žijícím, s uprchlíkem ze zemí bývalé Jugoslávie například, zde žijícím. Protože, paradoxně, přestože všichni žijeme v jednom státě, často i v jednom městě, tak kontakt je chudý. A právě společná jízda mnoha lidem ve věku 16, 17 let dává poprvé možnost si v klidu a za přirozených podmínek popovídat s někým, kdo je jiný. "

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
05.10.2001Společná jízda ToleranceO Roma Vakeren
06.12.2000Studenti po kampani proti rasismu zmírnili své postoje k RomůmZprávy ze života Romů
11.06.2000Skončily Jízdy toleranceZprávy ze života Romů
29.02.2000Jízda tolerance vyráží do českých školZprávy ze života Romů
26.02.2000Recenze knihy S Romy žít budeme - jde o to, jakLiteratura

=[ Historie, zvyky ]=
Rom nebo cikán?
Hodně našich posluchačů se ptá, jaký je rozdíl mezi oslovením Rom a cikán. Příspěvek na toto téma pro vás připravila Alžběta Janíčková.

Původ obou těchto oslovení "Rom" a "cikán" sahá do dávné minulosti. Název cikán, který se v různých podobách objevuje téměř ve všech evropských jazycích, pochází zřejmě z řeckého "athinganoi", což znamená "nedotkuntelný". Vědci se původně domnívali, že ve starých pramenech byla tímto označením míněna nějaká kacířská sekta. Existuje také hypotéza, že slovo "athinganoi"je perského původu a vzniklo pro označení "kováře" - "asinkar". Romové jsou jako kováři právě známi v dnešním Íránu. S určitostí lze v každém případě říci, že počátkem 8. století byli Romové v Byzantské říši i v Evropě označováni právě tímto slovem "athinganoi". Název se v následujících stoletích měnil a v různých podobách pronikal do dalších evropských jazyků, např. "cigan", "cigán", "Zigeuner"?, "cigane". Naproti tomu název Rom je indického původu a dnešní Romové u nás mu dávají jednoznačně přednost, i když původní tradice je jiná. Např. Bohumil Havrla ze Slovenska tvrdí:

"Také říkám "cikánská hudba", pro mě je zbytečné říkat "romská hudba". Je to daleko víc uvolněnější, vlastně doopravdy ta hudba je "cikánská". Horší je, když se to objevuje v médiích, "cikáni"-to je daleko nepříjemnější. Ale mezi námi, když jsme na nějakém koncertě, tak "cikánská hudba" je docela dobrá. A beru to úplně přirozeně, bez toho že bych měl nějaký komplex z toho, že bych věděl, že by se moji kamarádi rozzlobili: "Co říkáš, cikáne?""

Když by vás někdo oslovil?

"Záleželo by, kdo by mě oslovil, v jaké tónině: "Co jako máš, cikáne?", to by bylo v pořádku, ale v nějaké té tvrdší tónině anebo, kdyby to bylo v jiné souvislosti, tak by mě to určitě urazilo."

V Indii se dodnes najdou kasty, které se nazývají Domové a které se způsobem života nápadně podobají Romům. Oslovení je patrně odvozeno od citoslovce vyjádření úderu na bubínek. To samo o sobě napovídá, že jejich hlavním povoláním je muzikantství. Další podrobnosti o slovu "Rom", a hlavně proč ho upřednostňujeme před oslovením "cikán", to si povíme příště.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
10.10.2008Studenti získali informace o životě a možnostech mladých Romů v EUO Roma Vakeren
29.03.2007Program oslav Mezinárodního dne Romů 2007 v PrazeZprávy ze života Romů
07.01.2007Sdružení Athinganoi se zaměřuje na vzděláváníO Roma Vakeren
06.10.2006Do základních škol přicházejí Výukové záložky a skládačkyO Roma Vakeren
01.09.2006Sdružení Athinganoi připravilo kurzy angličtiny a práce na počítačiO Roma Vakeren
16.06.2006Pražské sdružení Athinganoi nabídne bezplatné kurzy romštinyO Roma Vakeren
24.03.2006Sdružení Athinganoi realizovalo projekt Politický výcvikO Roma Vakeren
09.09.2005Romští studenti by uvítali antidiskriminační zákonO Roma Vakeren
22.04.2005Představujeme Gabrielu Hrabaňovou a Ivetu Kenety ze sdružení AthinganoiO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

"O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v pondělí a v úterý na VKV regionálních studií v 19:00 a 19:45 a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Pisinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Ada šuniben predal tumende!

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Diskriminace Romů na trhu práce
Horké téma:  Jarmila Hanah Čermáková
Zprávy: 
Reportáž:  Chci být novinářem
Právní poradna:  Osvojení dítěte
Reportáž:  Dětský klub Čilikloro
Reportáž:  Projekt Společná jízda pomáhá integraci menšin
Historie, zvyky:  Rom nebo cikán?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz