Vyhledávání
24.11.2017
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma Vakeren

Na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu vás vítáme při poslechu pravidelného pořadu "O Roma vakeren" čili Romové hovoří".

Bacht tumenge Romale, the lači rat. Hin parašťovin, tumen pale šunen romani čib u džanen hoj akanastar tumenca hin emisia predalo Roma. Jek ora šunena amaro vakeriben "O Roma vakeren"!

Připravili jsme pro vás celou hodinu aktualit a zajímavostí ze života Romů a nebude chybět také romská hudba.

Kamen te šunen sar o Roma dživen abo nevimata, andal le romengero dživipen? Te ha, ta ačen amenca! Šunena te romane giľa - šukar šuniben.

Adadives amenca peršo džana te dikhen, sar o Roma dživen pro Slovensko, andro Piešťany.

Nejdříve se společně vydáme k našim sousedům na východní Slovensko do Piešťan. Jak žijí Romové v tomto lázeńském městě, to vám přiblížíme v úvodu O Roma vakeren.

Andro amaro studio avela te pobešen u te povakeren o Slavomil Hubálek. Vakeraha leha pal leskeri buči, savi kerel pradalo romane čhavore adro jekhetaniben - Nevi sikhaďi. Paľiž tumenge pheneha nevita, so andža ada kurko.

Do studia jsme pozvali psychologa Slavomila Hubálka, který se věnuje Nadaci Nová škola a pomáhá mladým Romům při rozhodování ve výběru středních škol. Nebudou chybět ani aktuality ze života Romů.

Tiž tumen dodžanena save projekty keren Brnakere Roma. Mek vakeraha pale lichva ko Roma andre Ostrava. Andre jekh sikhaďi Jihlavate, marde Roma le reditelis. So pes odoj ačhiľa, oda tiž adadives šunena amendar. Amaro šuniben zaphandaha vakeribnaha palo amare tradicii.

Ve druhé polovině O Roma vakeren se dozvíte, jak město Brno podporuje činnost národnostních menšin. Ostravská policie má speciální tým na potírání lichvy - to je naše další téma. Vydáme se také do Jihlavy, kde došlo k napadení ředitele základní školy a nebude chybět ani výlet do romské historie. Tolik z programové nabídky a teď už vám nerušený poslech přejí Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.


=[ Reportáž ]=
Jak žijí Romové v Piešťanech

V úvodu našeho vysílání se vydáme k východním sousedům na Slovensko. Často mluvíme o slovenských Romech žijících v osadách. Dnes ale navštívíme lázeňské město Piešťany, kde žijí Romové běžně mezi neromy a jak sami říkají, nikdo je fyzicky nenapadá. Marii Vrábelové to potvrdil v rozhovoru primátor města Remo Čikuta.

"Romové jsou do společnosti nějakým způsobem integrováni, jsou rozptýleni po městě, je jich tu zhruba 1000. Mají tu své rodinné domy nebo některé městské domy. Jsou rozptýlení po celém území. Není tu nějaká samostatná část, kde by žili jen Romové. Děti navštěvují základní školy takovým způsobem, že chodí. Výsledky ale nemají velké. Končí dříve v nižších ročnících, ale základní školu vychodí všechny děti. Není problém s tím, že by školu nenavštěvovaly. Město řeší tento problém. Učitelé hlásí, když dítě školu nenavštěvuje, potom se snaží si rodiče předvolat a domluvit jim."

"Jaká je zaměstnanost Romů?"

"Přímo zaměstnaní nejsou, živí se obchodem na tržnicích. Prodávají levné zboží, dá se to srovnat např. s Vietnamci. Existují také snahy, že by chtěli být zaměstnání, ale mají s tím problémy. Zaměstnavatelé je nechtějí přijímat, protože se bojí určitě fluktuace - že je přijmou na krátké období - nevěří jim. Ale město se snaží je zaměstnat v rámci svých organizačních složek, které má v technických službách - v zahradnictví a podobně."

"V porovnání s ostatními městy Slovenska si tedy Piešťany v tomto vedou dobře?"

"Je to dané prostředím města, které má svá specifika. Občané města jsou zvyklí na široké spektrum lidí různého vyznání, kultur, takže Romové v integraci nemají velké problémy v rámci tohoto lázeňského města. Je to dané i geograficky. Čím víc jsme na západním Slovensku, tím jsou Romové lépe integrovaní než řekněme na východním Slovensku. K nějakému fyzickému napadání Romů nedochází, ale určitě skrytá latentní forma rasismu tu je."

"Chystáte v tomto směru nějaký program? Něco co by tuto situaci mělo změnit?"

"Chceme se věnovat tomu, aby ti, kteří se snaží integrovat se do vyšší úrovně než je ta, v které se nacházejí, aby byli byli zaměstnaní a vytvořili se jim nějaké možnosti pracovat. Ať už na veřejně prospěšných pracích anebo přímo v zařízeních, které tu máme. Město jim potom může nabídnout, vzhledem k tomu, že mají trvalý pracovní poměr a příjem, i další možnosti, které jim náleží."

"Je tady tzv. "vajda", který Romy vede k činnosti nebo se s nimi radí?"

"Vajda žije ve vedlejší obci a ovlivňuje život Romů a dá se s ním komunikovat."

"V čem přesně život Romů ovlivňuje?"

"Řídí je, když jsou nějaké problémy. Naši pracovníci na něj mají kontakt, mohou ho nakontaktovat a on řeší problémy. Konflikty, vznikající zejména rámci jejich komunity, on umí vyřešit tak, aby bylo všechno v pořádku."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
30.05.2015Hudba a tanec mohou díky souboru Kesaj Čhave symbolizovat i naději pro mladé RomyZprávy ze života Romů
07.12.2013Na Slovensku byl hejtmanem Banskobystrického kraje zvolen pravicový extremistaO Roma Vakeren
01.08.2013Romové na východním Slovensku pěstují zeleninu. Často je to jejich první práceZprávy ze života Romů
20.07.2013Řádové sestry ve slovenské Nitře pomáhají dětem v komunitním centruO Roma Vakeren
13.07.2013Ján Lauko poutavě vypráví o historii i současnosti romského skautingu na SlovenskuO Roma Vakeren
30.08.2012Jak se daří na Slovensku zařazovat děti do vzdělávacího systému?Zprávy ze života Romů
14.08.2012Proč nemají Romové práciZprávy ze života Romů
23.06.2012Strážník městské policie na Slovensku zastřelil tři RomyO Roma Vakeren
16.06.2012Jsou rodičovské příspěvky na Slovensku dostačující pro potřeby rodin?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Horké téma ]=
Psycholog Slavomil Hubálek
A je tu čas, kdy si pravidelně do O Roma vakeren zveme hosty. Toho dnešního si k mikrofonu pozvaly Marie Vrábelová a Anna Poláková. Je jím psycholog Slavomil Hubálek.

"Do studia přijal naše pozvání psycholog a soudní znalec Slavomil Hubálek, který také působí v nadaci Nová škola. Dobrý večer."

"Dobrý večer."

"Pane Hubálku, vyšla kniha Tabu v socialních vědách, která sklidila velkou kritiku psychologů, sociologů ale i široké veřejnosti. V jedné z kapitol se hovoří o Romech, kde autor uvádí, že už se rodí s nižším IQ. Jak je to?"

"Je to samozřejmě naprostý nesmysl a neexistují pro to vůbec žádné důkazy. Já jsem vyšetřoval mnoho romských dětí. Řada z nich dnes úspěšně studuje na středních školách. Vytrhnout z kontextu psychologického vyšetření inteligenční kvocient, udělat nějaký průměr a říct, že to platí o celé skupině, je nesmysl."

"Jaký je váš názor na zvláštní školy?"

"To je věc, která s tím souvisí. My víme, a to je prokazatelné, že velké množství romských dětí chodí do zvláštních škol naprosto nesmyslně, naprosto zbytečně. Ty děti tam nepatří a umístěním do zvláštní školy jsou už od startu poškozeny. Já jsem vždycky byl proti tomu. Do zvláštní školy patří jenom děti mentálně postižené a je nesmysl, aby se staly segregačními školami jen pro romské děti."

"Ale i tak je na zvláštních školách velké množství romských dětí. Proč si myslíte, že tomu tak je?"

"Protože jsou tam nesmyslně přeřazovány a bohužel je to i se souhlasem jejich rodičů. Já bych chtěl apelovat na všechny romské rodiče, aby to nedělali, aby nepodléhali tlakům některých učitelek. Protože k tomu je potřeba souhlas, řada lidí to podepíše a neuvědomí si, že udělali naprostý nesmysl."

"Vy jste ve stálém kontaktu s Romy, jak je vnímáte, jací jsou?"

"Různí, na tuto otázku se skutečně nedá odpovědět nějakým obecným soudem. Můžeme se dlouze bavit o tom, jestli mají nějaké specifické vlastnosti, kterými se odlišují. Tam bychom asi nacházeli u některých větší emotivitu, větší schopnost empatie, sociálního cítění uvnitř své komunity a ostražitost ke komunitě, která se k nim nechová dobře. Samozřejmě romská populace je velmi složitá, protože není jednotná. Čeští Romové, nazývaní cikáni, byli vlastně vyvražděni a ti byli do české společnosti perfektně integrováni. Romská populace, která žije dnes u nás, je vlastně několikrát vytržená ze svých kořenů. Část z Rumunska, velká část z východního Slovenska a opakovaně se pohybuje za prací po českých zemích. Po válce to bylo do zemědělství, potom do chemického průmyslu, a tak vznikly komunity Duchcov, Most, Chomutov. A potom to jsou vybydlená předměstí některých měst, kde v prázdných bytech často bydlí Romové. Skupiny jsou odlišné. Česká populace to často nediferencuje, hází je do jednoho pytle. Nesporně řešení romské situace je do budoucnosti jedna z hlavních otázek této země. To, jak se s ní vyrovnáme, bude vlastně signálem o tom, jací jsme Evropané."

"Jaké je to řešení, když budeme konkrétní?"

"Řešení je mnoho. Když se podíváme, jak se podařilo zatočit s rasismem ve Spojených státech za posledních 40 let, tak je to bezesporu to, čemu se říká "afirmativní akce", u nás tak ošklivě "pozitivní diskriminace". To znamená, pomoct těm, kteří pomoc chtějí. V zájmu většinové společnosti je, abychom co nejvíce dbali na výchovu a vzdělání romských dětí. Vy jste zmiňovala Novou školu, a ta má za cíl například doučování romských dětí, protože řada těch dětí je nadaných, ale neučí se dobře, protože nežijí v rodinách, kde by se vzdělání podporovalo. V těch rodinách nejsou počítače, internet ani knihy a ty děti jsou, oproti svým vrstevníkům, handicapovány. Nadace Nová škola se například snaží těmto dětem pomoci tím, že jim počítače, knihy, připojení na internet, ale i doučování poskytuje. To, si myslím, je velmi správná cesta. Jenom je potřeba, aby se takových projektů, na kterých se podílejí studenti středních a vysokých škol jako doučovatelé, aby se jich zúčastňovalo co nejvíc romských dětí."

"Když to vezmeme z opačného úhlu pohledu, co především vadí lidem z majoritní společnosti na Romech a asi ne jenom na nich, ale asi i na jiných menšinách? Jsou to předsudky nebo obavy z neznalosti nebo nepochopení?"

"Je to všechno to, co jste řekla. Do předsudků patří obava, strach, neznalost. Je asi charakteristikou člověka, že se bojí něčeho jiného, cizího, zvláštního. Ale svět, ve kterém žijeme, je svět, ve kterém buď se naučíme žít všichni pohromadě, bude to svět multietnický jako dnes vypadají evropská velkoměsta, a nebo si zaděláváme na konflikty. Jedna z hlavních úloh státu je minimalizovat násilí mezi lidmi, to znamená také minimalizovat tyto předsudky, které k násilí vedou. Minimalizovat fantazie o tom, že někdo je lepší a někdo je horší, že existují rasy inteligentnější a rasy méně inteligentní, že jsou rozdíly, které jsou nepřekonatelné. Zkrátka úspěšné společnosti se chovají tak, že všichni mají práva, která jim zajišťuje ústava a ta práva se dodržují."

"Vy jste psycholog. Jak se má cítit menšina, která je neustále napadána, ať už fyzicky, psychicky. Jak se s tím má vyrovnat člověk, který žije v takové společnosti a vůbec celá ta menšina, celá ta společnost? Co proti tomu dělat? To bylo všechno směrem k nám, k doučování, ke školství, ke vzdělání, ale jak se má pak člověk rozvíjet ve společnosti, která se chová tak, jak se chová?"

"Já vám velice rozumím. To, aby se Romové necítili ohroženi bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet demokracie v tomto státě, jak se bude chovat policie. Jak budou tyto činy, a hanebné činy, trestány. Jak jednoznačně se k nim bude stavět vyšetřovatel i soudce. Podle mého soudu se to trošku zlepšuje. Já jsem posuzoval řadu případů jako soudní znalec před léty a pamatuji doby, kdy se skutečně nikomu nechtělo čin kvalifikovat jako rasově motivovaný, a přitom to bylo naprosto jasné. Dnes už je řada činů odsouzených, a to je dobře. Na druhou stranu chápu obavy romských rodičů, kteří se bojí pustit děti večer do kina, aby nedostaly namláceno jenom proto, že mají o nepatrný štych snědší tvář než ti ostatní. Musíme ale věřit, že ve společnosti bude taková atmosféra, že podobných činů bude ubývat."

"Přesto pane Hubálku, abychom neskončili tak smutně, je řada organizací z řady majoritní společnosti, která se snaží Romům pomáhat, a nejen Romům. Máte s tím nějaké zkušenosti?"

"Zmiňovali jsme Novou školu. Problematiku vzdělání já vidím jako velmi důležitou. Vím o řadě církevních organizací nebo charit, které pomáhají Romům. Existuje řada skupin z řad Romů, které jsou takzvaně "samopomáhající". A to je velmi dobře. Je třeba, aby těchto pomocných, altruistických, podporujících akcí bylo co nejvíce, protože ten, kdo pomáhá někomu jinému, svým způsobem pomáhá taky sobě."

"Ve studiu jsme si povídali s psychologem Slavomilem Hubálkem. Děkujeme za návštěvu v O Roma vakeren a na shledanou."

"Na shledanou."

"Na shledanou."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
14.10.2015Putovní výstava Romano suno zavítá do pražského Komunitního centra PrádelnaZprávy ze života Romů
06.12.2014Ministr školství navrhuje povinnou docházku do školky v posledním roce před nástupem do školyO Roma Vakeren
29.11.2014Česko se ohradilo proti obvinění Evropské komise, že ve školách diskriminuje RomyO Roma Vakeren
29.11.2014Výstava Jak ztratit další generaci představuje fotografie Romů, kteří se postavili proti diskriminaci ve vzdělávacím systémuO Roma Vakeren
13.11.2014Smutné výročí rozsudku D. H. připomíná, že se situace Romů v Česku ani po sedmi letech nezměnilaZprávy ze života Romů
06.09.2014Budoucí školský ombudsman nepovažuje fungování praktických škol za problémO Roma Vakeren
25.01.2014Pracovníci sdružení Vzájemné soužití doprovázeli romské děti k zápisu do základních školO Roma Vakeren
16.11.2013Uplynulo šest let od rozsudku Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H.O Roma Vakeren
08.11.2013Mami, tati, já chci do školyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Zprávy ]=

Počet žádostí českých občanů o azyl ve Velké Británii se v minulém čtvrtletí měsíc po měsíci snižoval. Celkem za poslední tři měsíce loňského roku požádalo Londýn o útočiště před politickým pronásledováním ve vlasti 130 lidí nebo rodin z České republiky, ve srovnání se 620 za předchozí čtvrtletí a s 1425 za celý rok.

Obžalovaní v doprovodu přátel a kolegů vcházejí do jednací síně Okresního soudu v Chebu (Foto: ČTK)

Výpověďmi svědků a znalce z oboru lékařství pokračovalo u okresního soudu v Chebu hlavní líčení s pěticí policistů, kteří jsou obžalováni z rasově motivovaného útoku na Roma Karla Bílého. Policisté, kteří byli od incidentu postaveni mimo službu, jsou obžalováni ze zneužití pravomoci veřejného činitele a čtyři z nich navíc i z vydírání. Hrozí jim až osmileté vězení. Z časových důvodů a pro možné doplnění důkazů odročil soudce líčení až na 12. března a není vyloučeno, že pak už vyhlásí rozsudek.

Státní zástupkyně obžalovala čtyři mladíky kvůli podezření, že loni v říjnu v Praze 8 surově zbili 17tiletého Roma. Žalobkyně viní na svobodě stíhané mladíky z pokusu o těžkou újmu na zdraví s rasovým podtextem a z výtržnictví. Hrozí jim tři až deset let vězení. Tři z podezřelých jsou ale mladiství, takže se u nich trestní sazba snižuje na polovinu.

Na slavnostním otevření (Foto: ČTK)

Nové komunitní centrum Armády spásy otevřeli v Přerově. Zařízení má sloužit zejména matkám s dětmi, seniorům a obyvatelům přilehlé Romské čtvrti. Prvními klienty jsou matky s dětmi z domu pro neúplné rodiny, který armáda spásy také spravuje. Romské děti tam budou mít různé kroužky, penzistům nabízí centrum knihovnu a čítárnu, pro všechny je pak otevřena počítačová učebna, služby nabízí i tělocvična a posilovna.

Atmosféra typická pro oblasti Karibiku ovládne 29. března pražskou Lucernu. Uskuteční se tam Plážový ples Karibik, který se letos koná už pojedenácté a bude součástí celoevropského Týdne proti rasismu. Návštěvníci se mohou do programu sami zapojit a informace o rasismu získají u stánků neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají. Na plese zahrají Laura a její tygři, Big Band Vladislava Brože, Havana Quartet a vystoupí i Monika Absolonová. Výtěžek plesu bude věnován na prevenci rasismu a intolerance mezi mládeží a na obnovu dětských kluboven a tábořišť poškozeních povodněmi.



Související články
DatumNadpisRubrika
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
12.07.2014Armáda spásy pomáhá bývalým bezdomovcům udržit si bydleníO Roma Vakeren
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
26.05.2012Příběh z cyklu Národnost v pubertě: Jak byla Jitka chudáO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
Brno každoročně vyčleňuje z rozpočtu peníze na podporu činnosti národnostních menšin
700 tisíc korun - to je částka, kterou letos ve svém rozpočtu vyčlenilo město Brno na podporu činnosti národnostních menšin. Peníze město spolkům pravidelně rozděluje už několik let. Finanční podpory se tak dočkaly například sdružení Němců, Slováků, Řeků, ale také Romů, kterých v Brně žije asi 15 tisíc. S předsedou Společenství Romů na Moravě Karlem Holomkem si o využití těchto městských peněz povídal Michal Zamboj.

Společenství Romů na Moravě, které kromě jiného vydává také čtrnáctideník "Romanos Hangos" každoročně od města žádá asi 200 tisíc korun.

"Předkládáme program, který se týká především mimoškolní výchovy dětí a mládeže. To jsou programy, které směřují do škol, kde je většina romských dětí," říká předseda společnosti Karel Holomek.

Okruh aktivit, které tyto peníze z části pokryjí, je široký. Od hudební či výtvarné výchovy, přes sport až třeba k divadlu.

"Je to divadlo, které je tak nějak propojeno motivy českých pohádek, ale je provozováno v romštině. Děti mluví romsky, střídají češtinu s romštinou.

Divadlo má podle Karla Holomka profesionální vedení - herečku Divadla Na Provázku Simonu Pechovou.

"Mnohé z dětí, které až doposud byly ve škole neúspěšné, tak tím, že se jim dá šance, tím, že mohou pozvednout své sebevědomí, tak i ve škole některé z nich prospívají. Je to patrné.

Část peněz společenství podle Karla Holomka využívá i na financování společného projektu s Pedagogickou fakultou Masarykovy Univerzity v Brně. Její studenti se právě práci s romskými dětmi věnují a teď dokonce v trošku pozměněné podobě.

"My jsme po určitých potížích, které jsme měli, když děti docházely do nějaké místnosti, většinou za vysokoškoláky, které na to najímáme, tak teď jsme udělali bezvadný tah, který se osvědčil. Vysokoškoláci chodí přímo do rodin. Takže tam to dítě je, nevymlouvá se na nemoc, na nechuť, na lenoru. Oni tam skutečně chodí, přitom něco z té rodiny získávají, něco ta rodina získává od nich. Je to dobré."

Jakou částkou město projekty Společenství Romů na Moravě, které jsou zaměřené na Brno, nakonec podpoří, není jisté.

"Jednou jsme ale museli dotaci odmítnout, protože byla proti našemu požadavku směšně nízká," říká Karel Holomek.

"To nejsou peníze, které dostáváme zadarmo, není to žádné privilegium. My tady plníme nějaký program, který prospívá městu. Město není schopno tento program plnit, ono je schopno ho jen podpořit. Má k tomu své instituce, tedy i my.

O podpoře jednotlivých projektů teď budou jednat brněnští radní. Jejich doporučení pak musí ještě schválit zastupitelstvo.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
19.05.2011Lidská práva na vedlejší kolejiZprávy ze života Romů
19.02.2011Kniha Dávné vzpomínky popisuje osudy rodu HolomkůO Roma Vakeren
01.01.2011Karel Holomek získal Cenu Gypsy SpiritO Roma Vakeren
16.09.2010Druhý ročník běhu za ženy je pro AsiiZprávy ze života Romů
19.07.2010Občané ČR mají největší odstup k Romům, blíže mají k UkrajincůmZprávy ze života Romů
13.04.2010Fedor Gál: jinakost je hezká, má vůni, chuť, barvu...Zprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Ostravě pracuje speciální policejní tým na potírání lichvy
Ostravská policie má speciální tým na potírání lichvy. Tato trestná činnost se rozmáhá hlavně mezi Romy, ale týká se všech sociálně slabých skupin. Policie v Ostravě dosud řešila jen jeden případ. Jak to na Ostravsku s lichvou vypadá, zjišťovala Gabriela Všolková.

Typický příklad: rodina pobírá rodinné dávky, které jí sotva vyjdou na běžné výdaje. Zaplatí nájem, nakoupí potraviny, ale už nezbývá na oblečení nebo na školní pomůcky pro děti. Peníze nutně potřebuje, nejlépe hned.

"Jestli mám děcku něco dát na jídlo nebo nedat, to je.... prostě buď mám ty peníze nebo je nemám. Většinou je jim jedno, jestli si půjčí a co bude v budoucnu. Že ta budoucnost bude pro něj špatná, že dostane další sociálku, zas o ní přijde.... že to je všechno špatné. Tady by měla být ohledně toho nějaká osvěta. Když ze sto lidí to pochopí 70%, budeme jedině rádi. Možná by se i lichva částečně odbourala."

To si myslí ostravský předseda Romské občanské iniciativy František Sivák. Dodává, že existují dva způsoby lichvy. Jedním z nich jsou půjčky nebankovních firem, jejichž zástupci navštěvují jednou týdně rodiny a vybírají splátky s vysokým úrokem. Druhý způsob, kvůli němuž byl speciální tým vytvořen, je soukromá lichva. Podle policejní mluvčí Ilony Brandžovské jsou právě tyto případy těžko odhalitelné:

"V loňském roce se začaly řešit tři případy, z nichž ovšem dva byly poté odloženy. Nebylo zjištěno, že by se jednalo o trestný čin lichvy. Romové se většinou bojí tyto případy oznámit. Mají strach označit lichváře, bojí se o své zdraví, o zdraví svých rodin. Bojí se také, že až budou potřebovat půjčit peníze, že jim nikdo nepůjčí.

Mluvčí popsala případ, který skončil usvědčením pachatele:

"Ve vazbě loni kvůli lichvě skončil sedmadvacetiletý muž. Ten o tři roky starší ženě půjčil na měsíc 40 tisíc korun s tím, že vyžadoval vrácení částky 8 tisíc korun. Žena na toto přistoupila, peníze dokonce i včas vrátila, ale muž požadoval další peníze. Řešil to i tak, že jí vzal občanský průkaz a vždy, když jí přišly sociální dávky, šel s ní na poštu a peníze ihned vybral. Takto získal bezmála 13 tisíc korun."

Muž svou oběť k placení donutil výhružkami. Právě výhružky fyzickým násilím, likvidací majetku nebo i smrtí zavírají obětem lichvářů ústa. Sivák se domnívá, že i policejní tým v terénu nic nezmůže, pokud se do boje s lichvou nepustí sami Romové. Říká, že právě na severu Moravy, v kraji s vysokou nezaměstnaností, jsou pro tuto trestnou činnost výborné podmínky. Nezaměstnaní s nízkými sociálními dávkami nemají šanci získat v bance úvěr:

"Sociálka, nedostatek peněz, teď máme zimu třeba, ta se nám prodlouží. Je větší topná sezóna, takže budou i větší doplatky. Kde ty lidi na ty doplatky vezmou. Zase se dostanou do nějaké krize a zas budou vyhledávat prostředky. Kde? U lichvářů. Lichva je všude, je těžko odstranitelná. Je to zase o tom, že pokud nebude práce pro lidi a oni se nevydělají peníze, tak lichva pokvete.

Rodin, které se na Ostravsku dostaly do finanční krize a využily nabídky okamžité půjčky s obrovským úrokem, přibývá. Lichvu také Romové uváděli jako jeden z důvodů emigrace.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
18.05.2007Romové na Mladoboleslavsku jsou ohroženi lichvouO Roma Vakeren
08.05.2006Mladí Romové z Ostravska se odvolali proti štrasburskému rozsudkuZprávy ze života Romů
28.02.2006Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
26.05.2005Osm evropských států chce v příštích letech zlepšit podmínky života RomůZprávy ze života Romů
23.07.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
21.07.2004LN: Na Ostravsku se zadlužily stovky romských rodinZprávy ze života Romů
06.05.2004Čeští Romové chtějí pracovat v BritániiZprávy ze života Romů
26.03.2004Policii se daří lépe odhalovat případy lichvyO Roma Vakeren
09.03.2004Zpráva vnitra: Policii se začíná dařit potírat lichvu mezi RomyZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Reportáž ]=
V Jihlavě napadla skupinka Romů ředitele základní školy
Z Ostravy se v následujících minutách přesuneme do našeho dalšího města. V základní škole v Jihlavě, v části Horní Kosov, slovně a fyzicky napadla skupinka Romů ředitele školy. Ředitel školy Jaroslav Karlušín neutrpěl zranění a nepožaduje potrestání útočníků. Celou událost si připomeneme v příspěvku Radka Tulise.
Ředitel Jaromír Karšulín (vlevo) a státní zmocněnec pro romskou otázku Ladislav Vašek (Foto: ČTK)

Učitelka doučovala dvě romské děti v době po běžném vyučování. S tím ale nesouhlasily jejich matky. Vstoupily do třídy a učitelku slovně napadly. Ředitel školy Jaromír Karšulín na situaci reagoval přivoláním městské policie a vrátil se do třídy.

"Vyzýval jsem dotyčné, aby opustily školu. Oni se mě pokusily nějakým způsobem inzultovat."

Útočníci ředitele udeřily pěstí a dlaní do obličeje. Podle předběžných dohod nejméně jedno z dětí školu opustí. Městská policie sem proto dočasně dala přenosnou kameru, kterou dění nejen v okolí školy sleduje. Hovořil o tom ředitel jihlavské městské policie Jan Frenc:

Městští policisté drželi 26. února celodenní hlídku před Základní školou Jarní na sídlišti Horní Kosov v Jihlavě (Foto: ČTK)

"Z toho důvodu jsme tam dali strážníky, že skutečně nějaké problémy tam byly. V nejbližší době uděláme besedu s romskými občany, kde bychom si nastínily určité podmínky, které by tam měly být. Jak městská policie tak ředitel školy odmítají, že by celý konflikt ve škole měl rasový podtext. Tvrdí to i vládní zmocněnec pro romskou otázku Ladislav Vašek:

"Já vám mohu říct zodpovědně z tohoto místa, že veškeré věci, které se týkají i těchto negativních jevů, řešíme.

Případem napadení ředitele se ale znovu připomněly další problémy, které překračují rámec samotné události v Horním Kosově. Učitelé se opět cítí ohroženi. Rodiče raději snesou vinu na hlavu učitele, než aby přiznaly, že se dětem nevěnují a že děti chodí do školy bez přípravy. Učitelé si stěžují na horší morálku dětí, a to platí všeobecně, bez ohledu na barvu pleti. Ředitel školy Jaromír Karšulín proto znovu odmítá rasový podtext i běžných potyček mezi dětmi:

"Společnost je určitým dílem, já neříkám kvůli komu, rozdělena. Normálnímu dětskému postrkování se přidává to, co tam vůbec není. Pojďte se podívat před jakoukoliv jinou školu, kdekoliv. A nebudou se tam děti postrkovat? Proč tam hledat něco jiného? Vy jste nechodili do školy, nepostrkovali jste se?"

Školám městská policie a magistrát naznačují, že se incident uklidnil. Učitelé v Kosovu ani přes tuto nepříjemnou událost doučování nepřipravených dětí nezruší. K lepšímu přístupu Romů ke vzdělání vyzval i vládní zmocněnec pro romskou otázku Ladislav Vašek:

"Té škole nebo panu řediteli dáváme plnou podporu, protože nemůžeme zasahovat do toho, jestliže pedagog nechá po škole dítě za něco. Nemůžeme do toho zasahovat, protože jenom on ví, proč a z jakých důvodů."

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
08.11.2005Zprávy ze života RomůZprávy ze života Romů
03.09.2004Nový školní rokO Roma Vakeren
14.05.2004O Roma VakerenO Roma Vakeren
05.09.2003Broumovské děti se připravují na vstup do první třídy v předškolním nultém ročníkuO Roma Vakeren
30.08.2003Romové mohou dostat peníze na studium na středních školáchZprávy ze života Romů
11.07.2003O Roma VakerenO Roma Vakeren
27.06.2003Romští prvňáčci dostali své první vysvědčeníO Roma Vakeren
27.06.2003Konec školního roku v základní škole na Havlíčkově náměstíO Roma Vakeren
23.05.2003Jakou budoucnost mají romští asistenti?O Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

=[ Historie, zvyky ]=
Pocházejí Romové z Indie?
Podle oficiálních vědeckých pramenů Romové pocházejí z Indie. Ne všichni se ale s touto teorií ztotožňují. Proto romistu Zbyňka Andrše oslovila opět kolegyně Janíčková.

"Je tedy skutečně potvrzeno, že Romové z Indie přišli?"

"To, že Romové z Indie přišli, to je teorie uznávaná už přes 200 let. To, že někteří lidé mohou mít jiný názor, někteří Romové se například domnívají, že přišli z Egypta nebo dokonce z Kanaánu, to je dáno tím, že romské historii a kultuře se nikdy ve školách neučilo."

"O co se opírá teorie, že Romové přišli právě z Indie?"

"Nejvíc se opírá o příbuznost romštiny z novoindickými jazyky, což je naprosto patrné a zřejmé, když porovnáme například hindštinu, ale i jiné jazyky: bengálštinu, panjávštinu s romštinou, tak je vidět, že jsou to jazyky velice blízké. Ale nejenom to. Je tu řada podobností s oblasti způsobu života, čili z etnologie nebo můžeme říct sociální a kulturní antropologie.

"Jsou tedy v hindštině nějaká slova, kterým by rozuměl i náš Rom?"

"Například: "aččhá" je "láčho" nebo "bakrá", což tedy v hindštině znamená "koza", tak v romštině je to "bakro" - "beran". "Ág" je "jag", čili oheň. Těch podobností nebo paralel je celá řada."

"Ovšem, na druhou stranu jsou i jiná slova v jiných jazycích, která Romové mají také ve své mateřštině, např. hodně se jich vyskytuje v rumunštině."

"To je potom věc jazykového ovlivňování, jazykového kontaktu. Samozřejmě romština a její nositelé, tedy Romové, kteří prošli na cestě do Evropy řadou zemí Orientu, vstřebali do sebe i slova z různých jazyků na evropské půdě. Nicméně základ romštiny je opravdu indický."

"A nemohlo to být tak, že Romové Indií procházeli stejně tak jako např. Rumunskem, Maďarskem?"

"Samozřejmě. Nic nelze vyloučit, ale nám dělá problém vystopovat vůbec dobu a cesty, kterými Romové putovali do Evropy, čili v této otázce, kterou kladete, se nemáme vůbec o co opřít."

"Mohou se vědci také opírat o fyziognomii, podobnost mezi Indem, který navštíví Prahu? Někdy se může stát, že je opravdu velmi podobný našim Romům."

"Samozřejmě podobnost tam je, ovšem není to jednoduché, zejména pak pro laika. Protože zdánlivě podobné jsou si i jiné skupiny, např. Arabové a vůbec lidé ve Středomoří, atd. Takže tam je třeba znát ty příznaky, které jsou charakteristické pro určitou skupinu lidí."

"A pro Romy, jaký je tedy charakteristický antropologický znak?"

"No, já jsem to chtěl právě dokončit. Ono je to obtížné v tom, že v každé skupině se vyskytuje antropologických znaků charakteristických pro určitou rasu více. A u Romů, tím, že procházeli tak obrovské geografické vzdálenosti, je to zvlášť patrné."

Příště si Alžběta Janíčková bude se romistou Zbyňkem Andršem povídat o tom, jak podle historiků Romové putovali Evropou.

Zde si můžete příspěvek poslechnout:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
28.11.2015Romové si předávali vědomosti a poznatky prostřednictvím ústní lidové slovesnostiO Roma Vakeren
07.03.2003Jak Romové putovali EvropouO Roma Vakeren
24.08.2001Rozhovor s romistou Zbyňkem AndršemO Roma Vakeren

Za několik minut bude 21 hodin, "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří" je u konce. Naladit si nás můžete i v úterý a ve čtvrtek na VKV regionálních studií v 19:45 a nebo v pondělí a v pátek na okruhu Českého rozhlasu 6 - v 19:15.

Příště vám nabídneme informace ze života Romů, do studia pozveme dalšího zajímavého hosta a nebudou chybět ani romské písně.

Klidný večer vám přejí průvodci dnešním O Roma vakeren - Anna Poláková a Jaroslav Sezemský.

Romale sam lošale, hoj amen šunen. Irinen amenge, so kamen te šunen andro O Roma vekeren! Ada šuniben predal tumende!

Mějte se moc pěkně a klidný víkend.

Romale but Bacht te sasťipen. Ačhen Devleha!

Obsah článku:
Reportáž:  Jak žijí Romové v Piešťanech
Horké téma:  Psycholog Slavomil Hubálek
Zprávy: 
Reportáž:  Brno každoročně vyčleňuje z rozpočtu peníze na podporu činnosti národnostních menšin
Reportáž:  V Ostravě pracuje speciální policejní tým na potírání lichvy
Reportáž:  V Jihlavě napadla skupinka Romů ředitele základní školy
Historie, zvyky:  Pocházejí Romové z Indie?

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
733792   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
250329   11.09.98 Romske aktuality
205977   14.03.00 Romský jazyk
153883    Historie a původ Romů
132122   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
116268    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101052    Fotografie
87485   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
75887    Romové po roce 1989
69368    Romská hudba
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2017
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz