Vyhledávání
10.12.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Odchod Romu do Kanady
26-02-2000
Kanada na vlastni oci

V utery vecer 5. srpna odvysilala televize NOVA v poradu Na vlasni oci reportaz o bezstarostnem zivote ceskych Romu v Kanade. Reporter Josef Klima v ni ukazal zivot romskych zadatelu o azyl v Kanade zcela idylicky a poselstvi reportaze znelo: "Romove, sbalte se a prijedte do Kanady." U Romu vzbudila tato reportaz o vlidnem prijeti v "zaslibene zemi" nadeje na lepsi zivot a stovky Romu z mnoha ceskych mest - Ostravy, Mostu, Rokycan i Prahy - zacaly rozprodavat majetek a shanet penize na letenku.

"Porad nastinil pouze jednu stranku veci a vyvolal zcela nesmyslne predstavy," rekla mluvci kanadske ambasady v Praze Lucie Cermakova. Mluvci ceskeho velvyslanectvi v Ottawe Nora Jurkovicova uvedla: "Podle nasich informaci se jedna o porad plny polopravd, ktery silne zkresluje realitu a temer vyzyva k exodu velke skupiny Cechu do Kanady. Mnoho skutecnosti v nem bylo zamlceno," uvedla mluvci ceskeho velvyslanectvi v Ottawe Nora Jurkovicova. (MFD, 13. 8. 1997)

Letecke spolecnosti zaznamenaly nekolik dni po odvysilani reportaze znacnou poptavku po letenkach do kanadskych mest Montrealu a Toronta. Jejich zamestnanci nevyloucili, ze by zvyseny zajem mohl souviset s umyslem nekolika stovek Romu vystehovat se do Kanady. Na kanadske velvyslanectvi v Praze v teto souvislosti zatelefonovalo jen v pondeli temer 300 Romu.

Jedinou parlamentni stranou, ktera vrele uvitala masovy zajem Romu vystehovat se do Kanady byli ultrapravicovi republikani. Mistopredseda poslaneckeho klubu Jan Vik uvedl, ze televize Nova by mela za svuj pocin ziskat statni oceneni za verejne prospesnou cinnost. "Jsme poteseni tim, ze se TV Nova podarilo svym poradem Na vlastni oci pojednavajicim o sladkem zivote cikanu v zamori probudit v krvi tohoto etnika kocovnickou minulost, diky ktere se pred davnymi casy dostali bohuzel i k nam," uvedl Vik.

Zklamani zaziji podle predsedy Poslanecke snemovny a opozicni CSSD Milose Zemana mnozi Romove, kteri emigruji do Kanady. Podle socialnedemokratickeho poslance za severni Moravu Pavla Dostala ukazuje soucasna situace na neco nezdraveho ve spolecnosti. "Spise bych se zamyslel, proc utikaji jenom Romove a proc v prvni vlne prevlada romska inteligence," podtrhl. Jednim z reseni romske otazky v Ceske republice je podle Dostala to, "co se povedlo u cernochu v USA, a to vytvoreni vrstvy inteligence, ktera ve zpetne vazbe pusobi na spoluobcany stejne narodnosti".

Premier Vaclav Klaus minil, ze nelze dopustit, aby se romska otazka jako zasadni problem pridala k dalsim potizim, ktere Ceska republika ma. "Kazdemu musim rici, ze sny o tom, ze by se nekdo mel nekam vystehovat, jsou nesmyslne a nedovedu si predstavit, ze by vubec Kanada neco takoveho akceptovala, a proto bych moc radil vsem zucastnenym, aby se do techno hricek hratek nepousteli," rekl 11. srpna Ceskemu rozhlasu premier.

"Co se nepovedlo Sladkovi za sedm let, se povedlo televizi Nova za ctvrt hodiny. Bylo to prezentovano velmi ucelove a a jednostranne," rekl predseda Rady pro narodnosti Viktor Dobal.

Za dekret na byt penize na letenku do Kanady

Starostka Ostravy-Marianske Hory Liana Janackova dokonce navrhla radnici, aby Romum na letenky do Kanady prispela, kdyz odevzdaji dekrety na byt. Podle zdroje z ostravske radnice se na odlet do Kanady pripravovalo asi pet tisic Romu.

"Neznam slusny stat na svete, ktery by nabadal a podporoval sve obyvatele k emigraci," rekl Viktor Dobal. Reakce ostatnich politiku byly rozdilne. Nekteri politici v nabidce starostky nevideli nejmensi naznak rasismu, ale prezident Vaclav Havel byl situaci v Ostrave znepokojen prave proto, ze pripad obsahuje podle nej skryte i zjevne prvky rasismu a Ceska republika se uz drive stala tercem kritiky USA a dalsich zemi za udajne necitlivy pristup k Romum. (MFD, 13. 8. 1997)

Advokatka Klara Samkova-Vesela oznacila vlnu zajmu o emigraci do Kanady za sklizen plodu dosavadniho nezajmu vlady Ceske republiky o problematiku narodnostnich mensin. S jejim tvrzenim souhlasili i nekteri opozicni politici a politologove. "Vlada by se vubec nemela divit, ze Romove prchaji ze zeme. Pro ne jsou zde rasisticke projevy jiz nesnesitelne," prohlasila Samkova, byvala aktivistka Romske obcanske iniciativy, ktera se zabyva romskou problematikou sest let a podle niz zatim nebyla prijata jakakoliv koncepce reseni romske otazky. "Na soucasne romske krizi nese vinu Klaus a jeho vlada," domniva se Klara Samkova-Vesela. (LN, 13. 8. 1997)

Vaclav Klaus vsak tyto vytky, stejne jako mezinarodnich organizaci, odmita. "Vlada udelala v poslednich letech pro Romy, co bylo mozne, ale nejedna se o veci se snadnym resenim," rekl premier. (LN, 13. 8. 1997)

Hlavnim tematem komentaru bylo 13. srpna hromadne stehovani Romu do Kanady a s tim spojena otazka rasismu v Cechach. Lidove noviny povazovaly pocity Romu, ze v Cesku nejsou doma za opravnene. Vzdyt od listopadu 1989 bylo nejmene deset Romu brutalne zavrazdeno pro svuj etnicky puvod a stovky dalsich zmlaceny. Fakt, ze Romum hospodsti nechteji nalevat a plavcici je nechteji poustet na plovarny nebo ze kadrovaci je neradi prijimaji do prace, je nechutnym mistnim folklorem. Stat by mel usilovat o to, aby na jeho uzemi zilo co nejmene lidi, kteri se citi diskriminovani. Chovaji-li se vsak jeho predstavitele v duchu hesla - "kdyz se jim tady nelibi, tak at tahnou" - vypovidaji tim o sve nekulturnosti. Zrejme je nenapadlo, ze uprk jedne velke skupiny obcanu je velkou ostudou cele zeme, uzavrely Lidove noviny.

Jiny nazor mel v deniku Prace lidovecky mistopredseda Poslanecke snemovny Jan Kasal. Ten je prekvapen tim, ze se Romove citi byt v Ceske republice diskriminovani. Uvedl, ze pri setkanich Romy vyzyval, aby mu sdelili, do jake miry je rodina, ktera pracuje, jejich deti chodi do skoly a v bydlisti se radne chova, diskriminovana. Nedostal jsem zadnou odpoved, uvedl Jan Kasal v deniku Prace.

Denik Pravo usoudil, ze Romove propadli pouze krasne iluzi. Tato iluze o bezproblemove budoucnosti se vsak muze rychle zhroutit. Kanada na ne totiz neceka s otevrenou naruci. Vlada pak bude stat pred problemem, ze tisice Romu, tech majetnejsich a schopnejsich, kteri dnes vsechno prodavaji, budou po case prinuceni se z Kanady vratit do podminek mnohem horsich. Jeste vic nez dnes se pak budou uchylovat ke kriminalnimu zpusobu obzivy. Mnohem desivejsi formy rasismu nez dnes by pak ceskou spolecnost neminuly, uzavrel denik Pravo.

Zastupce romske mensiny v Rade pro narodnosti Ondrej Gina se domnival, ze Romy pred cestou do zapadnich zemi uz nic nezastavi. V Lidovych novinach prirovnal tento historicky moment ke stehovani Romu ze Slovenska do Cech pred padesati lety. "Ti lide jsou rozhodnuti odejit a kdyby se jim nepodarilo vystehovat se do Kanady, budou mit snahu vystehovat se jinam. Evropa jeste bude mit s Romy problemy," rekl Gina. V Rokycanech, odkud pochazi, svym spoluobcanum cestu do Kanady rozmlouval, ale neuspel, nebot 30 az 40 procent je pevne odhodlano odejit do zahranici.

Hrozici exodus Romu vzbudil v Kanade rozruch a mluvci kanadskeho ministerstva pro zalezitosti obcanstvi a pristehovalectvi Rene Mercier ve stredu 13. srpna uvedl, ze Kanada nema v umyslu jakkoli ulehcit Romum, kteri se chystaji odjet z Ceske republiky do Kanady, proceduru ziskani statusu uprchlika. Dodal, ze Kanada zatim neuvazuje o obnoveni vizove povinnosti pro ceske turisty. Urednici na imigracnich oddelenich v Ottawe i ve Vidni vsak dostali pokyny zduraznit ceskym zadatelum o uprchlicky status v Kanade, ze cely proces muze trvat leta. Mnoho Romu, kteri prijeli v poslednich mesicich do Kanady jiz konstatovalo, ze neprijeli do "zaslibene zeme", jak si puvodne mysleli, rekla prezidentka Ceske a slovenske spolecnosti v Kanade Blanka Rohnova.

Ocekavany exodus Romu z Ceske republiky do Kanady zustal 14. srpna hlavnim tematem komentaru vetsiny ceskych deniku. Lidove noviny uvedly, ze vlada v poslednich letech pro Romy rozhodne neudelala vse, co bylo mozne. Naopak kazdeho, kdo ji prinasel navrhy na aktivni romskou politiku, vykazovala ze dveri. Tak dlouho, dokud se problem nevratil oknem. "Diskriminace Romu" je pro vladu neprijatelne slovni spojeni. Ale jak je mozne, ze po desitce rasove motivovanych vrazd nevzala na vedomi alespon "romsky problem?" Ze dosud neprisla s navrhy na jeho reseni? Zavaznost cele otazky ji zjevne dochazi az nyni, pod tlakem reality, uzavrely Lidove noviny.

Propast mezi Romy a bilymi se prohlubuje. Podle Mlade fronty Dnes to uvadi prvni ucelena studie Rady pro narodnosti urcena pro vladu. Ta podle dokumentu dosud neudelala nic, cim by tuto propast pomohla preklenout. Romove se i proto stale casteji stavaji tercem utoku rasistu. Naprosta vetsina z nich nepracuje, casto pachaji trestne ciny, romske rodiny se obvykle spolehaji jen na statni pridavky a deti nejsou zpravidla schopny dokoncit zakladni skolu. Rada pro narodnosti uvadi, ze za romskou bidu vsak nemuze jen rasismus. Pripomina, ze jen tri z deseti Romu se zivi praci. Za tim se neskryvaji jen rasove predsudky zamestnavatelu, ale demotivujici system socialnich davek, ktery Romy nenuti vydelavat. Navic mista pro nekvalifikovane sily, jakymi Romove v drtive vetsine jsou, valem ubyvaji, uvedla Mlada fronta Dnes.

Zemske noviny varovaly pred moznymi dusledky zamysleneho odchodu tisicu romskych spoluobcanu. Zahrnuji mezi ne vyhroceni problemu s romskou komunitou, obnoveni vizove povinnosti pro cesty Cechu do Kanady a neprehlednutelnou kanku na povesti ceskeho statu v zahranici. Pred zemi, ktera tezkosti se svou narodnostni mensinou nedokaze resit civilizovanym zpusobem na domaci pude a prenasi je za hranice na sve partnery, se budou mit vsichni na pozoru. Je zalostne, ze tento fakt rada ceskych politiku odmita vzit na vedomi, ci ho dokonce vubec nechape, napsaly Zemske noviny.

Zprava o situaci romske komunity v Ceske republice poprve

Rada pro narodnosti ve ctvrtek 14. srpna projednala Zpravu o situaci romske komunity v Ceske republice, kterou si nechala rada vypracovat a ktera podle predsedy rady Viktora Dobala uznava existenci romske otazky a konstatuje, ze pri jejim reseni musi pomoci stat. Clenove rady se zabyvali i vlnou zajmu Romu o emigraci do Kanady, narodnostnim skolstvim a tiskem. Pred jednanim rady se nekteri jeji clenove sesli na vlastni zadost s premierem Vaclavem Klausem, aby ho informovali o zamerech Romu.

Ministr vlady a predseda vladni rady pro narodnosti Pavel Bratinka Zpravu o situaci romske komunity v Ceske republice velmi ocenil a dodal ze, zprava je pracovni, a tudiz neuplny material, ktery projde nyni meziresortnim pripominkovym rizenim, a pote bude predlozen vlade, ktera bude mit posledni slovo. Pavel Bratinka opakovane poprel, ze duvodem k opousteni Ceske republiky je rasova diskriminace. Zduraznil, ze jde o problemy spojene s historickym vyvojem.

Premier Vaclav Klaus ve ctvrtek Zpravu o stavu romske komunity v Ceske republice odmitl jako prilis vseobecnou. Po setkani se zastupci romskych organizaci premier uvedl, ze by zpravu rad videl do dvou az tri tydnu na jednacim programu vlady. Opravena verze by mela obsahovat konkretni navrhy pro oblast vzdelavani, zamestnanosti, bydleni nebo pri potirani trestne cinnosti. Vaclav Klaus dale souhlasil se vznikem koordinacniho sekretariatu pro romske otazky pri ceske vlade. Spolecne s romskymi predstaviteli po setkani vybidl k uklidneni situace a k zastaveni romske emigrace do Kanady na protest proti udajne rasove a socialni diskriminaci v Ceske republice.

Helsinsky vybor vyzval ve ctvrtek 14. srpna Romy, aby v Ceske republice zustali a se svymi spoluobcany se pokusili zmenit neuspokojive pomery v zemi. Z hlediska dusledne ochrany lidskych prav je odchod kazde romske rodiny ze zeme ztratou pro ceskou spolecnost, domnivaji se zastupci Ceskeho helsinskeho vyboru. Helsinsky vybor pri teto prilezitosti take navrhl, aby vlada dusledne odsoudila segregacni snahy verejne spravy i dalsich skupin a jednotlivcu a zahajila aktivni politiku integrace romske mensiny do spolecnosti.

NOVA za nic nemuze

Predseda snemovni komise pro sdelovaci prostredky Jan Kasal uvedl, ze presvedcen, ze reportaz TV Nova v poradu Na vlastni oci, ktera popisovala zivot romskych zadatelu o azyl v Kanade a vyvolala mezi Romy zvyseny zajem o tuto moznost, nezaklada duvod pro jakykoli postih Novy ze strany Rady pro rozhlasove a televizni vysilani. Kasal soudi, ze uvedeny prispevek je pravne nenapadnutelny a z tohoto pohledu i profesionalni.

Predseda Rady pro narodnosti Viktor Dobal ci mistopredsedkyne Rady pro vysilani Zdena Hulova oznacili prispevek za jednostranny a neobjektivni. Reakce na reportaz, jez podle nekterych nazoru vykreslila zivot Romu, kteri v Kanade zadaji o azyl, jako "raj na zemi" a vzbudila tak v romskych spoluobcanech falesne nadeje, muze podle Kasala do znacne miry poskodit Ceskou republiku v ocich zahranicni verejnosti. Predseda medialni komise rovnez konstatoval, ze migrace Romu do Kanady neni resenim problemu, ktere souziti tohoto etnika s vetsinovou spolecnosti vyvolava.

Jan Kasal dale uvedl, ze je presvedcen, ze ceske zakony nejsou rasisticke a maji odpovidajici kvalitu. Problem, ktery citi romsti spoluobcane pripravujici se v poslednich dnech hromadne k emigraci do Kanady, je podle neho spise v moralce a etice. Na cvrtecni tiskove konferenci lidove strany v Jihlave upozornil, ze nelze hledat vinu jenom na jedne strane. Rekl, ze zakony plati pro vsechny stejne a nikdo nemuze pocitat s tim, ze by pro nektere etnikum mohly platit jine.

Komentar Mlade fronty Dnes podporil 15. srpna nazor, ze Romove v Ceske republice jsou casto tercem netolerance a diskriminace. Byt slusnym, pracovitym Cikanem je v teto zemi nepomerne tezsi nez byt slusnym, pracovitym gadzou. Rom tyto nejobycejnejsi lidske kvality musi na kazdem svem kroku nejprve prokazat, pise list. U bilych se predpokladaji samo sebou. Jsi Rom? Ujisti nas, ze jsi jiny nez tvi soukmenovci. Ujisti nas, ze zrovna ty nekrades, nenicis byty, posilas deti do skol a pak uvidime. Proste takova neoficialni, pliziva presumpce viny. A to uz zavani rasismem a diskriminaci. Rasova predpojatost je podle deniku do znacne miry spis nasledkem nez pricinou romskeho problemu. Vetsina z nich podle listu zije jen z podpor, nepracuje, mnozi se praci vyhybaji, v horsim pripade provozuji kriminalni byznys, coz plodi averzi a netoleranci ostatnich. Co vsak s tim? Neco se delat musi, nelze vsak pokouset se vyvezt svou bezradnost do zahranici, konstatovala Mlada fronta Dnes.

Denik Pravo ocenil premiera Vaclava Klause za jeho racionalni a demokraticky postoj k reseni problemu vystehovani Romu do Kanady. List vsak zazliva predsedovi vlady jeho snahu zlehcovat vliv rasove diskriminace na zivot ceskych Romu. Podle jeho nazoru se tak zdalo, jakoby premier tvrdil, ze rasismus v Ceske republice ani neni. Teziste budouciho postupu vlady pak autor vidi ve vytvoreni rady socialnich programu, ktere by nezamestnanym a nekvalifikovanym mely pomoci v jejich situaci. Bude to neco stat a je otazka, zda vlada bude umet predvidat, ze se to spolecnosti vyplati. List se vsak obava, ze vlada prekonala svuj stin, ukovany z viry ve vsemocnost trhu a schopnost individua, jemuz stat nema prilis pomahat. Za nejakou dobu je vsak vlada schopna se vratit ke staremu pristupu, ktery dovedl zemi do dnesniho interetnickeho napeti. Ta prece teprve zpusobila, ze Klaus peclive nasloucha a tvari se, ze vlada bude veci resit. Daji-li se veci opravdu do pohybu, aby se tato zeme stala domovem pro vsechny jeji obyvatele aspon z poloviny tak pritazlivym jako Kanada, je tato skepse zbytecna, tvrdil denik Pravo.

V komentari Hospodarskych novin autor vyslovil nazor, ze za nejvetsi chybu poklada ignorovani romskeho problemu, ktery se plne projevil v dusledku hospodarskych zmen. Zvlastni duraz denik klade na laciny populismus nekterych politiku, z nichz mnozi uz zrejme zapomneli na ceske pracovni tabory pro Romy za druhe svetove valky. Reseni podle Hospodarskych novin neni jednoduche a rozhodne nespociva v odchodu jedne narodnostni skupiny do zahranici, v asimilaci ci izolaci. Jednoduchy recept neexistuje. Nic jineho nez pozvolnou integraci do spolecnosti - pri zachovani romske kultury - stejne nikdo nevymysli. A je jasne, ze nezbytne socialni a vychovne programy neco budou stat. Na druhou stranu je nutne jasne rici, ze kulturni autonomie neznamena dvoji pravni rezim. Zakony i zakladni normy mezilidskych vztahu musi byt zavazne pro kazdeho a povinnosti statu je zajistit, aby tomu tak skutecne bylo, napsaly Hospodarske noviny.

Navrat "domu"

Zpet do Ceske republiky se vratilo v sobotu 16. srpna nekolik Romu, kteri vsak na ruzynskem letisti v Praze odmitli o svych zkusenostech hovorit. Jeden z nich pouze podotkl, ze cestou za ocean prisel o 130.000 korun. Vedouci konzularniho oddeleni ceskeho velvyslanectvi v Ottawe Eva Hendrychova uz drive oznamila, ze kanadske urady vratily do Ceske republiky sest obcanu romske narodnosti. Duvody podle Hendrychove neuvedly.

V nedeli 17. srpna uvedl v poradu Ceske televize Debata ministr vnitra Jan Ruml, ze neschopnost souziti s romskou komunitou muze ukazat, ze ceska spolecnost nebude schopna zit ani sama se sebou. Ministr dodal, ze Romove se po roce 1989 stretli se spolecnosti sice svobodnou, ale zato podezrivavou vuci cizincum a vubec vsem lidem, kteri se nejak odlisuji. Ucastnik besedy vykonny tajemnik Romskeho demokratickeho kongresu Ivan Vesely upozornil, ze nereseni romske otazky muze do patnacti let privest na scenu romskeho bojovnika za obcanska prava, jakym byl ve spojenych statech Martin Luther King.

Podle ceskeho velvyslance v Kanade Stanislava Chylka o nejakem posunu v oblasti bezvizoveho styku Kanadane uvayovali jako o poslednim opatreni, ktere by poskodilo turistiku i vzajemny obchod.

V pondeli 18. srpna shrnuly deniky pokus Romu o vystehovani: Mlada fronta Dnes k romske otazce napsala: je zbytecne hajit se tvrzenim, ze Romy nikdo do Kanady nevyhani, protoze faktem zustava, ze tam chteji hromadne uteci. Stejne tak je zbytecne rikat, ze Romy vede do Kanady jejich vytribeny cit pro vyuziti jakekoli nabidky pohodlneho a pokud mozno bezpracneho zivota. Nelze proste verit, ze je zene pouze vidina dreveneho domku a jeden a pul tisice dolaru mesice jakoby za nic. Vsichni odpovedni politici by se proto podle listu meli za kazdou cenu pokusit exodu zabranit. Jedna vec je verbalni distanc od stupidnich planu nekterych starostu, kteri chteji Romum priplacet na letenky, a druha vec je jit mezi Romy a vysvetlit jim nesmyslnost jejich nadeji na zivot v kanadskem raji. Kazdy slusny politik ma totiz povinnost to udelat, jakkoli bude pritom zvazovat stalost svych preferenci mezi "bilymi". Ani v politice nejde jen o volicske preference, mnohdy jde i o vic, psala Mlada fronta Dnes.

Denik Pravo videl podstatu nejen rasismu, ale kazde skupinove nenavisti, kazde xenofobie, v tom, ze pokud kazdy sam sebe a sobe podobne oznaci za normu, pak vsichni, kdo jsou jakkoli jini, nutne musi byt nenormalni. Naopak tolerance stoji a pada s presvedcenim, ze nejen my, ale i libovolni "oni" jsou normalni, byt kazdy po svem zpusobu. Je tu vsak hacek, abychom to mohli poznat a uznat, musime se s nimi stykat. Romove vsak ziji mezi nami a soucasne mimo nas. Xenofobie vsak paradoxne vznika nikoli ze spatne zkusenosti, ale prave z neznalosti, vyjadril se denik Pravo.

Lidove noviny vyslovily nazor, ze demokracie neni ani tak o vlade vetsiny, jak je mnohdy tato forma vlady primitivne pojimana - jako spise o ochrane a zajisteni plnopravne existence nazoru a kultur mensinovych. Vlada, pokud chce aspon trochu dostat svemu oznaceni, by tedy nemela cekat, az se problem sam od sebe vyresi, ale mela by byt sama v teto veci aktivni. To znamena uvest v zivot dlouhodoby program, v jehoz ramci by se vyhledavaly nadane romske deti, zajistilo by se jim vzdelani v jejich materstine, program, ktery by pomohl vzdelat romske ucitele, policisty a pravniky. Neco podobneho muze mit uspech jen tehdy, kdyz se podari presvedcit Romy, ze mit reprezentaci, ktera bude hajit jejich zajmy, je jedina cesta, jak si zachranit vlastni identitu, jak se hlasit ke sve narodnosti, jak zachranit romskou kulturu, ktera je dnes diky prejimani toho nejhorsiho civilizacniho suntu na pokraji zaniku, psaly Lidove noviny.

Podle nazoru deniku Prace maji k vyreseni romske otazky v prvni rade prispet sami Romove. V prve rade slusni Romove by meli jako ucitele, policiste, clenove samosprav pusobit na ostatni a pracovat na lepsim obraze sveho etnika v ocich verejnosti. Pokud s tim nic neudelaji sami, budou Romove svou zaslibenou zemi hledat marne. Kus prace pochopitelne musi odvest i stat. Policiste, kteri necinne prihlizeji na mezinarodnich fasistickych srazech, soudci, co nedokazi potrestat vrazdu romskeho obcana a kompakty z ceskych lisoven s nacistickymi popevky zatim ukazuji, ze mezery tu jeste urcite mame. Hlavne ale abychom si rozumeli - ty mezery maji jak bili, tak cerni, upozornil denik Prace.

Republikani vyzvali 20. srpna americkou vladu a predevsim ministryni zahranici Madeleine Albrightovou k otevreni hranic Spojenych statu Romum z Ceske republiky. Prohlaseni adresovane velvyslankyni USA v Ceske republice Jennone Walkerove podepsal tajemnik a tiskovy mluvci Sdruzeni pro republiku - Republikanske strany Ceskoslovenska Jan Vik.

Ztracena reputace?

19. srpna deniky uvedly dalsi priklady desitek Romu, kteri se vraceji zpet do Prahy pote, co v zamori neuspesne usilovali o ziskani azylu. Zaroven ale konstatovaly, ze trpka zkusenost navratilcu neodrazuje dalsi Romy od cesty za naivni vizi o snadnem zivote jinde. Vetsina deniku v teto souvislosti rovnez pripomina, ze ceska diplomacie se na dosti dlouho ocitla v dosti nezavidenihodne situaci.

Zemske noviny psaly: Romske sny o kanadskem raji se rozplyvaji. Spolu s nimi mizi ale i iluze o stredoevropskem ostruvku socialni a hospodarske stability, ktere dosud sdileli nekteri politici v Severni Americe. Diplomatum z Prahy po nejnovejsi ceske ostude na opacne strane Atlantiku nezbyde nez uklizet strepy pred vlastnim prahem. Politici pusobici na ceske scene vsak romsky problem pod koberec zametat nemohou. Na jejich bedrech lezi dlouhodoby, a jak nyni vyslo najevo, i nalehavy ukol spocivajici v bourani barier tycicich se mezi Romy a zbytkem obyvatel.

Ke stejnemu tematu byla zamerena i glosa v deniku Pravo, ve ktere byla situaci povazovana za sok. Ceskou republiku, stat, ktery dostal pred par tydny jednicku z demokracie pozvanim do NATO, opousteji lide, kteri se v nem citi rasove diskriminovani. Hrozi nam mezinarodni ostuda a zachranit nas pred ni muze pouze Kanada. Staci, kdyz nam nase Romy vrati rovnou z letiste zpet.

Prezident Vaclav Havel v poradu Ceske televize Rozhovor na konci leta uvedl, ze ho vubec netrapi, ze odchod Romu poskodil povest Ceske republiky. "Vubec me netrapi, ze odchod Romu do zahranici poskodil mezinarodni povest republiky. Myslim si naopak, ze nam to muze pomoci, ze se zamyslime sami nad sebou", rekl prezident. "Tato vlada neni rasisticka," dodal Vaclav Havel, podle ktereho ani zakony v zemi nejsou rasisticke , ale ve spolecnosti drimaji nalady smerujici k rasismu. Apatie spolecnosti k rasove nesnasenlivosti a jeji lhostejnost a apatie k rasismu se podle Havla projevuje treba tim, ze lide nezasahnou pri rvacce skinu s Romy. "Dokonce i policie obcas zajde za roh, aby u toho nemusela asistovat," rekl Havel. Prezident je presvedcen, ze je treba respektovat jinou kulturu, jine civilizacni tradice a hledat takove zpusoby souziti Romu s ostatnimi obcany, ktere by bylo optimalni. V tom muze byt vzorem souziti vzdalenych etnickych skupin v Anglii, Francii nebo Americe, dodal Vaclav Havel.(CTK, 1. 9. 1997)

Kanada se prilivu Romu brani

V predposlednim srpnovem tydnu pribylo romskych obcanu Ceske republiky, kteri pozadali kanadske urady o politicky azyl. Cesky zastupitelsky urad v Ottawe potvrdil, ze do 21. srpna, imigracni urednici nikoho z nich nevratili. Kanadske sdelovaci prostredky venovaly prilivu ceskych Romu do Kanady mimoradnou pozornost. Kritizovaly vsak ceskou krajanskou komunitu, ze projevuje vuci prijizdejicim Romum totez nepratelstvi, kteremu celi doma.

Kanada zacala uplatnovat proti Romum usilujicim o politicky azyl zvlastni bezpecnostni opatreni, ktera zahrnuji zjistovani jejich trestni minulosti. Mluvci ministerstva pro obcanstvi a pristehovalectvi Rene Mercier v pondeli 25. srpna upresnil, ze kanadske imigracni urady k tomu vyuzivaji sve velvyslanectvi ve Varsave, a nikoli velvyslanectvi CR v Ottave. To take v nedeli usty sve mluvci Nory Jurkovicove rozhodne poprelo, ze by zprostredkovavalo takove informace. List The Ottawa Citizen v pondeli napsal, ze praxe setreni trestni minulosti zadatelu o politicky azyl, je krajne neobvykla. Advokati zadatelu a mluvci vancouverske romske komunity podle listu zastavaji nazor, ze postup zavani toutez diskriminaci, pred niz Romove utikaji. Pierre Bourget z ministerstva pro obcanstvi a pristehovalectvi listu sdelil, ze podobnych setreni jiz bylo provedeno na sto, pricemz asi ve 40 procentech prisly zpravy bud o trestnim zaznamu romskych zadatelu nebo o jejich zadrzeni policii, po nemz nenasledovalo zadne obvineni. Do Kanady v tomto roce prislo z CR na 500 zadatelu o politicky azyl. Jen za predposledni srpnovy tyden jich byla vice nez stovka.

Kanada by podle mluvci ceskeho velvyslanectvi v Ottawe Nory Jurkovicove mohla po prilivu Romu mohla zacit uvazovat o znovuzavedeni vizove povinnosti. Cesky velvyslanec v Kanade Stanislav Chylek se domniva, ze o nejakem posunu v oblasti bezvizoveho styku uvazuji Kanadane az jako o poslednim opatreni. Poskodilo by turistiku i vzajemny obchod, dodal Chylek.

26. srpna odpoledne prislo pred motel Lido na predmesti Toronta, kde jsou ubytovani nekteri cesti Romove, protestovat proti jejich prilivu do Kanady asi 25 kanadskych skinheadu. Jak napsal kanadsky denik Toronto Star, skinheadi nesli kanadske vlajky a transparent s napisem "Kanada neni odpadkovy kos", a vyzvou pro projizdejici ridice aut "Kdo nenavidi Cikany, at zatroubi", a vykrikovali hesla: "Cikani vypadnete!" Organizator tohoto protestu skinheadu Walter John Froebrich rekl, ze protestujici nejsou cleny zadne skupiny nebo strany. "Jsme proste jen skinheadi, kteri se spojili k boji proti Romum. Sedmdesat pet procent z tech, kteri zadaji o politicky azyl v Kanade jsou kapesni zlodeji a dalsi kriminalnici. Takove zivly v Kanade nechceme mit, " uvedl.

Bez ohledu na tuto ukazku rasismu a nenavisti je Kanada zemi, v niz barevni lide mohou zit v miru, komentovala demonstraci skinheadu pred ubytovnou Romu z Ceske republiky Julia Lovellova. Lovellova, ktera je zastupkyni Mezinarodniho romskeho svazu, dodala, ze podobne projevy nenavisti jsou v Kanade velmi vzacne. "Prevazna vetsina kanadskych obcanu nepodporuje takove nenavistne skupiny a ani nesdili jejich nazory." Podle predsedkyne Mezinarodniho romskeho svazu maji v Ceske republice takove belosske rasisticke skupiny vetsi podporu. Mnoho Kanadanu si podle Lowellove mysli, ze vlada v Ottave by mela prehodnotit sve obchodni styky s Ceskou republikou a uvali na ni hospodarske sankce, dokud cesti Romove, "kteri ziji v podminkach apartheidu, nebude zcela chraneno vladou a mistnimi zakony", a dokud Romove "nebudou mit rovnopravny pristup k pracovnim prilezitostem, bydleni a vzdelani". (CTK, 29. 8. 1997)

Kanadska realita

Do konce zari letosniho roku pozadalo o politicky azyl v Kanade 1285 ceskych obcanu, pricemz vice nez polovina z nich prijela do Kanady v srpnu a v zari. Proti poskytovani azylu ceskym Romum bylo od pocatku jejich zvyseneho prilivu Ceske a slovenske sdruzeni v Kanade. Toto sdruzeni zaslalo koncem srpna na kanadska uredni mista vcetne ministerstva pro obcanstvi a pristehovalectvi dopis, v nemz vyjadrilo presvedceni, ze Romove z Ceske republiky, "by meli byt prijimani v Kanade pouze tehdy, prokazi-li prezekuci a naslednou neschopnost ceskych uradu jejich stiznosti spravedlive vyresit." Nynejsi kanadsky system rozhodovani o tom, kdo ma nebo nema narok na uprchlicky status, povazuji za prilis benevolentni. Podle jejich nazoru se prostredi, z nehoz Romove pochazeji, prilis nelisi od prostredi v Kanade.

Kanadske noviny The Toronto Sun citovaly take generalniho tajemnika krajanske organizace Josefa Cermaka, podle nehoz Romove v Ceske republice "nejsou ceskou vladou prezekuovani". "Nekteri mohli byt diskriminovani, ale jejich zivoty nejsou v ohrozeni". S obsahem dopisu, kterym se zacala zabyvat i torontska policie, jez zkouma, zda dopis neni vedomou propagaci nenavisti vuci urcite skupine, nesouhlasi vsichni clenove vedeni organizace. Organizaci Ceske a slovenske sdruzeni v Kanade na protest opustil Petr Munk, nebot v organizaci pracoval na zaklade masarykovskych principu snasenlivosti, a proto se nemuze ztotoznit s jejim postojem k romskemu pristehovalectvi. Za nespravedlive povazuje predevsim srovnavat pristup k mensinam v Ceske republice a v Kanade. Urad ministrine pro obcanstvi a pristehovalectvi Lucienne Robillardove a Rada pro pristehovalectvi a uprchliky listu The Toronto Star sdelily, ze rozhodnuti o uprchlicich se posuzuje pripad od pripadu a dopis od ceskych a slovenskych Kanadanu na to nema zadny vliv. (CTK, 28. 8. 1997)

Torontsky radni Gordon Chong se musel omluvit za to, ze oznacil romske uprchliky z Evropy za "pasaky a kriminalniky". Podle listu The Toronto Star ho k tomu donutili jeho kolegove z radnice, ktere jeho vyrok pobouril. Chong se hajil, ze se o Romech hanlive vyjadroval po precteni policejnich zprav, ktere hovorily o drobnych kradezich. Tyto informace jsou pravdive, zduraznoval Chong a byl ochoten uznat jen to, ze jeho slova "zasla prilis daleko". Zastupci torontske romske komunity nepovazuji omluvu Chonga za dostatecnou. Ronald Lee, ktery zastupuje romskou komunitu v OSN, soudi, ze Chong se musi omluvit clankem v tisku. Oduvodnuje to tim, ze Chongovy vyroky vysly v tisk, a tak se take musi stejne omluvit. (CTK, 28. 8. 1997)

Romove v Kanade mezitim poznavali, ze realita je na hony vzdalena od kanadskeho raje, popsaneho v dokumentu televize NOVA. Pri prijimani romskych uprchliku zacali byt kanadsti imigracni urednici mene a mene vrelejsi. "Podle toho, co vim od imigracnich uredniku, tito lide ocekavaji, ze po pristani dostanou sek a dum a za par tydnu praci. Realita ovsem takova neni," rekl mluvci ministerstva pro obcanstvi a pristehovalectvi Rene Mercier. Nejmene 30 Romu, kteri prileteli z Ceske republiky, bylo zastaveno na torontskem letisti a poslano zpet domu. "Nekteri mi klienti jsou po priletu postaveni ke zdi a prohledavani. Dalsi imigracni urednici je nechavaji na letisti dlouho cekat a rikaji jim, ze bez bydleni je na ulicich Toronta tezko, ze bydleni nesezenou a ze by se meli vratit," uvedl pravnik George Kubes, ktery proto obvinil Kanadu ze zastrasovani a podavani dezinformaci.

Tento kanadsky pravnik, zastupujici priblizne padesat romskych rodin zadajicich o azyl upozornil, ze se kanadsti urednici uchyluji k podvodnym metodam, aby zabranili Romum v pobytu v Kanade, k cemuz patri i kontrola trestniho rejstriku. O vypis trestniho rejstriku totiz se muze podle zakona zadat jen osobne a nikomu jinemu nesmi byt bez jeho svoleni vydan. Kanadske urady zjistuji u ceskych uradu mylne tvrzeni, ze polovina priletajicich Romu ma zaznam v trestnim rejstriku, aby je mohly z Kanady deportovat drive, nez bude zahajeno slyseni o poskytnuti statutu uprchlika, uvedl George Kubes.

Rada pro rohlasove a televizni vysilani se 2. zari opet zabyvala reportazi televize Nova o zivote ceskych Romu v Kanade. Clenove rady se podle slov jeji mistopredsedkyne a mluvci Zdeny Hulove neshodli na tom, zda byla reportaz navodna a neobjektivni a vyprovokovala tak exodus Romu do Kanady. Kauzu teto reportaze clenove Rady odlozili s tim, ze se ji jiz nebudou zabyvat.

Rozhovor Mlade fronty Dnes s vrchnim radou vyboru pro uprchliky a imigraci

Kanadsti imigracni urednici jsou presvedceni, ze romske mensine v Ceske republice hrozi perzekuce a nasili, protoze jim stat nedokaze zajistit ochranu. Vrchni rada Vyboru pro uprchliky a imigraci v Ottawe Philip Palmer soudi, ze zejmena policie a soudy nejednaji tak, jak by mely, a proto jsou Romove v Kanade i nadale prijimani.

Romove jsou podle vas v Ceske republice perzekuovani, i kdyz zakony teto zeme nic takoveho nepripousteji, nejde spis o diskriminaci ze strany jednotlivcu? Jde o mnohem slozitejsi zalezitost. Jak je mozne, ze se mohou statni urednici chovat diskriminacne, i kdyz neexistuje statem vedena perzekuce? Jde o to, ze stat nemusi nikoho primo perzekuovat, ale muze perzekuci tolerovat. To, co jsme nasli v predchozich pripadech, tomu odpovida. U vas chybi napriklad radna odpoved na rasisticke utoky ze strany soudu a policie take nezasahuje tak jako v pripade jinych obcanu. >

Jak tedy posuzujete, zda byla konkretni osoba vystavena perzekuci? Neudelujete prece azyl kazdemu. Jsme si vedomi, ze pripadu je velke mnozstvi. Cim lepsi mame informace, tim spravedliveji muzeme rozhodnout, kdo je v nebezpeci a jak je toto nebezpeci velke. Kazdy Rom nam bude muset prokazat, ze trpel nebo by mohl trpet perzekuci, kdyby se vratil zpatky. Abychom si mohli jeho tvrzeni overit, divame se do minulosti a zjistujeme, zda skutecne tato osoba drive prozila nejake prikori ve srovnani s ostatnimi lidmi.

Vyuzivate zpravy organizaci, ktere se zabyvaji lidskymi pravy. Ty vsak vetsinou nemluvi o konkretnich lidech a pripadech. Jak tedy zjistujete, zda vam Rom nelze? Je nepravdepodobne, ze dostaneme zpravu, ktera rika, ze urcity Rom byl napaden. Vime, ze nam lide mohou lhat. Snazime se ale analyzovat, v ktere oblasti zadatel zil, do ktere skoly chodil. Mame i policejni informace o ruznych potyckach a konfliktech. Musime byt velice opatrni, a proto cely proces trva az jeden rok. Ti neuspesni musi zemi v urcite lhute opustit - pokud to neudelaji, mame velice ucinne mechanismy, jak je ze zeme dostat. A i kdyby zustali, nedostanou praci a nemaji zajistenou ani lekarskou peci. Sami prijdou na to, ze je lepsi dobrovolne odejit. (MFD, 15. 9. 1997)

Viza ukoncila odchod Romu za ocean

Kanada sva varovani vyplnila a 7. rijna oznamila, ze od nasledujiciho dne, tedy 8. rijna, obnovuje pro Ceskou republiku vizovou povinnost. Zavedeni vizove povinnosti zduvodnila kanadska ministryne pro obcansktvi a pristehovalectvi Lucienne Robillardova nebyvale vysokym narustem zadosti o statut uprchlika v poslednich dvou mesicich. "Bylo nutne zareagovat," uvedla Robillardova a pripomnela, ze osoby, ktere opousteji svou vlast s umyslem zadat o statut uprchlika nemuseji prijet do Kanady, ale mohou svou zadost prednest i kanadskym zastupitelskym uradum v zahranici.

Mluvci ministerstva pro obcanstvi a pristehovalectvi Rene Mercier zavedeni viz zduvodnil, ze Kanada jiz nemohla dele otalet s opetovnym zavedenim viz pro ceske obcany, nebot dalsi mesic by mohl podle trendu ze srpna a zari znamenat treba dalsich 600 zadosti o politicky azyl. Mercier zaroven upozornil, ze novy pristup Kanady se take nijak nedotkne tech, kdo jsou na uzemi Kanady. Ti mohou dal zadat o uprchlicky status a cekat, zda jim nezavisla Rada pro pristehovalectvi a uprchliky status udeli. Ceska republika se rozhodla vizovou povinnost pro kanadske obcany neobnovit.

Podle ceskeho premiera Vaclava Klause mohly kanadske urady nalezt i jine cesty, jak zprisnit vstup pro ne nezadoucich osob do zeme, nez obnovit vizovou povinnost pro ceske obcany. Klaus uvedl, ze ho toto opatredni "samozrejme mrzi", ale na druhe strane uznava pravo kazde zeme branit se pred nekontrolovatelnym prilivem imigrantu, az uz jsou odkudkoli. "Kanadske rozhodnuti je plosne, a zneprijemni tedy zivot i tem obcanum Ceske republiky, kteri jsou beznymi turisty a ktere by nikdy nenapadlo pokouset se o emigraci do Kanady a zneuzivat tamni socialni site," rekl premier Klaus. Pro Ceskou republiku je toto opatreni "urcitym poucenim" i ve vztahu k ochrane vlastnich hranic, dodal Klaus. (CTK, 7. rijna 1997)

Zavedeni vizove povinnosti pro obcany Ceske republiky kanadskymi urady bylo hlavnim tematem komentaru vetsiny ceskych deniku 9. rijna. Mlada fronta Dnes toto opatreni v tak kratke dobe nepovazovala za "moudre ani slusne". Podle listu by se ceska strana mela zachovat rozumneji a neodpovidat Kanade stejnym zpusobem, nebot by to bylo pod uroven. Prace prirovnala zavedeni kanadskych viz k "citelnemu policku" ustedrenemu zahranicni prestizi Ceske republiky. Priznaval, ze se tak stalo pravem, nebot ceska strana selhala a kanadske urady udelaly pouze to, na co mely pravo.

Zemske noviny se v teto souvislosti domnivaly, ze zavedeni viz je predevsim neuspechem ceske zahranicni politiky, jejimz cilem je zajistit obcanum co nejsvobodnejsi pohyb po svete. Denni Telegraf naopak za stav cesko-kanadskych vztahu odmitl vyvodit jakoukoli konkretni odpovednost. Protiromske nalady, ktere mely exodus Romu do Kanady zpusobit, totiz zdaleka nejsou tak velke, jak se uvadi, a pocit ohrozeni vznikl u teto narodnostni mensiny spise emocionalne. Postup Kanady denik povazoval za srozumitelny a pripomnel, ze se i ceska strana zachovala podobne k obcanum zemi byvaleho Sovetskeho svazu. Slovo v komentari Dany Satavove povazovalo zavedeni viz pro styk s Kanadou za "cejch", ktery si Ceska republika vyslouzila za dlouholete zanedbavani problemu souziti ceskeho a romskeho etnika.

Petruska Sustrova v Lidovych novinach ke stejnemu tematu napsala, ze Ceska republilka by mela zareagovat vuci Kanade stejnym gestem, a to uz jen proto, aby Cesi projevili narodni hrdost. Zaroven se vsak ptala, co bychom tim ziskali? Mozna by sem jezdilo mene kanadskych podnikatelu a turistu, protoze by se jim nechtelo vyrizovat otravne formality. Priliv zahranicniiho kapitalu ale potrebujeme a turisticky ruch nasemu rozpoctu prinasi nezanedbatelne castky. Podivame-li se na obnoveni vizove povinnosti kanadskyma ocima, naskytne se jiny obrazek. Tamni urady byly v posledni dobe vystaveny prilivu ceskych Romu se zajmem o azyl. To znamenalo, ze je musely ubytovat a starat se o ne az do kladneho ci zaporneho vyrizeni zadosti. Navic jde o otazku politicky dost citlivou - Romove mluvi o rasove nesnasenlivosti a diskriminaci, jiz byli v Ceske republice vystaveni, zatimco ceska vlada existenci obojiho popira. Je tedy zrejme, pokracovala Petruska Sustrova v Lidovych novinach, ze kanadske urady si od obnoveni viz slibuji snizeni poctu tech, kdo o azyl pozadaji, ale hlavne mene lidi, o ktere se budou muset po dobu rizeni starat. To je srozumitelna vecna uvaha a je dobre, ze ji ceska vlada vzala v potaz. Problemy v souziti vetsinove populace Ceske republiky s Romy za nas nemohou resit urady zadne jine zeme. Tvarit se, ze zadne problemy nejsou a ze se k nam Kanada chova nemistne, by znamenalo strkat hlavu do pisku, minila Petruska Sustrova v Lidovych novinach.

Ministerstvo zahranici Ceske republiky predalo 10. rijna kanadskemu velvyslanci v Praze Ronaldu Halpinovi a radovi kanadskeho velvyslanectvi ve Vidni Jacquesi Beaulneovi memorandum, ve kterem se Ceska republika vyjadrila ke znovuzavedeni viz pro ceske obcany cestujici do Kanady. Podle nej Ceska republika chape duvod, ktery Kanadu k zavedeni vizove povinnosti vedl, ale domniva se ze situaci bylo mozne resit jinak a ze znovuzavedeni viz nebylo zpusobeno okolnostmi na ceske strane. Ceska vlada podle tohoto dokumentu veri, ze je kanadske opatreni jen docasne a bude co nejdrive prezkoumano.

V dokumentu bylo uvedeno, ze ceska vlada byla prekvapena nahlym rozhodnutim Kanady, nebot pri predchazejicich rozhovorech mezi obema stranami bylo prislibeno, ze Ceska republika bude o pripadnem rozhodnuti informovana vcas a bude ji poskytnuta moznost prijmout prislusna opatreni. Kanadsky velvyslanec v Ceske republice pri prevzeti memoranda podekoval ceske vlade za rozhodnuti neuplatnit vuci Kanade reciprocni opatreni. (CTK, 10. rijna 19997)

Prezident Vaclav Havel ve svych pravidelnych Hovorech z Lan uvedl, ze respektuje vizovou povinnost pro ceske obcany a rekl, ze pokud se Cechum toto znovuzavedeni nelibi, meli by se zamyslet sami nad sebou. Prezident totiz zavedeni viz pricita rasismus casti ceske populace vuci Romum. "Je to dobre, ze se o tom ve svete mluvi, protoze to vytvari tlak na nasi spolecnost, aby se vzpamatovala, a pokud pada nejaka vina na politickou elitu, pak to je pouze vina za nedostatecnou artikulaci techto temat a pusobeni na obcany, za nedostatecne vytvareni klimatu, ktere nedovoli projevy rasismu," konstatoval Havel. Rasismus, ktery se projevuje u casti ceske populace zvlaste ve vztahu k romske minorite, je podle Havla hanbou. "Domnivam se, ze je to hanba. Neni to bezprostredni hanba legislativy, vlady, parlamentu ci prezidenta, protoze nase zakony, ustava, pravni system, principy v sobe neobsahuji prvky rasismu," uvedl prezident. (CTK, 12. rijna, MFD, 13. rijna 1997)

Vysoky predstavitel kanadskeho ministerstva vnitra Georges Tsai vyjadril 14. rijna spise pochybnosti nad brzkym zrusenim viz pro ceske obcany, kteri chteji cestovat do Kanady. "Musime sledovat vyvoj situace, a pokud se zmeni okolnosti, zmenime rozhodnuti," rekl Tsai na dotaz, zda lze ocekavat zruseni vizove povinnosti pote, co opadne vlna romske emigrace z Ceske republiky. "Delali jsme to proti sve vuli, protoze chceme usnadnovat pohyb lidi, ale situace souvisejici s imigraci ceskych Romu dosahla takeveho stadia, ze rozhodnuti bylo skutecne potrebne," rekl Tsai. (CTK, 14. rijna 1997)



Související články
DatumNadpisRubrika
06.06.2015Jak se bránit diskriminaciO Roma Vakeren
26.11.2014O menšinách máme dostatek informací, říkají mladí. Často ale věří nenávistným fámámZprávy ze života Romů
18.03.2014Rada Evropy tvrdě kritizuje Česko za rasismus, premiér kritiku odmítáZprávy ze života Romů
27.11.2013Zpráva o stavu romské menšiny: Roste počet sociálně vyloučených lokalit i nezaměstnanost mladých RomůZprávy ze života Romů
20.07.2013František Kotlár: "Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené."O Roma Vakeren
06.07.2013Na sociálních sítích přibývá xenofobiích výzev a odkazůO Roma Vakeren
14.04.2013Jsou Češi rasisté?Zprávy ze života Romů
13.04.2013Výstava Proti rasismu poukazuje na nebezpečí předsudkůZprávy ze života Romů
04.03.2013Výstava proti rasismu poukáže na nebezpečí předsudků a nálepkování lidíZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Historie"
26.10.07  Identita jako jedno z romských traumat
26.01.05  Historie
04.08.04  Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi
27.07.04  Základní tábor Osvětim I
26.07.04  Základní tábor Osvětim I
13.07.04  Historie
25.06.04  Osvětim - Březinka
21.06.04  Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi
20.06.04  Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi
12.02.02  Historie Romů na území České republiky
Archiv rubriky

Nejčtenější články
763893   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
275569   11.09.98 Romske aktuality
239122   14.03.00 Romský jazyk
164088    Historie a původ Romů
137056   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
119537    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102605    Fotografie
89527   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
81323   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
78016   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz