Vyhledávání
15.8.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Malý výlet do lingvistiky

V minulém čísle jsme hovořili o tom, jak se díky romštině rozluštila velká záhada: odkud přišli Romové. Více než šest set let evropského pobytu nevěděl nikdo, že Romové pocházejí z Indie - dokud vědci neobjevili, že romština je indický jazyk a že je podobná hindštině, bengálštině, pandžábštině, marvárštině, maráthštině, gudžarátštině a podobně. Rádi bychom vám ukázali, jak si je romština s ostatními indickými jazyky blízká.

Zkratky: hindi h, romština r, marvarština m, bengalština b

r: bal kan nakh muj dand čhib
h : bal kan nak munh dant džibh
č: vlas ucho nos ústa zub jazyk

r Mire bala hin kale, tiro nakh hin baro, amare kana lole.
m Mere bal kale hain, tero nak baro he, hamare kan lal hain.
č Moje vlasy jsou černé, tvůj nos je velký, naše uši jsou červené.

r Me raňi, tu raňi - ko anela paňi?
h Men rani, tu rani - kon laega pani?
č Já dáma, ty dáma - kdo přinese vodu?

Podstatná jména

bijav/bijao h svatba, gav/gav h vesnice, ladž/ladž h hanba, dar/dar h strach, dori/dori h šňůrka, džov, džou/džou h oves, džuv/džun veš, jag/ag h oheň, bakri ovce (koza)/bakri h koza, mačho/mačhli h ryba, berš/varš h rok, khel (maďar. r.)/khel hra, dad otec/ dada dědeček (z otcovy strany), kak/kaka strýc, čhuri/čhuri h nůž, lon/lun m sůl, gori Neromka/gori h žena bílé pleti, manuš/manuš h člověk, kaľi rat/kali rat h tmavá noc...atd.

Přídavná jména

kalo/kalo m černý, purano/purano m starý (o věcech), terno/ torun b mladý, učo/unča h vysoký, baro/baro m velký, šuko/ sukha h suchý, melalo/maila h špinavý, tato/tato (bandžárština) teplý...atd.

Slovesa

dža/dža jdi, phir/phir choď, dikh/dekh podívej se, šun/šun m poslyš, ma rov/ro mat neplač, ker/kar dělej, džan/džan věz, amen geľam/amra gelam b (do)šli jsme, ma mar/mar mat nebij, asa/hanso směj se, cha/kha jez, ma čor/čor matnekraď, gin/gin počítej, sov/so spi, sikhav/sikha ...atd.

Příslovce, číslovky

kiťťi (maď. r)/kitti m kolik, athe (olaš.r)/athe m zde, but(t)/bahut h mnoho, jekh/ek jeden, duj/do dva, trin/tin tři, štar/čar čtyři, pandž,panč/panč pět, deš/das deset, biš/biš m dvacet, upre/upar nahoře, nahoru, tele/tole b dole, dolů...atd.

Uvedli jsme některá indická slova, která mají téměř stejnou podobu jako slova romská. V romštině je ale ještě mnohem více indických výrazů (zhruba 60-70 %), jenomže jsou pozměněné. Romové nežijí v Indii více než tisíc let a tak se pochopitelně romština vyvíjela jinak než ostatní indické jazyky. Poukážeme alespoň na ty nejdůležitější změny.

Aspirované (přídechové) (sou)hlásky: čh kh ph th (ťh maďar. r)

Romština, podobně jako jiné indické jazyky, má hlásky, které je třeba vyslovovat s přídechem - jako by za hláskou následovalo "h". Každá přídechová hláska má svého nepřídechového "sourozence".

čh-č: čha (romský chlapec) - ča (jen), čhorel (lít, sypat) - čorel (krást), čar (tráva) - čhar (popel, zastarale)
kh-k: kher (dům) - ker (dělej), khoro (džbán) - koro (slepý), čik (bláto) - čikh (kýchnutí)
ph-p: pherel (nabírat vodu) - perel (padnout), diliňipen (hloupost) - diliňi phen (hloupá sestra)
th-t: the (a, také) - te (jestliže, ať), thav (niť) - tav (vař)

V romštině se uchovaly pouze neznělé přídechové souhlásky. V ostatních indických jazycích je kromě neznělých přídechových ještě sedm znělých přídechových: džh, bh, gh, dh, ddh, tth, rrh, + čh, kh, ph, th.

Pravděpodobně bylo dříve i v romštině tolik přídechových (aspirovaných) hlásek, jenomže po cestě do Evropy se ty znělé ztratily. A co se stalo? Indické znělé se proměnily na neznělé.

gham h (slunční žár) > kham (slunce), ghi h (přepuštěné máslo) > khil (máslo), ghas (tráva) > khas (suchá tráva-seno), bhumi (země) > phuv (země), bhen m (sestra) > phen (sestra), dhuan (kouř) > thuv (kouř), dho > thov (tut) umyj se, ghar > kher dům, bhari > phari těžká..atd.

Metathese

"Metathese" je ozančení pro výměnu dvou hlásek ve slově: velryba - verlyba. K takovéto "výměně místa" došlo v mnoha indických slovech

larrka - raklo chlapec (neromský), burrho m - phuro starý (o lidech), bandh-ná h - phand-el (zaváz-at, zavř-ít)...atd.

Cerebrály: dd, tt, ddh, rrh

"Cerebrály" jsou hlásky, které v evropských jazycích neexistují. Nacházejí se ovšem v indických jazycích. Dokud žili Romové v Indii, byly cerebrály bezpochyby i ve staré romštině. Jenomže v průběhu mnoha staletí, co žijí Romové v Evropě, evropské jazyky ovlivnily romštinu, a cerebrály se většinou změnily na hlásku r. Cerebrální rr se uchovalo pouze v dialektu kalderašů (kotlářů). Cerebrály se vyslovují takto: jazyk se zvedne a přitiskne vzadu k hornímu patru.

dd > r: ddoi (dřevená lžíce) > roj (lžíce), ddig (směr) > rig (olaš. r) strana, udd-na/urr-na > ur-el (lít-at), khadda (dýka) > charo (meč)
ndd > ndr: anda h > jandro (vejce), pinddli h (lýtko) > pindro (noha), mand > ma(nd)ro chleba
tt > r, nt > ndr: pett > per (břicho), atto m > aro (mouka), kanta h > kandro (trn)

Je mnoho a mnoho dalších pravidel, podle nichž se romština vyvíjí a mění poněkud jinak než ostatní indické jazyky, které "zůstaly v Indii". O tomto tématu bychom mohli napsat mnoho tlustých knih. V dnešním článku jsme chtěli pouze srovnat romská a indická slova, aby si čtenáři uvědomili, v čem jsou stejná a v čem a jak se od sebe odchýlila. Pro dějiny Romů je obzvláště jedna změna nesmírně důležitá

dd > r
Proč? ..........................Protože.
Ddom > Rom


Související články
DatumNadpisRubrika
30.01.2016Přihlašte se ke studiu romistiky na pražské Filosofické fakultě!O Roma Vakeren
16.01.2016Na pražské Filosofické fakultě se po čtyřech letech otevírá studijní obor romistikaO Roma Vakeren
07.11.2015Na 5. listopad připadá Mezinárodní den romštinyO Roma Vakeren
20.06.2015Mezinárodní den romštiny očima tlumočnice Eriky GodlovéO Roma Vakeren
14.03.2015Romsky psaná literatura se objevovala i před rokem 1989O Roma Vakeren
24.01.2015S romskými spisovatelkami o romštině a mladé generaci RomůO Roma Vakeren
08.11.2014Už dvacet let se Erika Godlová věnuje tlumočení do romštinyO Roma Vakeren
15.07.2014Pozvánka k účasti na projektu Prethodžipen – PřekladZprávy ze života Romů
08.04.2014Nápad poslanců TOP 09 na výuku v romštině považují ve škole v Obrnicích za nesmyslO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Historie"
26.10.07  Identita jako jedno z romských traumat
26.01.05  Historie
04.08.04  Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi
27.07.04  Základní tábor Osvětim I
26.07.04  Základní tábor Osvětim I
13.07.04  Historie
25.06.04  Osvětim - Březinka
21.06.04  Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi
20.06.04  Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi
12.02.02  Historie Romů na území České republiky
Archiv rubriky

Nejčtenější články
745923   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
261873   11.09.98 Romske aktuality
226719   14.03.00 Romský jazyk
160264    Historie a původ Romů
135291   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
118864    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
102292    Fotografie
89054   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
79622   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
77209    Romové po roce 1989
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz