Vyhledávání
19.11.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
O Roma Vakeren
Mezinárodní den Romů

Sako kurko predžal sar pani. Pale adaj hini romani relacia "O Roma vakeren". Čas plyne skutečně jako voda a my se po týdnu setkáváme na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu opět u romského vysílání "O Roma vakeren" čili "Romové hovoří". Sam lošale hoj amen šunen. Jsme rádi, že jste si nás naladili a doufáme, že s námi strávíte příjemných pětadvacet minut.

Dnes vám nabídneme informace o celosvětové akci, která nese název Uštiben 2001, která začne osmého dubna, kdy Romové slaví Mezinárodní den Romů. Ještě jednou příjemný poslech vám za tvůrce "O Roma vakeren" přeje od mikrofonu Anna Poláková. Šukar šuniben.

Když se osmého dubna roku 1971 v Londýně sešli Romové na prvním Světovém romském kongresu v historii, prohlásili tento den na paměť sjednocení Romů celého světa Romským národním dnem - Romano themutno ďives. Po třicet let se tento svátek slaví v různých zemích světa, hlavně koncerty a různými kulturními akcemi. Oslavy však byly spíš místní, roztříštěné a nepříliš organizované. Ale letos se to má radikálně změnit. Více Alžběta Janíčková a Marek Uhlíř.


=[ Reportáž ]=

Pohlednice k Mezinárodnímu dni Romů Počátkem minulého roku přišel totiž romský aktivista z Jugoslávie, Dragoljub Ackovič, s názorem, že za třicet let od prvního kongresu toho Romové zas tak moc nedosáhli a že je na čase dožadovat se svých práv daleko hlasitěji, než tomu bylo doposud. Rozhodující okamžik má přijít právě osmého dubna letošního roku. V tento den totiž Romové celého světa už nebudou pouze slavit, ale hlavně budou vyžadovat uznání Romů jako národa, i když bez vlastního státu. Tento den už nemá být pouhým svátkem - má být celosvětovou akcí pod názvem Ušťiben 2001.

Rozhodlo se o tom už loni na pátém kongresu Mezinárodní romské unie v červenci a také romská konference ve Varšavě v prosinci potvrdila, že letošní svátek ponese jiný název i jinou myšlenku - tedy radikální požadavky pod jménem Ušťiben 2001. Tyto požadavky jsou dva: aby organizace spojených národů uznala Romy za samostatný národ a přidělila i Romům jedno křeslo v Organizaci spojených národů.

Dragoljub Ackovič je z bývalé Jugoslávie, kde je situace Romů nejtragičtější. Kosovští Romové prošli za posledních pár let hrůzami doslova dvojité genocidy. Nejprve byli masakrováni nacionalistickými srbskými policisty. Po obsazení Kosova armádami NATO se situace nezměnila - civilní správa OSN protiromském a protisrbském řádění nedokázala úplně zastavit polovojenských albánských eskader smrti. Romové jsou všemi národnostmi v oblasti chápáni jako podřadní, jejich postavení se od pádu turecké říše před první světovou válkou nijak podstatně pozitivně nezměnilo. Proto také má romský národní svátek největší tradici právě v Jugoslávii, kde se Romové už tradičně scházejí na demonstracích v Bělehradě. Dragoljub Ackovič je dokonce předsedou úspěšné romské politické strany .

Přesto je postavení Romů a zvláště romských uprchlíků z Kosova katastrofální: například deset tisíc Romů, kteří před zabíjením uprchli do Černé hory, žilo téměř dva roky ve stanech bez jakéhokoli vybavení - nyní žijí stále v provizorních podmínkách, přestože je jasné, že už se do Kosova nikdy nemohou vrátit.

Grattan Puxon z londýnského ústředí Ušťibenu dokonce zdůrazňuje, že nejkritičtějším místem bude Skopje, hlavní město Makedonie. Makedonská vláda se totiž prý pokusí v předvečer Ušťibenu vypovědět osm tisíc uprchlých Romů a deportovat je zpět do Kosova, o kterém londýnští organizátoři Ušťibenu hovoří jako o jatkách.

V této situaci se podle Ackoviče muselo už něco stát: mají jít stranou rozpory mazi jednotlivými skupinami Romů a všichni Romové mají vystoupit jako jeden muž. Ackovičovi a dalším romským aktivistům se dokonce podařilo alespoň pro Ušťiben 2001 sjednotit pro společný cíl Mezinárodní romskou unii a Romský národní kongres.

A jak bude Ušťiben probíhat?

Základní myšlenkou je, že na mnoha místech naší planety, v každém městě kde žijí Romové, se osmého dubna shromáždí, a stanou se součástí ohromné celosvětové romské manifestace, která nese jméno "Pochod sta tisíc". Ta dokáže, že Romové, ačkoli nemají svoji zem, mají jednu řeč, jednu hymnu, jednu vlajku a jsou jedním národem, v mezinárodní romštině "O them bizo pumaro phuv". Pochod sta tisíc, "O piripe e 100 000engo". bude podle plánů snad největší událostí v dějinách Romů. Bude jí předcházet Konference Romů Jižní a Severní Ameriky, konaná 13. - 16. března v Kolumbii. Na této konferenci pravděpodobně vznikne úplně nová jednotná romská politická iniciativa. Venecer Gomez, romský aktivista z Latinské Ameriky, doslova prohlásil.

Zdá se nám, že tento den se musí využít k obraně kolektivních práv našeho lidu. A Grattan Puxon dodává: tato výzva, určená jihoamerickým Romům, signalizuje nebývalou mobilizaci politické aktivity a vypadá to, že je naladěná stejně jako podobně jasná volání v Evropě.

Pochod Sta tisíc bude současně probíhat na desítkách míst celé zeměkoule: V New Yorku se sejdou Romové před budovou Organizace spojených národů, aby demonstrací pospořili takzvaný "Bod číslo pět", tedy rezoluci přijatou na varšavské konferenci a požadující mezinárodní uznání romské národní identity.

V belgickém městě Gent bude romská demonstrace zaměřena proti bídným podmínkám a krutému zacházení s uprchlíky.

V Anglii proběhne ve dnech před Ušťiben několik seminářů a přednášek na univerzitách, které vyvrcholí demonstrací v centru Londýna osmého dubna. Ta kromě jiného bude i vzpomínkou na oběti genocidy ve světě, dokonce bude připomenut i kocentrák v Letech. Londýnské demonstrace se zúčastní i čeští a slovenští Romové v Anglii. Vzpomínka na Lety bude součástí i torontské demonstrace v Kanadě.

Podobná shromáždění se sejdou i v australském Sydney, v Buenos Aires, v San Francisku, Torontu, Bogotě a Jeruzalémě. V Indii dokonce premiér Vádžpejí slavnostně zahájí konferenci o Romech.

Připomeňme, že slavná indická bojovnice za lidská práva a předsedkyně indické vlády Indíra Gándhíová oficiálně přijala romskou delegaci již v roce 1976.

Největší význam by ale měla mít shromáždění v Evropských městech? Berlíně, Vídni, Stockholmu, Oslu, Bělehradě, Bukurešti, Římě, Paříži, Dublinu, Varšavě, Záhřebu, Minsku, Kijevě, v Moskvě, v Sofii, ve Skopje, v řecké Soluni a v desítkách měst Jugoslávie, na kterých se historicky poprvé sjednotil i Romský národní kongres i Mezinárodní romská unie.

Marek Uhlíř oslovil prezidenta Mezinárodní romské unie - Emila Ščuku a zástupce českých Romů v Romském narodním kongresu - Ondřeje Giňu...

Poslech:
RealAudio ~ Download

Význam shromáždění v evropských městech je jasný: vždyť v Evropě žije Romů nejvíce a tento den prověří, jestli za svoji identitou opravdu stojí a jsou jí ochotni obětovat nějakou práci na přípravách Ušťibenu. Záměrem Ušťibenu je důstojná, ale nekompromisní manifestace romské národní vyspělosti a rovnosti.

Jeho heslo "Ustěn Romalen!" znamená, že Romové si musí uvědomit zodpovědnost sami za sebe, že jim nikdo nic nedá. A to začíná už tím, ža za české Romy nikdo ze zahraničí Ušťiben nezorganizuje a pokud si ho neudělají sami, prostě ho mít nebudou. "Ustěn romalen!" znamená i to, že je na čase i změnit sami sebe: přestat mluvit, začít jednat - a to každý.

Jak proběhne v Čechách Ušťiben nám proto mnoho řekne i o nás samých. Jak se postavíme k nejdůležitějšímu okamžiku posledních desetiletí? Necháme ho jen tak odplout, nebo se postavíme po bok Romů, kteří po celé zeměkouli demonstrují ne za sebe, ale za nás všechny? A pokud ano, zapomeneme na to druhý den, nebo si budeme vědomi toho, že najednou máme daleko větší zodpovědnost, zodpovědnost národa? Budeme z toho mít větší radost, nebo větší strach? Pokud se podaří, aby Ušťiben proběhl tak, jak je naplánován, nebude už svět Romů nikdy takový, jaký byl dodnes. Ale jsme připraveni? Ruku na srdce: kolik z nás ví, jak přesně vypadá romská vlajka a umí zazpívat romskou hymnu? Protože hlavní myšlenkou Ušťibenu je, aby Romové promluvili ne tam, kde nějaká romská organizace uspořádá ukázky tradičních romských řemesel, ale všude a na jakémkoli místě světa, na každém domě, na kterém zavlaje romská vlajka. Naštěstí je do osmého dubna dost času. Ale pamatujme starou moudrost: ušít nějakou vlajku mi dá vždy méně práce než uvědomit si, co všechno pro mě znamená pod tou vlajkou stát.

Romové u nás zatím o svém mezinárodním dnu příliš nevědí: Svědčí o tom i následující anketa, kterou pro vás připravila Alžběta Janíčková.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Logo sbírky Pomozte dětem,  která bude probíhat během informační kampaně Ti, kteří se ale aktivně angažují v nějakých organizacích a hnutích, o osmém dubnu většinou vědí. Jako Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění holocaustu, který se snaží o důstojnou podobu míst, kde v Letech u Písku býval za války sběrný tábor pro Romy. Dnes tam stojí prasečák.

Poslech:
RealAudio ~ Download

Dále jsme oslovii poslankyni Moniku Horákovou:

Poslech:
RealAudio ~ Download



Související články
DatumNadpisRubrika
02.04.2016Oslavy Mezinárodního dne Romů budou na různých místech naší vlastiO Roma Vakeren
31.03.2016Největší oslavy Mezinárodního dne Romů budou letos opět v BrněZprávy ze života Romů
13.02.2016Přípravy na Mezinárodní den Romů jsou v plném prouduO Roma Vakeren
18.04.2015V Brně se uskutečnil Týden romské hrdostiO Roma Vakeren
08.04.2015Společné vyjádření sedmi velvyslanectví k Mezinárodnímu dni RomůZprávy ze života Romů
04.04.2015Poselství amerického velvyslance k Mezinárodnímu dni RomůO Roma Vakeren
04.04.2015Oslavy Mezinárodního dne Romů v PrazeO Roma Vakeren
31.03.2015Mezinárodní den Romů v pražském klubu Meet FactoryZprávy ze života Romů
28.03.2015Přípravy na oslavy Mezinárodního dne Romů vrcholíO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)

Do půl deváté nám zbývají necelé tři minuty a to znamená, že jsme téměř u konce. Doufáme, že jste s naším O Roma vakeren čili Romové hovoří strávili poučnou půlhodinku a chcete-li, můžete si nás opět naladit v pondělí a úterý na VKV reg. studií a nebo v pondělí a ve středu na vlnách Českého rozhlasu 6 - Svobodná Evropa, dále na vlnách Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu a to opět v pátek ve 20.05. Romale sam lošale hoj amen šunen. Buth Bacht the sajsipen. Ačhen Devleha.

Zde si můžete poslechnout celou relaci ve formátu Real Audio:

Poslech:
RealAudio ~ Download

Obsah článku:
Reportáž: 

Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Předchozí vydání "O Roma Vakeren"
25.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
11.06.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
28.05.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
02.04.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
12.03.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
27.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
20.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
13.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
09.02.16  Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz