Vyhledávání
19.10.2019
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Chanov
Zcela zdevastovany panelovy dum na kraji sidliste

Malé sídliště na periférii severočeského Mostu. Třináct panelových domů, ve kterých se v současnosti nachází 300 bytů. Obávané, zatracované, navštěvované pouze novináři a oficiálními návštěvami, které se přijely podívat na to, jak žijí Romové v nejzdevastovanějším sídlišti v České republice. Pro Čechy je Chanov symbolem nepřizpůsobivosti a nekulturnosti Romů. V roce 1978 zářilo novotou. Pak obyvatelé Chanova úplně zdevastovali dva panelové domy a řada dalších domů vypadá jako po živelní pohromě. Proč chanovské sídliště takto dopadlo?

"Chanov je ghetto, které vzniklo společnými silami Romů i Čechů. Dostali se tam Romové, kteří na tom byli sociálně špatně, a dnes tam žije silná romská skupina, která se nelíbí ani Romům. Zaznamenáváme tam degeneraci původních romských hodnot," řekl Mladé frontě Dnes Karel Holomek, předseda Společenství Romů na Moravě. (Mladá fronta Dnes, 10. června 1999)

Obyvatele Chanova

Chanov byl postaven jako vzorové sídliště, kde měli najít nový domov lidé ze starého Mostu, který byl "obětován" těžbě hnědého uhlí. Zpočátku v něm žili společně Romové s Čechy, ale podle starosty Mostu Jiřího Šulce se slušní Romové a Češi odstěhovali, protože to chanovském sídliště nemohli vydržet. Z původních obyvatel tam podle romského poradce Milana Siváka zbylo jen torzo. "Kdo byl chytřejší, snažil se odtamtud rychle utéct. Úřady tam ovšem začaly stěhovat další romské rodiny, takže nakonec z toho bylo romské sídliště. A pak tam začalo migrovat příbuzenstvo Romů ze Slovenska. Ti lidé byli zvyklí žít v osadách, často skutečně v primitivním prostředí, a současná kultura bydlení jim byla cizí. Začalo se to tam postupně devastovat." (Mladá fronta Dnes, 10. června 1999)

V současnosti bydlí oficiálně v Chanově 1 300 Romů. Možná i dva tisíce. Podle úředníků jsou nespočitatelní. Málokomu z nich se v Chanově líbí, většina by chtěla odejít, ale nemají kam a také vědí, že život pohromadě dává Romům pocit síly. Kolem nich je nepřátelský svět bílých - skinů, policajtů, úředníků...

Obyvatele Chanova

Běžný obyvatel Chanov má nanejvýš ukončené základní vzdělání a je dlouhodobě bez práce (na Mostecku je nejvyšší nezaměstnanost v republice, takže je minimální šance, že by někdo zaměstnal občana tmavší pleti) a odkázán na finanční pomoc státu. Místní Romové však na pohled chudě nevypadají - chodí dobře oblečeni, za mnoha okny je satelit, před domy stojí postarší auta. O zdroji svých přijmů však většinou nemluví. Nájem neplatí v Chanově snad nikdo, a tak se úřady rozhodly strhávat část nájemného přímo ze sociálních dávek.

Jediným neporušeným místem celého sídliště je škola, která je přímo uprostřed sídliště. Navštěvují ji pouze romské děti, pro které je přizpůsobena výuka. V posledních letech se některé z dětí ucházejí dostat na střední školy. Většině dětí se do dalšího vzdělávání se nechce. Nevidí důvod něco pro sebe dělat. Chybí jim vzor z domova, kde nikdo nic neumí a přesto se rodině nevede zle a ještě si každý dělá, co zrovna chce.

Deti jsou nadeji pro Chanov

Jaká je budoucnost chanovského sídliště? Většina nadějí je vkládána právě do dětí, protože nyní žijí chanovští Romové v začarovaném kruhu - nulová kvalifikace, nezaměstannost, ztráta perspektiv, drogy, dluhy, úpadek zájmu o rodinu, krádeže ve vlastní komunitě. "Co můžete od zdejších lidí chtít? Netvrdím, že žijí dobře - kradou, ničí, hoky chodí šlapat na silnici. Ale mají něco před sebou? Mohou se o něco těšit? Nic nedovedou, nikdo o ně nestojí, odevšad je vyhánějí. To je dost blbá perspektiva," řekla Mladé frontě Dnes romská hostinská jediné chanovské hospody U Boženky. (Mladá fronta Dnes, 10. června 1999)

"Vláda si samozřejmě uvědomuje, že toto je velký problém, který ovšem nelze řešit jedním zákonem, ale souhrnným opatřením. I proto nelze očekávat, že bychom se řešení dočkali v nejbližších dnech nebo týdnech," řekl Slovu tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Václav Svoboda. (Slovo, 16. října 1998)



Související články
DatumNadpisRubrika
02.01.2016Úhrady za bydlení a co by měla obsahovat nájemní nebo podnájemní smlouvaO Roma Vakeren
01.08.2015Rozdílné osudy českých a slovenských Romů za 2. světové válkyO Roma Vakeren
18.04.2015Karel Holomek získal od romských studentů ocenění za svou práci v médiíchO Roma Vakeren
28.03.2015Nová koncepce sociálního bydleníO Roma Vakeren
28.03.2015Ombudsmanka si posvítila na diskriminaci menšin při pronajímání nemovitostíO Roma Vakeren
24.08.2013Vzpomínky Karla Holomka na úniky před nacistickými transportyO Roma Vakeren
04.04.2013Česká republika stále nemá ucelenou koncepci sociálního bydleníZprávy ze života Romů
26.01.2013Úřednice kontrolují byty na mosteckém sídlišti ChanovO Roma Vakeren
06.08.2012Lidé z ostravského ghetta Přednádraží stěhování odmítajíZprávy ze života Romů
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Fakta o Romech"
26.02.00  Romská menšina v České republice
Archiv rubriky

Nejčtenější články
803741   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
314875   12.10.07 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
299978   11.09.98 Romske aktuality
270305   14.03.00 Romský jazyk
172304    Historie a původ Romů
141366   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
121078    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
103410    Fotografie
90594   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
86379   16.01.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2019
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz