Vyhledávání
21.2.2018
AKTUALITY

HISTORIE ROMŮ

TRADICE, KULTURA

OSOBNOSTI

SOUŽITÍ

KONTAKTY

FOTOGRAFIE

















Česky English Deutsch Francais
Opakování

Zopakujme si stručně, o čem jsme až dosud hovořili: Je-li pravda, že blízcí příbuzní Romů byli Domové (Rromové - jak ukazuje jazykové srovnání a podobná řemesla obou skupin), pak prapředkové Romů žili v Indii už 3 000 let před Kristem v době prastaré, vyspělé mohendžodárské civilizace. Nevíme ovšem, jak se předkové Romů nazývali.

Přibližně 1 500 př.Kr. vtrhli do Indie kočovní Arijové, část "mohandžodářanů" pobili, část uprchla na jih Indie, část se poschovávala v džunglích, část si noví vládci zotročili. Je pravděpodobné, že v průběhu mnoha staletí se Rromové v Madhjapradéši v okolí města Gorakhpuru znova vzchopili a vytvořili si vlastní panství, malý státeček, jakých bylo v Indie desítky ne-li stovky (nezapomeňme, že Indie je 42 krát větší než Česká republika!) Pro tuto hypotézu svědčí dva důkazy: existence domského krále Heruky a jména zřícených tvrzí Domdígarh a Domraon. Kde je král a tvrze, musí být i nějaká forma státního zřízení.

Zdá se, že za vlády silné Guptovksé dynastie, která si podmanila téměř celou Indii (3-5 stol. po Kr.), bylo rozvráceno mnoho malých "královstvíček" a mezi těmito panstvími bylo patrně i rromské panství. (Toto předpokládá významný historik G.W.Briggs, který vydal vědeckou studii Domové a jejich blízcí příbuzní, Mysore, Indie 1956).

Co se pak stalo s prapředky Romů? Patrně se znovu roztratili do všech stran a samostatnost a sláva Rromů vzala za své. Možná že vládnoucí rody byly pobity, možná že se některé protlačily do vysoké válečnické "varny" (stavu) kšatriů neboli rádžputů za cenu toho, že se vzdali původního etnického jména Dom (Rrom), protože jinak by je příslušníci vysoké varny nebyli přijali. Na to byl přísný zákon: každá džáti = kasta byla uzavřená ve své sociální ohradě. Dodnes není přípustné, aby se kasty mezi sebou mísily. Podobně jako se dříve chlapec z rodu tzv. "čistých Romů" nesměl oženit s dívkou z "degešského" rodu nebo jako by dříve "čistý Rom" nepojedl v domě "degeše", i kdyby měl umřít hlady, tak to bylo a je v Indii dodnes. Jenom tehdy, když příslušníci "vyšších varn" - kšatrijové = v Rádžasthánu rádžputpové, což znamená "synové králů" - mezi sebou bojovali, tehdy byli ochotni mezi sebe přijmout i ty "nízké" ádivásie (pokořené původní obyvatele) - ale ti se museli vzdát své etnické identity.

Další romské rody se živily čím se dalo, vykonávaly své tradiční profese: hrály, dělaly kovářskou práci, pletly koše. Někteří se museli uchýlit i ke "špinavé" práci - zametali města, spalovali mrtvé - ale jen si představte, jak bychom mohli žít, kdyby nebylo lidí, kteří udržují ve městech čistotu? Co by se stalo, kdyby nebyli hrobaři, kteří pochovávají mrtvé? Takovým lidem můžeme děkovat za to, že neumřeme špínou nebo na epidemie. Jenomže příslušníci "vysokých varn" nebyli podobného názoru. Potomky ádivásiů (původních obyvatel) mezi sebe nepřijali. Označili je názvem "antjadž" - "ti, co se narodili mimo hranice vyšších varn". Kromě toho jim hanlivě přezdívali "čándála" nehledě na to, k jaké etnické pospolitosti patřili. Slovo "čándála" se užívá podobně jako "degeš". (Jenomže "čándála" říkali bráhmané a příslušníci dalších "vyšších varn" i Evropanům a Arabům - každému, koho považovali za "nečistého", "ne-svého").

Velká chyba, které se dopouštěli neromští historici, když psali o dějinách Romů v Indii, spočívá v tom, že brali v potaz pouze tu dějinnou epochu, kdy už byli Rromové (Domové) ponížení, podrobení, kdy už byla ztracena jejich samospráva (státní samostatnost?) a kdy se ocitli za ohradou "vyšších varn". A kdy je árijští "vznešenci" nazývali "antjadž" a "čándála". Snažíme-li se sestavit dějiny Romů v Indii, je nezbytné přihlížet i k dřívějším obdobím: k Mohendžodárské epoše a k epoše, kterou bychom mohli nazvat "Heruko - Domdígarhská suverenita".



Související články
DatumNadpisRubrika
07.12.2012Romský exodus začal před 1500 letyZprávy ze života Romů
14.08.2012Proběhlo vyhodnocení výtvarné soutěže zaměřené na romskou historii „I Am Roma“O Roma Vakeren
14.06.2011Česko připomíná pomocí pamětních kamenů své oběti holokaustuZprávy ze života Romů
23.08.2010Výstava o romském holokaustu poputuje za žákyZprávy ze života Romů
21.08.2009Romské emancipační hnutí ožilo v období Pražského jara a po sametové revoluciO Roma Vakeren
07.08.2009Romové v zemích českýchO Roma Vakeren
10.07.2009Jak Romové procházeli EvropouO Roma Vakeren
10.06.2005Romy vždy v jejich dějinách provázela hudba a tanecO Roma Vakeren
28.03.2003V pražské kavárně se lidé dozvídali zajímavosti z historie RomůO Roma Vakeren
Všechny články (POZOR - možnost velmi dlouhého výpisu)
Článek
Tisknout
Poslat e-mailem

Vybíráme z rubriky "Historie"
26.10.07  Identita jako jedno z romských traumat
26.01.05  Historie
04.08.04  Radiodokument Českého rozhlasu 3 - Vltava: S Romy do Osvětimi
27.07.04  Základní tábor Osvětim I
26.07.04  Základní tábor Osvětim I
13.07.04  Historie
25.06.04  Osvětim - Březinka
21.06.04  Archiv a expozice o romských vězních v Osvětimi
20.06.04  Expozice o vězních z českých zemí v Osvětimi
12.02.02  Historie Romů na území České republiky
Archiv rubriky

Nejčtenější články
740761   26.02.00 Odchod Romů z České republiky
257209   11.09.98 Romske aktuality
213538   14.03.00 Romský jazyk
156527    Historie a původ Romů
133368   12.02.02 Historie Romů na území České republiky
117155    Tradiční způsob života Romů na území bývalého Československa
101561    Fotografie
88098   18.09.98 Můj svět - Fotografie romských dětí
76385    Romové po roce 1989
74277   27.02.04 Romské vysílání "O Roma vakeren" - "Romové hovoří"
Copyright © Český rozhlas / Czech Radio, 1997-2018
Vinohradská 12, 120 99 Praha 2, Czech Republic
E-mail: info@romove.cz